Ukrajinu už Kosa proprala ze všech možných i nemožných úhlů, Co do příčin, průběhu války, dopadů přímých i nepřímých, i souvislostech zcela odtažitých. Dneska se vrátíme k k problematice uprchlíků. A to ve dvou zcela různých rovinách.
Ten první je tak říkajíc na vlastní kůži. Dostanete informaci o tom, jak to s nimi konkrétně vypadá v našem statutárních městysu, tedy čtvrtém největším městě v republice. Dlouhodobě. Nikoliv ze zkušenosti mé osobní, nýbrž z první ruky od někoho, kdo se stará o bezpečnost v našich ulicích. A když píši – stará o bezpečnost, tak to myslím doslova. Plzeň je totiž, z dopuštění osudu, zřejmě nejexponovanějším místem pro dlouhodobě zde pobývající cizince, myšleno gastarbeitery. Zejména agenturní. A vedle Karlových Varů u nás registrujeme také největší podíl ukrajinských běženců vzhledem k počtu obyvatel. Což s sebou jaksi nese řadu problémů. Jak si přečtete v osobní výpovědi jednoho ze strážců zákona, který slouží přímo v plzeňských ulicích. Ale také v parcích a přilehlých rekreačních plochách. Prostě profesionální pohled. Bez jakékoliv hysterie, ale také falešného sentimentu.
Druhý článek je z oficiálních dat. Pochází dokonce z oficiálních stránek OSN, resp. vysokého komisariátu OSN pro uprchlíky. Tedy tvrdá, nezpochybnitelná data. Kolik jich kam přišlo, kolik jich kde je. A myslím, že budete docela zírat.
A ta data rozhodně Zelenskému neudělají žádnou radost.
Takže dneska o uprchlících.