Nepříjemná pravda o Ukrajině

Na  mimořádně prestižním americkém webu  The  Hill  se objevil super  zajímavý článek, který  bezvadně  pasuje  ke  kulatým 100 dnům konfliktu na Ukrajině. Ten opravdu  nelze  pominout! I když je k dispozici pro mne jen s překladačem:

The unpalatable truth in Ukraine

Nepříjemná pravda na Ukrajině

Na jednom místě románu „Znamení čtyř“ nenapodobitelný detektiv Sira Arthura Conana Doyla – Sherlock Holmes vysvětluje a předvádí Dr. Watsonovi svou metodu pozorování a dedukce. Tváří v tvář zdánlivě nevysvětlitelným okolnostem je Dr. Watson naprosto zmatený. Jednoduše nemůže pochopit, jak se dotyčná událost stala, vzhledem k faktům, jak je chápe on, a přírodním zákonům. Holmes, mírně podrážděný zmateností  svého úmorného společníka, s ním znovu sdílí metodologický klíč k vyřešení všech takových záhad: „Když jste odstranili nemožné, cokoli zbyde, jakkoli nepravděpodobné, musí být pravda.“

A pravdou je, že jakmile odstraníme všechny nemožné scénáře, nejméně nepravděpodobným výsledkem války na Ukrajině je ruské vítězství.

Všimněte si, že jsem neřekl, že by takový výsledek byl žádoucí. Nevyhnutelné vítězství Ruska není nic jiného než nejpravděpodobnější scénář. Ani jsem neřekl, že bude totální. Výsledek této války bude daleko zaostávat za původními nadějemi a očekáváními Kremlu. Nakonec jsem také neřekl, že to nebude pro něj  bez významných nákladů. Jakékoli myslitelné ruské vítězství nyní bude znamenat takovou ztrátu krve a pokladů, že bude muset být přinejlepším posouzeno jako Pyrrhovo.

Ale i tak to bude vítězství – a my na Západě bychom se měli s touto tvrdou pravdou vypořádat.

Začněme odstraněním nemožného.

První nereálnou koncovkou je redukce Ukrajiny na vazalský stát ruského impéria. To by znamenalo operaci, jakou si Kreml původně představoval: rychlý dekapitační vojenský úder, zavedení promoskevského režimu v Kyjevě a buď formální začlenění Ukrajiny do Ruské federace, nebo její neformální začlenění do ruské sféry vlivu. (jako Bělorusko).

Zatímco možná původní cíl ruské „zvláštní vojenské operace“, tento výsledek je nyní zjevně nemožný. Rusko nemělo možnost prosadit tuto vizi v únoru a je rozhodně ještě méně schopno ji prosadit o 100 dní později. Dokonce i sami Rusové to připustili. Jejich rétorika a vojenské operace naznačují, že i oni věří, že takový výsledek je za hranicí možného.

Druhým nemožným scénářem je totální porážka ruské armády a navrácení Ukrajiny na její hranice z doby před rokem 2014. V tomto scénáři ukrajinská armáda, která otupila počáteční ruskou ofenzívu, zahájí úspěšnou protiofenzívu, která nakonec vyžene Rusy nejen z území, která obsadili v roce 2022, ale také z Donbasu a Krymu. Výsledným politickým osvobozením by byla nezávislá Ukrajina obnovená na svých mezinárodně uznávaných hranicích a svobodná s možností vstoupit do NATO a/nebo se přidružit k Evropské unii (EU), jak uzná sama za vhodné.

I když je tento výsledek obhajován mnoha na Ukrajině i mimo ni, je prostě nemožný. Bez ohledu na nedostatky projevené ruskými silami v úvodní fázi války – kdy byly nejprve zastaveny u bran Kyjeva a poté zcela vyhnány ze severu země – nedávný vývoj na bojišti naznačuje, že našly své pevné místo a nepřipadá v úvahu. je vytlačit z území zabraných v roce 2014.

Ve skutečnosti není důvod se domnívat, že budou dokonce vysídleni z velké části území, které obsadili podél pobřeží Azovského moře. I když nepochybně dojde k posunům na bojišti v důsledku ofenzivy zde a protiofenzívy tam, korelace sil prostě nepředpovídá úplné vítězství Ukrajiny. Takže i přes svévolné iluze jedněch a idealistické naděje druhých je tento výsledek prostě nemožný.

Třetím a posledním nemožným scénářem je omezené ukrajinské vítězství, které by zvrátilo všechny nebo většinu ruských zisků od 24. února 2022. V tomto scénáři, zatímco Donbas a Krym zůstávají v ruských rukou, všechna území dobytá Ruskem od jeho nedávná re-invaze by byla osvobozena ukrajinskými silami a obnovena pod ukrajinskou kontrolou.

Zatímco dříve to bylo považováno za realistický výsledek, nyní by mělo být zřejmé, že to není možné. Stejně jako Ukrajina postrádá schopnost osvobodit všechna svá území z doby před rokem 2014, postrádá také schopnost osvobodit nedávno dobytá území na Donbasu nebo podél azovského pobřeží. Na rozdíl od severu Ukrajiny jsou tato území ústředním bodem ruských zájmů na Ukrajině a jako takové se z nich Rusko jednoduše nestáhne, jako se stáhlo od Kyjeva. Ani ukrajinské síly – samy o sobě, je třeba poznamenat, trpí strašlivým opotřebením na celé bitevní frontě a s každým dalším dnem slábnou – nebudou dostatečně silné, aby je k tomu přinutily. Ne, stejně jako předchozí dva scénáře, i tento je prostě nemožný.

A zbývá jen jeden další myslitelný výsledek: roztříštěná a částečně rozkouskovaná Ukrajina, která není ani plně součástí Západu, ani zcela v ruské sféře vlivu. Ukrajina roztříštěná v tom, že celý Donbas a možná i další území budou ponecháni mimo kontrolu Kyjeva;  Krym zůstane součástí Ruska (alespoň v ruských očích); a Kyjevem kontrolovaná území ne zcela součástí Západu v tom, že nebudou mít svobodu vstoupit do NATO nebo dokonce mít smysluplné partnerství s EU. Jednoduše řečeno, tento výsledek nejen že není nemožný, ale dokonce není ani nepravděpodobný.

A když se tento poslední scénář naplní, kdo vyhrál válku na Ukrajině?

No, Ukrajina to nebude. I když takový výsledek uspokojí základní existenční cíle Kyjeva, bude na hony vzdálený maximalistickým ambicím vyjádřeným před 24. únorem i po něm. Ne, až se tento scénář nevyhnutelně naplní, bude to jednoznačně prohra Kyjeva.

Podobně takový výsledek neuspokojí maximalistické ambice těch v Moskvě, kteří si mysleli, že jejich počáteční hromový úder  vyřeší otázku Ukrajiny jednou provždy. Splní však nejzákladnější a nejzákladnější geopolitické přání Kremlu: neutralizovanou Ukrajinu mimo geopolitický rámec NATO i geoekonomickou oběžnou dráhu EU. Rovněž „obnoví“ Krymu jeho právoplatné místo v Rusku. A nakonec ukáže, že zasahovat do přirozené sféry ruského vlivu není moudré. Tímto způsobem, když bylo odstraněno nemožné, bude výsledný výsledek jednoznačně vítězstvím Moskvy.

To vše naznačuje, že na konci dne bude možná nutné Holmesův aforismus trochu upravit. Přinejmenším pokud jde o přemýšlení o možných výsledcích války na Ukrajině, možná by to mělo znít něco jako: „Když jste odstranili nemožné, cokoli zbylo, jakkoli nepravděpodobné a nechutné, musí být pravda.“

Autor: Andrew Latham je profesorem mezinárodních vztahů na Macalester College v Saint Paul, Minnesota, a spolupracovníkem  Defense Priorities ve Washingtonu, DC

Zajímavé  čtení, že?  Chladná faktická analýza. Za mne  přesná. S jedním mým  scénářem navíc. Který koresponduje s  druhým dnešním texte , přebraným z Al Jazeery.

Andrew Latham evidentně pracuje  především a možná jen s vojenskými aspekty. Ale  vedle  toho tu je  také ekonomika. Ta  ruská a ta ukrajinská.

Ta Putinova  dostává a dostane  těžce  zabrat. Nikdo netuší jak moc a  v jakém rozsahu.Jestli a kdy  začne  směřovat do kolapsu. Může  to být stejně dobře  zítra jako nikdy. Nikdo neví, nikdo nezná.

Ale  o té ukrajinské  je toho známo dost a dost. Ta už v podstatě  neexistuje!  Světová  banka předvídá,  že poklesne  letos  o 35% !  Děsivé  číslo!  Zkuste  si představit,  že  každá třetí firma  u nás  zavře! Co by to znamenalo?

Obrovský nárůst nezaměstnanosti!  Obrovský nedostatek základního zboží! V podstatě  všechno se  dováží. Tedy pokud na to jsou devizy. Rozvrat vnitřních dodavatelských řetězců. Naprostý  nedostatek  financí pro stát!  A to není všechno – klíčové podniky, zejména ty které jsou nějak spojeny  s obranou země, samozřejmě, že zbrojovky, ale i chemičky, rafinerie, produktovody a  skladiště, dopravní uzly, výzkumná centra, silniční a železniční  infrastruktura, atd.atd. všechno je v rozvalinách. Nic z toho   v první den míru nefunguje, A naprostá většina  ani v 365 mírovém dni. Jestli vůbec někdy. Nebude  za co to všechno obnovit!

Už  jste to četli mnohokrát , ale nelze  jinak – Zelenského a Ukrajince  čeká obrovské hořké vystřízlivění  -Západ  opakuje – pomůžeme s obnovou Ukrajiny, obnovíme  ji. Tedy  to, co po dohodě na nějakém příměří  ještě  Ukrajinou zůstane. Nicméně  – jsem ochoten se   vsadit o cokoliv,  že  ona  pomoc Západu na obnovu Ukrajiny, ve skutečnosti  nabude  zcela jiných parametrů než  jak to vidí a ve  svých snech si představují  v Kyjevě a  na Ukrajině  vůbec. Realita se ukáže  jako žalostná  a  sliby  chyby! S naplněním hesla  – sliby se  slibují, blázni /v Kyjevě/ se  radují!  Stačí, když se Ukrajinci podívají, jak jsme pomohli Kosovu, Libyi, Iráku, Sýrii, Kurdistanu, Afghanistanu a  vůbec  všem zemím, kde jsme  tak „úspěšně“ bojovali za  jejich „svobodu a demokracii“.  Ty země  jsou dosud  v rozvalinách.

Ostatně, píši to už  za článkem z Al Jazeery. Jedna  věc je, že Západ  vyhlašuje  sankce proti Rusku.  Průměrný  západní chasník nebo chasnice  nad  tím mávnou rukou -ať Putler  trpí, dobře mu tak!  Propaganda  je tak zformovala. A nějaký  čas  ještě potrvá, než jim dojde,  jak to s těmi sankcemi je a že každá mince, i ta  sankční, je o dvou stranách!  A pak teprve  začne  jednat. Ale to potrvá….

Jenže  posílání peněz na Ukrajinu? A bez konce? Nedávno  mi přišel na sklo   rozhovor  s ukrajinským  ministrem financí – kde konstatoval, že  země kryje  svými zdroji  své potřeby jen z 1/3.Zbytek je dofinancovávám ze zahraničních půjček a darů! Už  nyní! Celé dvě třetiny  rozpočtu. Tohle neodpovídá poklesu HDP  o 35% , nýbrž hned  teď nejméně o celou polovinu. Ale nechme  detailů  – Zelenský nejdříve  tvrdil, že potřebuje od Západu  nejméně  7 miliard USD  každý měsíc, pak to zkrouhnul na  5. A ty nyní , měsíc  co měsíc  dostává. Právě  v kombinaci  darů a půjček. Půjčky mu nepomohou Půjčky  by je třeba  vracet. tedy  většinou. Přirozeně, že je  věřitelé nakonec třeba i odpustí. Ale když  tak učiní, přihlásí se  jejich další dlužníci  o totéž. Vítány  jsou tedy pouze  dary. Jenže ono je zatraceně  jiné, jestli darovat  Javeliny nebo každého 1. znovu a znovu poslat 5 miliard. V dolarech. Heslo  na nás  a naše potřeby  nemáte, na  černou díru  Ukrajinu  ano!  je  snadno pochopitelné a vysoce  chytlavé. A není na něj odpověď. A  Západ s ním jeho občané  konfrontují už dnes ohledně migrantů. Ale  až půjde  o neustálou  finanční umělou výživu pro Kyjev? Přidejte  si  k  tomu nevyhnutelné  – dříve  či později se  objeví i na Západě  zprávy  o masovém rozkrádání prostředků  ze  státní pokladny Ukrajiny.Tohle  tam fungovalo vždycky a  nyní  přijde  v míře  neskonalé – kapustičky  málo, slimáků hodně! Takže  ti největší ukradnou , co půjde.

Zažijeme jiný příběh! Zejména  jestli opět tvrdě udeří na podzim covid!!! To by  to pak šlo asi hodně  rychle  a finanční zhroucení Kyjeva  by se  stalo horkým tématem dne!

Za mne  je  tohle  další možný a docela pravděpodobný scénář!  Který  by sice  Rusku  neumožnil ani náhodou  úplné vítězství, to Západ  nikdy  nedopustí, protože  z takové blamáže  by se už nikdy  nesebral a já za  sebe  říkám,  nic takového si nikdo z nás , ve vlastním zájmu  nesmí a nemůže  přát, protože každý  z nás je součástí Západu,  ale jestliže  by tato varianta platila, pak by nešlo o ruské Pyrrhovo, vítězství, nýbrž  o vítězství bez  přívlastků.  Bez ohledu na omezující podmínky a ruské eventuální ústupky.

Ale  na konec  dodám – to že  Rusko musí vyhrát osobně  nevidím zas  až  tak stoprocentně  jako profesor Latham. Rusko za Kateřiny  Veliké  kdysi mělo na lopatě Prusko. Jenže imperátorka  zemřela  a její nástupce  uzavřel s Prusy  nečekaný a pro Rusko potupný a jak se  ukázalo ve  20.století osudově  špatný mír.

Nicméně  hloupost a demence  současných elit našeho světa je naprosto neuvěřitelná!  Jako z nějaké hodně  špatné a ponuré sci fi.