Flash: Turecko ukázalo prostředníček kolektivnímu Západu

V neděli v  17,00 hod. se  definitivně  zavřely  v  turecku  volební místnosti a  druhé kolo, premierové druhé kolo  v  turecké historii se  stalo minulostí.  Dosluhující  prezident  Erdogan ovšem znovu  prezidentem  téhle  z popela povstávající  85 milionové země.

Viz  skoro kompletní  volební výsledky

Druhé kolo  bylo rozhodnuto  vlastně už minulé pondělí, kdy třetí na pásce  z kola  prvního  –  radikální nacionalista Sinan Oğan vyslovil podporu právě  Erdoganovi a vyzval své  voliče  z prvního kola  – rozhodujících  5%, aby  jej  v neděli podpořili.

Stalo  se  tak i přes  to, že lídr  opozice  a  Erdoganův  vyzyvatel Kemal Kılıçdaroğlu naprosto dramaticky přitvrdil rétoriku jak vůči  migrantům, kterých je v  Turecku  něco mezi  5-6 miliony, tak vůči Kurdům, kteří  normálně představují jeho  nejbližší politické spojence. Prohlašoval,  že migranty  vyžene  ze  země a s Kurdy  že  zatočí. Má li  jeho prohlášení přeložit  do jednoduché  češtiny.

Nakonec  to nestačilo.  Jakkoliv, alespoň podle  mých výpočtů udělal  výrazně  lepší výsledek, než s kterým, po Oğanově podpoře  Erdogana, mohl aritmeticky počítat. Aritmetika  dávala  rozdíl někde kolem 10% , nakonec  to bude  asi 4,5%.  A podle předběžných  výsledků to  navíc  vypadá,  že  bez hlasů zahraničních  Turků by  Erdogan asi stejně zvítězil, ale jen o chlup, což  by nepochybně vyvolalo  velké a  hluboké  vnitroturecké bouře. Protože  v takovém případě  by  poražení  okamžitě začali hovořit  o podvodech, manipulacích s hlasy a  tak podobně.

Tohle  nejspíš  stejně přijde. Protože Turecko je  už delší čas,  rozdělenou zemí  nezasypatelnými příkopy. Stejně jako třeba  Spojené  státy, Francie, Polsko, Česká republika  nebo Slovensko. Města proti venkovu, mladí proti starším, ehm ….. vzdělaní proti  buranům, Atd. atd. však to znáte.

Už minule  jsem napsal, že tyhle  volby v Turecku tvořily  jeden z politických vrcholů  tohoto roku  z pohledu celé planety.  Zejména  v prizmatu  války na  Ukrajině. Washington a  celý kolektivní Západ  si přály  Erdoganovu porážku a  různými,  velmi filigránskými prostředky, například  oslabováním turecké měny a nabízení  různých  špeků Turecku  když… a opačně hrozeb  když  něco jiného…. se  snažil ohnout  výsledek  tak,  aby sultán z Istanbulu  dovládnul.  A na trům se posadil jeho  prozápadněji  laděný  soupeř.

Moskva  to pochopitelně  viděla a  vidí přesně opačně. Erdoganovo  Turecko představuje  obrovské protržené oko  v  sítích  protiruských sankcí. A momentálně to vypadá  tak, že  nejmohutnější proud  embargovaných dovozů do  Ruska plyne právě  přes  turecké přístavy a  letiště.

To půlprocento nesečtených okrsků by  už nic  na konečném rezultu  změnit nemělo.

Všichni budou muset  žít s  tím, jak turecký volič  rozhodl. Muset i když… I když reportáž takového Václava  Černohorského včera v  Událostech na  ČT1 , to zas  byla  opravdová  ňamka! Samozřejmě , že tam vystoupil jakýsi turecký  volič, který  Erdogana nikdy a  za žádných okolností, že tam  zařečnil jakýsi novinář,  že  volby  jsou nefér protože  Erdogan  si  zajistil naprostou podporu sdělovadel….  Člověk  si musel maně vzpomenout  na  nedávné české prezidentské  volby v tuzemsku a  doslova  hon, který  naprostá  většina  sdělovacích prostředků uspořádala na Babiše, stačí si vzpomenout  na  otřesné moderování  prezidentských debat  Řezníčkem  právě  na ČT  a  to,  že  prostor  dostávali  jen Pavlovi podpůrci a nikdo jiný. V našem krásném demokratickém Česku.  No hlavně, že se staráme o demokracii v Turecku.

Kdyby  to bylo  na mém chladném technokratickém rozumu, byl bych  si přál vítězství  jeho soupeře.

Kemal Kiliçdaroglu (74) je lídrem největší opoziční strany, sociálnědemokratické Lidové republikánské strany (CHP), kterou založil v roce 1923 první turecký prezident Mustaf Kemal Atatürk, prostě mému  pojetí politiky  vyhovuje  více  než autoritář  Erdogan.

Pro skromný, až asketický styl vystupování si vysloužil přezdívku turecký Gándhí či Gándhí Kemal.

Kromě dalších pěti stran opoziční koalice Národní aliance mu vyjádřila podporu i druhá největší opoziční formace, prokurdská Lidová demokratická strana (HDP, která ale šla do parlamentních voleb pod hlavičkou jiné strany kvůli obavám, že ji ústavní soud zakáže.

Před druhým kolem prezidentské volby ho podpořily i dvě menší nacionalistické strany.

Sliboval obnovit svobodu slova i nezávislost státních institucí, včetně centrální banky.

Dobrý  program. Za mne. Ale nejsem Turek a  ti  to holt  většinově viděli trochu  jinak. Na  druhou  stranu, když  člověk  čte kousek toho,  co Erdogan  pronesl k tureckému lidu  hned, jak se rýsovala jeho  jasná  voličská  většina,  nemůžete  říci  jeho vítězství  NE!  A  více méně  se  člověku chce  Turkům pogratulovat.  Tu  část  projevu  přímo cituji

:

„KAŽDÁ VOLBA JE PRO NÁS ZNOVUZROZENÍM“

Prezident Erdoğan řekl : „Pojďme křičet, aby to slyšela Ankara. Všechny čtvrti Istanbulu ať to slyší. Bratři moji, je to CHP LGBT? Je to HDP LGBT? Je to Iyi Parti LGBT? Vedle toho jsou nějací malí kluci.“ Je také LGBT? A může LGBT infiltrovat do strany AKP? Může infiltrovat MHP? Může infiltrovat ostatní členy Lidové aliance? Pamatujte, jak řekl Yunus, vždy se znovu narodíme, kdo nás omrzí, každé volby jsou pro nás znamení.Jsme znovuzrozeni.I my, rodina je posvátná, nikdo nemůže mluvit proti rodině. Násilí na ženách je zakázáno, je to haram. Nikdo se k tomu nemůže uchýlit a to si klademe na srdce V nadcházejícím období uděláme to, co jsme slíbili našemu národu. Zůstaneme také věrni naší zásadě nedávat žádné prázdné  sliby, které nemůžeme dodržet. S těmito pocity jsme nyní na cestě do Ankary. Tentokrát děláme změny, doufám, že už při balkónovém projevu v prezidentském  komplexu. Z komplexu zavoláme do celého světa. Dovolíte nám to? Zakřičme, ať to slyší celé Turecko. Vláda to udělá. Překonali jsme zemětřesení bratři, zasáhlo  11 provincií, děkuji jim všem, kteří pomáhali. Své hlasy odevzdávají v kontejnerech a stanových městečkách a hlasují velmi důstojně. Ať je s nimi Alláh spokojen, ať je Alláh chrání před nejhorším. Snad do roka dokončíme trvalé bydlení. Jeden národ, jedna vlajka, jedna vlast, jeden stát. Budeme jeden, budeme velcí. Budeme naživu, budeme bratři. Všichni spolu budeme Türkiye,“ řekl.

Když  vidím  to  doslova  nepříčetné  tlačení  agendy LGBT, genderu a  ostatního kolektivního  západního bláznění,  je  člověk  Turkům  skoro vděčný,  že onomu kolektivnímu Západu  zvolením Erdogana  ukázali nekompromisně prostředníček!!!!  I když menší , než  jsem odhadoval.