Cítím, že obecenstvo Kosy začíná být poněkud přesyceno Ukrajinou a tím vším, co s ní souvisí. Vidím to na číslech. Prostě už to trvá dlouho a je to stále dokola.
Ačkoliv – míru , když to řeknu aspoň nežalovatelně – demagogie, co se na nás od papalášů všech úrovní a jejich nájemných vymývačů hlav valí je natolik děsivá, že jsem si něco takového nikdy a to a ni za nejtužšího bolševika neuměl představit. Pravda, padesátá léta mne zastihla v jeslích a mateřské školce, takže tady mi srovnání chybí, ale kam se na zdejší profesory masové lobotomie obyvatelstva, ať už politické nebo propagandistické hrabali Husák, Biľak nebo Fojtík….
Jak říkám, ta deka na jedné straně nesnesitelně dusí. Na druhé straně, když vás někdo soustavně škrtí, začínáte s ubývajícím dechem ztrácet vědomí. A tak nějak je to i s afinitou k ukrajinské válce.
Proto mi přišlo vhod když se ozvali se svými novými příspěvky oba opravdoví bardi Kosy – pánové Leo K. a Geordyn. Představovat ani jednoho, ani druhého netřeba.Takže dnes je Kosa jejich.
Myslím, že jí dodají už tolik potřebný jiný rozměr. Alespoň na chvilku.