Likvidace skotu a pokles hladiny spodních vod v ČR

napsal Gerd

Likvidace skotu, rozsáhlé pěstování řepky olejky a sucho a pokles hladiny spodních vod v ČR spolu velmi úzce souvisí. Proč? Odpověď je překvapivě jednoduchá a nechci Vás hned na začátku článku ochudit o potěšení z hledání řešení.

Nejdříve stručná data z ČSÚ o vývoji stavu skotu

Z tabulky je snadno dohledáme, že k přelomovým rokům patří roky 1993 – 1995, kdy došlo k razantnímu poklesu stavů skotu. V té době slavila své „úspěchy“ ekonomická teorie nesprávně aplikovaného monetarismu Václava Klause. A zdá se, že nám díky tomu Václav Klaus a jeho pomocníci z řad ministrů zemědělství, tj. pánové za KDU-ČSL, zanechali další dědictví v podobě jejich podílu na úrovni sucha a ubývajících zásob podzemní vody. Asi se nejednalo o záměr, ale byli vedeni nejlepší snahou v globálním prostředí najít nejlevnější zdroj hovězího masa a to prostě dovézt a chov skotu jako zbytečný v ČR – zrušit.

Bohužel jevy jsou složitější, než čeští ekonomové z počátku 90. let dovedou popsat a pochopit, a tak se nám zjednodušený čistě ekonomický pohled projevuje v dalších nákladech, které ekonomové do svých úvah před 20 lety zapomněli zahrnout.

A v čem tkví ono spojení mezi chovem skotu a suchem? Vždyť přeci méně skotu znamená méně pití pro krávy a méně metanu do ovzduší, známého skleníkového plynu nebezpečnějšího než CO2! Jenže vše je jinak.

Vysoké stavy skotu znamenají nezbytnost pěstování pícnin s co největší výnosností. Takže kromě kukuřice na siláž se jednalo především o vojtěšku.

To je dnes minulostí a vojtěšku nahradila řepka olejka (Brassica napus subsp. napus), která se nám silně negativně podepisuje na stavu půdy. A nemyslím tím jen z důvodu čím dál větších a těžších traktorů obhospodařujících širé lány monokultury. Vezměme čistě jen vliv plodin.

Řepka olejka (Brassica napus subsp. napus) má kořen kůlový, dlouhý 60 – 70 cm, boční kořeny kratší a jemné, s hustou sítí kořenových vlásků. Méně vyvinutý kořenový systém mají řepky jarního typu.

Kukuřice setá (Zea mays) má kořeny pronikající do hloubky 1,5 – 3,0 m. Jestliže je vysoká hladina spodní vody sahá kořenový systém do hloubky 0,3 – 0,4 m. Převážná část kořenů je rozložena v orniční vrstvě. V podmínkách ČR se jedná spíše o ty mělčí kořeny.

Vojtěška setá (Medicago sativa L.) je vytrvalá, vícesečná plodina s mohutným, 1 – 2 m dlouhým hlavním kořenem, který může dosáhnout až 10 m hloubky. Zařazuje se v osevním postupu s odstupem minimálně 5 let po sobě. Při výběru pozemků je nutno věnovat pozornost reziduím herbicidů použitých u předplodin a vybírat pozemky nezaplevelené vytrvalými plevely ( pýr, pcháč, šťovík, lopuch, kokotice ). Vojtěška setá v prvních 10ti dnech zakořeňuje pomalu a rostliny jsou citlivé na přísušky, málo vzdorují zaplevelení a nedostatku světla. Později se růst kořenů zrychluje, takže kůlový kořen dosahuje v prvním roce hloubky 1 – 2 m podle způsobu založení. Výnos 7 – 9 tun z hektaru. Je ale náročná na půdní podmínky.

Vojtěška je rostlina stepního charakteru. Daří se ji v sušších podmínkách na půdách s dostatečnou hloubkou podorniční vrstvy. 2/3 vody pro tvorbu produkce čerpá z hlubších vrstev. Jde plodinu typickou pro kukuřičné a řepařské výrobní oblasti. Předpokladem jejího pěstování je optimální poměr vody a vzduchu v půdě, propustnost spodiny a nižší (1,5 m od povrchu) hladina spodní vody. Půdní podmínky jsou výraznější faktor než nadmořská výška. Půdy by měly být středně těžké a v hlubších vrstvách by měl být dostatek Ca, pH půdy od 6,8 – 7,2.

Protože vymizela stáda skotu, vymizela i potřeba pěstování vojtěšky. Kromě nadzemní části tedy úplně zmizela i část podzemní, která se v poslední době ukazuje jako hodně důležitá. Kořeny dlouhé až 10 metrů totiž nezmizely, ale zůstaly v půdě, kde díky jejich vyschnutí a postupnému rozpadu vzniklý prostor působil jako potrubí kapek vody pro zásobování hlubších vrstev půdy. Tomu řepka olejka s kořeny max. 70 cm opravdu nemůže konkurovat. Dosáhne právě tak na úroveň vrstvy půdy, která ještě není tolik zhutněna těžkou zemědělskou technikou.

Ukončení pěstování vojtěšky se na negativním stavu spodních vod neprojevilo okamžitě, nějakou dobu kořeny na původních stanovištích ještě zůstaly. Ale po nahrazení vojtěšky řepkou a zase jen řepkou se nevhodná skladba porostů projevila později. Půda ztratila svůj hlavní trativod do hlubších vrstev a tak dochází k poklesu zásob spodní vody, která není obnovována.

V lesích plní funkci řepky smrkové monokultury s mělkým kořenovým systémem.

Zásoby podzemní vody tak nejsou doplňovány a postupně vysychají. Dobrá zpráva je, že pokud známe příčinu, známe i řešení. Stačí dramaticky omezit podíl smrku v lesních porostech ve prospěch jiných hlavně plevelných stromů. A na polích zavést střídání řepky olejky s jinými plodinami, kdy by se v osevním cyklu měla jednou objevit vojtěška.

Pak se nám i zásoby podzemní vody obnoví. Ještě není pozdě. Jak prosté …

A když jsem na řešení přišel jako laik, měli by na něj přijít těžce placení odborníci ministerstva zemědělství levou zadní. Dokonce by na něj mohl přijít i ministr zemědělství, pokud použije výplň dutiny lebeční. Podpora pěstování řepky tomu ale nenasvědčuje. Jak je vidět, každá monokultura je nebezpečná, a to hodně.