Pohádky dvou politických systémů


napsal Asfalt

Nikdy mne nenapadlo,  že  zrovna  o prázdninách lze  získat pro Kosu nového autora!  A přece  – mám opět  velkou radost, že  mohu  uvést na naše  stránky  někoho, kdo zde ještě  autorsky nepublikoval. Těm , kteří  projíždějí  diskuse, nick  Asfalt  rozhodně  není cizí. Vědí, že  se jedná o velmi  fundovaného a  argumentačně mimořádně  zdatného,pravděpodobně – právníka. . Oč  v  diskusích vystupuje  méně, o  to jsou jeho komentáře  zajímavější!  Před nějakým  časem mi  tato  velmi skromná  kvalita  došla  a vyzval jsem jej , zda by  Kosu opravdu nechtěl  zkusit  autorsky. Takže  dne s má premieru.

Musím konstatovat, že jsme byl velmi překvapen  výběrem jeho tématu!  Sám mám článek o  Číně, byť z jiného úhlu pohledu  rozpracován řadu měsíců a pořád  ho nějak nemohu dokončit.  Jsme proto  dnes  dvakrát potěšen

1- že  Asfalt  vstoupil na Kosu

2-že  si  vzal  jako téma  fenomen  Čína. z Navíc  z velmi zajímavého úhlu.

Věřím, že  vás zaujme  stejně jako mne. A tradiční prosba, jakkoli  to  tento  článek  naprosto nepotřebuje  – nasypte  novému  autorovi  hvězdičky. Jako  podporu toho,  aby  psal  dále. děkuji. A  teď  už má  slovo  pouze

Asfalt

Nedávno mne zaujala přednáška A tale of two political systems, kterou přenesl Eric X. Li na fóru TED Global 2013. Volný a zkrácený překlad je následující.

V úvodu přednášky Li prozrazuje, že se narodil v Shanghai a ve svém mládí slýchal příběh o tom, jak se lidská společnost lineárně vyvíjí od prvobytně pospolné společnosti, otrokářství, feudalismu, kapitalismu, socialismu až ke komunismu. Dříve nebo později podle tohoto příběhu všichni dospějí do konečného ráje na zemi. Li uvádí, že měli svět rozdělen na dobrý socialismus a zlý kapitalismus. Jistě, tento ve své době velmi populární příběh byl odvozen z Marxových teorií.

Pak se ale svět přes noc změnil (na promítaném obrázku se v tomto okamžiku objevuje fotografie Gorbačova a Jelcina). Li sděluje, že zklamán z pádu víry jeho mládí odjel do Ameriky a stal se “hipíkem” na Barkeley (na obrázku ukázána fotka vlasatého kluka, publikum se směje).

Tím ale vyprávění příběhů neskončilo. V Americe Li začal slýchat příběh jiný. Příběh o tom, jak se všechny lidské společnosti lineárně vyvíjí z tradiční kolektivistické společnosti do moderní společnosti atomizovaných individuí, které jsou suverénními jednotkami. Všichni pak chtějí jen jednu věc – volit. Volby produkují dobrou vládu a životní štěstí – ráj na zemi. Dříve nebo později elektorátní demokracie bude jediným politickým systémem pro všechny země i všechen lid a volný trh učiní všechny bohatými. I v tomto příběhu opět víme, co je dobro a co zlo, dobrá je demokracie, za kterou je třeba bojovat a šířit ji planetou – někdy i násilím – proti ďáblům, co nechtějí volit (promítnuty tváře amerických prezidentů a přehrány jejich výroky k New World Order, smích a potlesk publika u tváře G. Bushe)..

Tento jiný příběh se rovněž stal best-sellerem. Počet zemí, které začaly praktikovat západní demokracii vzrostl z 45 v roce 1970 na 115 v r. 2010. Západní elity úspěšně prodali svou představu o spáse světa. Čína ale tento příběh nekoupila a z chudé zemědělské země se nyní stává druhou nejsilnější ekonomikou světa. Li dále pokračuje, že lidé na Západě si myslí, že politický systém jedné strany musí být neflexibilní, politicky uzavřený a morálně nelegitimní. Pravý opak je však podle jeho slov pravdou. Čínský model považuje za flexibilní, meritokratický (vláda odborně kompetentních lidí) a legitimní.

Flexibilitu ( na obr.: adaptibility) Li demonstruje mezníky moderní čínské historie.

Čína1

Čína2
K meritokracii Li vysvětluje kariérní řád, kterým musí každý vrcholový čínský politik projít. Jako příklad uvádí současného prezidenta Číny, který ve tři desetiletí trvajícím kariérním postupu musel prokázat svou kompetenci od managera vesnice až po nejvyšší stupeň řízení státu. Do protikladu pak dává jen zvoleného G. Bushe a Obamu, o kterých Li tvrdí, že v čínských poměrech by mohli s jejich managerskou průpravou vykonávat jen šéfy malého venkovského okrsku.

čína3
Lidé na Západě považují za jediné kritérium legitimity vlády volby. Li klade protiotázkou: A co odbornost vlády? Legitimitu čínského politického modelu pak dokládá důvěrou lidí a jejich pozitivním budoucím očekáváním. Z promítaných obrázků (zde uvedeny jen dva) je patrné, že v uvedených kritériích Západ v porovnání s Čínou zcela prohrává. Li rovněž upozorňuje na nejnovější informaci zveřejněnou teprve týden před přednáškou ve Financial Times, že 93% mladých lidí v Číně očekává optimistickou budoucnost. Říká, že pokud toto nejsou kritéria legitimity, pak neví, co by legitimitou mělo vlastně být.

čína4

Dále Li uvádí, že svět čelí problémům, které musí být řešeny, a že legitimity i kompetence řešení se dotýká i problematika korupce, kterou považuje za vážný problém současného světa. Již v dřívější části přednášky vyvrátil názor, že v systému jedné strany je díky větší koncentraci moci vyšší korupce. Na tomto místě přednášky předkládá materiál Transparency International, který interpretuje tak, že v Číně je korupce menší než v některých zemích západního politického modelu.

Čína5
V závěru přednášky Li prezentuje očekávané ambice Číny, ujišťuje, že Čína nemá v úmyslu opouštět svůj alternativní politický model, a uvádí, že by měla skončit doba příběhů dogmatického univerzalismu. Vykládat lidem pohádky o jediných univerzálních pravdách a jednoduchých trendech je špatné, neodpovědné a nudné. Posluchači vstávají ze sedadel a aplaudují (ne, nejsou z Číny, ne, nejsou to hloupé opilé socky, ne, netleskají z donucení).

čína6

Stručně názor oponenta

K Liově přednášce napsal kritický názor Yasheng Huanga v blogu Why democracy still wins: A critique of Eric X. Li’s “A tale of two political systems”. Podrobnější překlad by překročil přiměřenou délku tohoto článku. Proto jen ve stručnosti, kterou snad neutrpí nestrannost. Odkaz na originál článku je uveden.

Oponent zpochybňuje legitimitu čínského modelu zpochybněním dat uvedených v přednášce. Uvádí, že data dokládající důvěru čínského lidu v politický systém nemohou být věrohodná ze země, kde není svoboda slova. Oponent ale nevysvětluje, jak tento jeho názor souvisí s jistě anonymními průzkumy, a sám žádná data na podporu svého tvrzení na rozdíl od přednášejícího nepředkládá.

Pozornost oponent věnuje otázce korupce. Jednak zpochybňuje kvantifikaci korupce metodikou Transparency International, a jednak tvrdí, že i podle hodnot TI indexu jsou ve skutečnosti západní demokratické režimy méně zkorumpované než čínský režim. Zde se oponent podle mého názoru ale vlamuje do otevřených dveří, protože Li v přednášce netvrdí, že Čína je méně zkorumpovaná než všechny západní demokracie. Li jen tvrdí, že nelze ukázat systémový rozdíl v míře korupce čínského a západního politického modelu, což je zcela stejný závěr, ke kterému výslovně dochází i oponent.

Má se za to, že sebekontrola systému má být největší předností západní demokracie. Snad proto oponent věnuje velký prostor otázce flexibility vlády. Klade otázku, zda sebekontrola až po fyzickém odchodu čelního představitele režimu je vůbec ještě sebekonrolou.

I přes jinak textem poměrně rozsáhlou kritiku, oponent nerozporoval problém odbornosti vládnoucích elit při řízení země v multistranickém a jednostranickém politickém modelu.

Závěr

Problematika se dotýká proporcionality vlády lidem a vlády pro lid. Západní model formální zastupitelské demokracie lze považovat za model laické vlády lidem. Čínský model za odbornou vládu pro lid, a to alespoň podle prezentovaných průzkumů veřejného mínění, které spokojenost tohoto lidu s jeho vládou vykazují.

Na příkladu církevních restitucí u nás, o kterých zcela jednoznačně nelze tvrdit, že jsou odborně zdatným řešením v zájmu lidu (obírat lid o majetek skutečně nikdy není jeho zájem), lze ukázat, že formální demokracie lidem ještě nemusí znamenat materiální demokracii vlády pro lid. Otázkou zůstává, k čemu a pro koho pak vlastně formální demokracie bez té materiální je a zda lidé mohou věřit, že taková demokracie je tím dobrem, zatímco autoritativní vláda pro lid tím zlem, z té dnešní pohádky o dobru a zlu.

Svět může být složitější, než pohádky vypráví, jak říká Li. Jeho přístup k pohádkám na straně jedné a mnohá pohádkaření u nás na straně druhé potom možná až nabádají k opatrnosti, aby naše pohádky nakonec nebyly ještě větší ideologizaci společnosti, než je tomu v Číně. Když se někdy podívám na Aktuálně, slůvko možná se zde mění téměř v jistotu.

Všechna řešení mají svá pro a proti. Při srovnání naší demokracie s čínským modelem na konkrétním příkladu již zmíněných restitucí ale není příliš vidět výhody před autoritativním režimem. Předností naší demokracie má být její vyšší flexibilita. Jenže církevní restituce vratné nejsou, pokud nemáme vystoupit z Rady Evropy. Naše demokracie má poskytovat prostor pro jiný názor. Jenže prosazení církevních restitucí žádnou ochranu menšiny nezohlednilo. Naše demokracie má zprostředkovat vůli lidu. Kdo chtěl prosazené církevní restituce? Ve veřejnosti téměř nikdo, v Parlamentu těsná většina dosažená jen díky korupci. Jaký je tedy u nás vlastně režim? Snad ne autoritativní s několika stranami, z nichž některá volby vždy musí vyhrát, ať už má důvěru lidu jakoukoliv, a dělá si pak co chce, třeba restituce, které 80% lidu odmítá. Snad to není tak, že formální demokracie je jen kulisou skutečného neformálního vlivu, který, na rozdíl od čínského modelu, rozhodně zájem lidu nesleduje.

Naopak zřejmými se zdají být ve srovnání naší demokracie s čínským modelem výhody autoritativního režimu, kterými jsou odbornost a dlouhodobější koncepce vlády. Zdá se, že specifický český problém, který systém je lepší k trestnímu stíhání členů vlády pro korupci a zneužívání pravomoci, zahraniční experty ani nenapadlo řešit.

Pokud se Čína stane ekonomickým lídrem světa, může být zajímavou otázka, zda tato skutečnost nebude akcelerovat krizi politického systému na Západě. Za důležité považuji, že ve 30. letech minulého století krize demokracie v Evropě ale nevedla k vládě pro lid, o kterou, jak se zdá, se v Číně snaží.

Poznámka:

V článku hovořím o čínském modelu jako o autoritativním. Považuji za správné upozornit, že autor přednášky v druhém doplňujícím dotazu sděluje, že toto označení není zcela správné a že čínský model je jen blízký autoritativnímu modelu.

About these ads
Příspěvek byl publikován v rubrice Hosté se štítky , , , . Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.

89 reakcí na Pohádky dvou politických systémů

  1. kočka šklíba napsal:

    Velmi zajímavé a musím přečíst ještě minimálně jednou abych vstřebala všechny informace a abych případně požádala autora (Asfalta) o další informace. Jedna otázka mě napadá hned, nakolik můžeme věřit informacím o odbornosti vlády v Číně. Pokud se toto tvrzení zakládá alespoň částečně na pravdě, pak můžeme Číňanům jen závidět. Vzpomeňme na jedno z hesel po cinkání klíči, ” nejsme jako oni” a “odborníci do vlády”a jací neumětelové, mnohem horší než byli ti z před roku 1989, tam byli do minulého týdne a mnoho let zpětně.
    Dále si myslím, že věta “Západní model formální zastupitelské demokracie lze považovat za model laické vlády lidem. Čínský model za odbornou vládu pro lid, ……” je zásadní.

    • Asfalt napsal:

      Li v přednášce uvádí, že vláda v Číně patří k té nejodbornější vůbec. Co tím myslí blíže nespecifikoval. Odbornost vysvětloval na karierním řádu a dlouhodobém služebním postupu, ve kterém každý musí prokázat svou kompetenci. Viz příklad s čínským prezidentem.
      Jinak určující by měly být asi výsledky dosažené při správě země. Pokud rostou, zadlužují se jen asi ze strategických důvodů, půjčují Západu, lidé jim masově věří, životní úroveň se zvyšuje atd. tak to asi nedělají špatně.
      Druhý úhel pohledu je ideologizace. Při správě země je vždy třeba vyjít z nějaké doktríny, což je spíš podle mě jen otázka víry. My si dmes myslíme, že vše vyřeší volný trh. To lze chápat i tak, že místo odbornosti řídíme stát ideologií (vírou ve volný trh). Druhou vírou byla ta minulá socialistická, kdy zas všechno bylo státní. Li ale říká, že svět je složitější než pohádky, což může znamenat ústup od ideologie k odbornosti, která nevěří na žádnou pohádku (ani všespasitelný trh, ani všespasitelný státní monopol) a hledá racionální řešení. Už to je podle mě odbornost, alespoň ve srovnání s naší až fundamentální vírou v jedno neomylné řešení.
      Třetí úhlel pohledu jsou korporátní zájmy v politickém systému. Možná víme, že existuje kompetentní řešení pro lid, ale někdo musel sponzorovat stranu, ta strana vyhrála volby a investice sponzora se musí vrátit, takže z odborného řešení pak nezbude nic – přišel Benda s pozměňujícími návrhy :o) Třeba například. Těch vlivů může být mnoho.

      • Kanalnik napsal:

        Ad vira – nemuze se stat, ze nakonec bude onou ideologizaci v takovem systemu vira prave v to racionalno? To by z meho pohledu nebylo nejlepsi, protoze pak muze takovy system sklouznout k tomu, ze to, co sam nepovazuje za racionalni, jednoduse odvrhne a oznaci jako iraconalni, ciste ze sve ideologicke pozice, dost mozna ke sve skode. Napada mne treba oblast spirituality ci psychologie emoci.

        Zkusenost treba s komunistickym rezimem povazujicim sam sebe za racionalni mame v nasi minulosti sami (coz se lecky projevovalo sikanovanim vericich obyvatel nebo zesmesnovanim jakychkoli spiritualnich aspektu zivota).

        Myslim si, ze duraz na jeden fenomen (volny trh, racionalno, ci treba majetkova rovnost vsech lidi bez rozdilu) vede nakonec k tomu, ze takovy system rozlozi sam sebe. Lide k taktovym jednoduchym tezim a systemum maji naklonnost, protoze pak vypada zivot jednoduseji. Zajimalo by mne, jaka mentalita v tomto smyslu funguje v Cine

        • Asfalt napsal:

          No ve víře v racio se máme právě nacházet. Dříve byl důvodem legitimity Bůh (panovníka korunoval Papež) a panovník musel své postavení panovníka prokazovat před šlechtou, kterou pak mimo jiné uplácel lény, rozeštvával mezi sebou a uzavíral strategické dohody atd. Tento “zápas” nakonec vedl k absolutním monarchiím.
          Pak přišel filozofický pozitivismus (osvícenectví), kde víru v Boha nahrazuje poznání rozumem. V legitimitě vlády se to projevuje tak, důvodem legitimity vlády není Bůh, ale lid (na Západě k legitimitě postačí, když se lid projeví ve volbách, v Číně zce citovaný Li legitimitu zdůvodňuje vládou pro lid a jeho spokojeností).
          Ono se spíš ale jeví, že víru v Boha jsme nahradili jinými vírami (v trh a já nevím v co všechno). V něco asi věřit musíme. S našimi dnešními vírami se volič ztotožňuje v ideologii té či oné politické strany (někteří to berou dokonce jako hokej :o). Ono ale asi jde o tu přiměřenost použití víry ve společenských vztazích (fundamentální víra není dobrá, ať už věříme a zabíjíme pro víru v Boha, v národ, v demokracii podle našeho mustru, v trh atd.). Otázkou třeba může i být, zda nemůžeme podléhat vyloženě kontraproduktivní nebo manipulativní víře. Nestalo by se to poprvé. Snad celé dějiny jsou o tom, že vírou (často v Boha) jeden ovládal druhého. Možná mimo kontext, ale Li zmiňuje víru v demokracii šířenou i za cenu násilí – proč americký lid i za cenu násilí tak stojí o to, aby byla demokracie v Lybii nebo Iráku, nebo stojí o to vůbec americký lid, který v USA jako demokratické zemi západního typu formálně vládne?. Ano, některé víry (např. víru v nadřazenost nějaké rasy) již po historických zkušenostech zakazuje zákon.

  2. Carlos V. napsal:

    Alane Lansingu, tak v září na Zahradu Čech ?

  3. tresen napsal:

    Myslím, že jestli je dnešní čínský model něčemu blízký, pak je to tradiční čínský model, který si Číňani pěstovali po několik tisíciletí a ke kterému se postupně vracejí po ztroskotání šíleného Maova experimentu.
    To vám ovšem straničtí šéfové nepřiznají. Ani obyčejní lidé, kteří se fotí před obřím Maovým portrétem na Tchien-an-men.
    Přesto je dnešní čínský karierní řád, provozovaný komunistickou stranou, IMHO daleko bližší výběru, výchově a postupu císařských úředníků než poměrům, které panovaly za “kulturní revoluce”. Mentalita starobylého společenství nemůže být jen tak mírnix týrnix potlačena na revoluční povel.
    Ano, čínská pyramida má mnohé znaky autoritativního režimu a vcelku nehraje roli, jestli je na její špici císař anebo generální tajemník.
    Mentalita se tedy zřejmě nemění, zato kulisy se proměňují překotně.
    Optimistická očekávání mladých Číňanů mě nepřekvapují. Ti, co se narodili před dvaceti lety, kdy se teprve uvolňovala pouta svazující ekonomiku, pamatují úplně jinou Čínu. Od té doby miliony lidí dosáhly na slušnou životní úroveň a dávají tak naději i těm, co zatím ještě živoří ve velmi skromných podmínkách.

    • Carlos V. napsal:

      tak se s tim nemusim psat…

      Jen bych pripomnel, ze Cinska a Mezopotamsko-evropsko-americka spolecnost se vyvijely cca deset tisic let de facto oddelene.

    • kočka šklíba napsal:

      Vy jste tu nakladla mnoho slov ale moc jsem od vás nedozvěděla.Co je to například “tradiční čínský model”, ” výběr, výchova a postup císařských úředníků”,a “mentalita starobylého společenství”? Tím nechci říct, že nemáte pravdu, jen jsou tyto vaše termíny pro mě nejasné. Zdá se, že jste odbornice na Čínu ;). Stejně jako Carlos ;).
      Nicméně tohle co jste napsala mně připadá nelogické: “Ti, co se narodili před dvaceti lety, kdy se teprve uvolňovala pouta svazující ekonomiku, pamatují úplně jinou Čínu”, ptz ti co se narodili před 20 lety nepamatují jinou Čínu ale právě tuto, a proto možná mají tak optimistická očekávání.

      • tresen napsal:

        Nejsem odbornice na Čínu. Byla jsem tam tak krátce, že by se klidně dalo říct, že jsem ji viděla z rychlíku. :)
        To, v čem čínský stranický výběr a výchova kádrů připomíná starší tradici, je například vzpomenuto i v článku – adept na vyšší místa musí projít různými úrovněmi a osvědčit tam své schopnosti. Ani za dob císařství se s břídily nadřízení nemazali, postup si úředníci museli tvrdě zasloužit. Myslím, že se novodobá tradice od té staré neliší ani škálou nejrůznějších intrik, když jde o obsazení důležitých míst ve státní správě i ve stranické hierarchii. Tak vysoko ovšem břídilové neproniknou, což je nebetyčný rozdíl proti naší praxi z doby totáče i z doby dnešní.
        Těch dvacet let opravdu není žádný omyl. Čína z roku 2013 se opravdu moc nepodobá Číně roku 1993.

        • kočka šklíba napsal:

          No takže jínými slovy o dnešní Číně víte stejně málo jako já, to že jste tam zřejmě byla jako turistka samozřejmě nikoho o zemi jako takové, natož o zemi jakou je Čína, nijak neinformuje.

          To je teda když ne omyl, tak nelogické tvrzení, ti narození v roce 1993 sotva vnímali situaci, jak politickou, tak hospodářskou minimálně do takových 8-10 le t věku ;).,a sama píšete, že se”uvolňovala pouta” (mimochodem opravdu krásné sousloví, jak vystřižené z ideologických příruček ;)) a ta se zřejmě uvolňovala po roce 1993 a i postupně v dalších letech ;). Takže dnešní dvacetiletí již spíše pamatují to další “uvolňování pout” než Čínu v roce 1993 ;).

        • hans napsal:

          … Tak vysoko ovšem břídilové neproniknou, což je nebetyčný rozdíl proti naší praxi z doby totáče i z doby dnešní….

          Nejvyšší/krajské posty z naší země odpovídají zhruba úrovni čínské prefektury/okresu (Nad prefekturou je provincie a nad ní celá země.) Těžko při pozorování z Evropy říct, jaké je množství břídilů je v čínských okresech a prefekturách, a zda je rozdíl proti českým krajům a ministerstvům skutečně nebetyčný.

  4. er napsal:

    když se vezme, že náklady (bydlení, energie,…) tam budou mít cca pětinové oproti CZ, tak se tam v x případech mají lépe než v Čezku
    http://www.chinadaily.com.cn/china/2012-07/06/content_15555503.htm

  5. Qiedo napsal:

    Neboli- nejlepší vláda je moudrý diktátor?

    • Hudec napsal:

      Velmi dávám za opravdu paní “tresni” v 0.59 i v 1:31.
      Můj osobní zážitek s Čínou je také jen povrchní (několik pracovních cest v 90.letech, letos se tam chystám pracovně opět), ale to nic nemění na přímo na místě získaném názoru, podepřeným ovšem i studiem řady odborných a jiných textů (vřele doporučuji mj. stále platný text Stanislava Komárka “Za Velkou zdí”). Ten názor zní, že posuzovat Čínu našimi středoevropskými měřítky je pošetilé, a to mj. i z důvodů, jež uvádí paní tresen.

      Právě osobní (a dosti šokující) kontakt s čínskou realitou vede k silným pochybám, zda je opravdu jeden jediný model uspořádání společnosti globálně nejen nevyhnutelný, ale také zda je vhodný.

      Pane Asfalte, tento váš text se řadí k tomu nejlepšímu, co se zde u vlka objevilo za řadu posledních měsíců, a na diskusi jsem upřímně zvědav.

      • Asfalt napsal:

        Díky moc. Ano, že není jen jedna pravda je tím, co mělo být také článkem řečeno.

  6. Anonymní napsal:

    No jo odbornost západních vládců ! Když už i v LN Teichmann na své tužce namaluje u příležitosti založení knihovny G. W. Bushe obrázek, jak se bývalý prezident opírá o regál s knihami a na jejich hřbetech je tu napsáno : omalovánky, onde : rodokapsy atd. atd. .

    Pak jistě platí Asfaltovo : Snad to není tak, že formální demokracie je jen kulisou skutečného neformálního vlivu, který, na rozdíl od čínského modelu, rozhodně zájem lidu nesleduje.

    Je to tak Asfalte. Filosof pan Bělohradský v rozhovoru s Drozdem-Hvížďalou stručně charakterizoval západní systém takto :

    Politická moc se podřizuje tlaku v procesu globalizace rychle se formující nové třídy – „anacionální hyperburžoazie, která má jediný strategický cíl: zrušit pakt mezi kapitálem a prací, na němž demokratické národní státy založily svou stabilitu, jako historicky překonané omezení tržní ekonomiky. Politika přestala být reprezentací identity národní či třídní a stala se hyperburžoazií, sponzorovaným potlačováním jakékoli identity a rozháněním jakéhokoli sociálního hnutí, které by bylo založeno na společné identitě.

    Více viz. : http://aktualne.centrum.cz/rozhovory/clanek.phtml?id=738682

    Speciálně v případě Čínské lidové republiky je ještě třeba zmínit Konfucia, jehož učením je čínská realita také značně přibarvena.
    Například Konfuciovo heslo : Přístup ke vzdělání nesmí být omezen sociálním postavením. Si nechal napsat i Čankajšek dovnitř jedné své stavby, natož že se hodí marxistům.
    Jak je takové stanovisko výrazně odlišné například od praxe naší !

    • Laco Grőssling napsal:

      A zase jsem zapomněl na podpis.

    • Asfalt napsal:

      Již odpovídáte na otázku uvozenou jako mimo kontext v mém příspěvku Červenec 16, 2013 v 13.42 nahoře u kočky šklíby a kanálníka :o

  7. Cech napsal:

    Děkuji asfaltovi je to opravdu k zamyšlení a chce to číst tak minimálně 2x.
    Zřejmě to nejtěžší má Čína za sebou,protože to nejtěžší a energeticky nejnáročnější je rozjet ten vlak.
    V současnosti je již rychlost vlaku srovnatelná s opravdu vyspělým světem.
    To co dělá z Číny onen strašák, na který se v současnosti s obrovskými obavami dívá oněch 124 rodin světové hypervlastnické skupiny je relativní nezávislost Číny na nich.
    Růst Číny jak se zdá nestojí a nepadá na spekulativním kapitálu,což je možné doložit těmi americkými pokusy o přežití bez v Číně vyrobeného zboží každodenní spotřeby.
    To co vlastně děsí tu 124 je právě stabilizovaný celosvětový Čínský monopol na výrobu.
    Takže již dnes se velmi obtížně dá se říci skoro neobejdem bez Čínské produkce a tato závislost nás na Číňanech pouze poroste.
    Proto Čínské vedení může garantovat naprosto reálný optimizmus pro své občany na rozdíl od nás.
    Děkuji asfaltovi za krásný příklad s církevními restitucemi, tedy nastínění oné jasné linie která nás v budoucnosti čeká.
    Tedy sociální postavení obyčejného Čecha se na rozdíl od obyčejného Číňana bude pouze rapidně zhoršovat.

  8. Řezníček z Brna napsal:

    Díky Asfaltovi, velice zajímavé, jeden z nejlepších textů za poslední dobu na těchto stránkách. Včera byla zajímavá debata na ČR + o Číně a padl tam názor, že v budoucnosti bude Čínu nejvíce ohrožovat prudce vzrůstající sociální nerovnost meni oobyvateli, která může přinést vlnu nepokojů, povstání nebo násilnou revoluci. Údajně politbyro komunistické strany Číny se tímto intenzivně zabývá a vůbec to nebere na lehkou váhu, ale řešení nebo omezení vzrůstající nerovnosti zatím nepředložili.

    • Asfalt napsal:

      Díky moc.
      Je pravda, že v Číně chybí sociální stát. Ano i já zaznamenal, že čínské vedení o tom mluví jako o důležitém úkolu. V citované přednášce o tom ale není ani ťuk :o

  9. Joma napsal:

    Asfalte, díky za velmi podnětný text. Před nedávnem jsme zde srovnávali fotbalový zápas profesionálů a amaterů, myslím že z Norska. I z toho příkladu vyšel markantní rozdíl mezi volenými zástupci a skutečnými profesionály. Když jsem v tomto případě doporučoval, aby i předseda vlády byl odborník, tak mně Vlk nasadil psí hlavu. Myslím si, že budeme čím dál více hledat podobné příklady. Podle mého názoru toto pravděpodobně bude ten správný směr.

  10. tresen napsal:

    Jak trefně poznamenává Laco G., Konfucius je v Číně stále živý.
    S tím rovným přístupem ke vzdělání to ovšem tak ideální zdaleka není. Stále tam existuje vrstva páriů, příchozích z venkova, těch, co se taky, a to velkou měrou, podílejí na čínském zázraku. Bez záruky, že za tvrdou práci dostanou zaslouženou mzdu, že je někdo ošetří, když onemocní, a že jednou dostanou povolení, které umožní, aby jejich děti směly v městě chodit bezplatně byť i do základní školy /od vyšších stupňů pak platí všichni/.

  11. tresen napsal:

    Ještě jedna poznámka:
    Stejně jako mi nepřipadá pravděpodobné, že demokratický systém, tak jak se vyvinul v euroatlantickém prostoru, může být se vším všudy přijat v Číně, stejně tak pochybuju, že by pro nás byly přijatelné některé /mnohé/ stránky čínského života.
    Zdržuju se přitom rozdávání nálepek plus a mínus, jen konstatuju.
    A samozřejmě to neznamená, že tam nelze hledat inspiraci. V rozumné míře.

  12. tresen napsal:

    Čech napsal, že nejnáročnější je rozjet vlak a že tudíž má Čína to nejhorší za sebou.
    Tak úplně to neplatí. Ani s tím rozjetím. Myslím, že v čínském případě stačilo odvážně povolit brzdy, mnohé pak šlo skoro samo.
    Problémy jistě nastanou. Třeba v už zmíněné sociální oblasti. Oprávněné požadavky na sociální zajištění a na dosažení slušné životní úrovně i pro ty nejslabší vrstvy pak s sebou mj. ponese zvýšení nákladů na pracovní sílu a tím pádem odbourávání současné obrovské čínské výhody – levné výroby pro export.

    • hans napsal:

      Důležitější než povolit brzdy je kde je povolíte. U nás/východní Evropě/Rusku povolení poněkud jiných brzd přineslo výsledky mnohem horší, leckde přímo katastrofální.

      Zvýšení nákladů na pracovní sílu přinese zvýšení příjmů této síly, čili růst domácí poptávky, která by mohla nahradit výpadek poptávky po levném exportu a následně umožnit posun k exportu produkce s vyšší přidanou hodnotou (víceméně opakování kdysi anglické, nizozemské, později japonské, jihokorejské strategie). Čínská vláda se pro tuto cestu rozhodla tuším roku 2008, otázkou je, zda nezhavaruje.

      • Alan Lansing napsal:

        hans

        Ano, to je velmi důležité hansi. Vědět, kde povolit brzdy. čínské náklady na pracovní sílu začínají být srovnatelné s těmi českými – ovšem pouze v absolutní rovině, nikoli strukturálně. V Číně jsou totiž milý hansi vcelku propastné rozdíly ve mzdách v závislosti na kvalifikaci, což Číně na jedné straně umožňuje levně vyrábět, a na fruhé straně zaplatit vysoce kvalifikované odborníky, a investovat do stále dokonalejších a dražších technologií. Sekundárním důsledkem tohoto “řízeného povolení brzd” je i zcela jiná motivace k tomu, aby člověk usiloval o to, stát se nadprůměrným odborníkem.

        Zkuste tenhle model aplikovat v prostředí, kde vládne parlamentní demokracie, a kde “ti dole” si prostřednictvím odborů vyjednají mzdy zajištující důstojný život.

        • Artur napsal:

          Souhlasím s termínem “stačilo povolit brzdy”,avšak je už to potom otázkou umění “mašinfíry” takový ohromný kolos,jakým Čína bezesporu je,který se dá do pohybu správně “ukočírovat”.Nám se to v malém po r.1989 zřejmě až tak moc nepovedlo,o čemž svědčí momentálně již téměř havarijní stav.Hodně se mluví o “propastném”rozdílu mezi vyspělými rozvinutými městy východního pobřeží a stavem venkova.Ano je to pravda a dost jsem se takovými tématy při své návštěvě Číny zaobíral.Můj závěr:Díky aktivnímu převisu ve svém exportu má Čína dostatek volných prostředků,aby nakoupila vyspělou zemědělskou techniku např.k obdělávání rýžových polí z Japonska.Ale co potom s tou “ohromnou armádou”lidí střední a starší generace,kteří jsou pro jakoukoliv jinou činnost nekvalifikovaní a nic jiného se již nenaučí.Vyspělá technika a organizace práce by takové lidi doslova vytlačila od zdrojů své obživy a vyhnala je do slumů velkoměst viz.např.Brazílie,nebo indická Kalkata.Čínské vedení si v tomto směru počíná dle mne velice citlivě a promyšleně.Ona to není určitě žádná legrace obléci a obout cca miliardu třista miliónů duší,uživit je,dát jim smysluplnou každodenní náplň života a ještě je mít s optimistickým pohledem do budoucnosti (viz.jedna z tabulek Asfalta).Tož asi tak.

    • wiki napsal:

      tresen napsal: …odbourávání současné obrovské čínské výhody – levné výroby pro export….

      To s “levnou výrobou pro export” již drahně času neplatí. Jen koukněte na nějaké “hadříky” – na štítku “made in” najdete nejčastěji země typu Bangladéš, Vietnam, Maroko, …

  13. Hladis napsal:

    No heh. Ted je vcelku popularni koukat na Cinu. Mnoho ekonomu se i vratilo z Ciny a “videlo budoucnost”. Jenze “Cinsky zazrak” se muze sesypat pekne rychle. Samozrejme ze ted si mysli, ze jsou na spravne ceste a plno cinanu, především ve mestech, vidi zarnou budoucnost. To se ale rychle muze zmenit a hosi v polytbyru mají nejednu vrasku. Cinska ekonomika muze brzo zkolabovat na nemovitostni bubline a stále se zvetsujici socialni nerovnosti, kdy zije z velkého prilivu pracovni sily z venkova. Zvlaste ted, kdy Japonsko najelo na hodne nebezpečnou cestu masivniho tisteni meny a kdy cinska mena posiluje. Cinska ekonomika zpomaluje, nemovitostni bublina se nafukuje a socialni nerovnost ze zvetsuje. I ten byrokraticky aparat jedne strany nemusi byt tak akceschopny jak si optimiste predstavuji, aby tomu dokazal zabranit. Ekonomika není něco, co se da tak uplne svázat a pokud to Japonsko a Cina nezvladnou, tak dojde k velice temnemu asijskému scenari a mame se zase na co tesit. To ani nemluvim o stále vetsi poptavce po surovinách, které Cina potřebuje, aby tim svou ekonomiku krmila. Tim se i ceny surovin zvetsuji a Cina nemůže poptávku zvetsovat do nekonecna a krmit tim nejaky snovy nekonecny rust.

    Jinak dominance demokracie ma jeden zasadni důvod. Konec Druhé svetove války. Zhrouceni demokracie v nasem euroatlantickem prostoru by znamenalo konec Pax Americana a konec miru nejen v Evrope. Rad bych i upozornil, ze asijske staty jsou dosti nacionalisticke a diky absenci demokracie našeho typu v nekterych zemich není vyloucen jakykoliv konflikt v tamnejsim prostoru. Proto se i USA primarne zameruje timto smerem. Jakykoliv kolaps ci konflikt v tomto prostoru by znamenal katastrofu. V Asii prochazeji prumyslovou a kancelářskou revoluci v jednom velice hekticky pod autokrativnimi vladami a s nacionalistickym zakladem. To muze byt hodne nebezpecny mix, který ma uz Evropa za sebou.

    • Asfalt napsal:

      Ano, omezení kontroly (zde kontroly vlády lidem) je vždy nebezpečné. Autoritativní režimy pak mohou vládnout pro lid i proti lidu. I zde platí, že jakákoliv fanatická víra je nebezpečná, i víra v národ. Německý nacismus, který má Evropa za sebou, podle mě nebyl autoritativním režimem, ale režimem totalitním (lid ztratil kontrolu nad státní mocí, nešlo jen o omezení názorové plurality).

      • Hladis napsal:

        No to si uplne nemyslim. Ta hranice mezi tim, zda se jedna o ciste autoritarismus ci totalitarismus je tenka a každý na to vyslovi jiny názor, co si představuje pod pojmem totalitarismus a jaky je rozdil mezi nim a autoritarismem. Cina dle me je stále totalitni zemi, jelikož stále neumoznuje něco ,jako vytvoreni obcanske spolecnosti a stále funguje statni cenzura a ideologie. Ikdyz plno věci z minulosti uz je jen formálního charakteru, stále na te ideologii stavi . Ono jak by ne, když je to spojeno s existenci komunisticke strany Ciny. Na druhou stranu nepředpokládám, ze by Cina zavedla demokracii zapadniho typu. To není v jejich nature. Problém ale muze nastat při jakemkoliv vybuchnuti sociálního kotle. Je otázkou, kam az cinane v toleranci rozevirani sociálních nuzek muzou zajit bez spontalni odezvy tech méně stastnych, kterých je stále vetsina. Dále tim, jak se bude rozsirovat stredni trida, tak tim zacne vice a vice volat po vetsi participaci na moci. Zvlaste pokud se Cina dostane do pruseru a jeji rust se zasekne, tak se muzou dit zajimave věci a cely kotlik sociálních ci nacionalistických problemu vybouchne.

        Uplne bych nesrovnaval s fasismem, ale nacionalismus je v Asii velice silny prvek a diky vrustajici moci se muze rozehrat nebezpecna hra mezi jednotlivými zememi. Nemusi se jednat ani tak o valku zbraněmi kvůli spornym uzemim, ale staci i pouha valka menova.

        • Asfalt napsal:

          Já to rozděluji podle zprostředkované názorové plurality ve společnosti směrem k politické moci takto:
          - pluralitní demokratický model několika stran (několika názorů)
          - většinový model zpravidla dvou, tří stran (dvou, tří názorů)
          - autoritativní režim často, ne však nutně, jedné strany (jenoho názoru)
          - totalita (nikoho už žádný názor ve společnosti nezajímá)

          S tím sociálním kotlem atd. nevím. Financial Times nemá pravdu s 97% optimistických mladých lidí?

          No někdo tvrdí, že v měnové válce už jsme, ale nejsem na to expert.

          • Hladis napsal:

            Tech 97% mladych lidi vypada neuveritelne podezrele. Muzu se zeptat cinskeho známého me pritelkyne, ale to číslo je urcite nadsazene a spis mi to evokuje výsledky voleb ci pruzkumu v totalite.

            Ja jen vim, ze menova valka muze prijit diky ekonomicke politice Japonska. diky inflaci budou klesat vynosy fondu a ty se muzou presunout jinam, coz v zemi, kde obrovsky dluh je prave na bedrech radovych japoncu muze vyvolat pnuti. Kazdopadne co ekonom to názor. Někdo zase říká, ze Japonsko dela dobře a oslabi to menu všech okolo a bude hej. Kazdopadne existuji i nejake mezinarodni dohody o zakazu zamerne devalvace meny. ale tohle at si vyříkají ekonomove mezi sebou.

          • Asfalt napsal:

            Nemám problém.

            Té měnové válce moc nerozumím a nechci se do toho zaplétat. Ve hře ale má být, že
            - USA jsou zadlužené (někdo říká v dluhové pasti) => oslabení dolaru
            - rezervní něny států jsou z velké části v dolarech => jen ne oslabovat dolar
            Do toho obchodní světová měna, platby za ropu, EURO, BRICS, čína jako věřitel i investiční prostor atd. A já už se v tom topím :o

  14. Alan Lansing napsal:

    Pokud autor píše, že Čína se změnila ze zaostalé země na druhou největší ekonomiku světa, pak je potřeba ale zároveň dodat, že příčinou není to, že by Čína byla nějakou bohatou zemí, ale to, že Čína je nejlidnatější zemí na světě s jednou miliardou a třemi sty padesáti miliony obyvatel. Pokud tu čínskou velikost ekonomiky vztáhneme na jednoho obyvatele v přepočtu parity kupní síly, a podíváme-li se na čínský růst z tohoto pohledu, pak zjistíme, že Čína v posledních letech nechala za sebou takové veleúspěšné a blahobytné země, jakými jsou Jamaica, Belize, Turkmenistán, Albánie, Namibie, Alžírsko a Ukraina, a pokud svůj růst, ještě navýší, pak do roku 2022 se dotáhne na úroven, na které je dnes Bulharsko. A co se týče “přiblížení se” životní úrovně části obyvatelstva západu, pak je třeba podotknout, že toto se týká asi 350 milionů lidí z velkých měst na východě, čiže zhruba čtvrtiny obyvatelstva. Jinými slovy, vedení čínského státu může dělat to, co je optimální z hlediska ekonomické efektivnosti, a vůbec na většinu obyvatelstva nemusí brát ohledy, neb je toto politicky neohrozí. Pokud by politici euroatlantické civilizace měli stejné možnosti, tedy takové, že by politiku mohli dělat z hlediska efektivity bez ohledu na dolních 75 procnet obyvatelstva, k žádnému odlivu výrobních kapacit a žádnému zadlužování by nedocházelo.
    Také to kriterium “odbornosti” by možná bylo dobře podrobit detailnější analýze, a zkusit porovnat reálné výsledky zejména porovnáním relevantních lokalit. Je zřejmé, že pokud porovnáme NYC či Londýn s Honkongem, dostaneme obdobný výsledek, ale nejsem si jistý, zda obdobné, pro Čínu příznivé výsledky budou hovořit pokud porovnáme typickou čínskou vesnici s či maloměsto s nějakou municipalitou někde v Arkansasu, a to nejen co se týče rozvoje infrastruktury a občanské vybavenosti, ale také z hlediska ochrany životního prostředí.

    Pokud to napíši ještě jinak, pak model zastupitelské demokracie by byl pro čínský model neaplikovatelný, protože pak by Čína musela dbát na to, aby země bohatla rovnoměrně, což by velmi snižovalo ekonomickou efektivitu, která by podlamovala čínský růst. Takhle se v zásadě dá říci, že na globální ekonomice participuje pouze zhruba třetina Čínanů, a zbytek funguje v paralelním světě, který se za posledních 20 let příliš nezměnil. Dlužno podotknout, že tento model chtě nechtě bude muset proti své vůli přijmout i západní civilizace – tedy model, kdy “euroatlantický” způsob života povede pouze část populace, a zbytek bude žít v paralelním světě lokální ekonomiky se zcela jinou produktivitou a jinými sociálními a konzumními a civilizačními standardy – růst nezaměstnanosti, a zadluženosti si obdobný model vynutí sám o sobě.
    A nic na tom nezmění to, jaké volební lístky budou voliči házet do uren.

    • český maloměšťák napsal:

      Takové jakési obecné, spíše ale omezeně kriteriální, porovnání je k nahlédnutí zde :
      http://www.economist.com/content/chinese_equivalents

      ČR tam je Vnitřním Mongolskem. :(
      Kalouska jsem se ptal, jestli ty koně – co se pomocí CASA vozí do Mongolska, jestli budou v udoucnu sloužit coby důležitý vojensko-strategický prostředek k vybudování české obdoby čingischánských hord – s cílem dobýt nejprve Vnitřní Mongolsko, posléze Čínu.
      Neodpověděl, zřejmě jsem uhodil hřebík na hlavičku.
      Chtělo by se ho zepta, do čeho investuje, zda tedy spíše do Mongolska, nebo Vnitřního Mongolska . mnohé by se vyjasnilo. Což se ale netýká jen ho, mnohé by se vyjasnilo o v případech jiných tkzv. správců zájmů ČR, kdy tedy deset z deseti bankéřů radí investovat do Číny.
      Ha, ha, ha….., prej starejte se o své důchody..investujte například do čínského textilního průmyslu a tak.

      Mějte se.
      Jenom otrok něco přijímá nevyhnutelně, ale i ten se umí vzbouřit. Ne tak čeští maloměšťáci – my chceme především klid, bouřky nás děsí.

      • Alan Lansing napsal:

        To je velmi potupné pane Maloměštáku. Nicméně, mnohem potupnější musí pro Švýcary být to, že tito jsou srovnáváni s provincií Shandong. Taktéž pro Rakušáky zřejmě nebude moc povzbudivé, že jsou srovnáváni s provincií Zhejiang.

        Jinýmio slovy pane Maloměštáku, jde o POMĚROVÉ – PARITNÍ, nikoli absolutní srovnání. Jinýmiu slovy, Shandong se má vůči vnitřnímu Mongolsku taktéž, jako Švýcarsko k České republice. O porovnání české republiky k vnitřnímu Mongolsku tam není ani slovo.

        Zkuste se alespoň naučit základům anglického jazyka, a podívat se občas do slovníku, co znamená výraz PARITIES.

        • český maloměšťák napsal:

          Milý pane Lansingu, pokud už budete mít tu odvahu, popasovat se s mým komentářem a na něm navázaným odkazem /omezeně kriteriální ekvivalent/, učiňte to tak, aby naopak vy byste pak nebyl podezírán z čtenářské negramotnosti /tdy viz celé diskuzní vlákno/s a neznalosti jazyka anglického.
          To, že mi pak podsouváte svou interpretaci odkazu – to je sice zajímavé, ale snad jen pro vás.
          Vy ale na takových dezinterpretacích, ale i lžích , potažmo nablábolených konstrukcích
          viz :

          ” …Pokud to napíši ještě jinak, pak model zastupitelské demokracie by byl pro čínský model neaplikovatelný, protože pak by Čína musela dbát na to, aby země bohatla rovnoměrně, což by velmi snižovalo ekonomickou efektivitu, která by podlamovala čínský růst. Takhle se v zásadě dá říci, že na globální ekonomice participuje pouze zhruba třetina Čínanů, a zbytek funguje v paralelním světě, který se za posledních 20 let příliš nezměnil. Dlužno podotknout, že tento model chtě nechtě bude muset proti své vůli přijmout i západní civilizace – tedy model, kdy “euroatlantický” způsob života povede pouze část populace, a zbytek bude žít v paralelním světě lokální ekonomiky se zcela jinou produktivitou a jinými sociálními a konzumními a civilizačními standardy – růst nezaměstnanosti, a zadluženosti si obdobný model vynutí sám o sobě….”

          ….vy právě na tom stavíte svůj svůj (podle mě naštěstí jen svůj) pocit důležitosti.

          “Chtě nechtě”, pane chytrý, musí se budoucnost – tak jak ji v obecném prorokujete, odvíjet jen v marxistických hlavičkách, nebo v hlavičkách pomatených, svobodný člověk má vždy alternativu, v civilizacích západního typu věci ovlivňuje, nespoléhá na fatalismus.
          Pokud vy pak toužíte tolik po čínském modelu, váš problém, jen se divím, proč s tím lezete na veřejnost, nestačí si o tom poklábosit doma ?

          P.S. Pokud chcete porovnání na solidnější bázi, jistě vládnete googlovštinou, odkaz jsem dával coby odlehčení – viz také onen smajlík, nevěděl jsem že tak chytrému člověku jako jste vy , to nedojde.
          Příště na váš smysl pro humor sázet nebudu, ostatně jestli jste skutečně Parabellum, jak tady tvrdí mnozí komentátoři, mrzí mě, že jsem na vás vůbec reagoval.

          • Alan Lansing napsal:

            Víte Maloměšťáku, svobodný člověk v euroatlantické civilizaci věci ovlivňuje pouze v intervalu určeném jednou neodbytnou paní, která se jmenuje paní Realita. Ä o to právě jde, že ta paní realita, poháněná 6 miliardami obyvatel, kteří žijí mimo euroatlantický prostor ten interval s postupujícím časem velmi zužuje. Takže ve finále dojde k tomu, že jedinec v euroatlantické civilizaci bude mít v budoucnu postupem času pouze jednu alternativu. Kdybyste se lépe učil, a prošel alespon první třídou základní školy, tak byste byl býval věděl, že 6 je oproti jedničce větší šestkrát, a že je tedy zřejmé, kdo a jak bude určovat v globalizovaném světě budoucí dění, včetě globální ceny pracovní síly.

            Já na rozdíl od Vás asociálního egocentrického jedince nepopisuji svá přání, já popisuji pravděpodobný trend budoucího vývoje. A ještě něco Maloměšťáku: Ano, líbí se mi model, kdy euroatlantická civilizace bude s “Velkou výchgodoasijskou sférou společného rozkvětu” ve všem rovnocenný partner, a k tomuto by měla směřovat strategie. Protože reálná alternativka k tomuto je pouze ekonomický kolaps euroatlantického ekonomického prostoru, a pokud k tomuto dojde, tak zde bude nastolen nikoli čínský model ekonomiky, ale model čínské kolonie. Ano maloměštáku, já dávám přednost stratifikaci společnosti takové, která bude pro výše uvedený konglomerát důstojným soupeřem, ale pokud Vaše volba je taková, že se ještě chvilku chcete mít dobře, a po Vás potopa, pak to docela o něčem hovoří. Protože alternativa, jak se mít v budoucnu lépe, než Čínané je nereálná. Moje volba je se mít stejně, Vaše hůře. Proti gustu žádný dišputát.

  15. český maloměšťák napsal:

    http://www.businessweek.com/articles/2012-03-01/the-chinese-communist-partys-capitalist-elite

    http://www.vancouversun.com/news/China+inner+network+princelings+runs+kleptocratic+oligarchy/6928465/story.html

    např. : “…A more recent study found that 90 per cent of the 300 members of the party’s Central Committee had close family members living overseas or had acquired foreign citizenship themselves….”

    Mnoho čelných představitelů čínského politicko-ekonomického komplexu /největší podniky jsou podniky státní/ má skutečně zajímavou kvalifikaci – byli protagonisty a aktéry tkzv. kulturní revoluce a tedy mají za sebou mj. hromady mrtvol . Ale to není nic nového, i u nás se mnozí komunisté stali úspěšnžými kapitalisty – kdysi přísahali věrnost dělnické třídě, dnes jsou věrni svým teřichům a kontům.

    A malá poznámka – je-li Západ ohrožen tkzv. demografickou krizí,tak Čína stojí před obrovskými sociálními konflikty a tlakem na fiskál, penzijní systém zejména” díky” populační politice je již ve střednědobém horizontu ohrožen zkolabováním, proto také možná ty snahy o to dostat juan do paketu rezervních měn tak, aby se stal problém ufinancovatelným…ale to je na jinou debatu.

    To nesvědčí o politice odborníků pro lidi, to je spíše o vytěžení aktuálních přebytků – bez ohledu na budoucnost : nakraď s teď, opakovat se to už nebude – taková příležitost. Takové jednání není jednáním expertním ani exaktním, pokud tedy měříme i etickými normami, respektive utilitárními – ve smyslu kolektivu, ale ne kolektivu coby prostředku, nýbržto kolektivu coby cíle, kolektivu ve své vnitřní morálněvolní /autentická individuace/ diferenciaci , nikolivěk násilné parcelizaci kolektivu ve prospěch zájmů podivínů a gaunerů..

    Go East, boy je pak iluzí….není to pro každého, kapitál je volně stěhovavý pták, ale práce už ne tak, ta je spíše slepice na dvorku, vejce dává největší, když je kurník O.K..
    Jak se teda bránit implementaci společenské smlouvy čínského typu ? Se všemi přítomnými i budoucími důsledky ?
    Snad jen jedna zmínka – jak možná zabít dvě mouchy tse tse jednou ranou.
    Myšlenkou basic income / ale pojatém ve smyslu negativní daně/ sezabýval i Milton Fiedman.
    To na úvod. Aby nedošlo k předčasnému obvinění z levičáctví.
    Podle mě by pak – při správné administraci této možná dokonce historické nevyhnutelnosti /via jednak technologický pokrok (otroci = stroje), ale i rozdělení příjmů , udržení sociálního smíru…/ mohlo dojít k reindustrializaci, ale jinak pojaté, vázané spíše na lokální kvalitativní expanzi – než na globální a kvantitativní. Ale opět nebrat jako dogma, kulturní revoluce No2 není žádoucí , demontovat Škodu MB by bylo nesmyslem.
    .
    Čeho se ale nedostává, jsou Marcové Aureliové, to je pravda…dokonce není známo ani jak tu adopci provést, spíše se spoléhá jen na víru, než na exaktnost a odbornost – vylezou z toho pak tu Šnajdr, jindy Gross, občas Kalousek….a to je ještě dost dobré, v zástupu hladových , určených k této podivné adopci čekají takoví, jako jsou Gazdík nebo Langšádlová, zde tedy už půjde asi do tuhého, tady už se to pozná – zda je skutečně možno hovořit o společnosti hlupáků, která si nezaslouží než aby ji vedli zase a jen hlupáci. Půjde ale do tuhého nejen obrazně – ale i ve skutečnosti. Té vrstvě pod kooperující elitou, to tam se to vybije, kooperující elita vydělá, ” První Podivná Revoluce” – tak nějak to vidím, tedy že kooperující elita zůstane nedotknuta, rovnovážný stav nastane tak, že se to vybije pod její úrovní, to přerozdělení bohatství bude sice velmi antagonizované, ale jen iluzorní. Jarda prostě mázne klackem po hlavě Jáju a vymění si role, dál už nic.
    Ne tak v té Číně, tam je skutečně ona kooperující elita dost ohrožena, na druhé straně takováto celkem normální revoluce bude pro většinu lidí spíše neškodnou, možná i přínosnou, v historii pravidelně se opakující zábavou.

    Nebo možná že ne, možná že se všichni domluví se všemi a potom budou jak jeden mít jasno ve všem dohromady…a ještě zbyde něco ze státního pro Bakalu, aby tedy se udžela ta zaměstnanost.
    Ha, ha, ha….:fajna past – do ktere jsme spadli.

  16. Laco Grőssling napsal:

    Hladis také napsal : To ani nemluvim o stále vetsi poptavce po surovinách, které Cina potřebuje, aby tim svou ekonomiku krmila.

    Hladisi velmi mi to vaše tvrzení připomínáte jednoho mého známého, který po léta žil u USáků a asi pře třemi lety mi u piva yvkládal, jakým že to ta Čína trpí apetajtem po surovinách.
    Když jsem mu vyložil, že podle statistik jsou energetickým bumbrlíčkem USáci, kteří spotřebovávají na obyvatele 5 x více něž Čína, bral to tak, že to je normální a ta Čína na jejich spotřebu vlastně ani nemá nárok, že je to takové drzé sápání se kamsi mezi vyvolené.
    Viz. také http://cs.wikipedia.org/wiki/Seznam_st%C3%A1t%C5%AF_podle_spot%C5%99eby_elektrick%C3%A9_energie_na_obyvatele .

    Dokud bílého atlantického muže nepřejde jeho kolonialistická arogance, nebude dobře.

    • Alan Lansing napsal:

      Laco Grőssling

      Kam se Hrabou USÁci co se týče energetické bumbrdlíčnosti na Čecháčky, pokud tu spotřebu na obyvatele vztáhneme na jednotku HDP. A to dnešní Čecháčkové z hlediska spotřeby energetických zdrojů na jednotku ekonomické výkonnosti ještě blednou s Čecháčky 80 let minulého století, a spotřeba těchto na jednotku ekonomické výkonnosti ještě bledla se spotřebou Sovětáčků v témže období. Takže pane Grősslingu, dobře je si zamést před vlastním prahem. Holt ten Váš socialismus je ekonomicky založen na plýtvání všemi zdroji, materiálními i lidskými.

      Další věc je, že vy jste se dopustil demagogie, kterážto odpovídá nízkému stupni Vaší technické vzdělanosti, nebo spíše její levičácké paformy, neboť jste spotřebu primárních energetických surovin nahradil ve své argumentaci spotřebou elektrické energie.

      • český maloměšťák napsal:

        Gap Minder Vaše tvrzení nepotvrzuje.
        /gdp per capita – energy use, total/

        • Alan Lansing napsal:

          Ale jsitěže potvrzuzje. Naučte se počty základní školy, a alespoň trošku anglicky. Fyzika je zřejmě již nad Vaše schopnosti.

      • Laco Grőssling napsal:

        Lansingu, nepsal jste tu před nedávnem jako jistý RAVEN ? Tomu jsem napsal, že se s fanatiky nebavím. Vy se svým psaním tomuto fanatikovi po čertech podobáte.

    • tresen napsal:

      Jaká hranice pro růst spotřeby energie, surovin a životní úrovně v Číně je tedy podle vás optimální?
      Na jakém procentu ve vztahu k USA by se ten růst měl zastavit?

    • Hladis napsal:

      Asi jsem nejak mimo, ale suroviny jsou jen na energie ? Třeba australsky cin se spaluje ? To je mi novina. Ona zvyšující se poptávka po surovinách ze strany Ciny nezveda jejich cenu ? Jiste i pusobeni cinanu v Africe a jeji “kapitalisticka kolonizace” kde je mají “strasne radi” je koser a asi tam jen vyvazeji svůj “socialismus” :D Dále davat sem statistiku z roku 2008 a jen se spotřebou na obyvatele ? To uz se da nazvat jen demagogii.

      Ale pripomel jste mi. Cina ma taktéž velke problémy v ekologicke oblasti, kdy si svou prumyslovou revoluci slusne devastuje zivotni prostředí.

  17. Soumar napsal:

    Mimořádně hezký a přínosný článek, budu mít jen pár připomínek (s určitými, avšak lokálně omezenými znalostmi čínských reálií).
    Relativně nízká korupce v Číně je dána vysokou pravděpodobností dopadení korupčníka (ostatně to, co odrazuje jakékoli pachatele není přísnost trestu, ale pravděpodobnost dopadení). Nejsem si úplně jist, jestli jsme připraveni přijmout čínskou politiku vyšetřování zločinů, kdy je dovoleno vše. Agenti, provokatéři, odposlechy i fyzický nátlak na podezřelé a svědky. Myslím, že evropská kultura je jinde.

    Data TI jsou ovlivněna subjektivním naladěním; TI nezkoumá míru korupce, ale povědomí o korupci v národě. Sebemrskačské státy, jako je například ČR, vycházejí relativně o něco málo hůře, než státy plné hrdých lidí, kteří v průzkumu své vlasti přilepší. Myslím si, že přímo srovnávat čísla je zavádějící.

    Jinak meritokratický model vlády kvituji, každá republika je do značné míry někde na pomezí mezi meritokracií a demokracií a současný stav je přikloněn velmi k demokracii a málo k meritokracii. Pitvoření v televizi opravdu nezakládá schopnost vést stát. Samozřejmě zůstává “liberální optimum” – každý (člověk, firma, obec) nechť si (zřejmě meritokraticky) spravuje svůj píseček a státní moc nechť do toho příliš nekecá.

    Šťouch do církevních restitucí byl zbytečný. Jsou prostě některé hodnoty, které stojí nad demokracií.
    Špatně je od té doby, co “bílého atlantického muže přešla jeho kolonialistická arogance”, rozuměj stal se slabým a přepustil trhy, invenci, riziko a vposledku i kulturní a vojenský vliv mladším národům.

    • Asfalt napsal:

      Díky.
      Nemám nic proti. Jen u těch hodnot, které stojí nad demokracií bychom se museli zamyslet, specifikovat a vážit. Toto teď nevím.

  18. Michal napsal:

    Jsem jediný, kdo zde cítí jemný závan litoměřické višně?

    • majka napsal:

      Zatím jenom jemný.

    • Asfalt napsal:

      Této kódové řeči nerozumím

      • kočka šklíba napsal:

        Jedná se o diskutéra který vystupuje mimo jiné pod nicky Sauerkirschmann (nebo nějak podobně), Vy ho zřejmě spíše znáte pod nickem Parabellum z aktuálně. Většinou, kde začne diskutovat, postupně pozuráží odporným způsobem své oponenty, takže zde dostal od vlka ban, ale stále se vrací pod jinými přezdívkami. A je zde podezření že nick Alan Lansing je další jeho alter ego, zatím se drží ;).

        • Laco Grőssling napsal:

          Ano, ano napsal jsem výše, že mi připomíná jistého RAVENA z před měsícem.

    • Brejlovec napsal:

      Zatím bych se přimlouval za ponechání jeho příspěvků, k tématu má co říci a urážky jsou ještě přijatelné.

  19. VáclavP napsal:

    Díky Asfalte moc zajimavé, studujete politologii nebo pracujete na ministerstvu zahraničí pokud to není tajné ? Mám taky rozpracovaný článek o Číně, ale zatím mám jenom dvě teze. “Proč Čína a Indie hrajou špatně fotbal” a “Proč jsou Tai-wanci štastní, že nežijou v Číně” . Rozhodně pokračujte, děláte z Vlkovo hospody třetí cenové skupiny think thank. ( Já samozřejmě třetí cenovou miluju !!!! )

  20. Carlos V. napsal:

    Jen velice obecně. Je známo, že nejlepší vládou je osvícená diktatura. Problémem ovšem je, když tako diktatura přestane býti osvícenou.

    Čína si za posledních padesát let užila obojí. Přejme jim, že ta momentální je spíše tou osvícenou.

  21. Soumar napsal:

    Nehodí se plevelit Asfaltův článek soukromým vzkazem pro Vlka, ale Vlku, říkal jsem ti, že do měsíce se případ tří poslanců ukáže jako blamáž a je to tady. Teď bůh ochraňuj Ištvána.
    (po přečtení smaž)

    • Eddie napsal:

      Asi to opravdu nemeli spravne osetrene.

    • strejda napsal:

      Jaká blamáž, soud jen potvrdil imunitu poslanců a imunitu jednání na půdě poslanecké sněmovny. To je zákonné, ale nijak to nevyvrací skutkovou podstatu. Jen to není trestné.
      Od toho tu ten soud je. Nebo si myslíte, že obvinění je i odsouzení?

      • Soumar napsal:

        Blamáž státního zástupce; zahájil úkony, k nimž nebyl oprávněn a které povedou k tomu, že stát za jeho chybný postup bude vyplácet odškodné. SZ vůbec nebylo oprávněno úkony zahajovat a o skutkové podstatě tedy – zatím – vůbec nemůže být řeči.

    • Lex napsal:

      Čí blamáž?
      Článek 27 Ústavy zní:
      “(1) Poslance ani senátora nelze postihnout pro hlasování v Poslanecké sněmovně nebo Senátu nebo jejich orgánech.
      (2) Za projevy učiněné v Poslanecké sněmovně nebo Senátu nebo v jejich orgánech nelze poslance nebo senátora trestně stíhat. Poslanec nebo senátor podléhá jen disciplinární pravomoci komory, jejímž je členem.
      (3) Za přestupky poslanec nebo senátor podléhá jen disciplinární pravomoci komory, jejímž je členem, pokud zákon nestanoví jinak.
      (4) Poslance ani senátora nelze trestně stíhat bez souhlasu komory, jejímž je členem. Odepře-li komora souhlas, je trestní stíhání po dobu trvání mandátu vyloučeno.
      (5) Poslance nebo senátora lze zadržet, jen byl-li dopaden při spáchání trestného činu nebo bezprostředně poté. Příslušný orgán je povinen zadržení ihned oznámit předsedovi komory, jejímž je zadržený členem; nedá-li předseda komory do 24 hodin od zadržení souhlas k odevzdání zadrženého soudu, je příslušný orgán povinen ho propustit. Na své první následující schůzi komora rozhodne o přípustnosti stíhání s konečnou platností.”

      • Jussy napsal:

        vy jste to, Lexi, říkal už tehdy…

      • Asfalt napsal:

        Nemyslím, že projev z čl. 27 odst. 2 by měl být vykládán jako jakýkoliv projev vůle. Projev je podle mě projev v Poslanecké sněmovně a Senátu a jejich orgánech (pokřikování do mikrofonu, žvanění u pultíku, plivání na jiného poslnce pokud je to projev politického názoru, atd.), ale už né pokřikování do soukromého mobilu, domlouvání korupce mezi čtyrma očima atd.
        Extenzivní výklad Nejvyššího soudu považují za podivný a odvážný.

        • Soumar napsal:

          Tohle je dle mého názoru omyl. Imunita poslance vznikla proto, aby výkon jeho mandátu nebyl pod kontrolou soudní moci, resp. aby soudní moc nemohla ovlivňovat výkon mandátu. Tudíž imunita se vztahuje na veškeré projevy v souvislosti s výkonem mandátu. Pokud poslanci výměnou za složení mandátu vyjednávali své další působení, jde sice o vysloveně nemorální, až podvodné chování vůči svým voličům, jejichž hlasy hodili do koše (zaprodali svůj mandát), ale jistě jde o chování, projevy v souvislosti s mandátem a proto NS rozhodl tak, jak rozhodl.

          • Asfalt napsal:

            Ano, imunita je od toho, aby chránila poslance. Od toho je odstavec 4 (procesní imunita). Odst.. 2 je o věcné imunitě a jen pro projevy (ne pro projevech vůle) .

          • Soumar napsal:

            Podobný případ NS řešil již jednou – kauzu Bárta.
            “se projevem rozumí nejen výroky, ale i gesta, písemná podání, návrhy a jiné projevy vůle”

            http://www.nsoud.cz/Judikatura/judikatura_ns.nsf/WebSearch/3804ACAB4F285733C1257AA10030FB93?openDocument&Highlight=0,

          • Soumar napsal:

            Myslím si, že je to neprůstřelné a logické. Za špinavé politické handly mají poslance trestat voliči, ne justice.

          • Asfalt napsal:

            V případu Bárta poslanci měli projevovat svůj politický názor při hlasování.
            Fuxa a spol. při domlouvání korupce žádný politický názor neprojevovali. Ti jen obchodovali a nakonec se vzdali mandátu a už nehlasovali.

          • Soumar napsal:

            Vzdání se mandátu je jednoznačný politický akt. A dohoda jemu předcházející taktéž. Inu, nezbude než si přečíst oddůvodnění výroku NS.

          • Asfalt napsal:

            Není to projev ve Sněmovně ani jejich orgánech
            Skoro se bojím, aby po výkladových experimentech Nejvyššího soudu stran poslanecké imunity nepřišel vysvětlit právo sám rozlícený a nezkorumpovaný lid.

          • Soumar napsal:

            Ještě – je to vošajstlich i s tou korupcí – jim nebyla slíbena žádná neoprávněná výhoda, ale nabídnuto při složení mandátu pracovní místo (funkce), kde za plat konají jakousi činnost. Lze říct, že kdyby sněmovna skončila z jiného důvodu, že by toto místo nedostali? Pro nějaké své kvality?
            Podle mého názoru se v pravém slova smyslu o korupci nejednalo (tedy pokud jsou informace přesné a nelítá tam nějaké kilo zlata navrch). Bohužel, jak by se k tomu postavil soud, už se teď nedozvíme.

          • Soumar napsal:

            Jde o projev, minimálně ve smyslu oddůvodnění výše linkovaného rozhodnutí NS.

  22. tata napsal:

    pane Asfalt

    velice zajimavé sice místami promě velice složité na pochopení jsem zde přece jen s nejmenším vzděláním,ALE PŘEČETL SEM TO ZE ZAUJETÍM.

    Já osobně bych se tohoto systému bál a myslím si že je to systém propojen s císařkou historií a Mao Ce-tung POZŮSTATKY,takový kočkopes,nemám tolik znalostí ale podle mě tento směr nemusí být špatný ale pro evropu absolutně neakceptovatelný,lidi zde mají jinou mentalitu zde by ten systém musel nastolit tvrdou ruku která by spíše přerostla v 50 leta.

    ALE pravě proto to bude pro nás velký problém mi touto cestou jít nebudem moc ovšem hrozba že oni budou diktovat podmínky uvědome si mentalitu těchto národů oni snámi slytování nebudou mýt,hodně se píše o nebezpečí ISLÁMU,MYSLÍM ŽE TOTO bude ještě časem větší sice nebude to hned ale myslím že jejich cil je pořád stejný aby nad jejich říší vycházelo a zapadalo slunce//aby byli pány světa// přece jen Evropané jsou zhýčkaný proti nim

    • strejda napsal:

      Tato, podíváme-li se do čínské historie, tak nikdy neměli ambice ovládat svět. Spíš naopak se uzavírali do sebe a světu se bránili. Někdy úspěšně, jindy neúspěšně, ale stále byli Chany a nikdo je nezměnil. Čas vždy pracoval pro ně. Budou spíš, a patrně raději než válčit, se světem obchodovat. Budou ale do cizího světa pronikat, to ano. Žene je obchod a odjakživá přelidněnost. Na rozdíl od Vietnamců se nemění, nepočešťují, jsou a budou stále Chany. V tom je jejich síla. My jim v naprosté většině nerozumíme a tak jsem naše závěry většinou bezcenné. Uvidíme co v nich udělá konzumní způsob života. Takovou zkušenost NIKDY neměli.
      Pokud se někdy máme něčeho bát, tak jsme to jen my sami. Nikdo nám v dnešním světě nemůže tolik ublížit, jako to dokážeme my. A my to dokážeme!

      • Hudec napsal:

        Ano, kretirium “čas” je v Číně jedním z pro nás obtížně pochopitelným. Někdy bleskově rychlí, jindy neuvěřitelně trpěliví.
        Prý nepřemýšlejí ve staletích, ale v dinastiích… :-)

    • Asfalt napsal:

      Díky.
      Ano, politický systém se nedá importovat nebo vnutit (tím netvrdím, že to někteří nezkouší). Jen silou se vládnout nedá, lidé musí sami chtít zákony, rozhodnutí soudu atd. poslouchat. K tomu musí mít pocit, že moc je oprávněná, tj. legitimní. Pak je to o tom, co je ve společnosti považováno za legitimní (zda Bůh, panovník, demokracie s různými podobami). Jistě, titul legitimity je různý a mění se v prostoru i čase.

  23. Puck napsal:

    Nelze jinak, než si přiznat, že přechod od socialismu ke kapitalismu zvládla Čína elegantně a úspěšně. Ze zaostalé agrární země se až neuvěřitelně rychle stala velmoc. V technologiích, v efektivitě, ve výzkumu vesmíru, …
    Rozdíl, jakým se ke kapitalismu propracovaly evropské státy, včetně ČR, je očividný. A nikdo nemá odvahu přiznat, že na vině je způsob, jaký byl ke změně systému zvolen.
    Obvykle jsem argumentoval tak, že privatizovat se mělo opačným způsobem, než jakým komunisté majetek zestátnili. Nejprve malé soukromníky, obchodníky, zemědělce, a po usazení změny a případných korekcích, různými, kontrolovanými kroky změnit majitele i u velkých fabrik.
    Největší váhu a rozdíl dnes ale vidím v tom, že celý přechod byl v Číně přísně řízen a konrolován, kdyžto v evropských soc. zemích byl překotný, skoro chaotický.

    Budoucnost ani v Číně nevidím tak růžově, jako Číňané sami. Nikdo nezmínil, že i Čína stárne. Politika jednoho dítěte bude mít protiexpanzní účinky. Bude chybět pracovní síla a bude nutná reforma soc. systému, která nebude levná. Když tedy v Číně vládnou odborníci, a když se budou chtít u moci udržet, nic jiného jim nezbude. :-)

    • Soumar napsal:

      Chápu Váš argument ohledně privatizace velkých podniků; problém je, že nebyl čas. Pokud by byly řízeny státem, nepřežily by, s výjimkou několika, které nepotřebovaly restrukturalizaci (Budvar) nebo byly monopolní (někdejší SPT Telecom).

      • Puck napsal:

        Já porovnávám vstupní a výstupní pozice před a po změně systému. Číny, evropských soc. zemí, a třeba Ruska. A hledám příčiny, proč je výsledek tak rozdílný. To je vše.
        Jistě chybí mi znalosti, informace,… a také hodnocení těch, kteří jsou na tom lépe. Proto mohou být o správnosti mých závěrů pochybnosti. Od toho právě máme diskuzi a takový vynález, jakým je Internet a vlkův blog.

Komentáře nejsou povoleny.