dneska to bude hodně třeskuté čtení, ačkoli jsem si myslel, že článkem
Kalousek, OKD, Bakala a byty OKD
je na Kose agenda s byty OKD vyřízena jednou pro vždy.A že se k ní nebudu muset vracet. Jenže to jsem netušil , že v Babišových Lidovkách narazím v sobotním vydání na tento článek z klábosnice jejich redaktora Tomáše Plhoně:
Zdroj: Lidové noviny z 08.08.2015, str. 8
Soudného a věci trochu znalého čtenáře po jeho přečtení nutně musí napadnout ona otázka z titulku – je redaktor Lidovek Tomáš Plhoň totální ignorantský idiot, který si, ačkoli je komentátorem celostátních novin nenamáhá opatřit ani ty nejelementárnější informace, jak to s byty OKD opravdu bylo, ačkoli na to stačí Wikipedie nebo to ví a záměrně lže?
Já bych mu ani jednu z těchto nálepek rozhodně na čelo nelepil. Ani jedno z těch označení mi pro něj nesedí a tudíž bych musel protestovat. Mám jinou, z mého pohledu daleko výstižnější. Je totiž jisté, že zná fakta, jak dokáži dále. A zda lže? Spíše jen zasloužit si u Babiše svou měsíční gáži. Účty se přece musí platiti každý měsíc vždycky znovu a znovu. A koho chleba jíš, toho píseň zpívej – říkávala moje babička. Tomáš Plhoň měl asi nějakou podobnou. Tak namázl, to co mu namázl.
Včetně tohoto odstavce:
„Je to podnikatelské selhání““ hlásil ve čtvrtek premier Bohuslav Sobotka . No není to jako od Andyho Kaufmana? Jak už stačil připomenout každý druhý komentátor na sociálních sítích, byl to Sobotka , kdo řídil v roce 2004 ministerstvo financí. Právě tam se upekla privatizační smlouva, která uhlobaronovi přihrála největší bytový fond v České republice takřka zadarmo.
Aby vzápětí pokračoval:
Práva nájemníků tehdy Sobotkův úřad ošetřil dnes už slavným článkem 7.6 (d), který hlásá: Nájemníci bytů mají v případě prodeje předkupní právo k bytu za cenově zvýhodněných podmínek.“
Od někoho, kdo byl schopen se dostat k té DOPRIVATIZAČNÍ smlouvě mohu s naprostou jistotou očekávat, že:
1- ví, že Sobotka podepisoval doprivatizační smlouvu na MENŠINOV7 podíl v OKD
2- že byty už dávno ovládal a rozhodoval o nich tehdejší většinový vlastník v OKD a to nejméně od roku 1997, kdy společnost ovládl místní podnikatel Pros díky neschopnosti státu a FNM
3- že tedy DOPRIVATIZAČNÍ smlouva nemohla byty přihrát uhlobaronovi byty. A už vůbec ne skoro zadarmo. Stát tehdy za MENŠINOVÝ podíl na OKD dostal 4,1 miliardy korun. A ačkoli je to směšně málo, tak Pros svůj nadpoloviční podíl dal dohromady za ještě menší cenu. Celkem za 3,9 miliardy!!!!!! Za tuhle sumu ji totiž prodal Koláčkovi a Otavovi z Karbon Investu! Včetně svého nemalého vejvaru na celé transakci!!! Který se odhaduje asi na 1,4 miliardy, které putovaly jakési kyperské firmě.
4- stát NEPRODÁVAL nic Bakalovi, ale stále ještě Karbon Investu. Který už v té době dělal Bakalovi ovšem bílého koně, protože hned po doprivatizaci Bakala celé OKD od Koláčka s Otavou odkoupil během pár dnů.
Jestli stát věděl, nebo nevěděl, že vlastně už prodává Bakalovi a ne původním majitelům Karbon Investu je jiná kapitola a pro dnešní hrátky v kauze nepodstatné. Nicméně o Bakalu a jeho zájmy a jeho firmu Patrii se měl starat rozhodně měl. Nejpozději v roce 1997, v době, kdy vrcholil boj o vládu na OKD mezi Prosem a státem. A kdy Patria zastupovala v boji s Prosem o OKD STÁT!!!! Na internetu jsem totiž objevil velmi zajímavý popis celé historie privatizace od poslance parlamentu za soc dem Ing. Ladislava Šincla, který vnáší do celého privatizačního příběhu pro mne úplně nové pohledy, o kterých jsem neměl ani tušení. Včetně té expozice Bakaly a Patrie v boji o ovládnutí OKD..Celý Šinclův text přináším v závěru tohoto sloupku a budete zírat!Alespoň mně div nevypadly oči z důlků a to jsem si myslel, že mám tuhle kauzu hodně dobře zmapovanou!
Například právě ohledně role, kterou sehrál Bakala a jeho Patria v době, kdy vrcholil boj o majoritu v OKD. Konstatuji, že kdyby tohle zkusil Bakala v USA, tak možná dostane nějakých 200 let vězení a propadnutí veškerého majetku kvůli střetu zájmů a podvodu na klientovi, kterým byl český stát. Je tam také zajímavý údaj o tom, kde Koláček s Otavou vzali peníze na nákup OKD od Prose. Jde o klasický tunel, za který ve švýcarský soud nadělil jiné uhlobaronské partičce,v kauze MUS, velmi těžké flastry na svobodě a na majetku. Ve Švýcarsku je to holt jinak než v ČR. Tady se vyšetřování zastaví. A kdo že ho zastavil -Sobotka? Ale kdež – Topolánkova vláda, kterou štědře sponzoroval Bakala. Pokud se dnes nájemníci , dříve Bakalových, bytů bouří a hodlají vůči někomu eventuálně použít násilí, pak by také neměli zapomenout, vedle těch, co jsem vyjmenoval už minule, ani na tehdejší odborové bosse v OKD. Kteří velmi tlačili na vládu, aby ten prodej menšinového státního balíku realizovala!!!
Tohle a mnohé další se dozvíte z onoho Šinclova textu v závěru dnešního článku. Radím dočíst až do konce!
Ale než tak dorazíte , tak ještě pár věcí ode mne -vycházím z toho, že když byl Plhoň schopen vytáhnout z doprivatizační smlouvy ten specifický odstavec, pojednávající o předkupním právu nájemníků, ke kterému jsem se já, přes veškerou snahu nedostal, ví i všechno ostatní. Nebo aspoň většinu toho, co jste mohli číst na Kose v minulých článcích ohledně tohoto tématu a co čtete dnes.
Jenže on je zaměstnancem Babišových novin a pro Babiše je Sobotka už dost dlouho cílem. Nejen to, psáč Plhoň ví, že jako novinář, pokud chce dělat tuhle, ani se mi nechce napsat profesi, zkrátka, pokud chce být členem nějaké tuzemské redakce, nemá na výběr. Ví, že český tisk, po tom, kdy minulý týden byla zřejmě upečena koupě skupiny Deník Pentou od Passauer Neue Presse, už zde není nezávislý titul nebo vydavatelství. Že jeho zaměstnavatelem může být jen Babiš, Soukup, Křetínský, Savov nebo Dospiva. A že tihle pánové se nejen znají, ale navzájem si vyhoví, zejména pokud by šlo o samostatně myslící a nezávisle jednající zaměstnance… Takže napsal ten shit, co napsal. Jsem rád, že jsem nikdy nebyl novinář. Zejména v téhle době. Jsem rád, že nejsem na Plhoňově místě. Že mi osud tuhle zkoušku charakteru ušetřil. Nemohu mu kázat morál. Nevím, jak bych si na jeho místě počínal sám. Ignorant rozhodně není. Dostal se k vrcholně zajímavému detailu, který mně v mé skládačce scházel. A není ani lhář, kryje jen svoje existenční zájmy. Ačkoli zřejmě zná a ví. A nemohu ho za to ani soudit, protože já bych také nechtěl na pracák nebo mezi bezdomovce.
Já jsem vlastně za ten článek, když na to koukám v celém panoramatu velmi vděčen. Právě za ten jeden odstavec z doprivatizační smlouvy!
Připomeňme si ho ještě jednou:
Práva nájemníků tehdy Sobotkův úřad ošetřil dnes už slavným článkem 7.6 (d), který hlásá: Nájemníci bytů mají v případě prodeje předkupní právo k bytu za cenově zvýhodněných podmínek.“
Plhoň se pošklebuje, že to byl dodatek nevymahatelný. A nejen on. Pošklebují se i jiní. někteří opravdu z totální idiocie a neznalosti. A to nesmírně hloupě a uboze.
Stát uzavřel nejspíš tisíce privatizačních a doprivatizačních smluv. Řekl bych, že nejméně desítky, ne li stovky z nich se týkaly i právům k bytovým fondům. A vsadím boty, že ani v jedné z nich nejsou ošetřena práva nájemníků onoho bytového fondu!!! Až na tuhle výjimku. Kdy se stát s e tehdy a v tomto případě mimořádně snažil nějak zabezpečit práva k bytům hornickým nájemníkům. Nejen snažil, ale dosáhl smluvního ukotvení. Což je u prodeje MENŠINOVÉHO podílu na firmě, v podstatě, světový unikát!!! A že není lepší, jak vyčítají nynější generálové po bitvě? No , ona smlouva, zejména tehdy, když je jedna strana v naprosto nevýhodné vyjednávací pozici, je vždycky o tom, co ten silnější tomu slabingrovi dovolí. A pro mne a vím o čem mluvím, je ono znění odstavce 7,6 (d) víc ne maximum možného. A pro mne osobně také vysvětlením toho, proč hornické odbory tak vehementně tlačily vládu, aby svůj minoritní podíl prodala Koláčkovi s Otavou. Slibovali si od nich, protože už s nimi určité zkušenosti měli, že se k těm bytům přes ně dostanou. Jenže oni už hráli za Bakalu a ten prostě měl úplně jiné zájmy. Které s naplněním zmíněného odstavce vůbec nepočítali.
V soukromé korespondenci nad minulým článkem mi přišly od kohosi dvě výtky
a- že jako bych měl dát znění té doprivatizační smlouvy, jinak že prostě to ode mne mohou být jen výplody mé fantazie bez nějakého hmatatelného podkladu.
Plhoň to vyřešil za mne, zveřejněním toho smluvního závazku.
b- že stát přece ten minoritní balík nemusel prodávat Že si ho mohl nechat a dostat nakonec za něj více. A to, že jde za Sobotkou neoddiskutovatelně.
Domníval jsem se, že to, že jsem zmínil jak se vyvíjela cena obchodování akcií společnosti NWR , kterou Bakala uvedl postupně na pražskou, londýnskou a amsterodamskou burzu, kde začínala na hodnotě 500 Kč/kus a před víkendem uzavírala na 0,23 Kč/kus hovoří zcela jasnou řečí. Zdá se že nikoli, že pro leckoho je to moc složité. Takže sem dám graf, který ukazuje, jak se vyvíjela cena NWR od začátku jejího veřejného obchodování!!! věřím, že dalšího komentáře už nebude třeba:
Zdroj: Patria.cz
Jinými slovy – akcie ztratila oproti zahájení obchodování celých 99,95% své hodnoty. A nyní si zkuste představit, že by byl Sobotka neprodal! Situace nájemníků bytů OKD by byla přesně stejná jako dnes. A čelil by naprosto oprávněné kritice, že připravil stát o velké peníze svou neochotou privatizovat!! Protože Bakala by držel majoritu v OKD tak jako tak, Stát by jen bezmocně přihlížel a firma by šla do šmelce tak jako tak. respektive, věřím, že by snad nějaká z vlád po roce 2006 byla tu doprivatizaci asi provedla. Ale nevěřím, že by získala víc. Protože Bakala byl přece největším sponzorem stran vládní koalice. A kamarádům se draze v České republice zásadně neprodává!!! Navíc , po roce 2011 už by většinový akcionář nekoupil ani náhodou. Jen nájemníci by tam neměli ani ten paragraf, který jim dávala naději na získání bytů.
Tolik jsem chtěl dnes k věci bytů OKD dodat ještě já. A nyní slíbený text k této kauze od poslance Šincla převzato z Parlamentní listů, konkrétně z:
Dotaz
Proč jste byty Bakalovy vůbec kdy prodávali?
A překvapilo vás, že Bakala porušil svůj slib? Mě rozhodně ne. A věříte, že dobro v tomto případě může zvítězit nad zlem a zákon dá za pravdu nájemníkům, kteří měli mít předkupní právo?
Odpověď
Vážený pane,
netuším proč se ptáte zrovna mne. V době, kdy vznikla skutečná příčina dnešního stavu jsem pracoval v Poldi Kladno jako referent za 2.150,- hrubého a určitě jsem nic neprodával neboť jsem nic nevlastnil. a zvláště ne žádné byty a tak jsem nemohl ani prodat „byty Bakalovi“.
Tuším, že jste pod vlivem informace, že „byty Bakalovi“ prodalo ČSSD atd. Celý příběh kolem „bytů Bakaly“, které byly jen malou součástí majetku OKD je mnohem složitější než je popisován zejména v bulvárních médiích. Pokusím se to vysvětlit:Málo kdo to ví, ale celý příběh ostravských bytů začal dříve, než se k nim dostal Zdeněk Bakala. Bylo v roce 1990, kdy tehdejší ministr hospodářství Vladimír Dlouhý (OF – dnešní prezident Hospodářské komory a jeden z minulých kandidátů na prezidenta ČR a možná i na budoucího …) rozhodl o tom, že se bytový fond státního podniku OKD vloží do nově vzniklé akciové společnosti OKD a.s. Učinil tak přesto, že hospodaření s byty nijak nesouviselo s provozováním dolů, a v jiných podobných případech, jako například v Mostecké uhelné, se byty spolu s majetkem neprivatizovaly.
Jednalo se o zhruba čtyřiačtyřicet tisíc bytů, ve kterých dodnes žije přibližně sto tisíc nájemníků. Byty jsou na Ostravsku, především v Ostravě, v Havířově a v Karviné a byly postaveny před rokem 1989 jako byty státní. Pak přišla kupónová privatizace. Čtyřicet procent akcií OKD nabídla vláda Václava Klause občanům už v její první vlně v roce 1992. Klíčový moment ale nastal až v roce 1997, kdy stát ztratil v ostravských dolech většinový podíl. Akcionáři snížili totiž kvůli útlumu těžby základní jmění společnosti, ale nikoli plošně, nýbrž jen na úkor podílu Fondu národního majetku. Tak stát vlastním přičiněním ztratil v OKD většinu. Ve Fondu národního majetku zůstalo jen necelých šestačtyřicet procent akcií. A dalších pět procent klíčových akcií držely obce (např. Karviná, Orlová, Havířov…)
Ostravský podnikatel Stanislav Pros začal skupovat akcie OKD od drobných akcionářů, a to prostřednictvím společnosti Eurobrokers. Ta zároveň začala vyjednávat s obcemi o skoupení jejich akcií.
Když Roman Češka, tehdejší ředitel Fondu národního majetku, zjistil, že firma Eurobrokers skupuje i akcie obcí, pokusil se je získat pro stát. Najal si společnost Patria Finance Zdeňka Bakaly, aby přemluvila zástupce moravských měst a obcí k prodeji svých podílů OKD. Podle dalšího vývoje se zdá, že učinil bohužel „pytláka hajným“.
Starosty totiž jednání zástupců Patria Finance nepřesvědčilo, k prodeji nedali souhlas. Místo toho se dohodli s firmou Eurobrokers, která je kupovala pro firmu Prosper Trading Stanislava Prose. Podle odhadů za to zaplatil zhruba dvě miliardy korun.V roce 1998 nastává další zvrat. Většinový podíl akcií ve společnosti OKD získali podnikatelé Viktor Koláček, Petr Otava a Jan Przybyla, respektive jejich společnost K.O.P., a nově založená Karbon Invest, která patřila neznámé kyperské společnosti Lagur.
Pro transakci si OKD v té době už ovládaná lidmi kolem Viktora Koláčka, které tam dosadil Stanislav Pros, půjčila od IPB dvě a půl miliardy. Ve středu 14. října 1998 obnos v průběhu pár desítek minut oběhl několik účtů.
Stalo se toto:
- OKD zaplatila z půjčených peněz a vlastních zdrojů 3,9 miliardy korun za prakticky bezcennou firmu K.O.P.
- Koláček s Otavou a Pryzbylou si koupili od Prose za takto získané 2,4 miliardy majoritní podíl v dolech, a to včetně předtím draze koupené své vlastní firmy K.O.P.
- Zbývající 1,4 miliardy poslali na účet kyperské společnosti Lagur, což byla pravděpodobně odměna Stanislavu Prosovi za zprostředkování.
Manažeři Koláček, Otava a Pryzbyla tímto manévrem získali majoritní podíl v OKD a zároveň i majetek své K.O.P, aniž by investovali vlastní peníze. Popsané technice se někdy v té době začalo říkat tunelování.
Ve chvíli, kdy manažeři Koláček s Otavou a Przybylou, neboli v tu chvíli už společnost Karbon Invest, získali většinový podíl, chtěli koupit i menšinový podílu od státu. Zároveň začali vůči němu jako menšinovému vlastníkovi postupovat tvrdě a zbavili ho podílu na rozhodování.
V létě 2002 představitelé Karbon Investu nepustili na valnou hromadu OKD tři zástupce Fondu národního majetku, kteří do té doby byli členy dozorčí rady. Valná hromada pak všechny tři státní úředníky v nepřítomnosti odvolala a na jejich místa zvolila Koláčkovy lidi, mezi nimi i jeho dceru Martinu.
Měla to být reakce na to, že vláda tehdy uvažovala o prodeji OKD konkurenční nizozemské firmě. Státu se pak už nikdy nepodařilo své zástupce do OKD znovu vrátit a Karbon Invest tak fakticky celou společnost ovládl. V roce 2003 byli Koláček s Otavou obviněni ze zneužívání informací v obchodním styku. Trestní stíhání se netýkalo způsobu, jakým nabyli většinu v OKD, ale údajně nevýhodných smluv, které uzavřely OKD a Českomoravské doly s Karbon Investem. Škoda se měla pohybovat okolo dvou miliard korun.
Byli ovšem vyšetřováni na svobodě a v roce 2009 (vláda M. Topolánka – ODS ) bylo jejich trestní stíhání za podivných okolností definitivně zastaveno. Mezitím se jim podařilo dotáhnout do konce privatizaci OKD.
Už někdy během snahy Koláčka, Otavy a Przybyly vykoupit menšinový podíl od státu, tedy v roce 2002 nebo 2003, vstoupil podle všeho do jednání Zdeněk Bakala. Otava z Karbon Investu ho o úmyslu informoval a řekl, že na to potřebují financování. Bakala na tom začal podle vlastních slov pracovat.
Nabídl se, že peníze na nákup zbytku zprostředkuje. Nabídl také, že by OKD koupil celé, ovšem teprve až se podaří získat od státu jeho podíl. Stát tak tehdy pod vlivem Zdeňka Bakaly prodal své akcie společnosti Karbon Invest, jejíž kroky už tehdy ale také řídil Zdeněk Bakala. A rozhodně neměl v úmyslu se přitom nějak poškodit.
A tak se stalo, že Česká republika prodala svou majetkovou účast, přesně 45,9 % akcií (menšinovou), ve společnosti OKD a.s. bez výběrového řízení na základě exkluzivity společnosti KARBON INVEST a.s. za 4,1 miliardy korun. O prodeji rozhodla vláda Vladimíra Špidly v březnu 2004.
Faktem je, že vláda pokračovala v exkluzivním vyjednávání s Koláčkem a Otavou, přestože je policie začala stíhat za nevýhodné smlouvy krátce poté, kdy vláda o exkluzivitě rozhodla. Dalším faktem také je to, že zde sehrály důležitou roli odbory OKD, jejichž představitelé stáli za Koláčkem s Otavou.
Prodej státního podílu v OKD Koláčkovi s Otavou měl zajistit „klid v regionu“, což byl důležitý argument v tehdejších vnitrostranických sporech sociální demokracie. Když byli totiž manažeři OKD zatčeni, představitelé odborů považovali jejich trestní stíhání za účelové. Domnívali se, že jeho smyslem je poškodit OKD a zabránit Karbon Investu v nákupu zbytku akcií.
„Aby po tolika letech různých vyšetřování přijela pro Koláčka zásahovka a takhle ho vláčeli před kamerami, to je fakt nechutné,“ prohlásil krátce po zásahu policie ředitel odborů OKD Miroslav Syrový (člen dozorční rady OKD a. s.) a dodal: „Pokud někomu vadí způsob, jak Koláček přišel k OKD, pak by v této zemi měli být pozavíraní všichni poslanci, všechny předchozí vlády a dvě třetiny všech podnikatelů.“ Při pohledu na výsledky Klausovy privatizace se s odstupem času zdá, že to možná nebyl úplně nerozumný nápad.
Ministerstvo financí na argumentaci odborů přistoupilo. Odůvodňovalo záměr prodat akcie OKD Koláčkovi s Otavou tím, že prodej majoritnímu vlastníku, na rozdíl od jiných způsobů privatizace, umožní vládě požadovat v následujících pěti letech splnění podmínek, které mohou zmírnit negativní dopady případného útlumu těžby na zaměstnanost a životní úroveň v regionu.
Do prodeje však zasáhl Úřad pro ochranu hospodářské soutěže a cena se zvýšila z 2,4 miliardy na 4,1 miliardy korun. Za ně OKD definitivně prodala společnosti Karbon Invest až vláda Stanislava Grosse v září 2004.
O prodeji rozhodla celá vláda (Stanislav Gross), která prodávala již jen menšinový – minoritní akciový podíl v této společnosti, jejich obsahem byl z důvodu rozhodnutí z r. 1990 i předmětné byty.
Cena vycházela z tehdejšího posudku, který zpracoval znalecký ústav Vox Consult společně s Komerční bankou z pověření Fondu národního majetku.
Domnívám se, že v této době došlo k trestnému činu podvodu ze strany znalce, který při prodeji byty OKD ocenil znalec posudkem paušálně na absurdně podhodnocenou částku čtyřicet tisíc korun za jednotku. Další majetky znalci neocenili vůbec, například dvanáct set bytů OKD na Kladensku, početné nebytové prostory, hotely, komerční nemovitosti, rozsáhlé pozemky: jedná se o tisíce hektarů často v lukrativních zónách. Noví vlastníci je tedy získali zadarmo. Znalci totiž ocenili jen tři z dvaatřiceti dceřiných společností OKD.
Smlouvu připravoval a podepsal bývalý výkonný místopředseda Fondu národního majetku Pavel Kuta, který v devadesátých letech šest let pracoval v Bakalově Patria Finance. V současnosti je v souvislosti s prodejem trestně stíhaný a spolu s ním i další náměstek fondu Jan Škurka. Protikorupční policie je viní z toho, že tehdejší vládě nechali připravit znalecký posudek, který podhodnotil cenu OKD.
Trestně stíhaný je dnes i znalec Rudolf Doucha ze společnosti Vox Consult, který v roce 2004 vypracoval posudek na ocenění státního podílu v OKD, ve kterém vyčíslil hodnotu státní části firmy na dvě miliardy osmdesát tisíc korun. Byl obviněn z trestného činu křivé výpovědi a nepravdivého znaleckého posudku.
Počátkem listopadu 2004, devět dní po zaplacení a převodu akcií státu, vystoupil za nové vlastníky Zdeněk Bakala a oznámil, že ovládl Karbon Invest. Novým vlastníkem se stala kyperská společnost RPG Industries, která koupila prostřednictvím dceřiné společnosti Charles Capital, jejímž jediným vlastníkem byl Bakala, majoritní podíl v hlavním akcionáři OKD, firmě Karbon Invest. Charles Capital skoupila všechny akcie Koláčka a část akcií Otavy.
Zdeněk Bakala nikdy neprozradil, kolik přesně původním majitelům Karbon Investu zaplatil, říkal však, že za akcie vydal stejnou částku jako stát. Odhady sumy, kterou měl zaplatit, se pohybují mezi deseti a dvanácti miliardami korun.
Na otázky, jak potřebný kapitál získal, Bakala odpovídal, že část peněz mu půjčily banky a že zbytek si našetřil. Stav jeho majetku v době rozvodu jeho manželství, jen rok před touto transakcí, však napovídá, že si nenastřádal dost.
Zdeněk Bakala tak na investici, o jejíž výhodnosti v tu dobu musel mít už velice jasnou představu, protože na koupi pracoval víc než rok, zjevně nalákal další investory. Neví se přitom přesně, o koho se jedná, vlastnická struktura jeho firem není přehledná.
Na Vaši druhou otázku „zda-li mne překvapilo, že pan Bakala porušil svůj slib“ odpovídám, že nepřekvapilo neboť jsem pana Bakalu osobně poznal a pochopil jsem o koho ve skutečnosti jde. Jen pro ilustraci dodávám, že v bytě OKD jsem bydlel cca 17 let a jako ostatní nájemníci jsem i já chtěl, aby splnil svůj veřejný slib.
Dodatek ze 7.5.2018
Stručné shrnutí celé kauzy s novými věcmi – konkrétně „činností“ Zemanovy vlády v celé historce je k nalezení ještě zde:
https://www.irozhlas.cz/zpravy-domov/kauza-okd-historie-bakala-zeman-sobotka-klaus_1805070630_rez
+'&t='+escape(document.title)+
'&wi='+escape(window.screen.width)+'&he='+escape(window.screen.height)+')
KOSA NOSTRA zostra aneb NAŠE VĚC zostra ! Prostě Kosa zostra! 