Tak se to během pár dnů na Putina docela sesypalo. Řekl bych. Nejprve výbuchy na Ukrajině, které odstřelily stožáry vedení vysokého napětí a zastavily dodávky proudu na Krym a ten zažil a zažívá totální black out, následně Porošenkem vyhlášená pozemní blokáda poloostrova a aby toho nebylo dost, tak sestřelený ruský Suchoj v syrsko tureckém pohraničí. Nezávidím vůbec Putinovi! A popravdě tak nějak nezávidím ani nám všem. Bojím se zítřka.
To poslední, co Evropa, potažmo celý svět, momentálně potřebovaly, byla eskalace napětí. I tak se dá, po Paříži, krájet. Jenže stačily dva dny a místo toho, abychom byli svědky nějaké rozumné domluvy hlavních hráčů – co se světem dál, tak jsme se posunuli o notný krok, ke světové válce. A to v obou případech.
Ta Ukrajina a Krym vypadá celkem nevinně, ale zdání klame! Může být, že ty linky vysokého napětí vyhodila do vzduchu jakási aktivistická parta radikálů. Aniž jí v tom někdo mohl zabránit. Svědčil by o tom evidentně značně nebezpečný nouzový režim ve dvou ukrajinských jaderných elektrárnách, které zrovna nějakou superbezpečnostní neoplývají ani při běžném provozu.
Co mne ale znepokojuje jsou silácká prohlášení Kyjeva a následná snaha se radikálům zalíbit vyhlášením pozemního dopravního embarga na veškerou nákladní přepravu po souši na Krym a špatně skrývaná kyjevská radost z toho atentátu.
Ukrajina, tak jak jsem prorokoval už v začátku tamního konfliktu, se dostala zcela na periferii vážných zájmů světových a evropských politiků. Nemluvě o nějakém interesu jí pomoci snad finančně či ekonomicky. Brusel tvrdě naposled odmítl kyjevské návrhy, aby ze společné kasy platil část mzdy ukrajinským vládním úředníkům, aby bylo možno zvýšit jejich mizerné mzdy a oni měli motivaci nenechat se zkorumpovat. Stejně tak marně buší Porošenko na evropské brány ohledně bezvizového vstupu občanů jeho země na území Unie a do toho přichází ještě informace, že Holandsko v podstatě zablokovalo přístupovou dohodu EU -Ukrajina a to nejméně do dubna příštího roku, kdy souhlas s ní bude podmíněn kladným výsledkem referenda, které si vynutily občanské iniciativy. A zdaleka není zaručeno, že dopadne tak, jak si přeje Kyjev. Záměrně nepíši Brusel. Protože si vůbec nejsem jistý, že ti, co pomáhali roztáčet Majdan si ještě dneska přejí, aby aby se Ukrajina přidruženým členem Unie stala.
Kyjevu, za této situace rozhodně vyhrocení vztahů s Ruskem není proti mysli. A to hned z několika důvodů:
- slouží k ukrajinskému důraznému připomenutí se světovým hráčům
- představuje naprosto zásadní facku Putinovi
- je poslední ukrajinskou silovou kartou jak zkusit donutit Moskvu, aby souhlasila s ostřižením ukrajinských dluhopisů, které vlastní, o 20% jejich hodnoty, protože termín konečné splatnosti už se počítá ve dnech a pokud Moskva souhlasit nebude, musí někde najít Kyjev 3 miliardy USD a Rusy vyplatit, čímž samozřejmě naštve ostatní ukrajinské věřitele, kteří s cutem souhlasili nebo dluhopisy neumořit a pak veřejně ohlásit default. Jehož výsledkem by bylo, že Mezinárodní měnový fond by musel zrušit přísliby dalšího refinanccování Kyjeva. A finační debakl Ukrajiny.
- Porošenkovi a Jacenukovi před zimou velmi přijde vhod silácké gesto a odvedení pozornosti obyvatel jiným směrem. S tím, že tímto gestem trestají zimou a tmou vzpurný Krym a navíc si tak zajištují určitou přechodnou stabilitu v napjatých vztazích s radikály
- co nevidět se také bude jednat o tom, zda sankce proti Rusku budou prodlouženy či nikoli a je potřeba vytvořit situaci, kdy pro to bude nějaký, či spíše jakýkoli – důvod. Kyjevu se rozhodně nemohlo hodit poslední lehké sbližování ve vztahu Západ -Moskva
Nicméně Kyjev, zejména nyní, kdy na něj nikdo nemá a nebude mít čas a rozhodně ne žádné peníze, docela riskuje. U elektřiny loni v zimě a vůbec v ukrajinské energetické bilanci fungovala výměna – elektřina na Krym výměnou za ruskou elektřinu pro východní Ukrajinu v držení Kyjeva. A že se energetická soustava před rokem úplně nezhroutila, šlo na vrub, pro mne tehdy naprosto nečekaných, ruských dodávek energetického uhlí svému sousedovi, který byl už v podstatě na dně zásob.
Takže nyní odpojení Krymu? Před zimou? A blokáda? Nebezpečná hra. A výzva pro Putina – co s tím uděláš? V zásobě je ještě zbraň posledního soudu z ukrajinské strany – zastavení dodávek vody na Krym…. Pak už může následovat jen otevřené ozbrojené střetnutí obou zemí.
Nezávidím ruskému prezidentovi. A upřímně se divím tomu, že to nechal dojít tak daleko. Závislost Krymu na dodávkách proudu a vody z pevniny mu byla známa dávno před anexí. Krym bude v ruském opětném držení skoro dva roky. Jeden by čekal, že obojí bude řešeno mimořádně intenzivně a rychle. Zejména u elektřiny. Natáhnout přes Kerčskou úžinu silové kabely by neměl být, teoreticky, žádný větší problém. Pokud je na jihu Ruska k disposici dostatečná kapacita výkonu. Pokud… Pokud není, měly být už dávno horečně stavěny linky vvn. Z těch částí Ruska, kde je energie dost. Byly, nebyly? Mohly, nemohly? Nebo jde o tradiční ruský šlendrián? Brzy uvidíme. Voda je trochu jiný problém. Horší. Daleko hůře řešitelnější. Nicméně nějaký modus zásobování vodou, bez ingerence Ukrajiny, Rusko rychle najít musí. Protože pokud má být někdo světová velmoc a globální hráč , tak podobné lapálie prostě musí být schopen řešit v reálném čase. Jinak prostě tím globálním hráčem není.
Je zřejmé, že ohledně Krymu a jeho fatální závislosti při deficitu vody a elektřiny a neexistujícím pozemním přístupu z Ruska zatím Putin selhává. Hodně selhává.
Tady si rozhodně jako onen geniální stratég a velký hráč nepočíná. Ke své vlastní škodě. A dodávám – i k naší. Kdyby měl napájení Krymu vyřešeno, byl by celý svět na tom výrazně lépe. Protože ruská reakce musí přijít – a její předzvěstí je čerstvé oznámení Gazpromu, že přestává dodávat plyn na Ukrajinu, protože ta to, co si předplatila, také vyčerpala… Už před tím Rusko oznámilo, že zavede embargo na ukrajinské agrární a potravinářské výrobky. Ale to rozhodně nebude všechno….
Ty tanečky kolem Krymu by mi naprosto stačily, abych ztratil klidné spaní. Klidně z toho může být hodně velký malér. Nikdo totiž neví, co ukrajinské nacionalistické heroje a a podivuhodné kyjevské vládce napadne zítra.
Jenže do toho přichází zpráva daleko vážnější – že Turci sestřelili ruskou stíhačku. A okamžitě požádali NATO o nouzovou schůzku. Stalo se cosi, co bylo lze očekávat. A tohle je opravdu velký krok ke světové válce! Svědčí o tom mimořádně opatrné reakce západních mocností, pokud jsou nyní vůbec k dispozici! Což většinově nejsou. Ale vše dobře ilustruje Cameronův výrok, který vyzval Ankaru a Moskvu, aby se sešli a incident vyřešili společně. Jaký rozdíl oproti dřívějším britským prohlášením samý sval! A Washington zatím mlčí a Pentagon vydal jen informaci, že do konfliktu se zapojily dvojice ruských a tureckých letadel.
Pro Rusko je to neuvěřitelná urážka a ponížení. Bude muset nějak reagovat. Jsem zvědav jak. Putin de facto obvinil Turecko z přímé podpory teroristů. Oznámil, že incident bude mít důsledky na rusko turecké vztahy.
Co udělá Moskva? Bez odpovědi tohle nechat nemůže. Ankara dopředu vypočítaně, si preventivně zahrává s aktivací článku 5 Washingtonské smlouvy. To je zřejmé. Chce se schovat pod americký jaderný deštník. Mně vychází, že jsme jen kousek od světové války. Řešení by bylo snadné – pokud by se Erdogan omluvil. Což určitě neudělá. Navíc Pentagon, který má určitě dobré informace, jestli ruské letadlo překročilo či nepřekročilo vzdušnou hranici, mlčí a nijak to nekomentuje, respektive včera malé prohlášení vydal – že zatím nemůže potvrdit, zda Rusko narušilo tureckou hranici nebo nikoli. Vůbec nedomýšlím, co by se asi tak dálo, kdyby neproběhl krvavý pařížský pátek!!! To už bychom možná zažívali mobilizaci! Takhle si všichni, naštěstí silácké postoje, až na Turky, budou velmi a velmi rozmýšlet. Včetně toho, jestli kvůli tureckým ambicím riskovat globální konflikt.
Jenže Erdogan postavil svět na okraj inferna. Nevěřím, že by nějaký pilot odpálil rakety bez výslovného povolení tureckého prezidenta!
Kdybch měl spekulovat, což dělám nerad, , došel bych k závěru, že měl celou záležitost rozmyšlenou a připravenou předem. Že jenom čekal na vhodnou příležitost. Podívejme se na celou situaci z radarového záznamu, letu ruského letadla, jak ji zveřejnila Ankara /a převzala ČT/, jako své alibi.
Červená linka je pohyb ruského letadla. Jestliže ten turecký záznam odpovídá skutečnosti, pak ruský stroj přelétal cípeček tureckého území, tedy něco asi jako ašský výběžek. Napříč, nikoli do hloubky. Turecký stíhač ho měl údajně varovat. 10x!!! Rus nemohl být přes tureckou hranici nikdy víc e než několik málo sekund! A přesto došlo k opakovanému varování a ještě sestřelu?! Už jenom samo zaměření a odpálení rakety v tom miniaturním časovém rozpětí je docela výkon – spíše to vypadá, že F16 toho Suchoje zaměřili už dlouho na syrském území a jen čekali až…
Když se podívám na zájem tureckých vládních elit, jsou na tom dost podobně jako ty ukrajinské. Nevěřím, že si mysleli , že pokud vůbec Rusové narušili turecký vzdušný prostor, že je turecká suverenita nějak ohrožena a že zemi půlměsíce hrozí sebemenší nebezpečí. Klidně to šlo vyřešit další diplomatickou nótou. A nic zásadního by se nestalo. Nicméně pro Erdogana a spol. je ten sestřel velmi vítaná záležitost z mnoha pohledů a troufnu si spekulovat o tom, že to měl dlouho zkalkulované a čekal jen na vhodnou příležitost. Protože mu jde o výhody, které bude těžit
- ukázal sílu. A to nejen směrem domů nebo vůči Moskvě, což mu nepochybně přinese vnitropoliticky velké body. Ale je to drsný vzkaz i vůči Evropě a USA! Evropě tím sestřelem je sděleno, že on neuhne a druhá strana má na výběr jen mezi akceptací/rozuměj kapitulací/ tureckého postoje v migrační krizi nebo prostě uprchlíci budou proudit v neztenčené míře dál. Američanům je zase sděleno, že že turecká přízeň není ani náhodou automatická a bude velmi drahá.
- je vzkázáno, světu, islamistům a Kurdům a Assadovi,že Turecko je ochotno jít do fatálních rizik ohledně svých zájmů
- islamistům z ISL a podobným je vzkázáno, že Turecko je ochotno, v určitém prostoru kolem hranic na syrské straně, jim poskytnout vzdušné krytí a tím jim zajistit nedotknutelnost
- Rusku, že turečtí spojenci v Sýrii jsou nedotknutelní, že prostě jím podporované milice si budou válčit proti Assadovi a ruské letectvo se jich nesmí ani dotknout jinak…. Jinak taky může být světová válka!
Rusko, když nenajde rychle pádnou, ale nikoli pro svět fatální, odpověď ztratí tvář a reputaci silového hráče, kterou si pracně vybudovalo. To je zřejmé. Skutečně Putinovi není co závidět. Musí ukázat sílu! Ale jak, aby z toho nebyla poslední válka v dějinách lidstva a Erdogan dostal za uši? A aby to Turky tvrdě zasáhlo? Nic kloudného mne nenapadá. Zrušení Lavrovovy návštěvy je jen první a nepatrná reakce. Zrušení leteckých spojů a omezení ruského turistického proudu na turecké páže? Jen trapné gesto. Zmrazení dodávek ruského plynu Turkům? Hra s ohněm. Turecko je druhý největší zákazník. To je řezání do vlastního těla…
A přenechat řešení Západu – konkrétně Washingtonu, aby dali na zadek drzému a nezvedenému spratkovi z Ankary? Směšný nápad! Ostatně právě jsou výstupy z bruselského rychlého jednání NATO. Stoltenberg právě ohlašuje, že NATO je nejsilnější vojenská organizace na světě a pevně stojí za Tureckem. Centrála EU vyzývá k uvážlivosti… Turecký drzý spratek se může jen smát.
Takže? Nevím. Opravdu nevím. Ale o to větší mám strach.
Mimochodem Rusko už nevratnou ztrátu prestiže včera v tom incidentu – utrpělo! Su 24 byl sestřelen tureckou raketou. Původní informace tvrdili, že šlo o střelu z pozemního raketového systému, ale už jsou jiné, které tvrdí, že šlo o odpal z turecké F16. Nejméně posledního půl roku jsme byli zásobováni informacemi, že Rusko je momentálně lídrem v tzv. radioelektronickém boji a že je schopno vyřadit radary a naváděcí prostředky jakéhokoli protivníka, či lépe – oslepit jej. F 16, navíc turecká, není žádný poslední výkřik letecké a raketové techniky. Údajně si Rusko za pomoci pozemních stanic a ve vzduchu neustále patrolujících Iljušinů s elektronickou rušící výbavou mělo vytvořit doslova bublinu nedotknutelnosti. A nyní hladký sestřel! Prostě ztráta prestiže pro ruskou vojenskou techniku jako hrom!
Ale tohle je marginálie ve srovnání s tím, jak těžce byl zpochybněn Turky ruský velmocenský status. Jsme skutečně jen nepatrný kousek od války….
Netuším , jak bude Moskva reagovat. Ale něco přijít musí. A hmatatelného. S čím počítám jako naprostou jistotou je, že Rusové nyní bombardování Tureckem podporovaných milic, zejména těch turkmenských nyní určitě zesílí. Spíše exemplárně zesílí. Ruský generální štáb se nechal slyšet, že bombardéry okamžitě na misích budou doprovázet stíhačky a že kdokoli se postaví do cesty, bude smeten. Kolik hodin nebo dní ještě zbývá tomuhle světu? Celá turecká taktika je totiž založena na předpokladu, že Rusko se neodhodlá vystřelit… Protože by musel reagovat Velký bratr….
Tak takhle vypadá náš svět. Snad ještě zítra vyjde slunce nad Atlantidou! Starší ročníky mi rozumějí….
Takže přes Kosovo, Afghanistán, Irák, Libyi,Ukrajinu, eskalace situace kolem ruských hranic, Islámský stát a bezprecedentní rozvrat struktur na Blízkém východě jsme se dnes dostali k současné situaci… Vlastní vinou a úsilím.
Dodatek:
na tenhle článek mi přišlo několik zajímavých reakcí. Za vůbec nejzajímavější pokládám vystoupení pánů Erdogana a Rassmusena, tehdejšího generálního sekretáře NATO, když syrská protivzdušná v létě roku 2012 sestřelila tureckou stíhačku nad svým vlastním územím!
Tehdy Erdogan mluvil o omylu, cvičném letu a neadekvátní syrské reakci a Rasmussen mu samozřejmě přizvukoval! A samozřejmě se stavěl za Ankaru. Dnes? Rasmussen už není. Nahradil ho Stoltenberg. A opět se staví za Turecko a jeho právo na sebeobranu. A Erdogan mluví o naprosto adekvátní a nutné reakci!!
Erdogana a Rasmussen v roce 2012 najdou angličtináři zde:
http://www.bbc.com/news/world-middle-east-18584872
Erdogan dnes:
http://www.tyden.cz/rubriky/zahranici/erdogan-turecko-ma-pravo-chranit-sve-hranice_363479.html
Stoltenberg dnes:
Vedle toho Američané, nejmenovaným zdrojem z Pentagonu, potvrdili, že ruské letadlo bylo sestřeleno na syrské straně hranic, když před tím byly několik vteřin v tureckém vzdušném prostoru.
Agentura Reuters s odvoláním na vysoce postavený zdroj z americké administrativy uvedla, že se Spojené státy domnívají, že ruské letadlo bylo v úterý sestřeleno v syrském vzdušném prostoru poté, co krátce narušilo turecký vzdušný prostor.
Vedle toho Rusko oznámilo, že v Sýrii instaluje co nejrychleji protiletecký a protiraketový systém S 400, který je bezesporu jedním z nejlepších obdobných systémů na světě, pokud vůbec ne nejlepším. Tím je schopno vytvořit úplnou bezletovou zonu nejen nad Sýrii, ale i nad podstatnou částí východního Středomoří a Turecka. Viz následující grafika:
S e zajímavým rozhovorem k tématu přišlo Aktualne.cz Respondetem byl Özgör Ünlühisarcikli, turecký analytik a ředitel kanceláře americké nevládní organizace German Marshall Fund v Ankaře.
Vyberu z něj klíčovou pasáž:
Aktuálně.cz: Jaký je váš první odhad, co bude znamenat sestřelení letadla pro vztahy mezi Tureckem a Ruskem?
Özgör Ünlühisarcikli: Samozřejmě to k dobrým vztahům nepřispěje a zvýší to napětí. Jak moc to vztahy ovlivní, bude záležet na tom, jak se Rusko rozhodne na sestřelení odpovědět.
Na jedné straně se může rozhodnout tu aféru uzavřít, jako to udělalo Turecko v roce 2012. Ve stylu ‚byla to nehoda, zapomeňme na to‘. To by byl jeden extrém.
Druhý by byl, kdyby Moskva vyzvala Turecko, aby nenarušovalo syrský vzdušný prostor, což Turecko dělá při svých náletech proti Islámskému státu. A oplatit tím samým – že by ruský letoun sestřelil turecký v syrském vzdušném prostoru.
A.cz: Tou odplatou tedy máte na mysli sestřelení…
Sestřelení tureckého letadla.
Právě je 12:35 hod a poslouchám Český rozhlas Plus k tomuto tématu a málem jsem spadl ze židle- komentátor ČRo Milan Slezák konstatuje totéž, co jsem napsal včera odpoledne- že si myslí, že Turecko sestřelilo SU 24 schválně a cíleně!!! A podobně vystupoval už včera večer i David Borek v Událostech , komentářích. Když doslova krotil tvrdě propagandistického žvanila Reichla z FSV UK, který jel po lince , jak byl zvyklý z ukrajinského konfliktu.
A Lavrov právě oznámil, že budou zásadně přehodnoceny rusko turecké vztahy.
Turecko zjevně začíná couvat od své dosavadní tvrdé a svalnaté rétoriky. Konečně trochu světla na konci tunelu, pokud to myslí trochu poctivě:
Budu citovat.
Máme velmi silné ekonomické, obchodní a kulturní pouto s Ruskem,“ řekl Davutoglu a připomněl, že komunikační kanál s Moskvou je nadále otevřený. Davutoglu zároveň dodal, že sestřelené letadlo brali Turci jako „hrozbu“ pro svou národní bezpečnost a že je jejich „přirozené právo“ bránit svoje hranice. „Turecko nekouká po území žádné jiné země,“ řekl nakonec. „Zacílit na Rusko či jakoukoli jinou zemi nepřichází v úvahu.“
+'&t='+escape(document.title)+
'&wi='+escape(window.screen.width)+'&he='+escape(window.screen.height)+')
KOSA NOSTRA zostra aneb NAŠE VĚC zostra ! Prostě Kosa zostra! 