Skype,Viktorka a Sýrie


Musím  se vrátit  k předvčerejšímu  Dualogu na  Slobodném  vysielači. To  nebylo jen  nějaké  obyčejné  vysílání. Všechn začalo  tím, že  jsem se asi  tak  10 minut  před začátkem,  jako vždycky, připojil na  svůj Skype  a čekal až  se ozve  Borísek, následně  že  si zkontrolujeme propojení  do pořadu  a povíme  pár  posledních  věcí a pozdravíme  s Petrem Žantovským. Než  to začne  na ostro..

Člověk míní, ale  pán Bůh mění… To říkávala  moje  babička. Nějak    se mi příčí  uvěřit,  že  by se  nejvyšší montoval  do nějaké  internetové  relace  v  malém slovenském svobodném  rádiu.. Protože  najednou se mi Skype  sám od  sebe  odpojil a požádal o nové přihlášení.  Což  by byla  sranda,  kdyby  se přihlásit  šlo. Nešlo, prostě mi to nebralo  heslo. Ani  když  jsem  restartoval  počítač,  ani když  jsem  bleskově  odinstaloval  Skype a  nainstaloval  program  znovu. Prostě  – ani jsem si neškrtnul. Totéž  s náhradním  Skype  účtem, který máme v  rodině k dispozici…  A  stejně  se  choval i můj mobil. Skype  out. Borísek  to vyřešil tím, že  mi zavolal na  mobil a první  část  relace  jsme vypravili  touhle cestou. Jenže  najednou,  i přesto,  že  můj  telefon  ukazoval plnou  kvalitu  signálu, mne  Boris i posluchači  SV SK přestali  slyšet. Opět,  at  jsem já  i moderátor  dělali cokoli. Nakonec jsme pořad  dorazili  přes  spojení  na pevnou linku…

Možná, že mám opravdu  schýzu, ale  těch náhod  bylo  nějak  moc! A nějak všechny najednou. Zejména  tehdy, když včera  ráno  jsem bez problému  oba  Skypy  nastartoval  na první  dobrou a mobil  také  fungoval bez závad. Aniž  bych  cokoli  udělal nebo změnil oproti čtvrtečnímu večeru….

Člověka  nutně  musí  napadnout, že  si  na něj zasedlo nějaké  služební nebo  hackerské  voko….  Kvůli nějaké  té názorové nepohodlnosti.  Nepřecenuji  svůj  význam pro běh  světa. Ale  přiznávám, že  mne to pořádně  naštvalo.  Později, když  jsem o  věci přemýšlel  z  různých  úhlů,  mi  to přišlo  daleko víc  bizarní než   rozčilující.  Bizarní hlavně proto,   jestli mi chtěl někdo zabránit  v komentování, protože  se moje názory  dost liší od  toho jedině  přípustného a  správného  /Occamova  břitva/, tak v tomto  případě…. No v  tomto případě  to možné služební  voko a   ti , co ho úkolovali  mimořádně  uletěli!

Tématem  té  dvojhodinky  s  Borisem  a Petrem  totiž  byl Václav Havel a  jeho  80…. A já  tam  byl, v  naprosté  shodě  s tím, co  jsem  psal na Kose minulou středu k tomuto nedožitému  výročí,  široko daleko  jediný,  kdo  první  českého prezidenta měl  za  výsledně  kladnou  postavu  našich  dějin. Aniž  bych  byl  jeho  naprosto zaslepeným a nekritickým  obdivovatelem!  Tedy  tím,  kdo  vlastně  zastával  oficiální  i oficiozní  linii. Dobrovolně, z přesvědčení a podle  svého soudu  i  s  argumenty  pro tento postoj. A nespokojení  posluchači mi to dávali  zhusta  najevo…

Nemám s  tím problém. Jsem  zvyklý. Jak z  Kosy, tak  například  z  diskusního  fora  fandů plzenské  Viktorky.  Kde zastávám, proti  drtivé  většině ostatních   názor,  že  trenér  Pivarník  už  měl dávno  následovat  osud  Dušana  Uhrína ml.  nebo Miroslava Koubka a u Viktorky  skončit. Protože ta  se sice nyní před reprepauzou  dostala na čelo tabulky, ale  jinak,  až na  dvě  výjimky  /Razgrad  doma,  Slávia doma/ hraje prostě  antifotbal,  který je  výsledkem bezkoncepčnosti a  souhry náhod a body  jsou  generovány  jen  obrovským  štěstím. Což  viktoriánaké  sestry /jo  fakt  nám tam  na  internetová setkání  nás  věřících jediné  víry  pravé  chodí  i  dámy/  a zejména  bratři , nesou  velmi  nelibě.  A  řada z nich by mne klidně  ukřižovala. Doslova  do písmene.  A  dávají  to  velmi drsně  najevo. Což  jim  bez zaváhání  oplácím. Těch několik stovek původních  kosířů   to nemůže  překvapit,   znají  mne  ještě  z diskusí na Aktuálně  na  Faustovi, takže  vědí,  že  s každým mluvím tak, jak on mluví se mnou. Stejným   slovníkem i způsobem. Aby mi lépe a  snáze rozuměl. S těmi, co jsou  slušní jejich jazykem, s těmi  kdo  si myslí, že mi to znechutí  tvrdým  atakem ještě tvrdší odvetou.

A  to není všechno ,  oni  na  to naše  forum chodí  číst  i  fandové  jistého nejmenovaného, rádo by   velkoklubu  🙂  Od jisté  doby  už jen číst.  Stejně  jako já  na  jejich. Nikdy jsem  tam nenapsal  ani písmeno a ani  to nemám v úmyslu – neb platí  ono patriarchální  – nečin jinému, co nechceš  aby bylo činěno tobě! Tudíž mne mimořádně pobavilo, když si začali  příznivci onoho rádoby  velkoklubu  vyměnovat  invektivy  ohledně  čehosi a  ten  jeden  svému oponentovi  namázl  definitivní  tečku  za  jejich diskusí ve  formě nezacláněj tady  a  jestli budeš  budeš prudit, tak půjdeš  diskutovat na viktoriánské  forum s vlkem…. A nebylo to poprvé, co jsem  tam byl  vzat  do  jejich úst  nějakým  podobným  způsobem. Což  mne  vždycky  docela pobaví.Prostě  jsem na fotbalových  forech něco  jako Erbenova Polednice… 🙂

Proč  jsme  vlastně  odbočili  k  tomu  fotbalovému tlachání?  Aha, už  vím – protože  zkrátka  mám, pokud  opravdu  šlo  o nějaké  to služebně  bystré  nebo hackerské  voko a pro ty  co je  zaúkolovali  informaci, kterou by měli  vzít  na vědomí a  vlastně  i  čtenáři Kosy – říkám  svoje  názory  tak jak  je  cítím  a na základě toho, co vidím. Nikoli proto, abych prudil – nepíši  nic  na forum úhlavních  nepřátel, ale  proto že  se z nějakého okamžitého důvodu  chci  k něčemu  vyjádřit nebo že jsem  tázán. A nehodlám to měnit.Což  je první sdělení  pro případná  voka a jejich  příkazce.

Tím  druhým,  v kontextu  čtvrtečního Dualogu,  by  pak  mělo být, že  nejdříve, než  začnou  nějakou  tu  akci na podporu  jediného  správného názoru,  by  neudělali  chybku, kdyby  si  nejdříve  ověřili  význam  toho, co bude/je  sdělováno. A pochopili  jej. Protože  ačkoli nejsem  ani  obdivovatel Václava Havla a  už  vůbec ne  jeho  adorant  a vidím jeho chyby a přešlapy, vychází  mi  i tak  jako mimořádná  osobnost  českých a  československých moderních  dějin.  A jednoznačně  největší  z celé  té  galerie  polistopadových  špičkových politiků, co jsme  jich v České republice měli od  roku  1990. Míním  tím  prezidenty a premiery.  Podotýkám, že  jde o můj názor, který  jsem se snažil srozumitelně  zargumentovat.  Nicméně  chápu, že  jiní a dokonce většinově to mohou  vidět  úplně  jinak. Tak  jako  onen  onen  nejmenovaný  rádoby  velkoklub  má daleko více fandů než  moje Viktorka / to je  zajímavé, co lidí má  špatný  vkus…..  🙂 / , tak  jako  většina  viktoriánů podporuje  Pivarníka…. /objedná  někdo do plzenských  očních  ambulancí  dostatek  slepeckých  holí  ? 🙂 /  Zkrátka někdo se mne iniciativně, alespon  si  to myslím, snažil  odpojit   z Dualogu,  zřejmě  na základě toho, co předpokládal, že  ode mne  uslyší,  aniž  by  si  svůj  předpoklad  ověřil v  praxi,ačkoli měl možnost.

Tohle  jsem musel  napsat  než se dostanu  k jádru  dnešního článku. Nikoli proto, že bych  chtěl štvát  spolubratry  a spolusestry z Viktorky,   či  fandy  jistého  konkurenčního klubu, ale proto,  že  ta nevraživost  a navíc  v  dokonale  nevýznamné  blbině,  jakou  je fotbalový projev, resp.  postavení mančaftu  v  tabulce nečeho tak obskurního, jako  je  ePojištění liga,  naznačuje,  jak  snadno se tvoří  nezasypatelné příkopy  v  daleko důležitějších  a  palčivějších  problémech tohoto světa!

Borísek  totiž, než  Petra  Žantovského i mne  pustil na  Havla, mezi nás  hodil  v tom okamžiku naprosto  čerstvou  dynamitovou nálož. Totiž  prohlášení mluvčího ruského generálního štábu   ohledně možné  supereskalace  v Sýrii. Já  ho sem  dám v plném znění:

Moskva 6. októbra (TASR) – Ruská armáda varovala dnes Spojené štáty pred útokmi na sýrske vládne sily a uviedla, že je pripravená použiť svoje vlastné zbrane na ochranu sýrskych vojakov. Informovala o tom tlačová agentúra AP.

Hovorca ruského ministerstva obrany Igor Konašenkov varoval, že príslušníci ruskej armády nebudú mať čas skontaktovať sa s americkou stranou, ak uvidia rakety letieť na terč. Naznačil tak, že v prípade útoku na sýrske sily Rusi úder opätujú.

Konašenkov vyjadril obavy nad správami v médiách, podľa ktorých Washington údajne zvažuje nálety na sýrskych vojakov. Dodal, že údery na oblasti kontrolované sýrskou vládou by mohli ohroziť tamojšie ruské sily.

Minulý mesiac zahynulo pri nálete koalície vedenej Spojenými štátmi viac ako 60 sýrskych vládnych vojakov. USA vtedy vydali vyhlásenie, že ich usmrtenie bolo neúmyselné a útok bol cielený na extrémistickú organizáciu Islamský štát (IS), čo však Moskva spochybňuje.

A komentoval to tak, že  mu, z vývoje  v  té neštastné  zemi, naskakuje  husí  kůže  a  co my  dva jako na  to… Bez okolků  jsem odvětil, že  mě také, ale nikoli  od  čtvrtečního večera, ale  už nějaké tři týdny.  Konkrétně  od okamžiku,  kdy  došlo k onomu  americkému  bombardování  pozic  syrské  vládní  armády a následně  naprosto nelogicky a  nesmyslně byl zasažen  humanitární  konvoj  OSN, z čehož  Západ  promptně  obvinil Rusko a  syrského prezidenta a vše  bylo zesilováno  prohlášením  Vysokého komisaře pro uprchlíky OSN, že  OSN  by měla  zásadně  změnit  pravidla  pro chod Rady  bezpečnosti,  kde by  v  určitých případech mělo být  zrušeno  právo veta  jejich stálých  členů.  S  jasně  nataženým  ukazováčkem  na  Rusko a Čínu.. Ale  korunu  všemu  nasadily  informace z  amerických zdrojů, že k projednávaným variantám vysokých činitelů ve  Washingtonu patří útok na startovací plochy syrských vojensko-vzdušných sil raketami s plochou dráhou letu a dalšími dalekonosnými zbraněmi. Byl také vysloven návrh provést operaci tajně, aby se předešlo námitkám Bílého domu proti útokům na pozice syrského režimu bez schválení Rady bezpečnosti OSN.

Kromě toho, tvrdí noviny, že zástupci CIA a Společného výboru náčelníků štábů podpořili možnost „kinetických“ akcí, směřujících proti vedení Sýrie. Zároveň se v těchto strukturách domnívají, že pád Aleppa může ohrozit „protiteroristické cíle Ameriky a Sýrie“, řekl další novinový zdroj. Přitom je málo pravděpodobné, že Obama schválí letecké útoky, zdůrazňuje Washington Post.

Na  kteroužto informaci reagoval onen mluvčí  ruského genštábu.

Že nejde o planý poplach  o hru svalů dávaly  tušit  v minulém  týdnu  i  jiné  signály  -Rusko nejdříve  potvrdilo informace Fox News,  že v  Sýrii instalovalo  další  protivzdušný a protiraketový  systém   S 300, ačkoli  už tam má  od  tureckého sestřelu  S  400 Triumf  a  jeho středomořskou  flotilu, patrolující před  syrským pobřežím, posílila  raketová  korveta  Miráž, která na  rozdíl  od  dalších dvou podobných plavidel, není vyzbrojena střelami s plochou  dráhou letu Kalibr, nýbrž protilodním raketovým systémem  Malachit…  Tohle prostě  ukazuje, že  Moskva  bere  situaci, která se  v  Sýrii vytvořila, mimořádně  vážně a  že  činí  závažné preventivní   kroky pro posílení  schopností  svých  leteckých a námořních  jednotek odrazit  nenadálý  raketový  nebo letecký  úder. A  že  něčeho takového  nejsou,  ani v nejdivočejších  snech,  schopni  islamisté  netřeba  vykládat!

Troufnu si, ve  shodě  s Borisem, tvrdit, že  takhle vyhrocená politická  situace nebyla  ani  za  Kubánské nebo  Berlínské  krize! Jakkoli  tam  na  sebe  zaměřovali  Američané a  Sověti  hlavně  děl pro vedení dokonce přímé  palby a  ve vzduchu  byly  strategické bombardéry  obou  zemí s nukleární  výzbrojí. Což  nyní  /zatím/  není….

Bohužel kdykoli  může nastat. Nikoli z hodiny  na hodinu.Ani z minuty na minutu – nýbrž  ze  sekundy na sekundu. Pokud  si tedy  Washington Post  nevymyslel informaci  o  tom, že

byl také vysloven návrh provést operaci tajně, aby se předešlo námitkám Bílého domu proti útokům na pozice syrského režimu bez schválení Rady bezpečnosti OSN.

Tehdy, začátkem  60-tých let, by   si nikdo z vyšších  amerických  důstojníků  nebo  pracovníků CIA,   či poradců prezidenta  vůbec  nedovolil  uvažovat  směrem, že  jako tajně, skrytě před  vlastní  vládou  a prezidentem, se podnikne nějaká  vojenská  akce, která  svými  důsledky  může  vést k atomové  válce. Dokonce ani k válce konvenční s nějakým  satelitem!  A  když  pomyslel -viz  Operace  Northwoods  ,byl její autor, tehdy  nejvyšší  americký  vojenský  činitel – čtyřhvězdičkový  generál a úřadující  předseda sboru náčelníků štábů- Lyman  Lemnitzer okamžitě  zbaven prezidentem  Kennedym  velení  a vykopnut  bez poct  demonstrativně  vysokým obloukem z US  Army. Stejně  dopadli poradce prezidenta Reagana  pro otázky národní bezpečnosti Robert McFarlane, jeho nástupce admirál John Poindexter i ředitel CIA William Casey a  tehdejší  Reaganův ministr obrany  Caspar  Weinberger v  afeře  Irán- Contras, viz a viz

Vidíte ten  šílený  posun v  uvažování?  Northwoods  a Irangate  neprošly a jejich architekti to  odskákali s plnou parádou. Šarže nešarže. Novináři  se  k informacím  o těchto operacích museli velmi tvrdě probojovávat a  jejich zveřejnění bylo obrovskou  senzací. Dneska?  Vlivné  noviny  si prostě  přinesou mimořádně  závažný a důvěrný  výstup vlastně  v přímém přenosu z takového jednání,  o  tom, že je  nakročeno  k poslední  válce  v lidských  dějinách  a všichni dělají  jako  kdyby  se jednalo   o  informaci o stavu  vody  na českých  tocích!!!!

Tohle  mne  už tři týdny  zbavuje  spaní.  Té  ruské  reakci  se nedivím, ale  vyděsila  mne k smrti. Copak se všichni  kompletně  zbláznili? Jak je možné, že  Kennedy v  šedesátých a  Reagan v 80-tých  jednali a  vyhazovem  válkychtivých  šílenců uměli  situaci  okamžitě  zklidnit a dneska  to prostě  Washingtonem jen tak prošumí, aniž by měl Obama nebo kdokoli jiný, potřebu  reagovat?

Neznám  americké reálie   ani Obamu  nebo  hlavní  činitele jeho administrativy, takže  si nemohu dovolit nějakou, třeba  velmi hrubou osobnostní nebo vztahovou či  procesní  analýzu.  Nicméně  jeden mimořádně  závažný  rozdíl  zde vidím. Podle mne klíčový.  Jak    JFK  tak Rony i jejich  tehdejší  sovětští protějšci  – od  Chruščova  po  Gorbačova  zažili na  vlastní kůži  II. světovou  válku. A věděli, jaké  inferno to bylo. Uměli  zvážit  hrůzy jeho opakování  v porovnání  s  tím, co  sami pro sebe označili  za  zájmy  Spojených  států.  Podobně  tehdejší  sovětští náčelníci.  Vlivem  těchto svých  válečných zkušeností  uměli spolu  nakonec  najít  modus  vivendi, který  ochránil  jejich opravdu  životní  zájmy /odvoz raket  z Kuby/ nebo  zabránil  ztrátě  tváře  umožnil  čestný ústup  i když  zvítězil zájem  protivníka / Nikaragua přežití  Sandinistů  díky  ukončení podpory   Contras/ a  svět nebyl fatálně   tragicky  existenčně  ohrožen.

Od Clintonových  dob je podobný  postup  u  amerických   špiček  naprosto  neznámý.  Vše  se rozhoduje  jen silově, podle  pocitu, co  jako veřejnosti bude okamžitě  imponovat a přinese  krátkodobé politické body. Rusko funguje  ve  funkci univerzálního  nepřítele, který může  za všechny  trable, včetně  případného pádu meteoritického roje  na  Spojené státy  nebo jejich spojence, který je vždycky  po ruce.  Světová  válka není  tabu, nýbrž  je  chladně  kalkulováno,  kolik set milionů  mrtvých  by si vyžádala  a jak moc  by  byl narušen  život  ve Spojených  státech.

Shrnuto – s koncem prezidentství  Bushe st. nastoupila generace politiků, která už světovou   válku nezažila na vlastní kůži. Informace o ní  čerpala  nanejvýš  z holywoodských  filmů /pokud vůbec/ a  vojenské operace jsou něco  jako hodně  sofistikovaná počítačová  střílečka, kterou si  po obědě zahrají místo siesty. A  ty  bystré mozky,  co jim  radí, jsou na tom nejspíš  ještě  hůře. Navíc  všichni  mají obrovské a zduřelé  ego.  Které je pro ně  tím nejdůležitějším!  Co že  to také  napsal  Washington Post?

Kromě toho, tvrdí noviny, zástupci CIA a Společného výboru náčelníků štábů podpořili možnost „kinetických“ akcí, směřujících proti vedení Sýrie. Zároveň se v těchto strukturách domnívají, že pád Aleppa může ohrozit „protiteroristické cíle Ameriky a Sýrie“

Nechtějte po mně, abych vám  vysvětlil protimluv  typu protiteroristické cíle  Ameriky  a Sýrie.. Neumím si představit že  současná  Sýrie, myšleno ta  vládní, má  cokoli společného s USA. Ale  klíčová slova  jsou tato

Zároveň se v těchto strukturách domnívají, že pád Aleppa

Ano, to je  to oč  tu běží! O to, co by  fakticky představoval  pád  Aleppa. Kdyby  nastal,  tak  tzv. umírněná  opozice jednoznačně  ztratí  jakýkoli politický potenciál. Ovládala  by jen  určitá  území na  venkově. Aleppo  ji  dělalo a dělá  tzv. tauglich pro  rokování o syrské budoucnosti. Bez kontroly  alespon  nějaké části,  tohoto největšího syrského  města, ztrácí  jakoukoli legitimitu. A  Američané tvář. Protože  zkrátka  do snahy   sesadit Assada investovali příliš mnoho  kapitálu , peněz a  zejména  svou  reputaci  jediné supervelmoci.

Jestliže  nyní  Assad,  s ruskou pomocí,  dobude tuto město, je  nezpochybnitelným  vítězem a suverénem v  zemi. V otevřeném terénu  se  umírnění  nemají  šanci udržet.Ne bez  krytí v zástavbě, ne bez civilních  štítů, atd.  Tohle  Američané vědí. Proto tlačili opakovaně  na příměří, proto byl jejich  boj proti  Islámskému stát  takový, jaký  byl, proto trpěli podporu  IS  ze strany  svých blízkovýchodních spojenců.  Vše s cílem – řekli jsme, že Assad musí  padnout, tak musí padnout! Stůj co stůj a bez ohledu na  to, kdo a jakými prostředky  to provede. IS  byl a je nepřítelem v  Iráku, ale  v Sýrii? Zde funguje  jako  hlavní  ozbrojená  protiassadovská  pěst.

Je obecným  názorem, že  dojednané  rusko  americké  syrské příměří  zkrachovalo  zejména  díky  tomu,  že  Američané  nedokázali  identifikovat a oddělit  ty své údajné „umírněné“  od tvrdých  islamistů z IS  nebo Al Nusry v Aleppu.  Vůbec  se nedivím. Tohle je zřejmě možné někde v nejsevernějších  syrských provinciích podél tureckých  hranic. Ale nikoli v  Aleppu. Zde ti umírnění  bojují s Nusrou a IS  vedle  sebe, bok po boku! Navzájem se potřebují, aby  nějak přežili. Nusrá má  ty tzv. umírněné  jako  živý  štít.  Mají, ti i oni,  totiž  úplně  stejný  cíl – nepřijít  o tohle  město. Kdyby  ti tzv. umírnění konali jinak a  odlišili a odpojili se od  fanatiků, byla  by jejich konečná porážka  v Aleppu neodvratná. Protože  IS a Nusra  jsou prostě  hlavními články  obrany. Pokud  by,  s požehnáním USA,  byly  rozstříleny  a rozbombardovány, samotná  „umírněná “ opozice by  pak už  nic nezmohla. Musela by  boj vzdát. Je  příliš  slabá a  vojensky  bezvýznamná.  A USA?  Ty byly  před  celým světem prostě  absolutně pokořeny. Nejen , že by  Assad, proti jejich  vůli,  zůstal a  vládl Sýrii, ale  celý  svět  by byl svědkem, poprvé od  vietnamské  války, že  masivní  americká  podpora jedné straně  dlouhého konfliktu  k naprosto ničemu nevedla a jejich  protegee, že  utrpěli  totální debakl.

Tohle  je momentálně  ten klíčový faktor, který  posouvá svět  k poslední  válce  v  dějinách – utrpěla  by  americká pověst a prestiž! Klíčový  bod  celé  současné syrské  války. Ačkoli  kdo umí počítat  a přemýšlet,  vidí,  že nejméně  v Afghanistánu a nejspíš  i v Iráku to prostě  takhle stejně  skončí. Jenže  tam u  toho nejsou aktivně  jako protihráči -Rusové. Takže  to  půjde nějak okecat jako vítězní stažení…

Tohle  je  – tragicky  bohužel  vrcholná  světová politika v praxi.  Asi  si znovu  říkáte -a proč  si do  toho pletl  ten fotbal a ty tvoje  výpadky  Skypu?  Z jednoduchého  důvodu – jestliže  jsou  naprosto nesmiřitelně  a za použití všech možných i nemožných prostředků  vedeny  akce proti názorovým protivníkům  na,  s odpuštěním – blbých  internetových naprosto nevýznamných miniaturních  fotbalových a politických  diskusích, jichž jsme my  sami účastníky,  jak potom můžeme, my, aktivní aktéři a oběti  těch  našich směšných půtek, kde nejde  o  vůbec  nic, doufat, že  ti velkopanáci v rozhodujících  politických  funkcích světa jsou  schopni se domluvit. Když jde o prestiž  amerického a  ruského prezidenta  a lidí, co jim radí?   Kennedy by  určitě  řešení našel Reagan nejspíš  také. Stejně jako Chruščov, Brežněv nebo Gorbi…

Těm by nikdo  za zády  a bez jejich vědomí  žádný raketový  útok nenaplánoval. A oni by zase  uměli dojednat  to, aby nikdo neprohrál. Například  tak, že do toho aghánsko, irácko, syrského dobrodružství  by  se vůbec nepustili..

Ti současní  umí jen vyhrožovat  a  hnát  svět  stále  více na hranu. Viz včerejší prohlášení  Kerryho, že  nálety  Ruska  syrské armády  na  Aleppo musí  být  souzeny  jako válečné  zločiny!!!! Zajímalo by mne, jak se  chce  Kerry  vypořádat jednak s  historickými precedensy  typu  bombardování  Dráždan  nebo Hamburku, nemluvě  o Hirošimě  Nagasaki,  kdy  bylo  zcela  vědomé zmasakrování  civilistů  součástí oficiální strategie  jak vyhrát  válku? Nejspíš  poukazem  na to, že  to neplatí, protože  to bylo historicky v době  kamenné, ale  že  dnes už  musíme  být  humánní…  Je  to sice naprosto pokřivená  logika, ale  budiž, zcela mimořádně  ji přijmu. Na okamžik. Protože jsme zvědav,  co udělá  Kerry  a jemu podobní se  studií organizace Lékaři  bez hranic, takto nositele Nobelovy  ceny  míru  z roku  1999, která vyšla  loni. K 10-tému  výročí  války  v  Afghanistanu a Iráku. Podle  ní,  mají Američané a jejich spojenci  na svědomí přímo a nepřímo 1 300 000 civilních obětí.  A  v žádné  z těchto  zemích  ani Putinovi ani Assadovi  vojáci  činní  nejsou.. Co  s tím  Kerry  udělá? zejména  tehdy, když ředitel  Lékařů bez hranic Gruber, v pátečním Interview ČT24, mimo jiné konstatoval – „když se podíváme na uplynulé roky, tak většinu těch útoků na nemocnice mají na svědomí čtyři z pěti členů Rady bezpečnosti OSN Ve válce v Jemenu za těmito útoky stojí Spojené státy a Velká Británie, které podporují letectvo Saudské Arábie, zatímco v Sýrii jsou vedoucí útočící silou Rusové.“

Mimochodem – podle  četných zdrojů  se  jak irácká  armáda, tak  kurdské milice  chystají vyhnat  islamisty  z druhého největšího iráckého města  Mosulu. Má  dva miliony  obyvatel. Ofenziva  by měla  začít  každým  dnem. Předpokládám, že  je  Američané v  dobývání měst a budou letecky podporovat.  Jsem  zvědav,  jak  zabrání  civilním ztrátám. A nebo se zase  dočkáme  jednoduchého vysvětlení, že  jde o sice  tragické leč nevyhnutelné  kolaterální  ztráty? Prostě, že  není  mrtvý civilista   z  války jako z  války, protože  ti  syrští  jsou výsledkem válečných zločinů?

Jde  o pověst  USA  jako supervelmoci, ta je v  sázce.  Uznávám,že  to je  kategorická  hodnota, vyžadující naasazení  všech možných  pák. Dělal bych to na místě  amerického prezidenta  asi stejně. S  několika  malými rozdíly

  • nepustil bych s e do blízkovýchodního dobrodružství, aniž  bych to měl spočítáno alespon na  dva  další tahy  dopředu
  • nevyhrotil bych  situaci tak,  abych  stál na prahu  atomové  války

Možná proto, že  jsem sice nezažil velkou  válku, ale  část mé rodiny  nevratně  ano.

 

 

 

 

 

 

Příspěvek byl publikován v rubrice Hodina vlka se štítky , , , , , . Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.