Jeffrey Sachs: Debakl neoconů na Ukrajině

Pro Kosu objevil LF

Vlkův  úvod:
jeoffrey  Sachs…. opět  jeoffrey  Sachs!  Málo který současný   ekonom je  takovou celosvětovou celebritou  jako jako právě  on. Možná  Krugman, možná Roubini, možná Piketty  a pár  dalších: proto jej mám  mezi  světci svého informačního orloje. LF mne nasměroval na jeho  čerstvý  výstup  na  americkém webu  Consortium News. Nelze , aby vám jej nenaservíroval.

Jeffrey Sachs: Beyond the Neocon Debacle in Ukraine

podle  překladače

Jeffrey  Sachs: Debakl neoconů na Ukrajině

Čtyři události rozbily snahu NATO o rozšiřování na východ. Nyní budou rozhodnutí USA a Ruska nesmírně důležitá pro mír, bezpečnost a existenci celého světa.

Vstupujeme do konečné fáze 30letého amerického neokonzervativního debaklu na Ukrajině. Neokonzervativní plán obklíčit Rusko v černomořské oblasti NATO selhal. Rozhodnutí USA a Ruska budou mít obrovský význam pro mír, bezpečnost a existenci  celého světa.

Čtyři události rozbily neokonzervativní naděje na rozšíření NATO na východ, na Ukrajinu, Gruzii a dále.

První je přímočará. Ukrajina byla na bojišti zpustošena s tragickými a děsivými ztrátami. Rusko vyhrává opotřebovací válku, výsledek, který předvídatelný , ale neokonzervativci a mainstreamová média jej nadále popírají. byl daný od začátku

Druhým je kolabující podpora americké neokonzervativní strategie v Evropě. Polsko už s Ukrajinou nemluví. Maďarsko se dlouho staví proti neoconům. Slovensko zvolilo vládu proti neoconům. Vedoucí představitelé EU – včetně francouzského prezidenta Emmanuela Macrona, italské premiérky Giorgie Meloni, úřadujícího španělského premiéra Pedra Sancheze, německého kancléře Olafa Scholze , britského premiéra Rishi Sunaka a dalších – mají hodnocení nesouhlasu své politiky  mnohem vyšší než schvalování.

Třetím je snížení americké finanční podpory Ukrajině. Lidé z Republikánské strany, několik prezidentských kandidátů Republikánské strany a rostoucí počet republikánských členů Kongresu jsou proti větším výdajům na Ukrajině. Republikáni v návrhu zákona, který má udržet vládu v chodu, vyškrtli  novou finanční podporu Ukrajině. Bílý dům vyzval k přijetí nové legislativy o pomoci, ale bude to těžký boj.

Čtvrtým, a z pohledu Ukrajiny nejnaléhavějším, je pravděpodobnost ruské ofenzívy. Ukrajinské oběti jdou do statisíců a Ukrajina spálila své dělostřelectvo, protivzdušnou obranu, tanky a další těžké zbraně. Rusko bude pravděpodobně  pokračovat masivní ofenzivou.

Neoconi způsobili naprosté katastrofy v Afghánistánu, Iráku, Sýrii, Libyi a nyní na Ukrajině. Politický systém Spojených států dosud neokonzervativce nepohnal k odpovědnosti, protože zahraniční politika je dosud prováděna s malou veřejnou nebo kongresovou kontrolou. Mainstreamová média se postavila na stranu hesel neoconů.

Ukrajině hrozí ekonomický, demografický a vojenský kolaps. Co by měla americká vláda udělat, aby čelila této potenciální katastrofě?

Naléhavě by to mělo změnit kurz. Británie radí USA, aby dále  eskalovaly, protože Británie uvízla v imperiálních představách 19. století. Američtí neoconi jsou uvězněni v imperiální velikosti. Chladnější hlavy naléhavě potřebují získat převahu.

Prezident Joe Biden by měl okamžitě informovat prezidenta Vladimira Putina, že USA ukončí rozšiřování NATO na východ, pokud USA a Rusko dosáhnou nové dohody o bezpečnostních opatřeních. Ukončením rozšiřování NATO mohou USA stále zachránit Ukrajinu od politických debaklů za posledních 30 let.

Biden by měl souhlasit s vyjednáním bezpečnostního opatření podobného, ​​i když ne podle  přesných podrobností, jako jsou Putinovy ​​návrhy ze 17. prosince 2021 . Biden hloupě odmítl vyjednávat s Putinem v prosinci 2021. Nyní nadešel  čas vyjednávat.

K míru existují čtyři klíče. Za prvé, v rámci celkové dohody by měl Biden souhlasit s tím, že NATO se nebude rozšiřovat na východ, ale nezvrátit dřívější rozšiřování NATO. NATO by samozřejmě netolerovalo ruské zásahy do stávajících států NATO. Rusko i USA by se zavázaly vyhnout se provokacím v blízkosti ruských hranic, včetně provokativního umístění raket, vojenských cvičení a podobně.

Za druhé, nová bezpečnostní dohoda mezi USA a Ruskem by se měla týkat jaderných zbraní. Jednostranné odstoupení USA od Smlouvy o boji proti balistickým střelám v roce 2002, po němž následovalo umístění raket Aegis v Polsku a Rumunsku, vážně rozdmýchalo napětí, které bylo dále umocněno odstoupením USA od prozatímní dohody o jaderných silách v roce 2019 a ruským pozastavením Smlouva NEW START v roce 2023.

Ruští vůdci opakovaně poukazovali na americké rakety poblíž Ruska, neomezené opuštěnou smlouvou ABM, jako na strašnou hrozbu pro ruskou národní bezpečnost.

Za třetí, Rusko a Ukrajina by se dohodly na nových hranicích, ve kterých by zůstaly součástí Ruska převážně etnický ruský Krym a silně etnicky ruské okresy východní Ukrajiny. Změny hranic by provázely bezpečnostní záruky pro Ukrajinu jednomyslně podporované Radou bezpečnosti OSN a dalšími státy, jako je Německo, Turecko a Indie.

Za čtvrté, v rámci urovnání by USA, Rusko a EU obnovily vztahy v oblasti obchodu, financí, kulturní výměny a turistů. Určitě je opět čas slyšet Rachmaninova a Čajkovského v koncertních síních v USA a Evropě.

Změny hranic jsou poslední možností a měly by být provedeny pod záštitou Rady bezpečnosti OSN. Nikdy nesmí být pozvánkou k dalším územním požadavkům, jako například ze strany Ruska ohledně etnických Rusů v jiných zemích. Přesto se hranice mění a USA nedávno podpořily dvě změny hranic.

NATO v roce 1999 bombardovalo Srbsko 78 dní, dokud se nevzdalo převážně albánského regionu Kosova. V roce 2008 uznaly USA Kosovo jako suverénní stát. Americká vláda podobně podpořila povstání Jižního Súdánu s cílem odtrhnout se od Súdánu.

Pokud by Rusko, Ukrajina nebo USA následně porušily novou dohodu, napadly by zbytek světa. Jak jednou poznamenal prezident John F. Kennedy, „i na ty nejnepřátelštější národy se lze spolehnout, že přijmou a dodrží ty smluvní závazky a pouze ty smluvní závazky, které jsou v jejich vlastním zájmu“.

Američtí neoconi nesou velkou vinu za podkopání ukrajinských hranic z roku 1991. Rusko si nárokovalo Krym až po svržení ukrajinského prezidenta Viktora Janukovyče podporovaného USA v roce 2014. Po roce 2014 ani Rusko neanektovalo Donbas, místo toho vyzvalo Ukrajinu, aby dodržela dohodu Minsk II podporovanou OSN, založenou na autonomii pro Donbas. Neokonzervativci raději vyzbrojili Ukrajinu, aby znovu dobyla Donbas silou, než aby Donbasu poskytli autonomii.

Dlouhodobým klíčem k míru v Evropě je kolektivní bezpečnost, jak ji požaduje Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE).

Podle dohod OBSE členské státy OBSE „nebudou posilovat svou bezpečnost na úkor bezpečnosti jiných států“.

Neokonzervativní unilateralismus podkopal evropskou kolektivní bezpečnost tím, že prosazoval rozšíření NATO bez ohledu na třetí strany, zejména Rusko. Evropa – včetně EU, Ruska a Ukrajiny – potřebuje více OBSE a méně neokonzervativního unilateralismu jako klíče k trvalému míru v Evropě.

OPRAVA: V roce 1999 NATO bombardovalo Srbsko 78 dní, nikoli 47 dní, jak se původně uvádělo.

Jeffrey D. Sachs je univerzitním profesorem a ředitelem Centra pro udržitelný rozvoj na Kolumbijské univerzitě, kde v letech 2002 až 2016 řídil The Earth Institute. Je také prezidentem Sítě řešení pro udržitelný rozvoj OSN a komisařem Komise OSN pro širokopásmové připojení. pro rozvoj. Byl poradcem tří generálních tajemníků Organizace spojených národů a v současnosti působí jako obhájce SDG pod generálním tajemníkem Antoniem Guterresem. Sachsová je naposledy autorkou knihy A New Foreign Policy: Beyond American Exceptionalism (2020). Mezi další knihy patří: Building the New American Economy: Smart, Fair, and Sustainable (2017) a The Age of Sustainable Development , (2015) s Ban Ki-moonem.