Včera ctěný kolega Řezníček z Brna vydal děsivý článek o dlouhodobé moderní a aktuální genocidě v Kanadě, jejímiž oběťmi se staly stovky , možná snad až tisíce nebohých domorodých indiánských dětí. Doznávám, že při redakci Řezníčkova textu mi dělalo značné potíže udržet žaludek na svém místě. Copak je něco takového vůbec možné? Cíleně mučit a zabíjet děti!!! V zemi, která sama sebe líčí jako neochvějný sloup demokracie a lidských práv? A při tom kryje barbarství nejhoršího druhu????
Vzpomínáte na ústřední scénu z Čapkovy Matky, reagující na občanskou válku ve Španělsku a konkrétně na barbarský nálet na Guernicu a zprávy o zabíjení dětí při bombardování? Kdy Matka přestane bránit jedinému zbylému synovi Tonymu, aby i on odešel do války, symbolicky sundavá ze zdi pušku, dává mu ji do ruky a říká – oni zabíjejí děti, malé děti!?
Tak nějak jsem se při editaci jeho článku cítil… Jen tu imaginární pušku nebylo a není komu dát.
Ulehčeně jsem si včera ráno vydechl, když Kosa vyšla. Zbavila mne noční můry. Ale asi jen na dvě hodinky, Do chvíle než na mne vykoukl z monitoru tisku následující titulek na Echu24.cz
V Kanadě se začalo s pálením zakázaných knih. Na hranici skončil i Asterix a Tintin
Po otevření se bleskově vrátila. Ta noční můraa depka. Z Kanady a z jejího neuvěřitelného gigantického pokrytectví. Ve vztahu k té indiánské genocidě ze včerejška.
Přebírán krajně nerad a jen tak málo, jak to jen jde. Ale tady není na výběr. To si prostě musíte přečíst! A hned bezprostředně po Řezníčkovi!!!! Takže jdeme na to!
Zdá se, že doby inkvizice a nacismu, kdy se hromadně rituálně pálily zakázané knihy, znovu přichází. A děje se tak v progresivistické Kanadě. Jak nyní informuje veřejnoprávní Radio Canada, s vyřazováním „škodlivých“ knih ze školních knihoven a jejich rituálním spalováním se začalo v Ontáriu už v roce 2019, další akce však přerušil covid. Na první pohled těžko uvěřitelná pseudonáboženská „očista plamenem“ jako smíření s domorodými národy byla ukončena tím, že se popel ze „škodlivých“ knih použil jako hnojivo při zasazení stromu, symbolizující novou, od negativ očištěnou dobu v inkluzivní zemi. Na hranici tak skončily mimo jiné světoznámé komiksy Asterix nebo Tintin.
Jak uvádí Radio Canada „tato velká literární očista“, proběhla v knihovnách Školní katolické rady Providence, která sdružuje 30 frankofonních škol v jihozápadním Ontariu, kam chodí na 10 tisíc žáků do základních a středních škol. Cílem akce je „smíření s Prvními (domorodými) národy“. Vyřazeno nebo zlikvidováno bylo na 5 tisíc knih, románů, povídek, komiksů i encyklopedií, seznam má Radio Canada k dispozici. V roce 2019 se pak konal obřad „očištění plamenem,“ při kterém bylo spáleno asi 30 z těchto zakázaných knih. Mezi dotčená díla patří světoznámé komiksy Tintin nebo Asterix. Popel ze spálených byl použit jako hnojivo k výsadbě stromu. Podle organizátorů pseudonáboženského rituálu „tím došlo ke změně z negativního na pozitivní.“ Instruktážní video pro žáky vysvětluje postup s komentářem: „Pohřbíváme popel rasismu, diskriminace a stereotypů v naději, že vyrosteme v inkluzivní zemi, kde všichni mohou žít v prosperitě a bezpečí.“
„Lidé propadají panice z pálení knih, ale mluvíme o milionech knih, které mají negativní představy o domorodých lidech, které udržují stereotypy, které jsou opravdu škodlivé a nebezpečné,“ říká Suzy Kiesová, která nejen že natočila instruktážní video pro pálení knih v další kanadských školách, ale je jedním z iniciátorů této „očisty“. Sama se prezentuje jako „nezávislá výzkumnice“ a „strážkyně vědění.“ Nabízí školení pro školy v celém Ontáriu, které se chtějí z projektu poučit a do něj zapojit. Běloška Kiesová má ale mocnější pozici, než se na první pohled může zdát. Je spolupředsedkyní Komise pro domorodé obyvatelstvo vládní progresivistické Liberální strany Kanady a poradkyní premiéra. Webové stránky předsedy vlády Justina Trudeaua představují tuto bělošku, jako městského domorodce montagnaisského (dřívější označení pro kanadské domorodce severovýchodu Québeku) a abenakézského (kanadští domorodci mj. z jihovýchodniho Québeku) původu.
Školská rada zlikvidovala například komiks Tintin v Americe za „nepřijatelný jazyk, nesprávné informace, negativní zobrazení domorodých obyvatel a urážlivé vyobrazení domorodců na kresbách. V komiksu belgického kreslíře Hergého, vydaném v roce 1932, který je jednou z autorových nejprodávanějších knih na světě, je „nepřijatelné“ označení pro Indiány (také už škodlivý termín) „rudé kůže“.
Stažena byla například kniha Eskymáci z roku 1981, kvůli výrazu Eskymák, dále řada knih, kde se mluví o „Indiánech“, také známý Lucky Luke, kvůli nerovnováze moci mezi bílými a domorodými obyvateli, kteří jsou považováni za padouchy.
Nepřijatelný je i světoznámý francouzský komiks Asterix, vykreslující hrdinný boj Galů proti římským okupantům. Kiesová tvrdí, že tu dochází k sexualizaci domorodé ženy, která se zamiluje do tlustého, silného a dobráckého hrdiny Obelixe. Mladá žena je tu vyobrazena s hlubokým výstřihem a v minisukní. „Šli byste si zaběhat do lesa v minisukni?“ táže se Kiesová, „Ale lidé si to myslí,“ domnívá se. Existuje tu podle ní vytvořená představa domorodých žen jako snadno získaných žen, dychtivých divokého sexu.
Na indexu se ocitla i legendární, rovněž zfilmovaná postava statečné indiánské „princezny“ Pocahontas. „Je tak sexuální a smyslná, pro nás, domorodé ženy je to nebezpečné,“ káže Suzy Kiesová.
Likvidují se ale knihy publikované nedávno. Quebecký autor komiksů Marcel Levasseur je zdrcen, když se dověděl, že jeho postava a stejnojmenná knížka Laflèche byla stažena ze školních knihoven. V roce 2011 byla kniha ve finále Cen Tamarac, kterou uděluje Ontario Library Association. „Během 10 let jsem se stal z téměř vítěze ceny zakázaným autorem,“ říká. Vtipný komiks se odehrává během Francouzsko-indiánské války, v době Nové Francie, a dělá si legraci ze vztahů mezi domorodci a francouzskými a anglickými vojáky. Školská rada obviňuje komiks z nepřijatelného jazyka a chybného zobrazení domorodců na kresbách. Levasseur měl nyní vydat čtvrtý díl, ale ztratil chuť a klade si otázku, zda má cenu dál bojovat.
„To je neuvěřitelné. Jaké právo mají na takovou věc? Je to naprosto směšné,“ odsuzuje likvidaci knih Sylvie Brienová, jejíž dětský román The Indian College Affair byl také stažen. Nikdo z autorů nebyl podle Radio Canada informován o tom, že jejich knihy byly označeny za nežádoucí.
Tohle už není na zvracení! Nýbrž na to vzít do ruky něco hodně těžkého a jít s tím těm pošahancům vysvětlit elementární záležitosti o lidskosti, slušnosti, civilizaci!!!!
Jim nevadí ta genocida na malých Indiánech a Eskymácích!! Jím vadí, pojmenování Eskymák, Indián, že princezna Pocahontas vypadá příliš sexy, Vadí jim Obelix, do nějž se zamiluje Indiánka v minisukni, atd. atd.atd. Šílené!!!!!
Klidně, ať jim vadí! Nechť ty, podle nich- vadné knihy,vyřadí ze SVÉ knihovny! Ale ta Koniášova praprapravnučka Suzy Kiesová dělá čistku v knihovnách po celé Kanadě!
A když ji provede, tak „závadné“ knihy rituálně veřejně pálí!!!! Kam se ten náš šílený liberální svět řítí?????
Copak ta šílená polepšovačka světa Suzy Kiesová udělala proti genocidě domorodých dětí v církevních školách a internátech? Čím přispěla k umenšení jejich utrpení? Kolik z těch nebohých dětí zachráníla? Odpovím si sám – nikoho! Ona pro ně, ve spojení S CÍŔKVÍ řízenými školami, které klidně mohou být tytéž, co mají na zadním dvorku někde skryté anonymní dětské hroby, cenzuruje školní knihovny a „nevhodné“ exempláře dětské literatury, jenž by mohly zranit dětskou domorodou duši, veřejně pálí!
Vraždy a mučení stejných dětí ani ji ani její souputníky nijak nestresují!!! Hnus, Hnus a zase hnus!!!!
+'&t='+escape(document.title)+
'&wi='+escape(window.screen.width)+'&he='+escape(window.screen.height)+')
KOSA NOSTRA zostra aneb NAŠE VĚC zostra ! Prostě Kosa zostra! 