Flash – Kissinger na fóru v Davosu

Začalo  světové ekonomické fórum v Davosu. A jak je momentální   zvykem, když  něco organizuje Západ, za hlavní   „hvězdu“  je Zelenský.  Promluvil přes  videomost a prý mu mnozí  aplaudovali  ve stoje. To přinesla  už  i  česká  sdělovadla. Jak jinak…

Nicméně jeden  ze čtenářů  mne  mailem před chvilkou upozornil na  Kissingerův projev. Také přes  videomost a že by bylo na  škodu, kdyby  mi to uniklo.  Důvod pídit se po detailech. Ukázalo  se, že  čtenář  soudil správně.

Na webu  davoské  konference  lze  nalézt toto:

Kissinger: These are the main geopolitical challenges facing the world right now 

Kissinger: Toto jsou hlavní geopolitické výzvy, kterým svět právě teď čelí

• Bývalý ministr zahraničí Henry Kissinger se připojil ke Klausi Schwabovi, zakladateli a výkonnému předsedovi Světového ekonomického fóra, v rozhovoru o nejnaléhavějších problémech, kterým svět čelí.
• Kissinger říká, že konflikt na Ukrajině může trvale restrukturalizovat globální řád.
• O tom, jak USA a Čína projdou svými vztahy v tomto komplikovaném světě, budou vyprávět další generace.

Když bývalý americký ministr zahraničí Henry Kissinger poprvé promluvil na výročním zasedání Světového ekonomického fóra v roce 1980, řekl, že „jsme ve věku globální vzájemné závislosti“. Toto prohlášení zopakoval zakladatel a výkonný předseda Světového ekonomického fóra Klaus Schwab v diskusi s diplomatem oceněným Nobelovou cenou v Davosu 2022.

Pragmatismus a dlouhodobý klid

Kissinger, známý svou realpolitikou, si během studené války upevnil globální reputaci pragmatika, který řídil americkou zahraniční politiku v 60. a 70. letech. průkopník politiky zmírňování napětí , snažil se snížit napětí s tehdejším SSSR a organizoval diplomatické vztahy USA s Čínou.

Jak Světové ekonomické fórum pomáhá zlepšovat humanitární pomoc?

Nestabilita a konflikt v jedné zemi má často důsledky po celém světě. Důkazem toho je pandemie COVID-19, četné klimatické mimořádné události i válka na Ukrajině a následná uprchlická krize. Oblasti zasažené konfliktem jsou obzvláště zranitelné vůči ničivým dopadům těchto krizí.

Naléhavá pomoc podporovaná partnerstvím veřejného a soukromého sektoru je v akutních krizích i nadále nezbytná, je však nezbytné, aby toto úsilí bylo doplněno dlouhodobými investicemi, které pomohou postiženým komunitám zotavit se a přebudovat.

Světové ekonomické fórum spolupracuje s partnery na identifikaci a rozšíření řešení v křehkých částech světa. Iniciativa Humanitarian and Resilience Investing (HRI) se snaží uvolnit soukromý kapitál tak, aby proudil do finančně udržitelných příležitostí, z nichž mají prospěch zranitelné komunity. Globální rada pro budoucnost o nové agendě pro křehkost a odolnost poskytuje humanitárním a rozvojovým aktérům i soukromému sektoru pokyny ke zlepšení podpory pro místní aktéry a usnadnění reakcí, které posilují odolnost komunity.

Etablované a vznikající mocnosti

Když Kissinger hovořil o vzestupu Číny, zamyslel se nad svými zkušenostmi z vyjednávání s Pekingem: „Když jsme v 70. letech otevřeli diplomatické vztahy s Čínou, dělali jsme to s pocitem, že začínáme trvalý vztah. To bylo úplně jiné.“ Dnes je to velmoc s významnými ekonomickými a strategickými zájmy. Jak USA a Čína povedou své vztahy v příštích letech, bude záviset na trpělivosti a diplomacii jejich vůdců.“ Kissinger poznamenal, že potenciálně nepřátelský aspekt americko-čínského vztahu by měl být zmírněn a měly by být prosazovány a prosazovány společné zájmy. „USA,“ říká, „si musí uvědomit, že strategické a technické kompetence Číny se vyvinuly. Diplomatická jednání musí být citlivá, informovaná a musí jednostranně usilovat o mír.“ 

Vojenské technologie

„Stojíme tváří v tvář realitě, že moderní technologie staví země do situací, ve kterých nikdy předtím nebyly,“ řekl Kissinger. Jaderné mocnosti a nové vojenské technologie by bez stanovených kritérií pro omezení mohly znamenat pro lidstvo katastrofu.“

Na otázku jeho pohledu na hlavní problémy, kterým dnešní svět čelí, Kissinger zdůraznil, jak by pokračující konflikt mezi Ruskem a Ukrajinou mohl přetvořit svět, jak ho známe: „Strany by měly být dovedeny k mírovým rozhovorům během příštích dvou měsíců.Ukrajina  by se měla přeměnit na  most mezi Evropou a Ruskem, ale nyní, když se vztahy přetvářejí, můžeme vstoupit do prostoru, kde je dělicí čára překreslena a Rusko je zcela izolované. Nyní čelíme situaci, kdy by se Rusko mohlo zcela odcizit Evropě a hledat trvalé spojenectví jinde. To může vést k diplomatickým distancím podobným studené válce, což nás vrátí o desítky let zpátky. Měli bychom usilovat o dlouhodobý mír.“

Tohle  vypadá jako  všechno možné, ale rozhodně  ne jako ovace pro Zelenského a  schvalování  toho, co  v rusko  ukrajinském konfliktu provozuje  Západ!!!

Prostě  veterána  pragmatik, ačkoliv  v jeho věku mu  to už může  být lhostejné, protože  ví, že  to má  tak jako tak „za pár“, hovoří zcela jasně a  bez servítků.

Nás  zajímá  Ukrajina. pochopitelně. Ale  americké  zpravodajské weby  si vybraly  úplně něco jiného. Také  závažného:Mienkotvorný  CNBC  drží  jako nejzajímavější  část  Kissingerova  vystoupení  následující:

Henry Kissinger says Taiwan cannot be at the core of negotiations between the U.S. and China

Henry Kissinger říká, že Tchaj-wan nesmí být jádrem jednání mezi USA a Čínou

• Ostřílený americký diplomat Henry Kissinger říká, že Washington a Peking se musí snažit zabránit tomu, aby se Tchaj-wan dostal do středu svých napjatých diplomatických vztahů.
• Jeho komentáře přicházejí krátce poté, co prezident Joe Biden řekl, že USA by byly připraveny vojensky zasáhnout, pokud Čína napadne demokratický, samosprávný ostrov.
• Ve svém projevu na Světovém ekonomickém fóru v mimořádné  jarní verzi Davosu Kissinger řekl: „Spojené státy by neměly úskokem nebo postupným procesem vyvinout něco jako „dvoučínské“ řešení, ale že Čína bude nadále uplatňovat trpělivost. to se uplatňovalo až dosud.”

Ostřílený americký diplomat Henry Kissinger v pondělí řekl, že Washington a Peking se musí snažit zabránit tomu, aby se Tchaj-wan dostal do středu svých napjatých diplomatických vztahů, a dodal, že potřeba, aby se dvě největší světové ekonomiky vyhnuly přímé konfrontaci, je v zájmu globálního míru.

Jeho komentáře přicházejí krátce poté, co prezident Joe Biden řekl, že USA by byly připraveny vojensky zasáhnout, pokud Čína napadne demokratický, samosprávný ostrov.

Zdá se, že Bidenovy poznámky znamenají přerušení záměrné a dlouhodobé tradice Washingtonu o „strategické nejednoznačnosti“ ohledně Tchaj-wanu. Bílý dům se rychle snažil komentáře bagatelizovat s tím, že neodrážejí změnu politiky.

Ve svém projevu na Světovém ekonomickém fóru ve vzácné jarní verzi Davosu Kissinger řekl: „Spojené státy by neměly úskokem nebo postupným procesem vyvinout něco jako „dvoučínské“ řešení, ale že Čína bude nadále uplatňovat trpělivost. to se uplatňovalo až dosud.”

“Je třeba se vyhnout přímé konfrontaci a Tchaj-wan nemůže být jádrem jednání, protože je mezi Čínou a Spojenými státy.”

Dříve v pondělí Biden řekl novinářům na společné tiskové konferenci s japonským premiérem Fumiem Kishidou, že USA budou připraveny bránit Tchaj-wan, pokud by Peking napadl.

Komentáře vyvolaly odpor ze strany čínského ministerstva zahraničí, které vyjádřilo „silnou nespokojenost a pevný odpor“ k poznámkám.

V rámci politiky „jedné Číny“, základního kamene diplomatických vztahů mezi Washingtonem a Pekingem, USA diplomaticky uznávají čínský postoj, že existuje pouze jedna čínská vláda.

USA však také udržují „robustní neoficiální“ vztahy s Tchaj-wanem a Washington dodává na ostrov vojenské vybavení v souladu se zákonem o vztazích s Tchaj-wanem z roku 1979. Tento akt nevyžaduje, aby USA vojensky zasáhly na obranu Tchaj-wanu v případě invaze Číny, ale zavádí politiku, která má zajistit, aby měl ostrov zdroje k obraně, a odradit Peking od jednostranného sjednocení ostrova.

Čína tvrdí, že Tchaj-wan je součástí jejího vlastního území a vyvíjí tlak na demokratický ostrov, aby přijal jeho vládu.

“Důležité pro celkový klid”

„Pro jádro jednání je důležité, aby Spojené státy a Čína diskutovaly o principech, které ovlivňují nepřátelský vztah, který umožňuje alespoň určitý prostor pro spolupráci,“ řekl Kissinger.

„Pro celkový mír ve světě je důležité, aby Spojené státy a Čína zmírnily své nepřátelské vztahy,“ dodal.

Kissinger, který v pátek oslaví 99. narozeniny, působil v 70. letech jako ministr zahraničí a poradce pro národní bezpečnost za republikánských prezidentů Richarda Nixona a Geralda Forda.

Kontroverzní a polarizující politická osobnost Kissinger během svého působení v úřadu ovlivnil některé z nejdůležitějších obratů v zahraniční politice USA. To zahrnovalo organizování vztahů USA s Čínou.

Všimli jste  si,  CNBC ani  nezavadila o nějakou Ukrajinu?  Ukrajina  je  malou kostičkou v  americkém domimu. Ačkoliv  Zelenský  si je jistý,  že je pupkem světa. Jen kostičkou. Dříve  či později postradatelnou. Kvůli velké kostce. Biden  dnes  udělal mimořádný  tah, když prohlásil,že  USA  při čínské invazi  zasáhnou. Kisisnger  mu to okamžitě  omlátil o hlavu  a  více méně  jej  před světovou veřejností označil za  duševního bezdomovce. Viz jeho  – Washington a Peking se musí snažit zabránit tomu, aby se Tchaj-wan dostal do středu svých napjatých diplomatických vztahů, a dodal, že potřeba, aby se dvě největší světové ekonomiky vyhnuly přímé konfrontaci, je v zájmu globálního míru. A především následné „Spojené státy by neměly úskokem nebo postupným procesem vyvinout něco jako „dvoučínské“ řešení, ale že Čína bude nadále uplatňovat trpělivost. to se uplatňovalo až dosud.”

Světu  je Bidenem opět podán  důkaz,  že  Američané si s přijatými závazky  hlavu nelámou a v momentě, kdy se jim přestanou  hodit, tak  je prostě odhodí. Předvedl to  Trump ohledně  tzv. jaderné dohody  s  Iránem a  nyní  Biden  s faktickým oduznáním principu  jediné  Číny.  Tedy základu na němž  právě  Kissinger  dokázal přetáhnout Peking  ze  sovětského  do kvaziamerického tábora.

Starý  machr  nešel tak daleko,aby  veřejně  Bidena a  jeho squadru veřejně   zesměšnil a  ušetřil je komentáře,  že  právě  Čínu  zcela mimořádně namotivovali, aby  masivně podpořila  Rusko proti západním sankcím neboť  Biden popřel  to, na  čem  Číně záleží úplně nejvíce.

Svět, ten nesakcionalistický,  vše  určitě  velmi pozorně  zaznamenal. A zapamatoval. Ovšem  že by  si toho povšimli lokajové  typu Česká republika?  Fiala a  Lipavský ?  Ani nápad!

Ale  stejně  je zajímavé,  jak v krátkém projevu si  americké a evropské zdroje  najdou  úplně opačná témata.  Být  Zelenským a přečíst s i ten výstup CNBC?  Asi by mne potkala  těžká depka!