Ukrajinské vedení neříká vždy pravdu. Používejte zdravý rozum, varuje generál Šedivý

Vlkův  úvod:

Že  oficiální  Kyjev  často, co se  týče  válečného zpravodajství,  docela  ostentativně  lže nebo v lepším případě  si  výrazně  ve  svůj prospěch upravuje  realitu,  je v podstatě  jasné od  začátku  téhle  nejzbytečnější a nejhloupější  války  lidských dějin. Která se ovšem velmi snadno může  zvrhnout  ve válku v lidských dějinách poslední.

Nejdříve  a dlouho  představovalo absolutní  tabu  se  vůbec  zmínit nějak  trochu odlišně od  toho, co  hlásal Zelenský a spol. a zcela  nekriticky  přejímaly  vládní a  mainstreamové  hlásné  trouby. Dokonce  nejvyšší  ostříž  Igor  Stříž  vyhrožoval  sazbou až tři roky  za  šíření  fake  news. Jimiž bylo  v té době  zásadně  všechno, co věrně neopakovalo  kyjevské bláboly. Fiala  a Obludárium  nechali kvůli  nešíření  údajné ruské propagandy  VYPNOUT, v rozporu se zákonem  řadu nepohodlných  webů.

Vím , že  vy  tohle  všechno víte.Nepíši to proto, že  bych o tom sebeméně  pochyboval. Nýbrž proto,  že čas  oponou trhnul a  odhalil, co  za  ní  jaksi  chtěli  ti vždycky  a jedině  správní  skrývat. A  už  to dokonce proniká i  do českého  mainstreamu. Tedy toho menšího, řekněme.  Ten  Hlavní  a nejtvrdší – míněna  ČT, ČRo, Seznam.cz  Novinky. cz , Aktuálně.cz  Respekt,  Reflex a  celá řad a dalších ještě pořád  jede na  původní  vlně. Nepochybuje  o ničem  co vypadne  od Zelensského, Zalužného, Budanova, Podoljaka a  dalších,  plus  nejtvrdších  amerických  jestřábů. Tihle  stále a  furt  vítězí na  všech  frontách, protiofenzíva  úspěšně pokračuje a  vůbec  -Putina  dělí  od  zhroucení a fatální porážky  už už jen  kousek, kousíček.

A najednou  si přijde bývalý  náčelník generálního  štábu AČR Jiří  Šedivý s naprosto odporným, svatokrádežným názorem a dokonce ne jen jedním,  když  dal rozhovor  webu Čtidoma.cz

Nesmí v  archivu  Kosy  chybět.  Jeho originální  titulek zní:

Ukrajinská ofenziva vázne, Rusové přecházejí do protiútoku. Platí to minimálně na východě země. Generála Jiřího Šedivého to ale příliš nepřekvapilo. Uvědomuje si, že zprávy o úspěších Ukrajinců jsou často nadsazené a neodrážejí reálný stav. A je tu ještě jedna věc – zdaleka ne všechna technika dodávaná Západem je kvalitní a konkurenceschopná.

Armáda Vladimira Putina útočí u Avdijivky, kde hrozí obklíčení. Rusové také zaznamenali úspěchy u Kupjansku, Lymanu a Bachmutu i u Marjinky a Šachtarskeho. Je zřejmé, že okupanti se poučili ze série neúspěchů během posledních týdnů. To potvrdil i Institut pro studium války, který napsal, že „operace u Avdijivky ukazuje schopnost ruských sil se učit.“

Rusové na Ukrajině přebírají iniciativu

Tanky už totiž nejsou bez ochrany, tak jako se to stávalo v minulosti. A pak je tu mohutná dělostřelecká palba. „Takovou jsem za celou válku neviděl,“ napsal si na telegramovém účtu známý ruský blogger Vožak Z. Všiml si také toho, že ruské vedení vojáky nežene do „mlýnku na maso“, jak bývalo zvykem. Armáda naopak postupuje koordinovaně, a když narazí na překážku, stáhne se.

Také bývalý náčelník generálního štábu Armády České republiky generál Jiří Šedivý upozorňuje na to, že se situace na bojišti jeví jako vyrovnaná. „Výraznější iniciativu v minulých týdnech vykazovala ukrajinská armáda. Nyní je zřejmé, že se postup buď zastavil, nebo že je velmi pomalý. Naopak se zdá, že iniciativu v některých částech Ukrajiny přebírají opět Rusové. Každopádně územní zisky obou stran jsou minimální a ztráty velké,“ řekl v rozhovoru pro Čtidoma.cz.

Proč se Ukrajina brání a nepostupuje tak, jako v předešlých dnech?
Je otázka, jak zásadní vlastně ten postup byl. Optimistické zprávy nebo zprávy vytržené z kontextu ve prospěch úspěchu ukrajinských vojsk jsou stále velmi často prezentované i nejvyšším vedením Ukrajiny a ukrajinské armády. Ne vždy je to pravda. Pro objektivitu je potřeba říct, že podobně informují Rusové o svých úspěších. Pro zjištění reálného stavu je nutné studovat, pokud je to možné, objektivní zdroje – a pokud možno je kombinovat. Nejjednodušší je na situaci se dívat při zachování zdravého rozumu a nepodceňovat Rusy. Pak se doberete reálnějšího pohledu na situaci.

Mluvilo se o tom, že rozhodující mohou být moderní západní zbraně dodané Ukrajině, to se tedy nepotvrdilo?
Zatím se to nepotvrdilo. Velké naděje se vkládaly do tanků Challenger a tanků Abrams. Jenže tanky Abrams se asi na frontu ještě nedostaly, jeden tank Challenger ze čtrnácti dodaných již byl zničen. A podle britského ministra obrany Shappse už další tanky Ukrajina nedostane. Mimoto, počty moderních tanků jsou malé a nebudou mít v blízké budoucnosti zásadní vliv na poměr sil na bojišti. A tanky Leopard zjevně svoji roli nesplnily. Určitě ne tanky ve variantě A1.

Pro Ukrajinu je zásadní podpora USA. Ozývají se však stále silnější hlasy, že by se odtud měly dodávky zbraní a peněz omezit. Co by se stalo, kdyby k tomu opravdu došlo?
Pro Ukrajinu by to byla katastrofa. USA jsou největším podporovatelem Ukrajiny, a to nejenom materiálově, ale i finančně. Ale i Spojené státy mají své limity a své problémy, americká pokladna není bezedná. Navíc i USA trpí silným migračním tlakem a musí se věnovat vlastní bezpečnosti. Je jasné, že Evropa musí být připravena, že bude muset převzít větší díl odpovědnosti za to, co se děje na Ukrajině, a za vlastní bezpečnost. To je formálně deklarováno už několik let, ale praxe je jiná. Evropa není schopná nahradit podíl pomoci USA.

Může být pro USA jakýmsi mementem Somálska před třiceti lety, kdy se americká armáda zapletla do místních bojů? Povídalo se, že Somálsko bylo osobním projektem Madeleine Albright. Může se Biden snažit o vlastní, ukrajinský „pomníček“?
Myslím, že se nedá srovnávat situace a podpora Ukrajiny Spojenými státy s tím, co se odehrálo v roce 1993 v Mogadišu v Somálsku. Mimoto, USA není přímo svými vojsky do války na Ukrajině zapojena. Je samozřejmě možné debatovat, co znamená být, nebo nebýt přímo zapojen do války na Ukrajině – a zda finanční a materiálová podpora znamená přímou účast v konfliktu. Ale vojska USA na Ukrajině nejsou. Nemluvil bych o pomníčku prezidenta Bidena, ale měli bychom mluvit o pomníčku „Západu“.

Jak to myslíte?
Nezvládli jsme nárůst krize na východní Ukrajině, ani to, jak se zrealizovaly dohody z Minsku, především však dohoda Minsk II z února roku 2015. A nezvládli jsme ani prohlubující se krizi před přímou ruskou agresí, ačkoliv bylo jasné, že k útoku na Ukrajinu dojde. Právě naopak, prezident USA Biden několikrát varoval před úmysly Putina Ukrajinu napadnout.

Ukrajina by podle některých zdrojů mohla do konce roku začít jednat o členství v EU. Přijde vám to reálné? A správné?
Je možné s Ukrajinou jednat o vstupu do EU. Ale bezesporu dnes není ke vstupu do EU připravena. V současnosti je Ukrajina ve svízelné situaci. A především v ekonomické oblasti není schopna řadu kroků provést. Rovněž zásadní období po ukončení války, ať bude její konec jakýkoli, bude znamenat obrovské zatížení nejenom Ukrajiny, ale i států EU. Protože lze předpokládat, že bude silný apel na to, aby se z velké části rekonstrukce Ukrajiny platila ze zdrojů EU. Je logické, že Ukrajina musí mít vyřešeny všechny bezpečnostní otázky, aby následně nezatěžovaly celou Evropskou unii. Navíc zemi určitě čeká dlouhé období adaptace právního systému na úroveň požadovanou Evropskou unií. Bude to ještě dlouhý proces. Ale začít může už dnes.

oooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooo

Jiří Šedivý  to vidí naprosto přesně. Kyjev  účelově  lže a  ČT, Seznam, ČRo a  další nekriticky  přebírají, takže logickým závěrem  je, že   ONI  jsou  ti největší šiřitelé  fake  news a  dezinformací!!!!
Proto  Kosu dlouhodobě  opírám  o nezpochybnitelné ZÁPADNÍ   zdroje, referující  úplně jinak než  ty pseudosdělovací, ovšem pouze nesmyslně propagandistické, prostředky   v ČR.

A nejde  jen  o to,  co konstatuje bývalý náčelník  genštábu  o té slavné a drtivé ukrajinské protiofenzivě.

Pro mne představuje  klíčové a  v Česku zcela  nevídané  vyjádření  od příslušníka  vládnoucí, řekněme poloelity  tohle:

Nezvládli jsme nárůst krize na východní Ukrajině, ani to, jak se zrealizovaly dohody z Minsku, především však dohoda Minsk II z února roku 2015. A nezvládli jsme ani prohlubující se krizi před přímou ruskou agresí, ačkoliv bylo jasné, že k útoku na Ukrajinu dojde.

Tohle  zas a znova  vybubnovávám na Kose – válce  šlo snadno předejít. Realizací  dohod  Minsk II. Jenže  Západ  neměl  ani stín  zájmu na něčem takovém. Chtěl jen vycvičit a  vyzbrojit  Ukrajinu pro válku s Ruskem. Proto se nekonal sebemenší pokus  se nějak zaranžovat  s Moskvou  ještě  v  závěru roku 2021, kdy  se  o  to Putin pokusil. Kdy  šlo válce snadno zabránit.  Tentokráte  to  neříkám  já. Nýbrž  exgenerál a  náčelník generálního štábu  Jiří Šedivý.

Došlápne  si  snad na něj  Rakušan,  nebo Igor  Stříž?  Označí  ho  Pavel Šafr  nebo  Černochová  za  Putinova  trolla  dezinformátora?

Už se  těším!

Díky  pane  generále za  používání  zdravého rozumu v  době  totálního vymývání mozků!