Proč jsou ceny plynu tak vysoké? Vysvětluje studie Oxfordského institutu energetických studií. DOKONČENÍ.

dokončení ze  včerejška

Celková evropská nabídka
Spolu s poklesem evropské produkce (-12,5 mld. m3) a dovozu plynu  přes plynovody  (-9,1 mld. m3), jak již bylo uvedeno, poklesl evropský dovoz LNG v lednu až srpnu 2021 také o 7,8 mld. m3 ve srovnání se stejným obdobím roku 2019. k tomu, že se náklad LNG stahuje z Evropy na prémiový asijský trh, protože globální trh s LNG se podstatně zpřísnil.

Dohromady to znamenalo celkový pokles nabídky na evropský trh o 29,4 mld. m3. Vypočtená evropská poptávka po plynu za leden až srpen 2021 (316,8 mld. m3) však byla ve skutečnosti o 1,0 mld. m3 vyšší než ve stejném období roku 2019. Proto „mezera“ mezi lety 2019 a 2021, kterou bylo potřeba zaplnit, činila 30,4 mld. m3.
Tato mezera byla vyrovnána výkyvem v zásobování na naplnění zásobníků  a těžby. V lednu až srpnu 2019 činily čisté injektáže do zásob 23,1 mld. m3. Jinými slovy, injekce mezi dubnem a srpnem činily o 23,1 mld. m3 více než čisté čerpání mezi lednem a březnem. Skutečné čisté injekce v dubnu až srpnu 2019 činily 53 miliard m3 a dalších 7 miliard m3 bylo doplněno v září až říjnu, takže celkové letní předzásoby dosáhly 60 miliard m3. Naproti tomu v roce 2021 činil čistý odběr za leden až srpen 7,4 mld. m3: 47,2 mld. m3 čistých těžeb v lednu až dubnu následovalo 39,8 mld. m3 dodávek v květnu až srpnu. Výkyv ve skladových bilancích  z čistého předzásobení  činil  23,1 miliardy m3 v roce 2019 na čistý odběr 7,4 miliardy m3 v roce 2021 tedy činí 30,5 miliardy m3 – v podstatě stejné jako pokles výroby a dovozu, zatímco poptávka zůstala relativně konstantní.

Pokud tedy evropský dovoz LNG v roce 2019 byl akcí, která „sbírala zbytky, které nikdo jiný nechce“,
pak v roce 2021 byly tyto dovozy LNG pokusy představují nutnost uspokojit rostoucí poptávku, včetně potřeby doplňovat zásobníky na mimořádně  nízkých úrovních naplněnosti. Jako taková měla cena těchto nákladů LNG – jako  ona  „mezní molekula“ – jednoznačný dopad na ceny v evropských spotových uzlech. Vzhledem k tomu, že ceny evropských uzlů rostly ve snaze přilákat dodávky LNG, museli spotoví kupující jinde ve světě platit stále vyšší prémii, aby si zajistili své
nutné objemy. Jak již bylo zmíněno dříve, pro trhy dovážející LNG bez domácí produkce, alternativních dodávek potrubím a/nebo podstatného objemu  skladování  se  dostaly  do situace plyn dostane  ten„kdo ho chce více a je tedy ochoten zaplatit nejvyšší  cenu“.

Jedna z reakcí na prudký nárůst cen plynu a jeho nedostatek v Evropě zjevně přišla od Španělů. Bylo
to i publikováno. Vedoucí představitelé EU na  speciálním summitu  diskutovali o návrzích Španělska, aby EU vyjednávala  nákupy plynu jménem všech evropských zemí: „U vakcín jsme to udělali docela úspěšně“ a „mohli bychom využít naši zvýšenou vyjednávací sílu k vytvoření strategických rezerv, které nám umožní  zmírnit naši citlivost. na výkyvy trhu“.

Zdá se, že to vyvolává řadu otázek:
• Kteří dodavatelé by prodávali plyn za jinou než tržní cenu?
• Brání EU stávajícím odběratelům plynu v EU nakupovat plyn, zatímco oni ho kupují?
• Jaké zkušenosti má EU s vyjednáváním nákupů plynu?
• Na jaké časové období by je sjednávali?
• Jak by se nakoupený plyn dělil mezi členské země EU?
• Kde by byly uloženy strategické zásoby (Evropa má dostatek infrastruktury pro skladování plynu a v
říjnu 2020 byla z velké části plná, takže by EU stavěla další, což by stejně nějakou dobu trvalo)?
• Kdo rozhoduje, zda a kdy budou strategické rezervy využity a pro které země?
Tento návrh je zjevně neuváženou reakcí na současné cenové prostředí – před 12 měsíci, kdy byly
ceny na historických minimech, se jistě nikdo nezajímal o „regionální nákupy plynu“.

Závěry
Tento komentář jsme začali připomenutím, že Evropa je ve skutečnosti vyrovnávací trh pro globální
LNG. Jak jsme ukázali, globální trh LNG se v roce 2021 podstatně konkurenčně zpřísnil kvůli nárůstu poptávky, který převýšil růst nabídky. Asijská poptávka byla tažena potřebou vytápění prostor v chladném 1. čtvrtletí, pokračujícím rychlým růstem v Číně a touhou udržovat nádrže na LNG doplňvýrazně méně.
Toto snížení dostupných objemů LNG v kombinaci s dalšími omezeními dodávek do Evropy, protože
evropská produkce klesala spolu s celkovým dovozem z plynovodů, což mělo za následek pokles
celkových dodávek na evropský trh. Vzhledem k tomu, že evropská poptávka po plynu zůstala silná, na
úrovni roku 2019 – především kvůli zvýšené poptávce po plynu pro vytápění prostor v prvních čtyřech
měsících roku a poptávce po plynu pro výrobu elektřiny v létě – musel být rozdíl vyrovnán výkyvem dodávek do úložných zásobníků. Nejen, že byly skladové zásoby v 1. čtvrtletí 2021 podstatně vyčerpány, ale doplňování zásob ve 2. a 3. čtvrtletí bylo pomalejší než v posledních letech, takže Evropa má zásoby pod  průměrem, když se blížíme k začátku zimy.

Tento soubor základních faktorů způsobil v roce 2021 růst světových cen LNG i evropských cen plynu jako takových,
Při extrapolaci na celoroční srovnání bylo vyhrocení situace na  trhu mezi lety 2019 a 2021 důsledkem poklesu dostupné nabídky LNG o 20 mld. m3 ve srovnání s mimoevropskou poptávkou po LNG, poklesu evropské produkce o 15 mld. m3 a poklesu možná až  13 miliard m3 dodávek  potrubními systémy. To představuje „ztrátu v zásobování“ o 50 miliard m3, což vedlo k potřebě efektivně vytěžit tolik z evropských zásob. 50 miliard m3, což je těsně pod 10 procenty evropské poptávky po plynu – není divu, že ceny tak vzrostly!

Při pohledu na nadcházející zimu bude v celosvětovém měřítku strana poptávky silně ovlivněna
sezónními faktory počasí, zejména v 1.Q/2022. Na straně nabídky existuje naděje, že alespoň část
dodavatelských kapacit  LNG, které byly „dočasně ztraceny“ kvůli výpadkům, se začnou vracet do provozu, s možností, že přijdou další objemy z nových amerických produkcí  LNG – Sabine Pass Train 6 a Calcasieu Pass, přičemž Corpus Christi Train 3 dokončuje zprovoznění. Pokud bychom hledali pozitiva, dalo by se předpokládat, že nadcházející 1.Q1/2022 bude stěží chladnější než 1.Q/2021 a že dodávky LNG pravděpodobně nebudou nižší než v 1.Q/2021. Pesimistický pohled pak může být takový, že nabídka a poptávka po LNG (mimo Evropu) by mohly být v nejhorším případě stagnující a v nejlepším případě s mírně vyšší nabídkou a mírně nižší poptávkou.
K tomuto opatrnému optimismu můžeme znovu odkázat na potenciální narušení dodávek z Alžírska do Španělska v souvislosti s tranzitem přes Maroko – pokud by Sonatrach byl povinen dodat svým španělským nebo portugalským zákazníkům dodatečný náklad LNG, aby vyrovnal jakýkoli výpadek, došlo by k ožnosti mít dominový efekt ohledně  dostupnosti alžírského  LNG jinde v Evropě.
O něco méně omezený globální trh LNG (alespoň v 1. čtvrtletí 2022 ve srovnání s 1. čtvrtletím 2021) by
mohl otevřít další dodávky pro Evropu, což může pomoci kompenzovat nižší skladovací zásoby a pokračující pokles vlastní produkce. Pokud se však evropský stav  zásob plynu  bude stále podstatně ovlivněn odebíráním  ze současných  úrovní naplněnosti, které jsou již na začátku
zimy nižší než obvykle, pak jakýkoli další náklad LNG dostupný ve 2. čtvrtletí bude pravděpodobně absorbován snahou o doplnění těchto skladovacích zásob, což poskytne podporu pro růst  ceny do jara.
Klíčovým faktorem, který je třeba v nadcházející zimě sledovat, bude potrubní import do Evropy, zejména dodávky z Ruska a severní Afriky. Stejně jako celosvětový trh LNG však Evropa zůstane zranitelná vůči prudkým nárůstům poptávky souvisejícím s povětrnostními faktory, ať už se jedná o období chladu, které podnítí poptávku po plynu pro vytápění prostor nebo jakékoli poklesy v jiných formách výroby energie, které vedou k vyšší poptávce po plynu. – spalované  plynovými elektrárnami.

Závěrem lze říci, že růst cen v roce 2021 byl tažen souborem základních faktorů nabídky a poptávky
na úrovni globálního trhu LNG a evropského regionálního trhu s plynem. Role evropského skladování plynu při vyvažování nejen evropského trhu, ale také – jak jsme viděli v 1. čtvrtletí 2021 – globálního trhu LNG nelze podceňovat a nižší než obvyklé úrovně zásob zůstávají znepokojivé. Kombinace relativně mírné zimy, přiměřeného výkonu neplynových elektrárenských jednotek, návratu k vyšším úrovním výkonu několika v současné době nedostatečně výkonných exportních produkčních center na výrobu  LNG a možná dokonce oživení dodávek ruských plynovodů do Evropy by mohlo vést k jak globální trh LNG, tak regionální evropský trh se zemním plynem se uvolňují a snižují ceny ze současných mimořádných úrovní.

Vlkův dovětek:

Předpokládám, že  The Oxford Institute for  Energy  Studies a  jeho studii  o  celosvětové, respektive  evropské  situaci   s plynem, jak klasickým zemním, tak ve formě LNG, si netroufne nikdo  zpochybnit. A  to ani  nejhorlivější  z  nejhorlivějších  u těch jedině  a vždycky správných. Snad konečně  tihle a to včetně  vedení Evropské unie pochopí,  že  ohledně  plynu se  zásadně změnila, oproti minulosti,  včetně posledního předcovidového roku  situace na trzích. Z trhu odběratele,  který  si diktoval mimořádně nízké ceny se stal  nyní trh dodavatelů. Kteří jednoznačně převzali  kontrolu nad  trhem a  tudíž  především cenou.

Dále je  doloženo, že  odběratelé, z nejrůznějších důvodů se přeplácejí navzájem, protože  rok 2021 je všechny  zastihl po  zimě  20/21  zcela nepřipravené a všichni  požadují  větší  než  dřívější odběry  od dodavatelů.

Ve  zcela  specifické  situaci je  Evropa. Ovšem dostala se  do ní sama. Hned  z několika důvodů:

1- nečekaně razantním poklesem  těžby  z vlastních zdrojů  – Británie, Dánsko, Holandsko, V naprosto zásadním množství. Méně  z různých důvodů  těží i Norsko. Ačkoliv  v oxfordské studii je decentně konstatováno, že  kvůli potřebě  oprav na norských těžebních polích, citoval jsem  generálního ředitele  norské státní ropné společnosti,  který bez obalu konstatoval, že  v roce 2020 byla  těžba ZÁMĚRNĚ  SNÍŽENA  a  to KVULI NÍZKÝM CENÁM. Dovozy tyto fatální poklesy  nedokázaly  kompenzovat.

2- Evropa, jejíž spotřebu  z převážné míry /vedle vlastní, klesající produkce/ saturovaly  dodávky  plynu přes  norské, alžírské, ale převážně  RUSKÉ plynovody dlouho v podstatě až na  výjimky typu Portugalsko a  Španělsko, nepotřebovala  dovážet  LNG a kupovala jej  vlastně jen  jako doplňkový zdroj a to především tehdy, když na  trzích vysloveně  zbýval, nikdo jiný jej nechtěl a  jeho cena  se  stala  dumpingovou.

3- Evropa  nepochopila, že  na „její plyn“  se  v Rusku napojili další, dříve  Ruskem neobsluhovaní  velcí odběratelé -Čína a Turecko. Špičky  EU  a  evropských  zemí  vůbec  nedomyslely  dopady  plynovodů Síla  Sibiře 1a  Turkish Stream na její vlastní potřeby. A zdá se, že  jim to nedochází dosud. Podobně nedocenili rozhodnutí ruské vlády  o plynofikaci vlastní země. Protože i Rusko  je  vystaveno globálnímu tlaku na omezení  skleníkových plynů. Takže  ruský  dodavatel  už ve  svých prodejích  zdaleka  není  odkázán jen na  Evropu.

4-aby toho nebylo málo, tak se  Evropa rozhodla  vést  s Ruskem ideologickou a sankční válku.  Stačí si vzpomenout  na stále  trvající  záměrné obstrukce kolem vakciny  Sputnik. Ohledně plynu se  pak bavíme  o Nordstreamu 2. S kterým ti  vždycky  a jedině správní všech členských zemí Unie a  její vedení  mají setrvalý problém. Plynovod je  hotový.  Mohl  by  dodávat  klidně  ještě  dneska odpoledne. Kdyby  získal německou a  následně unijní certifikaci. Stačí tak málo… Oxfordská  studie konstatuje, že  Evropa  s poloprázdnými zásobníky, z nichž  už odebírá jde  do velkých rizik. Protože NEMÁ zajištěny dostatečné dodávky. Přesto  je  opět hrají hrátky s Nordstreamem2. Nechápu, nerozumím. Ideologie a politická bigotnost evidentně  vyhrává nad  zdravým rozumem.  Evropští papaláši nutí Rusko vší silou dodávat přes  Ukrajinu. Přitom z Oxfordské studie  jasně  vyplývá, že  Rusko prostě  Ukrajinu  hodlá ignorovat a nad  už sjednané smluvní objemy  přes ní  nedodá ani  kubík plynu. EU je  při tom bez  jakékoliv  varianty  k ruským dodávkám.  Tedy pokud  nepočítáme  prohibitivní a  nyní už   doslova likvidační ceny LNG a  nehodlá přeplácet  asijské odběratele, což by  ovšem neutáhla finanačně  nemalá  část  evropských koncových spotřebitelů.

5-zcela  se  zhroutila  mantra  vedení EU, které naléhalo za  zrušení dlouhodobých odběratelských kontraktů firem a  členských zemí  Unie s Gazpromem a nutilo je  řešit své potřeby přes burzu. Tu, překvapivě  jen pro bruselskou  elitu a národní papaláše a  nedouky  typu  Bartuška, ovládli prodejci a  spekulanti.

6- Evropa  sklízí  co si zasela  nesmyslným a zcela  nepromyšleným  green dealem.

Ale jsou tady  i  další aspekty, které  nelze pominout, naopak je potřeba je vypíchnout:

-Spojené státy zcela ignorují situaci svých spojenců, ačkoliv  Evropu  pět let školily  o zásadní škodlivosti  odběru ruského plynu. Dodávky LNG  radši směrují do nepřátelské Číny. Prachy jsou prachy!

-Náš  spojenec v NATO a prominentní nečlen  EU  – Norsko,  sice  omezilo těžbu v  absolutním objemu, nicméně  to omezení pocítila jen  Unie. Britové, kterým klesly dodávky  z vlastních plynových polí, naopak od Norů dostali více než v roce  2019. Zajímavý důkaz  vzájemné solidarity a  sdílení společných hodnot!

Všechno, co jste  četli v tomto dvoudílném článku je popsáno a leckdy důkladněji  v zatím publikovaných částech  seriálu Plynatost.  Ale  uznávám a proto  jsem oxfordskou studii pro Kosu převzal,  že  je  to komplexní a kompaktní materiál, kam lze  snadno kdykoliv  dojít pro eventuálně potřebná  fakta.

Žiji s malou jiskřičkou naděje,  že  vedení EU  a rozhodujících zemí  tohoto  uskupení pochopí pod  tlakem nastalých okolností, která bije. Tak jako to začínají zřejmě  chápat  ohledně jaderné energie, která prý se dočká uznání jako tzv. čistý bezemisní zdroj.

Naproti tomu mám za zcela jisté,  že  žádná  změna nenastane  ohledně politického nastavení  české politické reprezentace. Jak odcházející Babišova, tak přicházející  Fialova  vládní  galerka  se  těší  a i nadále hodlá těšit z toho, že  Česká republika  je  vedena, spolu se  Spojenými státy,  na ruském seznamu nepřátelských zemí. To nám jistě  současnou energetickou krizi  vyřeší!