Zrada? Ne jen hájení svých zájmů. Sebemrskačství a dvojí metr na dějiny.

Po orgiích  historických  výročí v loňském roce  jsem si uložil  letos,  s  výjimkou  srpna  69,  příslovečného bobříka  mlčení. Včetně jubilea, které  mělo  také  1.září 2019 kulatiny  – totiž  80 let od vzniku  II.ww.

Nestálo mi za  to  tu polskou  Kaczynského gdaňskou šaškárnu, zaměřenou ryze  účelově k polským  volbám, jakkoli komentovat.  Putin nebyl demonstrativně pozván, Trump neměl čas /tohle muselo  Poláky  hodně bolet/ a  Kaczynski, se vzorně  zemanovskou pomstychtivostí a malostí, z  obřadů  neváhal vyloučit  Donalda  Tuska. Proč  tím ztrácet čas? Tohle  ať si Poláci laskavě vyřídí sami mezi sebou,  nač  se tím zabývat?

Nicméně už za  čtrnáct  dní  jsem toho všeho litoval. Když  se  český  internet  a  vůbec sdělovací prostor  zaplnil moudry  a hodnoceními,  jak  podlí Rusové vpadli  bojujícím Polákům  zrádně  do zad a  jak  jim, v hodině jejich nejtěžší zkoušky zasadili smrtelnou ránu. A  jak vlastně, díky paktu Hitler-Stalin, jsou  odpovědni za  vznik II. světové a celou tu světovou tragedii.

Měl jsem sto chutí sednout za klávesnici a  psát a psát a  psát. Nějak tu míru zhnusení z  těhle  idiotských žvástů překrucovačů  historie ze  sebe  vypsat.

Jenže nakonec  mi došlo, že k  paktu Hitler  Stalin  nic  lepšího,než co jsem kdysi už  vypsal v textu

Dvě otázky z historie, na které nejspíš odpovíte špatně

uveřejněném k  75. výročí  téhle  německo- sovětské  smlouvy. Osobně  se  domnívám, že  jde o jeden  z mých vůbec  nejlepších textů.

Takže  jsem opět  mlčel. A  jen si tak nějak  vybavoval,  jak a  jestli vůbec  tihle  notoričtí překrucovači  historie pojednají  jednání Polska  vůči Československu během a po Mnichovské dohodě. Kdy, brutálně  provedli na  Těšínsku a  severu Slovenska přesně  totéž, co jim Sověti o rok později. Ovšem o tom,  v záplavě těch útoků na  Sověty, ale  v podstatě cíleno na  současné  Rusko, nepadlo ani slovo. Zřejmě ono Polsko ze září   1939 nemělo vůbec, ale  vůbec nic  společného s Polskem ze září 1938….. Kdepak, to musel y být  dva  různé státy.

Nyní  rok 39 opustím.  Před pár  dny  jsme si připomenuli zase  výročí Mnichova.  Ani k tomu nebylo potřeba, po  loňských  článcích na toto téma cokoli  dodávat. A  zůstalo by  to tak, kdyby  mne jeden  ze  čtenářů neupozornil  na  článek  psáče jménem  Januš, který vyšel na serveru INFO.cz pod titulkem

Januš: Mnichov nebyla zrada, přiznejme si to. Jako Beneše přehodnotíme i Chamberlaina

 

Přiznám se, že  po jeho „konzumaci“  jsem zůstal naprosto otřesen.Posuďte  sami-cituji z toho, pro  mne  bezprecedentního duševního odpadu:

….Historici Mnichov nepovažují za zradu, jednoznačně konstatoval například ředitel Ústavu českých dějin Filozofické fakulty Univerzity Karlovy Ivan Šedivý a připomněl, že k něčemu takovému spěly události od 20. let a ostatní státy hájily samy sebe. Právě bezprecedentnost tehdejší doby a to, že Velká Británie a Francie vybíraly jen méně špatnou ze všech špatných možností, bychom si konečně měli přestát bát přiznat. Třeba u příležitosti toho, že Mnichovská konference proběhla už před 81 lety…..

…..podle Šedivého bychom měli rozbít příběh zrady a přestat se na celou věc dívat jen v národním kontextu, nutné je uvědomit si také nároky dalších států, stejně jako další horizont událostí…….

….Tehdejší britský premiér Neville Chamberlain – jehož životní příběh se stále z českého pohledu zplošťuje právě na jeho účast na mnichovské konferenci a následná slova Winstona Churchilla o tom, že Británie vybírala mezi válkou a ostudou, vybrala si ostudu a bude mít válku – chtěl udržet mír, nebo možná ještě lépe řečeno odsunout válku na později, prakticky za každou cenu.

Bál se, že další boje by Britové neunesli, že by je odrovnaly už psychicky. Navíc věděl, že Československo nemá šanci vojensky uhájit, Británie ještě nebyla tou dobou na válku dostatečně vyzbrojená. A Československo bylo v tehdejší podobě neudržitelné…..

Tolik soudobý  písmák  Januš a  tolik reálný  český historik Šedivý. Takto dokonce ředitel  Ústavu českých dějin Filozofické fakulty Univerzity Karlovy, který mimochodem dostal zcela nedávno stříbrnou pamětní medaili Univerzity Karlovy za celoživotní přínos českým dějinám!!!

Po tomhle zjištění mi nezbylo, než okamžitě  prolustrovat  web  Karlovky a ujistit  se, že  i  v roce 2019 platí,  že  není ve  stavu  po 28. říjnu 1939,  kdy Němci zrušili  její českou část a nechali jen  to árijskou s příslušným ideologickým  nastavením!

Neuvěřitelné, kam to  Karlova univerzita  už  dopracovala. Abych  následně  dostal definitivní  konečnou  ránu,protože   mi, v původním rozhořčení,  unikla další  perla  z tohoto  textu  psáče Januše, kde cituje jiného „zasloužilého badatele“ – Pinkase  jistého:

Lze také otevřít britskou perspektivu, z níž se jasně vynořuje příběh státu, který možná ani neměl vzniknout, navrhl pak Jaroslav Pinkas z Ústavu pro studium totalitních režimů.

Už  zbývá  jen to , aby  se pánové  Šedivý a  Pinkas  zaštítili  i slovy ,která také zazněla v oněch dramatických  časech před  81 roky,aby bylo úplně  jasno:

„Nun treten zwei Männer gegeneinander auf, dort ist Herr Benes und da bin ich!

Takže to shrnu:

1- Československo jako  stát vůbec neměl vzniknout

2- při posuzování  naší historie máme opustit  hodnotící hledisko z pozice  našich zájmů, v  tomto případě existenční, ale

3-máme  celou věc posuzovat Z BRITSKÉHO HLEDISKA a  tedy  pochopit,  že  oni  to tehdy  pojmuli  s ohledem na SVÉ okamžité zájmy. A bylo to tak správně, i když na náš  úkor. Ale co je náš  zájem ve  srovnání s tím britským, že?

4-takže  nešlo o zradu, nýbrž o oprávněný zájem CIZÍHO státu. Který je  víc  než zájem náš!

A ty,blbej čecháčku to koukej konečně pochopit!!!!

Nevím jestli opustil elementární rozum mojí osobu nebo  pana  bohuželředitele  Šedivého…

Je  snad  zájem britského občana  důležitější než  ten občana  československého a dnes  českého?

Od kdy  je  rovnítko mezi slovy  zrada a  národní zájem?

Proč  vůbec  nevyškrtnout/nezakázat  slovo zrada,  když  každý  zrádce  VŽDYCKY  jedná v  nějakém  svém zájmu?

Podobných  otázek mi před očima rotují desítky a desítky.

Abych si zachoval nějaký soudný rozum musím je  potlačit stůj co stůj. Protože potřebuji  tenhle sloupek dopsat.

Jakkoli je mi zle, když  ty bláboly  Januše/Šedivého/Pinkase  čtu, pokusím se je kondenzovat a  nějak uchopit.

Británie prý  sice nejednala  jako  Mirek Dušín, ale pochopte – Chamberlain  věděl, že není připravena  na  válku, že  jeho spoluobčané by její  vypuknutí  nemuseli  psychicky unést, takže  nejde o zradu. Ačkoli  vydírala  Francii, že  když ta  splní svoje  smluvní závazky vůči ČSR, ona nesplní  svoje  vůči ní a  nechá ji na holičkách….

Pozor, pozor!  Tohle prý není krystalicky  čistá a odporná zrada, to je pochopitelný  britský  zájem! Před  kterým se  my  navíc musíme  sklonit, protože  naše  zájmy, když  dojde  na  ten z ostrovů za  La Manchem, není  ani druhořadý, nýbrž  až někde kolem třeba  67.pozice  důležitosti.A takhle to musíme  vidět!

Překonám se, a  na okamžik tohle zrůdné vidění světa  a historie  přijmu /snad  se ho dokáži zbavit, aniž bych se musel jít důkladně osprchovat a převléci/. Potřebuji se totiž  vrátit  do září  1939. K tomu  vpádu  věrolomných Moskalů do zad statečným  a příkladným polským demokratům, kteří  sami by  se něčeho takového, jako učinil Stalin jim -nedopustili! Už jsme si přece řekli, že  Polsko 38  bylo  nějakým úplně  jiným státem než  to z  roku 39!

V těch  tirádách kolem  80. výročí  vzniku  II. ww byl Stalin a jeho Sovětský svaz  mrskán historiky  a písmáky  typu  Šedivý/Pinkas resp. Januš  na historickém pranýři, že  byl za  vznik světové  války odpovědný stejně  jako Hitler. Ne li dokonce  více!

Nebudu opakovat,  historický přehled, jak vlastně  došlo  k jednání  a následně podpisu  Hitler -Stalin. To naleznete  v  tom nahoře nalinkovaném,  5 let starém  textu Kosy k 75.výročí.  Je  vněm doloženo,  že  ten  kdo zasadil  konečnou ránu  původně plánovanému  a vyjednávaném  spojenectví  mezi SSR, Velkou Británii a  Francií, která měla  chránit  především Polsko,   nebyl nikdo jiný  než  Varšava!  A její zásadní odmítnutí  vstupu  sovětských  vojsk do země, aby mohla  splnit svoje  závazky  vůči Britům a Francouzům, pokud by  se  dostali do konfliktu s Němci. Je málo známé, že  když  Němci na jaře  1939 vypověděli Polsku  smlouvu  o  neútočení!!!!!! pokusil  se  Beck dohodnout  s Berlínem na  rychlo  smlouvu novou, tentokráte ne  o neútočení, ale  spojeneckou. Proti Sovětskému svazu!  Jak od něj Hitler požadoval v předchozích  létech.

Napsal jsem Beck? To musí být buď  omyl nebo nějaký  krutý žert, to přece nemůže  být ten samý  polský ministr  Beck, který při odjezdu ze Ženevy 28. září 1934  jako ministr zahraničí Polské republiky  prohlásil: „

Polsko o své vůli prohlašuje, že od nynějška spojuje svůj osud s osudem Německa… Polská vláda se prohlašuje od nynějška za osvobozenou od jakýchkoliv závazků vůči Československu a připomíná svoje přání stanovit společnou hranici s Maďarskem.“

Ale  už zase  jsem přeskočil do  Mnichova, ačkoli  tvrdím, že  pojednávám rok  1939….

Takže  co  tvrdí  takový Šedivý, že je  správně?

máme  celou věc posuzovat Z BRITSKÉHO HLEDISKA a  tedy  pochopit,  že  oni  to tehdy  pojali  s ohledem na SVÉ okamžité zájmy. A bylo to tak správně, i když na náš  úkor. Ale co je náš  zájem ve  srovnání s tím britským, že?

A  Stalin, po kolapsu   jednání o spojenecké smlouvě  s  Brity  a Francouzi udělal co?  Řešil vzniklou situaci,   řečeno slovy  písmáka  Šedivého – s ohledem na  svoje  okamžité  zájmy! Respektive a  přesněji :

vybíral jen méně špatnou ze všech špatných možností,  konečně bychom si to měli přestát bát přiznat…..

Jenže  dnes  slyšíme, že  Sovětský svaz a Stalin měli dbát  nikoli  svých zájmů, jak se ukázalo velmi  záhy – existenčních a  to existenčních i pro celý  civilizovaný svět, nýbrž  upřednostnit  zájmy  hroutícího se Polska!  Udělal  to, co Britové a  Francouzi!  Jen  s  tím rozdílem, že  jeho s Polskem nevázala  žádná  spojenecká smlouva!

Jsou tací, co si to, na  rozdíl od  všech možných Šedivých přiznali a pochopili  už  dávno.  V době, kdy to všechno bylo  aktuální napsal,nikdo jiný , než  Winston Churchill toto:

16. dubna Sověti předložili oficiální návrh na vytvoření jednotné fronty pro společnou pomoc mezi Velkou Británií, Francií a SSSR… Nemůže být žádných pochyb…, že Británie a Francie měly přijmout ruskou nabídku.“ (Churchill, Winston. Druhá světová válka. Praha: Lidové noviny Str. 326

aby  uzavření  paktu s  Německem ohodnotil v rozhlasového projevu  1. října  1939. Kdy mimo jiné, na konto  smlouvy mezi Moskvou a Berlínem řekl řekl:

„Rusko sledovalo chladně politiku vlastního zájmu… Pro bezpečnost Ruska  před nacistickou hrozbou  bylo zřejmě nezbytné, aby  ruské armády  stanuly na této linii. Alespoň je tam ta linie a  byla  vytvořena  východní fronta, kterou se nacistické Německo neodvažuje  napadnout.“

Zdroj:Churchill, Do boje  str. 191

Znovu připomenu  datum toho Churchillova  hodnocení -1.10.1939. Británie byla měsíc  ve válce  a Polsko definitivně poražené. A  Sověti posunuly  svoje  hranic e významně na západ.

Takže, jak se  v  roce 1941 ukázalo,  získali přesně  to území,  které Hitler  musel nejdříve  dobýt, aby mohl  zaútočit  na Moskvu a Leningrad.  Pod Moskvou mu  scházel  týden času, aby prolomil poslední obrannou  linii  před městem a  12 kilometrů, aby  Stalina přemohl. A  tím nejspíš  definitivně  vyhrál  válku.Minimálně na   evropském  kontinentu.

Jednal Stalin  zrádně,brutálně, zákeřně? Jak jsme přesvědčováni?  Brutálně  rozhodně  ano. Zákeřně? Možná. Ale  nikoli jinak než Polsko vůči Československu v  září 1938. Zrádně?  Nikoli!  Koho zradil?  Poláky, kteří  zmařili jakýkoli pokus o dohodu?  Francii nebo  Británii,  kteří  na  spojeneckou smlouvu evidentně nebyli připraveni?  Nikdo další nebyl  ve  hře.  Takže  Stalin  zradit neměl koho.  Na  rozdíl od  Francie a Británie  v září  1938. Kteří  spojenecké smlouvy  uzavřené  měly! Zradila  Francie  s Británií! Bez ohledu na  Šedivého obludnou slovní  ekvilibristiku!

Pardon  -Šedivý a spol. mi  vysvětlují, že si máme přiznat,  že  o zradu nejde. Protože Británie  jen sledovala  svoje  zájmy  a vybrala  to nejméně  špatné.  Stalin  udělal  přesně  totéž. Vlastně   ne – vybíral nikoli to nejméně  špatné, ale  to nejlepší  co zbylo. Jak se ukázalo už velmi záhy -vybral  doopravdy  to nejlepší pro celý  svět! A především pro  Británii, Francii a Polsko. Jinak by už nejspíš  neexistovaly.

Ačkoli  dnes, v čase  nikoli  historiků,  ale dogmatických  hysteriků je mu měřeno  šíleně  jiným metrem,  než našim tehdejším a   také DNEŠNÍM spojencům!  Fuj!

Další  fuj!  zaslouží  to Šedivého a Pinkasovo sebemrskačství  vlastního národa. Tohle nemá  ve  světě  obdoby!  Aby  takovouhle otrockou samohanu provozoval  nějaký  jiný  národ!  Takže Mnichov byl ok,  odsun naopak  špatně  a  se  spojenci musíme  být vždycky  solidární a musíme  jim  za všech okolností věřit. I kdyby  nám to mělo navždy  zakroutit  krkem!  Kam jsme to dopracovali,když takovýhle  lidé  vedou  celé  ústavy  na Karlově  univerzitě?