Koronavirus: Belgický masakr

převzato z  Gatestone  Institute

Náhodou a na upozornění jednoho  z kosířů jsem se  dostal  k původnímu textu Gatestone  Institute.

Je mimořádně    důkladně zdrojovaný a gigantické závažnosti.  Věcná stránka  textu je  málo kdy  vídaná.  Je děsivá. Je  to svědectví o politické hlouposti,  elitářském hazardérství,  naprosté neodpovědnosti a  politikářském  žonglování  s  životy  lidí!  Chtěl jsem napsat  rub  demokracie, která  i tohle umožňuje.  Jenže  tohle  není  rub, tohle  je hnus.  A slovní spojení  demokracie  a hnus  je  nad moje  možnosti. To prostě  nedám. Nikdy!

Šlendrián, pohrdání obyčejným člověkem,lajdáctví,  hloupost, ignorance  je vlastní  všem  společenským systémům.  Demokracii  nepodlamují  fake  news  a  hybridní  válka.  Ta  je  napadena  rakovinou politikářských  zájmů,  falešné politkorektnosti,  zmatením pojmů, hledáním  zástupných  viníků, ostrakizováním  selského rozumu a hodnot  na kterých  byla  vytvořena  a stojí  naše  civilizace. A konáním politiků, kteří , když dojde na lámání chleba  osvědčí „schopnosti“ belgických vlád.

Ale pojďme od  obecností ke konkrétnu. Belgie, jak  už  dávno víte, je  stát  se  zdaleka největším počtem úmrtí CoVid 19 na milion obyvatel.  Sám pro sebe  jsem si opakovaně  kladl  otázku, proč  tomu tak je. Proč  zrovna  Belgie. A  žádné případné vysvětlení mi nedávalo smysl.  Ale  detailní odpověď  najdete  v následujících   řádcích. Originál na   Coronavirus: Belgian Carnage

Pro  služební  voka  a  ucha, jakož  i pro samozvanou náboženskou policii, hlídající  pravověrnost  k  jedinému správnému  názoru uvádím,  že  Gatetsone Institute  je  těžce  pravicově  laděný  americký portál a  think thank. V jehož  čele  stát  docela  dost  dlouho a  to až  do svého jmenování poradcem pro národní  bezpečnost  John Bolton.  Tedy  jakékoli  putinovské trollování a šíření  fake  news pokládám  za zcela  vyloučené  a nemožné. Ale pojďme  na věc. Řečí už bylo dost.

napsal(a) Drieu Godefridi

• Nebyly k dispozici žádné respirátory a roušky, a tak vláda vydala prohlášení, že žádné roušky vlastně nejsou potřeba. Tento vrchol neschopnosti belgické vlády je stále možné najít online na osobním webu ministryně zdravotnictví Maggie De Block: „Nošení roušek za účelem ochrany před koronavirem nemá smysl…“
• Žádné ochranné pomůcky, žádný screening a téměř žádné testy – taková byla situace v Belgii uprostřed nejhorší pandemie od španělské chřipky, která proběhla v roce 1918. Tento belgický masakr je důsledkem tragické neschopnosti belgických vládnoucích „elit“. A bylo možné tomu zabránit.

Na konečné hodnocení toho, jak jednotlivé země zvládly COVID-19, je ještě příliš brzy, ale jedna věc je jistá: Belgie je uprostřed velkého masakru.

Všechno to začalo v roce 2015, kdy se vláda premiéra Charlese Michela (dnešního předsedy Evropské rady) rozhodla zničit celou belgickou „strategickou zásobu“ 63 milionů ochranných roušek a respirátorů, a to včetně drahocenných respirátorů typu FFP2, dohromady 1200 palet pečlivě uložených a střežených armádou v kasárnách v Belgrade, předměstí Namuru. Ministryně zdravotnictví Maggie De Block, která je dodnes ve funkci, tuto akci zdůvodnila tím, že ochranné pomůcky byly „prošlé“. „Ale tak to vůbec nebylo,“ uvedl zástupce odborového svazu belgické armády, „tyto ochranné roušky a respirátory byly spáleny… aby ‚se vytvořil prostor‘ pro ubytování uprchlíků.“ V roce 2015 byla Belgie a Evropa zaplaveny migranty, kteří přišli na pozvání německé kancléřky Angely Merkelové, a na základě právních předpisů EU a Evropské úmluvy o lidských právech je nebylo možné odmítnout.

Celá strategická zásoba byla tedy spálena a nikdy nebyla nahrazena – toto bylo další rozhodnutí ministryně zdravotnictví De Block, což vzhledem k pravidelnosti epidemií a pandemií představuje zločin. „Vládnout, znamená předvídat,“ řekl Emile de Girardin (poznámka překladatele – francouzský novinář a politik 1802 – 1881).

Když se tedy pandemie koronaviru rozšířila do Belgie, neměla tato nešťastná země téměř žádné roušky a respirátory – ani pro občany, ani pro policii, ani pro pečovatelské domy a téměř žádné ani pro nemocnice.

Pandemie vypukla nejdříve v Itálii. Severní Itálie se svými silnými ekonomickými vazbami na Čínu (čínské textilní továrny a módní průmysl v Itálii jsou v rukách Číňanů) byla hlavním epicentrem pandemie v Evropě. 31. ledna 2020 Itálie zakázala lety z Číny – což bylo bohužel pro Itálii příliš pozdě – a 21. února již byla některá italská města zcela izolována.

Mnoho Belgičanů, zejména v jižní Belgii (Valonsko), má italské kořeny a mnoho dalších Belgičanů Itálii miluje. Mezi 22. a 23. únorem tedy desítky tisíc Belgičanů odjely navzdory vypuknutí epidemie do Itálie na karnevaly i kvůli tomu, že belgická vláda na nebezpečí vůbec nereagovala.

Když se tito lidé z Itálie vrátili, především přes dvě hlavní belgická letiště – Brusel Jih (Charleroi) a Brusel (Zaventem), nebyla na letištích vůbec žádná zdravotní kontrola. Ve skutečnosti byli tito lidé vyšetřeni při příletu do Itálie, ale při návratu do Belgie již vyšetřeni nebyli. Tehdy ministryně zdravotnictví Maggie De Block uvedla, že měření teploty lidí je zbytečné a že uzavření hranic nedává žádný smysl: „Hranice virus nezastaví.“ Když se Dr. Marc Wathelet pokusil upozornit ministryni na rizika, Maggie De Block ve tweetu, který již byl smazán, napsala, že „dělá mnoho povyku pro nic“. Zdá se, že epidemie v Belgii vypukla hlavně kvůli navrátilcům z Itálie.

Začátkem března vláda a její premiérka Sophie Wilmès, která je ze stejné středo-levé strany Mouvement Réformateur (Reformní hnutí) jako její předchůdce Charles Michel, neviděly žádný problém v tom, aby se Belgičané účastnili hromadných shromáždění, jako byl např. realitní veletrh Salon Batibouw nebo knižní veletrh Foire du Livre, a samozřejmě také akcí konaných při příležitosti Mezinárodního dne žen 8. března. V Itálii k 8. březnu na COVID-19 zemřelo již 366 lidí.

Když se premiérka Wilmès konečně 23. března rozhodla jednat formou směrnic, jednalo se hlavně o zákaz jakékoliv iniciativy soukromého sektoru v oblasti ochranných pomůcek a léků: vláda musela tuto záležitost vzít do svých rukou.

Tito profesionální politici a jejich „odborníci“ ale bohužel nemají dostatečné zkušenosti v oblasti mezinárodního obchodu. První dodávka respirátorů a roušek objednaná belgickou vládou nebyla nikdy doručena. Respirátory z druhé objednávky byly velmi účinné, ale pouze jako filtry pro přípravu kávy. Když se jeden belgický podnikatel chopil iniciativy a objednal miliony respirátorů, které chtěl dodat úřadům, byl nazván „podvodníkem“ – bez důkazů – s argumentem „Hej, tohle je nouzová situace, nemáme čas na důkazy!“

Začátkem dubna, tedy dva měsíce poté, co se pandemie rozšířila po Evropě, v Belgii stále nebyly k dispozici téměř žádné ochranné pomůcky, a to ani pro profesionální zdravotníky, kteří denně čelili riziku, a už vůbec ne pro řadové občany.

Nebyly k dispozici žádné respirátory a roušky, a tak vláda vydala prohlášení, že žádné roušky vlastně nejsou potřeba. Tento vrchol neschopnosti belgické vlády je stále možné najít na osobním webu ministryně zdravotnictví Maggie De Block: „Nošení roušek za účelem ochrany před koronavirem nemá smysl…“

V boji s virem je dalším důležitým bodem vedle ochranných pomůcek také testování, což uznala i Světová zdravotnická organizace (WHO). Testy lze jednoduše vyvinout a vyrobit a jsou základním pilířem účinné reakce na jakoukoliv pandemii. Medicínské možnosti Belgie jsou obrovské – nemocnice, lékaři, veřejné a soukromé laboratoře a obrovské soukromé farmaceutické a chemické společnosti – a veřejné výdaje na zdravotnictví patří k nejvyšším na světě. Belgická vláda tak měla příležitost napravit v oblasti testování svou zločinnou neschopnost při nákupu respirátorů.

Bohužel se ale stal přesný opak. Vláda udělila de facto monopol na tyto testy laboratoři jistého Marca Van Ransta z Katolické univerzity v Lovani (Leuvenu). Pro toto rozhodnutí neexistuje žádný logický důvod a účinek byl úplně stejný jako u respirátorů: vyloučení soukromého sektoru a omezený počet testů, kterých byl proto od prvního dne krutý nedostatek.

Toto rozhodnutí je o to překvapivější, když člověk ví, že Van Ranst není jen lékař, ale že je také aktivní v politice. Jako nadšený komunista, který nenávidí Izrael, kdysi hovořil o „Gazacaustu“ a byl na toto slovo velmi hrdý. To je muž, který byl korunován na „Mr. Test“ pro celou Belgii.

Když soukromé společnosti vyvinuly nové metody testování, tak belgická vláda okamžitě vydala nové rozhodnutí, které zakázalo v celé zemi jejich použití s odůvodněním, že nemusí být stoprocentně spolehlivé.

Žádné ochranné pomůcky, žádný screening a téměř žádné testy – taková byla situace v Belgii uprostřed nejhorší pandemie od španělské chřipky, která proběhla v roce 1918. Tato dramatická situace nastala jen kvůli špatným rozhodnutím belgické vlády. Když premiérka Wilmès přerušila monopol, který de facto vytvořila, což umožnilo provádět více testů soukromými společnostmi, jako je například GSK, bylo již příliš pozdě.

Tímto však bohužel smutný příběh zločinné neschopnosti ještě neskončil. Největší průšvih měl teprve přijít. Když belgická vláda viděla situaci v Itálii a Alsasku (Francie), kde byly některé nemocnice dočasně ochromeny pacienty s koronavirem, přijala opatření, které bylo – viděno zpětně – pravděpodobně nejhorším rozhodnutím od roku 1945. Lidé nakažení virem v domovech pro seniory, museli zůstat v těchto pečovatelských domovech. Tito ubozí staří lidé s COVIDEM-19 nesměli být hospitalizováni.

V kombinaci s absencí respirátorů a testů mělo toto nařízení katastrofické následky – smrt, smrt a další smrt. V Belgii se nyní mluví ne o jedné, ale o dvou epidemiích. Jedné v běžné populaci a druhé v domovech pro seniory. Je tragické, že téměř k 50 % úmrtí na COVID-19 v Belgii došlo v domovech s pečovatelskou službou. Přes hrdinské úsilí jejich zaměstnanců jsou dnes domovy s pečovatelskou službou ve skutečnosti smrtelnými pastmi. Staří lidé umírají ve svých pokojích sami a nemohou se naposledy rozloučit se svojí rodinou, aby se předešlo nakažení jejich blízkých – to je další nařízení belgické vlády, které bylo přijato, zrušeno a poté znovu vydáno.

Žádné ochranné pomůcky, žádné testy a domovy s pečovatelskou službou jako smrtící pasti. Tím se vysvětluje, proč je Belgie na prvním místě ve světovém žebříčku počtu úmrtí na COVID-19 v přepočtu na tisíc obyvatel – Belgie má 10krát vyšší úmrtnost než Německo. [1]

Tento belgický masakr je důsledkem tragické neschopnosti belgických vládnoucích „elit“. A bylo možné tomu zabránit.

Drieu Godefridi je belgický spisovatel, liberál podle klasické definice, a zakladatel l’Institut Hayek v Bruselu. Obdržel doktorát filosofie na Sorbonně v Paříži a věnuje se investicím do evropských společností.

Vlkův  dovětek:

Článku mohu vytknout  jediné- jeho bigotní  pravolevé dělení politické scény ohledně  téhle koronavirové kauzy.  Rajtuje na  tom, že   v Belgii  hlavní roli  hráli v  téhle otřesné tragedii a  explozi  duševní apolitické impotence  politici  z levé  části spektra. Když se podívám na  to, co se ohledně CoVid19,  preventivním opatřením proti němu  a  následně  v boji o  život  nakažených pacientů dále  v  konzervativci  vedené  Velké Británii, kde  byla  nemoc způsobená koronavirem bagatelizována a  jakákoli preventivní opatření v podstatě  zesměšňována, dokud  se nenakazil podvodník Johnson osobně  nebo co předvádí  ve  Spojených státech Trump a jeho administrativa v  téže  věci, což  jsou nejpravicovější z pravicových politikářů v dnešním světě, je zřejmé,   dělící linie  ani omylem  nevede  mezi pravou a  levou  částí  politického vějíře,  nýbrž  je  to o  tom, zda konkrétní politická sestava  v každé zemi je opilá sama  sebou a  svou dokonalostí nebo zda  si  zachovala  nějaké zbytky  normálního rozumu a  odpovědnosti vůči voličům.

Za  dokonalý průšvih  ovšem  držím  drobnou  informaci, která  vám možná unikla. Týká se Charlese Michela, dnešního předsedy Evropské rady,   který nechal  zničit  velké strategické zásoby  zdravotnického materiálu, který pak v  krizi Belgičanům bytostně  chyběl. Zničil proto, aby  uvolnil místo  pro migranty  z migrační tsunami 2015.

Tenhle  člověk je  dnes  společně  s Ursulou von der Leyen tím kdo řídí a organizuje  Evropsku  unii. Ta  zase  má  obrovskou „zásluhu“ na  znebojeschopnění  Bundeswehru.

Jsem příznivcem EU a nijak se tím netajím. Nevidím za ni náhradu. Jenže  tahle  dvojka mi  doslova nahání strach. Svými minulými výkony  v mnohem méně  exponovaných  funkcích.Dnes by měli určovat  dění ve  sjednocené  Evropě…

Když  tuhle  dvojku vidím, nezbývá  než odprosit  J.C. Junckera a Donalda  Tuska.  A pamatuje  si ještě někdo komu za  ně  vděčíme?

Připomenu to:

„Naším problémem je jedno jméno. Včera jsme jasně řekli: Nechceme pana Timmermanse na předsedu Komise. Byla by to absolutní katastrofa,“

„To, že s námi držela basu i Itálie – proto jsme zabránili tomu, aby byl tenhle člověk předsedou Komise. To by byl pro nás obrovský problém.“

A ještě:

„Zná Českou republiku, zná náš region, pro nás je to samozřejmě podstatně lepší volba než Timmermans,”

Kdybyste  pořád ještě  tápali,nebudu  vás  dále trápit.  Ursulu v.d. L. i Michela nám zařídil Andrej Babiš a  je na  to náležitě  hrdý! Případné nadávky neadresujte  se  Bruselu nebo Berlína. Nýbrž do Strakovky. Ty  dvě naprosto neschopné nuly  nám  vygeneroval  hrdina  Andrej!

Dodatek č.2

Než tenhle  článek vyšel, objevil jsem  na Dneíku  N text s názvem

Proč v Belgii vypukla apokalypsa a kde udělal západ Evropy chybu ve srovnání s východem

K mému  překvapení Deník N pracoval tentokráte  hodně  dobře  s grafy, jichž je tam požehnaně.

Nicméně  já  hledal, především v souvislosti s dnešním hlavním textem o belgickém masakru nějaké jiné zdůvodnění. Protože je jasné, že  tiskovina  jako právě  Deník N  informaci z Gatestonu  nepřinese. Takže – proč  v Belgii  vypukla  ta  apokalypsa  podle těch jedině  správných?  To nalezneme, v míře  velmi skromné,  až na konci textu. Přeberu to, jak to tam stojí a leží:

Těžce raněný Západ

Co je špatně v bohatých západoevropských zemích a co naopak dělá dobře střední, severní a východní Evropa? Rozdíl je tak nápadný, že pro něj hledá vysvětlení kdekdo a sešla se jich už slušná sbírka.

Někteří řeší problém rázně: západní země sbírají data poctivě, jiné nikoli. Jiní poukazují na kulturní rozdíly: líbání a vřelý společenský život versus odstup. K dalším vysvětlením patří západoevropská individuální svoboda versus východní kázeň (jež je prý dědictvím sovětského socialismu, prušáckého drilu či severské rovnostářské společnosti – o Srbsku a Řecku si v tomto směru už nedokázali vymyslet nic ani ti nejodvážnější analytici).

Něco na tom všem může být, nabízí se však ještě jedno vysvětlení: západní Evropě se paradoxně mstí dobrá péče o seniory, dostatek příslušných pečovatelských zařízení a lékařská péče prodlužující život. Tím vznikly poměrně početné skupiny obyvatel vyznačující se obrovskou zranitelností. Pak stačí jeden nakažený a je zle, velice zle.

Takže  tady  to máme – nikoli bezpříkladné a dlouhodobé selhávání  belgických /italských, španělských, britských, francouzských, atd. a/ politikářů!!!  Kdepak! Nic  takového! Nýbrž

– falšování statistik v ČR, na  Slovensku Maďarsku atd.

-kulturní rozdíly /ale  aspoň přiznávají, že  Řecko se jaksi vymyká a  Britové se  také často nelíbají/

-dědictví komunismu, z kterého se neumíme  uvolnit ani mezi svými nejbližšími na rozdíl od  Belgičanů

a pokud  by  vám tohle  náhodou nestačilo, tak  západní Evropě se paradoxně mstí dobrá péče o seniory, dostatek příslušných pečovatelských zařízení a lékařská péče prodlužující život….

Což je nejspíš  originální  vysvětlení jakéhosi myslitele  z Deníku N. Které v jednoduché  češtině  znamená,  že  u nás  jsou senioři po odchodu do důchodu automaticky  ukamenováni nebo zemřou v nějaké zemljance  hladem a zimou.

Takže jsem si našel  tabulku dožití zemí OECD  a v  té jsem našel  Belgii na 16.místě  s průměrem 81,6 roku. ČR je  o 7 pozic níže, ale  se zanedbatelným rozdílem -průměr 79,1.  Důležitější parametr než věk průměrného dožití je tzv. medián stáří populace  v konkrétním státě  OECD – tedy  věk, od kterého je přesně polovina  obyvatel mladší a ta druhá starší než medián.  A  ten vypadá  takto:

Jde o graf Eurostatu….

Takže  Deník N  má opět těžkou smůlu. Šlendrián, neschopnost, ignoranci a  politikaření prostě  nejde, tváří tvář  faktům – okecat! Rozhodně ne  v případě  CoVid 19a  Belgie.

Samozřejmě, že  jeho mudrování je ovlivněno  cílem – především nepřiznat  za  žádnou cenu, že  ty naše  nedokonalé zemičky, mající trvalý  deficit LIBERÁLNÍ  demokracie a vězící  jednou nohou stále  v  bolševických/ruských tenatech,  by mohly  něco dělat  prokazatelně  daleko lépe než  nedostižné  západní vzory! Na  nic takového Deník N nesmí ani pomyslet!

Radši   pracuje   s bláboly  o možnosti falšování statistik. Takže přidám dva  grafy. Oba  Kose  čerstvě  publikovala, ale tady je musím zreplikovat. Totiž  průběh smrtelných případů  na CoVid 19 versus  dlouhodobé průměry  úmrtní v dlouhých časových řadách před koronavirem. Pro ČR  a Belgii.

Ten psáč má  smůlu. Data  jsou verifikována  Eurostatem!  Nevěřím, že  si je  dovolí zpochybnit,  protože co z Eurostatu vypadne, musí být pro něj mantra.

Červené  křivky, jak v  tuzemském, tak především belgickém grafu  hovoří  jasně. Belgickým soudruhům  se  to jaksi vymklo, hodně  vymklo z  ruky!  Smrtnost na koronavirus  překonal všechny  chřipkové ajiné epidemie  mnoho let nazpět!

Že by ta  „dokonalá péče o  seniory“?

Ty  dva  grafy  jsou k nezaplacení.  Ony  totiž popisují  úmrtnost v konkrétním měsíci v jednotlivých rocích  časové  řady.  A  srovnáním snadno zjistíme,  že  normálně  se  v ČR umírá o něco více  než  v Belgii. Stabilně. A  nyní nebetyčný rozdíl v  náš  prospěch!  Proč  asi?  Jedne by řekl, že  ta  dokonalá péče a si nebyla  zas  až tak dokonalá a exklusivní.

Jakékoli mudrování a  snaha  nějak  to okecat  končí!  Zkrátka  ten  jádrový  článek Gatestonu  o naprostém selhání  belgických autorit  ohledně  CoVid  19 dokonale  sedí. Na fundamentu z  faktů.

Ale  když nad  tím  tak  přemýšlím – ono Deníku  N  nezbývá  opravdu nic  jiného  než  vymýšlet nějaké  úmrtnostně  covidové perpetuum mobile  Je potřeba  čtenáře  nějak ochránit od  prostého přemýšlení.  Jednak ve  smyslu, jak  už řečeno  – nepřipustit  ani náznakem možnost, že  by ti vzorní a  dokonalí mohli být  horší než  my a  další „polodemokraté“  z „východu“.  A  co horšího, šlo by  začít dokonce  i  nepřípustně  spekulovat o  něčem úplně  jiném. Například o  tom,  zda  za řádově  jiná  čísla  v počtu nakažených i mrtvých  v zemích jako je Belgie, Francie, Itálie, Španělsko, Británie,vedle  neschopnosti jejich vlád  a úřadů nesouvisí ještě s jedním  faktorem. O kterém je nejen zakázáno  mluvit, ale  na který se nesmí ani pomyslet!   Například  faktor multikulti společnosti.

Abych byl konkrétní – ve  Spojených  státech statisticky  ověřili, že  černošská populace je  zasažena  naprosto nadproporčně.

Overton uvádí čísla z počátku tohoto týdne: zatímco Afroameričané tvoří 27 % obyvatel Milwaukee, připadá na ně 70 % úmrtí na covid-19 v oblasti. V Chicagu je tento nepoměr 30 % a 69 %, v Louisianě 32 % a 70 % a v Michiganu 14 % a 40 %.
…To samé platí i o mnoha státech a okresech, konstatuje opět Overton.

Samozřejmě, že  se  hned přidává  i přísně politicky korektní  vysvětlení:

K uvedenému stavu mohou přispívat predispozice – vysoký krevní tlak, srdeční choroby, diabetes a nedostatečný přístup k lékařské péči -, které činí Afroameričany ohroženější skupinou,

Nicméně  ten  vysoký krevní tlak a  to všechno další  – s  tím se člověk nerodí. O  to se musí „zasloužit“. Svým životním stylem. Nepaušalizuji, neukazuji na jiné,vím o čem právě  píši!

Někdo  může  namítnout a  co ten nedostatečný přístup k lékařské péči?

Odpovídám – jde o  americké specifikum.V  Evropě, s možnou výjimkou VB neplatí. Tady máme  systém všeobecné zdravotní péče.

Jenže  multikulti společnost  ve  své podstatě znamená  různé  životní styly, různé stupnice  hodnot a  především  těžkou  diferenci v kulturních  návycích. Mezi které  patří neoddělitelně  jak hygiena, tak především dobrovolné  dodržování různých omezení a  opatření, pokud  jsou úřady  vyhlášena!

Multikulti  etnické obohacení  a  různorodost je evidentně  v  Evropě  zdaleka  nejvyšší  právě  v těch zemích, které  jsou CoVidem 19  nejvíce  zasaženy a  mají  nejvyšší počty  zemřelých.

Nemohu dokázat a ani se o to nehodlám snažit,  že tahle  spekulace, nic jiného, než  velmi  chatrná,  je realitou. Nejsou a  nebudou pro to čísla, aby to někdo daleko verzírovanější než  já mohl jen zkusit. Taková se  dnes  sbírat  nesmí.  Tudíž  jde navíc  o spekulování  o obousměrném provozu v uzoučké   jednosměrné ulici. Nicméně  je  pravdou, že  podíl multikulti obyvatelstva  v  nových členských zemích  EU je  nesrovnatelně menší než  v těch tzv. starých. Takže  jde o  kulturně  hygienicky, hodnotově  i disciplinovaně daleko homogennější entity. Což je  bez diskuse. A právě  tohle  – zejména  ochota  přijmout  mnohá omezení a  to dobrovolně, patřily mezi rozhodující faktory  toho, jak se která země  s koronavirem  vypořádala! O tom není nejmenšího sporu!

Kdybych  měl tohle spekulování podepřít  snad  i nějakou  ověřitelnou informací, odkázal bych na  statistiky  nakažených  v jednotlivých německých spolkových zemích. Kosa  už v jednom z nedávných  článků  doložila, že  západní část    země, tedy bývalá  NSR byla  postižena  mnohem více než  někdejší NDR.  Dělící  linií mezi více  a  méně  zasaženým územím představovala  naprosto dokonale  bývalá  vnitroněmecká hranice. V onom článku Kosy  to bylo  vysvětlováno  rozdílným  přístupem obou bývalých německých států  k  očkování proti TBC. Což  je prokazatelné.  Ale  stejně  tak  je bez diskuse,  že  obyvatelstvo  východních spolkových zemí je procentně značně  méně  multikulturální než  staré spolkové země. Hrálo to roli nebo ne?

Ale jak říkám,  jde o  velmi hrubou a drsnou spekulaci. V DeníkuN  mají na  něco  takového zakázáno třeba jen pomyslet. Stejně jako na  spoustu dalšího.  Třeba  na  zveřejnění  článku z Gatestone  Institute.

Dodatek č. 3

Náhoda  je  někdy opravdu kouzelná a dokáže  nevídané věci!  V předchozím dodatku  hrubě  spekuluji o možnosti, že  šíření koronaviru, potažmo smrtnost  na něj  by  snad mohla  souviset i s podílem  multikulti občanů v  konkrétním státě. A  konstatoval  jsem , že  jde opravdu  jen o velmi a velmi hrubou spekulaci, pro  kterou  neexistují důkazy. Po páteční  Hodině  vlka  na  SVSK se musím opravit  – jde o spekulaci. Ale  už nikoli zcela  bezdůvodnou.

Borísek si  totiž pro  zahájení relace připravil úvod,  kde  citoval z článku mienkotvorného a  vždy  ta  správná a nejsprávnější  stanoviska, samozřejmě  přísně  ověřená- slovenského deníku SME.

Ten článek se jmenuje

Švédi chceli chrániť životy aj ekonomiku. Majú tisícky obetí a čaká ich najhoršia recesia od vojny

Bohužel  je placený.

To,c o z něj  Borísek do relace  pustil, úzce  souvisí s tématem tohoto článku. Ale  ve  volně  přístupném perexu bohužel není. Proto jsem jej požádal, zdali by mi neposlal celý text, abych z něj  mohl převzít tu pasáž, která se  dotýká právě pojednávané  materie. Což také učinil. Takže  si můžete sami přečíst  co  o  švédském  maléru s  tisíci   /zbytečně/ mrtvými na CoVid19 a  jeho příčinách  napsal nejsprávnější slovenský  mainstreamový zdroj. Cituji:

Najnovšie štatistiky totiž ukazujú, že až polovicu obetí koronavírusu vo Švédsku tvoria klienti zariadení pre seniorov. Úrady síce zakázali návštevy v týchto zariadeniach, no dnes priznávajú, že takéto opatrenie zďaleka nestačilo.

„Aj napriek najlepším úmyslom sme nedokázali ochrániť tých najzraniteľnejších, starých ľudí,“ priznal premiér Stefan Löfven.

V sektore starostlivosti o seniorov sa škrtalo

Spravodajská televízia BBC priniesla svedectvá zamestnancov z domovov pre seniorov. Tí tvrdia, že predpisy im neumožňujú poslať seniorov do nemocnice či napojiť ich na kyslík bez povolenia lekára.

„Povedali nám, že by sme nikoho nemali posielať do nemocnice, ani keď má 65 rokov a ešte nemalú časť života pred sebou,“ cituje BBC zdravotnú sestru Latifu Löfvenbergovú, ktorá pracovala vo viacerých opatrovateľských zariadeniach v meste Gävle severne od Štokholmu.

„Niektorí z nich by mohli žiť ešte dlho, ale nedostanú šancu, pretože sa nedostanú do nemocnice. Udusia sa k smrti. Je veľmi ťažké nečinne sa tomu prizerať,“ dodáva Löfvenbergová.

Odborník na švédsky sociálny systém Lars Trägårdh navyše pre magazín Spiegel podotýka, že v oblasti sociálnej starostlivosti o starých ľudí sa vo Švédsku „od 90-tych rokov výrazne škrtalo“ .

„Takmer všetky pozície v tomto sektore zastávajú imigranti. Často nemajú dostatočné vybavenie, niektorí poriadne neovládajú švédčinu a nedodržiavajú stanovené pravidla,“ dodáva Trägårdh.

Takže zde vidíme, jak  konkrétně  v  sociálně  mimořádně  exponovaném a elitním  Švédsku, fungovala  ta,písmákem z Deníku N,vyzdvihovaná“dokonalá péče o  seniory“!  Nejen , že  dokonalá  nebyla, když se objevila  pandemická  krize, ale  z úrovně  vlády  nejvyšších švédských zdravotnických autorit  byli senioři zcela  vědomě  a záměrně ponecháni  CoVid 19 na pospas! Kdo ho dostal a v  těžkém průběhu a měl tu smůlu, že byl stár  65 let a více, byl systémově odepsán a  do nemocnic  ho nepřijali!!!!  Neuvěřitelný cynismus!

A  co že  píše  o kvalitě  podstatné části  pracovních  sil ve  švédských domovech seniorů?

Zopakuji to:

„Takmer všetky pozície v tomto sektore zastávajú imigranti. Často nemajú dostatočné vybavenie, niektorí poriadne neovládajú švédčinu a nedodržiavajú stanovené pravidla,“

Nedodržují  stanovená pravidla….

A  co že  stojí v mém dodatku č.2 jako těžká  spekulace?  I tohle  zopakuji:

Jenže  multikulti společnost  ve  své podstatě znamená  různé  životní styly, různé stupnice  hodnot a  především  těžkou  diferenci v kulturních  návycích. Mezi které  patří neoddělitelně  jak hygiena, tak především dobrovolné  dodržování různých omezení a  opatření, pokud  jsou úřady  vyhlášena!

Multikulti  etnické obohacení  a  různorodost je evidentně  v  Evropě  zdaleka  nejvyšší  právě  v těch zemích, které  jsou CoVidem 19  nejvíce  zasaženy a  mají  nejvyšší počty  zemřelých……..

Tahle základní čísla  nepozpochybní vůbec nikdo. Není jak.