Vyrovná se Rusko s dlouhodobými riziky plynové politiky?

Následující  text, také  z  agentury  RIA Novosti mne inspiroval   k myšlence  vydat  na Kose  něco z  Ruska. Něco, co by popisovalo jeho současnou situaci a dilemata, jimiž  čelí.

A  velmi překvapivě  se  týká plynu a  dopadu  mimořádně  vysokých cen, které  tak dramaticky , ke  vzteku  Zelenského  a západních politiků, plní  Putinův  válečný rozpočet.

Uvidíte  sami, co  a jak. Že není všechno zlato, co se třpytí a  že  Rusové  si dělají zcela vážné starosti  tam, kde  by to nikdo, nejméně  však propagandisté  z ČT nebo  Seznamu.cz,  čekali. Že  to prostě nejsou vůbec mužici a  určitě ne opilí. Opilí  současným gigantickým inkasem.

Справится ли Россия с долгосрочными рисками своей газовой политики

opět s pomocí překladače

Vyrovná se Rusko s dlouhodobými riziky plynové politiky?

Celosvětový edostatek energetických zdrojů, způsobený řadou faktorů, včetně nedostatečných investic, je pohodlný pro exportéry ropy a plynu, včetně naší země. Je pravda, že globální recese, jejíž pravděpodobnost narůstá, může na nějakou dobu snížit poptávku, což znamená změnu rovnováhy mezi nabídkou a poptávkou. Pokud však tato rizika z rovnice vynecháme, bude nedostatek energetických zdrojů trvat ještě poměrně dlouho. Například šéf Exxon Mobil očekává v příštích třech až pěti letech nedostatečný trh s ropou a plynem. Nyní se však musíme dívat  do budoucnosti. Co bude dál?

Jiná situace je v ropném a jiná  v plynárenském sektoru. U ropy se již neočekává silný nárůst poptávky, ale produkce ze starých nalezišť poměrně rychle klesá. Proto bude rovnováha na trhu určována počtem  producentů  ochotných riskovat a investovat – často na desítky let – do nových nalezišť. Pokud se jich  najde jen  málo, pak získají všechny výhody současné situace, protože je třeba uspokojit zbývající poměrně velkou poptávku. Pokud jicj bude  příliš mnoho, hrozí přebytek a OPEC + : je to prostě pohodlnější pro všechny.

Trh s plynem je jiný. Tento trh poroste (především prostřednictvím sektoru LNG), ale důležitá je také rovnováha mezi nabídkou a poptávkou. Jak jsme řekli dříve, v příštím roce či dvou uvidíme na trhu velmi málo nového zkapalněného plynu. Čerstvé odhady Mezinárodní energetické agentury naznačují 20 miliard metrů krychlových nových dodávek v letech 2023 a 2024. Tyto prognózy však berou v úvahu start arktického LNG-2 , kde pouze první linka v nejlepším případě vstoupí do termínu podle plánu v roce 2023. Již od roku 2025 však objemy porostou:z  rozestavěného zdroje  v Kataru (45 miliard metrů krychlových), která začne  nabíhat. Kromě toho budou na trh vstupovat nové závody v Severní Americe . Ve Spojených státech  vzroste  produkce jak si přála Evropa . Nyní se ale zdá, že se proces postupně rozbíhá. Nedávno začala výstavba Plaquemines LNG (až 20 miliard metrů krychlových ročně) a nedávno bylo rozhodnuto o třetí lince Corpus Christi LNG – to je dalších 14 miliard metrů krychlových ročně, kdy jsou tyto kapacity uvedeny do provozu. Do konce roku se možná dočkáme několika dalších zahájení stavby. Důvody jsou jasné: ultra vysoké ceny plynu ve světě tlačí účastníky trhu k novým investičním rozhodnutím, a to i přes známá rizika spojená s rozvojem exportu LNG ze Spojených států. Připomeňme, že již více než dva roky se staví velké závody na LNG  Kanada , Golden Pass LNG v USA a relativně malá produkce v Mexiku .

Je těžké to nyní přesně odhadnout, ale do roku 2025-2027 můžeme na trhu, především Kataru a Severní Ameriky, vidět celkem znatelně více než 100 miliard nových metrů krychlových v podobě LNG. Kromě malých objemů předchozích dvou let.

A co strana poptávky? Nyní je objem světového obchodu LNG asi 550 miliard metrů krychlových ročně. Při průměrném ročním tempu růstu pět procent během čtyř až pěti let to poskytne 20-25procentní nárůst (bez složeného výpočtu procent) – asi 130 miliard metrů krychlových. Takže čísla jsou zhruba stejná. V závislosti na přesném počtu nových zdrojů  a také na dynamice globální poptávky může být možné více či méně nahradit ruský plyn v Evropě. Není možné to přesně vypočítat a nejistoty jsou popsány výše. Poptávka – světová i evropská – navíc závisí na ceně: až se ceny vrátí k normálu, prudce poroste, při zachování současných  vysokých cen plynu naopak  klesne, jak se pravděpodobně stane letos.

Ale to hlavní je jinak. V blízké budoucnosti se očekává pokles nových objemů LNG spolu se snížením dodávek na evropský trh z Ruska . Jenže za tři až pět let bude na trhu více LNG a standardní růst poptávky bude kvůli vysokým cenám zničen – pak bude  situace  Gazpromu mnohem obtížnější

Ukazuje se, že pokud Gazprom stále plánuje zůstat na evropském trhu s významnými objemy (toto rozhodnutí vynecháme z další  diskuse), pak je třeba je relativně rychle obnovit, řekněme, během příštího roku  naše  zdroje, aby prošly mezi Scyllou a Charybdis. Na jedné straně láká  získat všechny výhody z deficitu a ultravysokých cen již nyní. Na druhou stranu je nutné  rychle snížit ultra vysoké ceny plynu, aby se zastavilo cizí  přijímání investičních rozhodnutí o nových projektech LNG, protože to v budoucnu povede k převisu nabídky. Sama Evropa samozřejmě může dodávky Gazpromu omezit, ale úplně je zakázat nebude možné. A v případě cenové války bude muset  Evropa  vysvětlit svým dovozcům a koncovým spotřebitelům, proč jsou nuceni nakupovat dražší plyn,což  nebude snadné.

Pojďme tvrdit opak. Proč nyní objem exportu klesá? Pokud vynecháme poslední rekordní výpadek ze závorek, způsobený mimo jiné udržením našich plynových čerpacích jednotekv  přijatelném technickém stavu, lze identifikovat tři důvody. Za prvé, EU , což je zvláště zřejmé v zemích, které odmítly nakupovat plyn za rubly aneodebírají. Za druhé, donedávna byl LNG levnější než ruské dodávky. Ceny ruských dodávek odrážejí směnné ceny, ale s malým časovým zpožděním. Vzhledem k tomu, že ceny na burze začaly s koncem topné sezóny klesat, ruský plyn odrážel ceny z předchozího měsíce, to znamená, že byl dražší. Nyní se však kvůli rekordnímu deficitu situace obrátila. Možná omezení z naší strany – už je vidíme v podobě porušení kontraktů na dodávku společnostem ze seznamu nepřátelských, a to i přes ochotu platit v rublech – to je třetí.

V podmínkách politického napětí je těžké předvídat. Pokud se ale pokusíme tuto situaci ignorovat a ponecháme pouze ekonomické aspekty, pak Gazprom potřebuje zvýšit objem dodávek. Vysoké ceny ničí poptávku a zároveň podněcují nové projekty, čímž se v budoucnu vytvoří plynová bublina  na globálním trhu. Navíc stejný zelený vodík (elektrolýza vody elektřinou z větrných parků a solárních panelů) byl vždy mnohonásobně dražší než plyn nebo vodík z plynu. Když je ale plyn pětkrát dražší než norma, vyjde i takový vodík levněji!

A je jasné, že pokud Evropa vydrží rok nebo dva na nízkých objemech ruského exportu, pak bude mít menší motivaci vrátit se k objemům ruského plynu, byť menším, ale blízkým normálu. Evropská unie si spíše počká na americký LNG, který má mimochodem nyní plné náklady mnohem nižší, než jsou burzovní ceny plynu v EU.

Dá se předpokládat, že vzhledem k přijatelnému stavu politických vztahů bude současná topná sezóna, respektive její přístup, završením vzájemných výtek a smlouvání o plynovod. Pokud se řekněme za rok ruské dodávky znatelně nezvýší, bude to v budoucnu obtížnější.

Opakujeme: těžko říct, jak se události vyvinou, správnější je říct, že to neví vůbec nikdo. Dva nedávné příběhy však vyčnívají.

Na posledním SPIEFu nic nového, nezaznělo nic konkrétního o stavbě Power of Siberia-2 , který má převést 50 miliard kubíků plynu z Evropy do Číny . Vzhledem k tomu, že tento plynovod bude v každém případě schopen přesměrovat pouze třetinu standardních objemů evropského exportu, to znamená, že jsou potřeba tři takové plynovody. Zatím ale žádné novinky nejsou. Skeptici poukazují na to, že Čína si prostě dává na čas a čeká, až získá co nejluxusnější  podmínky. Ale za současných okolností by takové garantované dodávky byly Číně velmi užitečné a kompromis by se dal najít. Je možné, že Gazprom nespěchá s úplným obratem.

Druhá zápletka. Nyní diskutovány se EU domnívá, že překoná  přehnané požadavky Kataru Stručně řečeno: Katar chce dodávat palivo pouze na základě dlouhodobých smluv na dvacet let a bez možnosti přeprodávat LNG na jiné trhy. Výsledkem je, že dohoda nenastala. . Pokud jde o dlouhodobou smlouvu, je zde vše jasné: prodávající chce dlouhodobé  záruky odběrů  od kupujícího , který se netají plány opustit plyn. A vedle  toho závazek zakazující přeprodej  do dalších zemí. Proč zákaz dalšího prodeje? Mimochodem, neexistují žádné zákazy dalšího prodeje LNG z USA, protože prodejce se zpravidla loučí se svým zbožím již na americkém pobřeží, neúčastní se globálního obchodu s LNG, není to pro co bude dál. Katar nechce, aby jeho vlastní LNG ve „špatných“ rukou konkuroval prodejům samotného Kataru například na asijském spotovém trhu. Proč je ale tento zákaz pro evropské dovozce tak důležitý, proč by chtěli přeprodávat LNG, který je nyní tak těžké najít po celém světě?

Dlouhodobě je to možné při poklesu evropské poptávky po plynu, ale ve střednědobém horizontu právě v případě, že se Gazprom vrátí na evropský trh s plynem se solidními objemy prodeje.

Překvapivý text, že ?  Žádný triumfalismus!  Velmi střízlivá  analýza  toho, jak se  bude, z  ruského pohledu asi vyvíjet  globální trh s plynem. A  zásadní  varování,  že  Gazprom/Rusko, ve vlastním zájmu  musí  usilovat nikoliv  u zvýšení  cen  plynu, nýbrž  o jejich snížení.  Tak aby  ztížilo investorské  plánování  do nových nalezišť a  zkapalňovacích/ zplyňovacích  zařízení.

Západ  si slibuje, že  získá , odpojením od  Ruska tzv. energetickou nezávislost. V nejlepším případě  vymění  tu na  Rusku  za katarskou nebo americkou. Nic  víc. Tedy jestliže  katar  bude  hrát  očekávaný part. Chce  od  Evropanů dlouhodobé odběrní  smlouvy. Jenže  Evropa  šílí po Green dealu a  odchodu  od plynu. Rusku jsme se za  žádnou cenu  nechtěli upsat  za  dnes neskutečně  levné  ceny  a Arabům  se  upíšeme  dlouhodobě  v  době  těch úplně nejvyšších  cen plynu? Tak jestli tohle  provedeme a  ještě  to budeme  hromadně slavit jako vítězství, jak lze  očekávat, pak půjde o totální  triumf kolektivní  idiocie  nad  zdravím rozumem!!!!

A pěkný je  i ten druhý, Katarem opakovaně  vznášený požadavek – na zákaz přeprodeje  jeho plynu do jiného státu. Autor  si to vysvětluje, tak že  producent  se prostě  snaží zamezit  tomu, aby si prodeji velkým zákazníkům  konkuroval sám sobě. Třeba v Asii.

Realita, jak to vidím já,  je  daleko prostší. Arabové  dokonale  zmapovali trh  s plynem. A znají  situaci v  Evropě. Vědí,  že Německu, Francii a možná  Itálii  nebo snad  ještě  Holandsku  budu muset, vzhledem k jejich  hospodářské  síle, nabídnout úplně  jiné ceny  než Slovinsku, Slovensku, ale  také Česku. To, že  jsou prostě jen taková  ořezávátka. Proč  jim dávat  německé sazby?  Ale  rozhodně  si hodlají  ohlídat, aby  německý plynový  Klondike  na  českém nebo slovenském trhu SKONČIL! žádný  nákup  7 a prodej do ČR za  35, jako to dlouhodobě provozuje Uniper! Tedy ne v německé režii, v katarské ano! To je tu oč  tu běží.  Že  by  Německo přeprodávalo  třeba  do Indie  nebo Pakistánu  či Indonesie  je naprostý úlet!  Ne  Katar  chce  rejžovat na  svém plynu. A ne, aby  to přenechával  někomu jinému,  jako to udělali Rusové a Gazprom u hlupáků,  kteří  radši  kupují  jejich plyn  3-7x  dráže od Němců než od nich na  přímo. ZA  blbost  se platí!  Vždycky. Za  tu ideologickou  více  než za  tu obyčejnou.