Z amerického webu The National Interest už Kosa pár věcí přebrala. Sáhne do tohoto zdroje i dnes. A věřte, že je k tomu důvod. Vyšel tam totiž článek, naznačující, že se snad za válečnými kulisami cosi začíná dít. Že v našem západním úžasném světě, odhodlaném prolévat ukrajinskou krev až do jejího úplného vykrvácení a nechat rozbíjet ukrajinská města až do okamžiku, dokud poslední cihla se nezmění v hromádku prachu. Že tedy náš civilizační okruh není tvořen jen bigotními frustrovanými imperialisty typu Boris Johnson nebo Morawieckím a dalšími Poláky se zastydlým velmocenským komplexem a devastujícími omyly přírody typu Fiala nebo Černochová či Lipavský. Děkuji touto cestou příteli Germanicovi, že mne na něj upozornil. Jinak by jak mně, tak vám unikl. A každé světélko naděje v té hystericko demagogické beznadějnosti jest více než vítáno. A to i svědomím, že ho válečnický vichr kdykoliv snadno sfoukne. Nevadí! Stačí vzít do ruky knihu knih. V jejím samém úvodu stojí toto:
Genesis 1
Navrhovaný mírový plán k ukončení rusko-ukrajinské války
Vyjednávací pozice Ukrajiny bude s protahováním války slábnout. Zde je patnáctibodový mírový plán na ukončení rusko-ukrajinské války.
Nyní uplynulo více než sto dní od doby, kdy Rusko napadlo Ukrajinu, přičemž konec války v nedohlednu. Válka se může táhnout měsíce, ne-li roky, a vést ke smrti dalších desítek tisíc Ukrajinců a také ke zničení dalších měst, což podpoří zhoršující se humanitární krizi. Komise OSN pro lidská práva potvrdila, že přes 4 000 ukrajinských civilistů , zatímco ukrajinská vláda uvádí více než 27 500 obětí. Válka vyústila v největší uprchlickou krizi od konce druhé světové války. Odhaduje se, že téměř pět milionů Ukrajinců opustilo zemi a dalších osm milionů bylo vysídleno v rámci Ukrajiny. To jsou ohromující čísla, která se rovnají tomu, že více než jedna třetina ukrajinských občanů byla nucena opustit své domovy. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskij navíc nedávno prohlásil, že ruské síly nyní ovládají 20 procent ukrajinského území .
Zatímco západní média nadále mylně informují o tom, že Ukrajina vyhrává válku, ministr obrany Lloyd Austin naznačil, že Rusko postupuje směrem k dosažení svých vojenských cílů. Podle nedávné zprávy západní tajné služby , přestože Spojené státy poskytují Ukrajině čtyřikrát až pětkrát více vojenské pomoci, než samotný Kyjev utratí za své ozbrojené síly každý rok, Ukrajina prohrává bitvu o Donbas a utrpí „extrémní ztráty“ , momentálně například „prohrává 20 ku 1 v dělostřelectvu.“
Ukrajinským jednotkám dochází munice, jsou stále demoralizovanější , množí se dezerce. Zpráva také odhalila, že většina ukrajinského dělostřelectva je omezena dostřelem na dvacet pět kilometrů, zatímco ruské dělostřelectvo a raketomety mohou zasáhnout až z dvanáctinásobku této vzdálenosti. Uvedla také, že vyjednávací pozice Ukrajiny je oslabena, protože Rusko má více než desetkrát více válečných zajatců než Ukrajina. Závěr zpravodajské zprávy konstatuje: „Je zřejmé, že konvenční válku nelze vyhrát, pokud má vaše strana několikrát méně zbraní, vaše zbraně zasahují nepřítele na kratší vzdálenost a máte výrazně méně munice než nepřítel.
Prezident Biden připustil rizika ruské jaderné eskalace, a zopakoval, že Spojené státy neusilují o přímou válku s Ruskem, ani nebudou podporovat svržení ruského prezidenta Vladimira Putina. Poté, co minulý měsíc prohlásila, že jejím cílem je oslabit Rusko a zničit jeho schopnost vést útočnou válku, Bidenova administrativa nyní říká, že účelem americké vojenské pomoci je posílit schopnost Ukrajiny vyjednat příznivější mírovou dohodu. Na otázku, zda se Ukrajina možná bude muset vzdát části svého území v rámci vyjednané mírové dohody s Ruskem, Biden tuto možnost nevyloučil .
Následuje navrhovaný patnáctibodový mírový plán na ukončení rusko-ukrajinské války. Toto jsou nejlepší a nejrealističtější podmínky, v jaké může Ukrajina doufat, a také podmínky, které budou s největší pravděpodobností přijatelné pro obě strany. Takovou vyjednanou kompromisní mírovou dohodu by mohly zprostředkovat Francie, Německo, Itálie, Turecko a Izrael a následovalo by zastavení všech vojenských operací a stažení všech ruských vojenských sil z Ukrajiny mimo oblast Donbasu. Pokud je mi známo, toto je první komplexní mírový návrh, který byl zveřejněn v západním časopise, který se pokouší trvale vyřešit, spíše než odložit vyřešení všech existujících oblastí sporu mezi Ruskem a Ukrajinou, aby bylo zajištěno, že Rusko nebude mít žádné spory. důvod k obnovení bojů proti Ukrajině v budoucnu. Tento návrh také řeší některé z nejnaléhavějších bezpečnostních problémů Ruska a zároveň slouží ke zvýšení bezpečnosti členů NATO snížením vyhlídek na budoucí konflikt s Ruskem.
Patnáctibodový mírový plán na ukončení války na Ukrajině
1. Ukrajina změní svou ústavu, aby do ní zakotvila trvalou neutralitu Její nezávislost, neutralita, národní suverenita a územní celistvost budou garantovány stálými členy Rady bezpečnosti OSN a podmíněny tím, že Ukrajina dodrží podmínky mírové dohody. Na oplátku Rusko uzná legitimitu současné ukrajinské vlády a zřekne se jakéhokoli záměru nahradit současné ukrajinské vládní vůdce jinými, pro Moskvu vstřícnějšími.
2. Ukrajina uzná znovusjednocení Ruska s Krymem v roce 2014 a zřekne se všech záměrů obnovit jej silou či jiným způsobem.
3. Rusko stáhne všechny své vojenské síly na pozice před invazí, včetně oblastí Charkova, Záporoží a Chersonu, ale s výjimkou oblasti Donbas, kde bude nová linie kontroly mezi Ruskem a Ukrajinou.
4. Do září 2022 se bude konat lidové referendum pro celou oblast Donbasu, včetně Luhanské a Doněcké oblasti, o tom, zda si jejich občané přejí osamostatnit se nebo se vrátit pod kontrolu Ukrajiny. Toto referendum provedou příslušné vlády Luhanské a Doněcké oblasti na obou stranách linie kontroly a budou na něj dohlížet dohližitelé OSN nebo jiní neutrální mezinárodní pozorovatelé. Všem občanům Luhanské a Doněcké oblasti, včetně uprchlíků, je povoleno hlasovat v referendu. Hlasy Luhanské a Doněcké oblasti se sečtou společně tak, aby výsledky byly pro obě oblasti stejné. V případě, že většina jejich občanů bude hlasovat pro setrvání na Ukrajině, bude oblast Donbasu trvale demilitarizována stažením všech ruských a ukrajinských jednotek. Jak již dříve Ukrajina souhlasila s dohodou Minsk II, bude také změněna ukrajinská ústava, aby byla zaručena práva rusky mluvících menšin. Pokud však oblast Donbasu odhlasuje nezávislost, všechny ukrajinské jednotky budou staženy. Ruské jednotky mohou zůstat pouze tehdy, pokud je k tomu vyzve vláda Luhanské a Doněcké republiky. Bez ohledu na výsledek referenda Ukrajina souhlasí s tím, aby se ruština opět stala jedním z jejích úředních jazyků.
5. Rusko podpoří žádost Ukrajiny o vstup do Evropské unie.
6. Ukrajina trvale přeruší všechna spojení s NATO, včetně vojenských školitelů, výměn a společných vojenských cvičení, spolu se všemi dodávkami zbraní NATO s výjimkou ručních zbraní. Ukrajina navíc zakáže umístění jednotek nebo základen NATO na svém území. Ukrajina také souhlasí s ukončením svého členství v programu NATO Partnerství pro mír a s ukončením dohody o strategickém partnerství se Spojenými státy z listopadu 2021.
7. Ukrajina omezí své pozemní síly na maximálně 150 000 vojáků v aktivní službě a maximálně 100 000 vojáků v záloze.
8. Ukrajina souhlasí se zničením všech svých „ úderných systémů “ pod ruským dohledem. (Toto ustanovení by si ruští vyjednavači pravděpodobně vyložili tak, že zahrnuje stíhačky, stíhací bombardéry, bombardéry, útočná letadla, bojové vrtulníky a bezpilotní letouny vybavené bombami, raketami nebo střelami, dělostřelectvo a minomety s ráží větší než 155 mm, vícenásobných raketometů, balistické střely, řízené střely a střely země-vzduch středního až dlouhého doletu). Ukrajině je zakázáno vyvíjet nebo získávat jakýkoli z těchto výslovně zakázaných zbraňových systémů. (Konkrétní seznam ukrajinských zbraní, které by Rusko pravděpodobně považovalo za „úderné systémy“, naleznete v mém předchozím článku „ Jak může Biden ukončit válku na Ukrajině .“) Dále bude Ukrajině zakázáno vyvíjet zbraně hromadného ničení, včetně jaderných a biologických zbraní. nebo chemických zbraní a do šesti měsíců od podpisu této dohody uzavře všech dvacet šest svých laboratoří biologického výzkumu financovaných Spojenými státy a umožní ruským inspektorům přístup do těchto laboratoří, aby zajistili jejich uzavření.
9. Všichni váleční zajatci, uprchlíci a všichni civilisté v zajetí budou vráceni do svých příslušných zemí, přičemž jejich zacházení a péče se řídí ustanoveními Ženevské úmluvy.
10. Žádná ze stran neplatí žádné reparace a nekonají se žádné mezinárodní tribunály pro válečné zločiny. Jakékoli soudy pro válečné zločiny budou řízeny národy, k nimž patří provinilci
11. Spojené státy a Evropská unie se dohodnou, že poskytnou rozsáhlou hospodářskou pomoc na pomoc v procesu obnovy Ukrajiny.
12. Po podpisu této dohody budou obnoveny plné diplomatické vztahy mezi Ruskem a Ukrajinou, jakož i mezi Ruskem a všemi zeměmi NATO.
13. Po provedení této mírové dohody oběma stranami budou všechny postinvazní ekonomické sankce uvalené proti Rusku okamžitě zrušeny a veškerý veřejný a soukromý ruský finanční a ekonomický majetek, který byl zabaven, bude vrácen jejich vlastníkům. Pod podmínkou, že Rusko dodrží její podmínky, obě strany souhlasí s normalizací obchodních vztahů do dvanácti měsíců od podpisu této dohody.
14. Spojené státy a NATO vydají písemné záruky, že NATO se nikdy nebude rozšiřovat na východ do dalších bývalých sovětských republik nebo podél ruských hranic (tj. Finska). Výměnou za tyto záruky Rusko přistoupí na vstup Švédska do NATO, stejně jako na vstup jakékoli jiné evropské země, která nehraničí s Ruskem a přeje si vstoupit do aliance.
15. Rusko a NATO se dohodnou, že zahájí jednání o zahrnutí Ruska do bezpečnostní architektury Evropy, obnoví Smlouvu o jaderných silách středního doletu (INF) a vyjednají navazující smlouvu na Smlouvu o konvenčních ozbrojených silách v Evropě (CFE). Navazující dohoda na smlouvu CFE sníží počet amerických, západoevropských jednotek NATO a ruských jednotek a základen ve východní Evropě. To bude zahrnovat všechny státy, které vstoupily do NATO po roce 1999, stejně jako Bělorusko a Ukrajinu, a nižší stavy vojáků na méně než 9 000 na každé straně. Tato dohoda stanoví, že v případě, že Rusko dále sníží nebo dokonce zruší svou vojenskou přítomnost v Bělorusku a bude nadále dodržovat podmínky své mírové dohody s Ukrajinou, pak Spojené státy a západoevropští členové NATO rovněž sníží nebo odstraní své kombinované přítomnost vojsk a uzavřou všechny základny v pobaltských státech, Polsku, Rumunsku, Maďarsku a na Slovensku, aby odpovídaly stažení ruských jednotek v Bělorusku. To potenciálně vrátí východní Evropu do status quo, který existoval před varšavským summitem v červenci 2016. V rámci této dohody budou Spojené státy také souhlasit se stažením všech antibalistických střel systému Aegis Ashore a s demontáží svých stanovišť protiraketové obrany Aegis Ashore v polském Redzikowu a Deveselu v Rumunsku výměnou za stažení všech ruských jaderných systémů z Běloruska.
Výhody vyjednávání o mírové dohodě
Pokud by oblast Donbasu hlasovala pro nezávislost, znamenalo by to ztrátu přibližně 6,5 procenta ukrajinského území drženého před ruskou invazí. Většina pobřežních území, která by Ukrajina získala z mírové dohody, by však Kyjevu kompenzovala jeho ztrátu. Vzhledem k tomu, že Kyjev nemá žádnou reálnou naději, že tato ztracená území vojensky získá zpět, měl by hodně získat z dohody „země pro mír“. Vyjednání mírové dohody také zachrání životy tisíců, ne-li desetitisíců ukrajinských občanů, ušetří města před dalším ničením a umožní přebudování tisíců silnic, mostů, škol a nemocnic. Náklady na přestavbu se odhadují na 600 miliard dolarů . Přestože válka donutila polovinu ukrajinských podniků zavřít, mírová dohoda by jim mohla umožnit brzké znovuotevření a miliony Ukrajinců by se mohly vrátit do práce. Mírová dohoda by také ukončila ruskou ničivou námořní blokádu Černého moře a obnovila by schopnost Ukrajiny zapojit se do mezinárodního obchodu a zároveň by umožnila většině z jejích téměř 13 milionů uprchlíků vrátit se domů. A konečně, ukončení války do července by tomu zabránilo předpokládanému 60procentnímu poklesu hrubého domácího produktu Ukrajiny, pokud válka bude pokračovat do konce roku.
V zájmu národní bezpečnosti Spojených států je motivovat Rusko a Ukrajinu k co nejrychlejšímu vyjednání mírové dohody a vyhnout se potenciální ruské eskalaci k použití taktických jaderných zbraní proti Ukrajině nebo proti státům NATO v přední linii. Bidenova administrativa by tak mohla učinit nabídkou pozastavení provádění všech nových ekonomických sankcí proti Rusku, nerozmístění amerických jednotek ve východní Evropě a ukončení smrtící vojenské pomoci Ukrajině výměnou za okamžité a trvalé ruské příměří, zastavení ruského vojenského postupu, a obnovení seriózních mírových jednání v souladu s výše uvedenými tezemi. Uvolnění sankcí po mírové dohodě by Američanům pravděpodobně poskytlo tolik potřebnou ekonomickou úlevu, protože by výrazně snížilo ceny paliv, potravin a energií. Výrazně by to také snížilo závažnost zhoršující se globální potravinové krize, která hrozí, že miliony lidí na globálním Jihu vyhladoví.
S narůstajícími ukrajinskými vojenskými a územními ztrátami v bitvě o Donbas, čím déle bude Bidenova administrativa a její spojenci v NATO otálet s přesvědčováním Ukrajiny k vyjednání mírové dohody s Ruskem, tím slabší bude vyjednávací pozice Ukrajiny. Pokud se Zelenskij rozhodne nevyjednat mírovou dohodu po ruském dobytí Donbasu, Putin dal jasně najevo, že hodlá formálně anektovat celou oblast Donbasu a Chersonskou oblast a zároveň si ponechat kontrolu nad 70 procenty ukrajinského pobřeží Černého moře. Jeden ruský generál prohlásil, že Moskva poté zorganizuje následnou ofenzívu k dobytí Oděsy a odříznutí Ukrajiny od Černého moře, čímž se stane vnitrozemskou zemí a dále oslabí její ekonomickou a územní bezpečnost. Ze všech těchto důvodů je v národním zájmu Spojených států a Ukrajiny co nejdříve dokončit mírovou dohodu ukončující válku.
O autorovi:
David T. Pyne, Esq. je bývalý důstojník bojových jednotek americké armády a člen velitelských štábů, s magisterským titulem ve studiích národní bezpečnosti na Georgetownské univerzitě. V současné době slouží jako zástupce ředitele národních operací pro EMP Task Force on National and Homeland Security a je přispěvatelem do nové knihy Dr. Petera Pryho Blackout Warfare . Působí také jako pořadatel Defend America Radio Show na KTALK AM 1640.
Tak co tomu říkáte?
Já vím, že jde o pokus. Bez šance. Zatím zcela určitě. Tohle dnes nepřijmou ani Rusové ani Ukrajinci.
Nevěřím, že Rusko bude ochotné se vzdát Chersonu a tím v podstatě kanálu , který přivádí vodu z Dněpru na Krym, což velmi limitovalo možnosti Ruskem zabraného poloostrova. Ale to je menší část problému.
Tu větší představuje ukrajinská realita. Kdyby dnes v dohledné době na něco takového Kyjev kývl, okamžitě vypukne povstání a současní držitelé moci nejen že budou svrženi, ale davem doslova rozsápáni. Nic z toho nefunguje, aniž by Rusko porazilo Ukrajinu na bojišti. Tak, aby přišla o podstatnou část své vojenské schopnosti klást odpor.
A podobně je mimo jakoukoliv mou představivost, že USA a vůbec celý kolektivní Západ by stáhl svoje jednotky z východního vojenského křídla do stavu někdy před rokem 2014, nepřijal do NATO Finsko, v podstatě okamžitě zrušil protiruské sankce, atd. atd.Atd.
Ne , že by na tom něco bylo technicky špatně. Ale politicky tohle nikdy nikdo na současném Západě nepřijme. Představovalo by to absolutní kapitulaci před Putinem a demonstrativní blamáž před celou planetou a především svými vlastními voliči. S dnes těžko představitelným odporem informačního mainstreamu a těch vždycky a jedině správných.
Takhle to bohužel vidím. Takže žádné Budiž světlo se , dle mého mínění -bohužel NEKONÁ. Ale buďme vděčni alespoň za tu jiskérku, kterou se autor a The National Interest snažil vykřesat. Na druhou strnu platí, dle mého mínění, ta výchozí premisa
Čím déle válka potrvá, tím slabší karty Ukrajina bude držet. Jestliže nepřijde velký vojenský obrat. Nebo ruské vnitřní zhroucení.