John Mearsheimer: Západ se musí připravit na „ošklivé“ ruské vítězství na Ukrajině, které odmění Čínu

Pro Kosu objevil Šm

Onehdá  mne napadlo prolustrovat  internet, zda někde něco  nového neobjevím od  svého superoblíbence  Johna Mearsheimera. Neuspěl jsem.  Ale  to nevadí, protože  hned  druhý  den mi  dorazil  mailík  od nicku  Šm a ten  mi ukázal, kde  bylo správné hledat… Ještě, že Kosa má  své  čtenáře a není odkázána  jen na  vlkovu  schopnost  najít. Takže  jsem zajásal  a  okamžitě  převzal pro tenhle  blog.  Jak také ne, když  John Mearsheimer  je  dlouhodobě  uznáván  jako světová politologická jednička!!!   Těm  vždycky  a jedině správným v konfrontaci s jeho názory  zbývá  jediné  – předstírat,  že  nikdy  neexistoval a neexistuje.  Jenže  naštěstí jsou jiní,  kteří  vědí,    jak obrovskou kapacitou a  erudicí  profesor  Mearsheimer  je.  Takže  si pojďme  dát  další  jeho koment. V originále  je k nalezení pod titulkem

The West needs to prepare for ‘ugly’ Russian victory in Ukraine, which will reward China

podle překladače

Západ se musí připravit na „ošklivé“ ruské vítězství na Ukrajině, které odmění Čínu

John Mearsheimer, profesor politologie  na Chicagské univerzitě, byl časopisem The Atlantic popsán jako jeden z nejslavnějších kritiků americké zahraniční politiky od konce studené války.

Od ruské invaze na Krym v roce 2014, ale zejména od války na Ukrajině před více než rokem, poskytuje přesvědčivá, i když kontroverzní hodnocení konfliktu, který uvrhl Evropskou unii do nejhlubší myslitelné  krize.

V rozhovoru pro My Take nabízí pesimistické hodnocení vyhlídek na mír v Evropě, role Číny v tomto konfliktu a jeho důsledků pro Tchaj-wan jako bod vzplanutí v sílící rivalitě mezi Pekingem a Washingtonem.

Jeho nejnovější kus „The Darkness Ahead: Where The Ukraine War Is Headed“ byl publikován nezávisle na substack.com .

Pozn. vlk – a  také vydán  na Kose  30.06.23 jako John Mearsheimer: Kam směřuje válka na Ukrajině

Ale k vlastnímu novému interview:

Co si myslíte o přerušeném puči žoldnéřské skupiny Wagner, pokud jde o dynamiku moci v Moskvě a válku na Ukrajině?

Na Západě bylo hodně zbožných přání o vzpouře. Mnoho lidí doufalo, že to [Vladimira] Putina srazí nebo alespoň oslabí. To by umožnilo Ukrajině a Západu zvítězit nad Rusy. To se ale nestalo. Ve skutečnosti se v důsledku vzpoury Putinova pozice zlepší; bude silnější.

Důvodem je, že stávající vztah mezi Wagnerovou skupinou a [Jevgenijem] Prigožinem zejména na jedné straně a armádou na straně druhé nebyl zdravý. Neexistuje způsob, jak můžete řídit armádu bez racionální velitelské struktury. Prigožin byl něco jako volné dělo. Konečným výsledkem je, že Prigožin byl propuštěn a Wagnerova skupina měla být umístěna pod velení armády. To by z ruské armády učinilo účinnější bojovou sílu.

Je velmi důležité si pamatovat, že když zahájíte válku, vezmete si mírovou armádu a pošlete je udělat něco, co se opravdu dlouho nedělalo, tedy bojovat ve válce. A to jistě platí o ruské armádě. V počátečních fázích byla  spousta problémů. Ale jak válka pokračuje, tyto problémy se vyřeší. Pak je armáda v jistém smyslu racionalizovaná. To, co se stalo s Wagner Group, je příkladem racionalizace neohrabaného vojenského systému. Konečným výsledkem bude silnější ruská armáda, a to vše k výslednému  dobru z ruské perspektivy.

Je možné smysluplné mírové urovnání mezi Ukrajinou a Ruskem?

Jsou nějaké konflikty, kde si dokážete představit mírové urovnání, ale tady tomu tak není. Neexistuje žádné řešení a existují dvě hlavní překážky, které téměř znemožňují uzavření smysluplné mírové dohody. Tady chci mít jasno. Nakonec se dočkáte určitého druhu příměří, které se změní ve studený konflikt, ale smysluplné mírové dohody se nedočkáte.

Jsou zde dva důvody:

Jeden souvisí s otázkou území, druhý s neutralitou. Rusové nyní zabrali podstatnou část ukrajinského území a toto území formálně připojili k Rusku a dali jasně najevo, že ho nemají v úmyslu vrátit Ukrajině. Ukrajinci to pochopitelně považují za nepřijatelné. Chtějí zpět svá území a jsou ochotni bojovat a zemřít, aby je získali  zpět.

Problém je v tom, že nemůžete vyřešit rozdíl v území mezi Ruskem a Ukrajinou, protože buď si Rusko ponechá území, nebo území získá Ukrajina. Neexistuje žádný způsob, jak ten kruh spojit.

Dalším neřešitelným problémem je neutralita. Rusové jsou hluboce odhodláni zajistit, aby Ukrajina nebyla členem NATO a skutečně se  stala  neutrálním státem. To je pro Rusy velmi důležité a věřím, že je to hlavní důvod, proč Rusové šli do války. Jde jim  o to, zda je Ukrajina neutrální nebo stát NATO.

Ukrajinci pochopitelně chtějí nějakou záruku bezpečnosti. Chtějí, aby je nějaká země nebo skupina zemí chránila. A jediné země na planetě, které to mohou poskytnout, jsou státy NATO.

Samozřejmě, pokud je Ukrajina de iure uvnitř NATO nebo de facto uvnitř NATO, není to neutrální stát. To je situace, která je pro Rusy nepřijatelná. Neexistuje tedy způsob, jak vyřešit otázku neutrality a uspokojit Ukrajince i Rusy.

Máte tyto dva problémy, které nemají řešení. Takže můj argument je, že nedosáhnete smysluplné mírové dohody a to nejlepší, v co můžete doufat, je zmrazený nebo studený konflikt.

Očekáváte „ošklivé“ vítězství Ruska. Co tím myslíte?

Rozhodující vítězství by bylo takové, kdy by Rusko nakonec dobylo celou Ukrajinu. Lidé tvrdili, že Rusko bylo odhodláno učinit z něj součást většího Ruska. Neexistuje žádný způsob, jak Rusko získá toto  rozhodující vítězství. Nechystají se dobýt celou Ukrajinu. Ukrajina ale přijde o velké kusy území. Rusové se chystají dobýt více než 23 procent, které již drží. Odhaduji, že nakonec dobyjí asi 43 procent Ukrajiny. Skončí dobytím Krymského poloostrova a osmi různých oblastí [regionů], což bude představovat přiměřeně velký kus území, skutečně téměř polovinu.

To, co z Ukrajiny zbude, bude nefunkční rozvalený  stát, který nebude schopen vést velkou válku proti Rusku; a nesplní kritéria pro vstup do EU ani do NATO. Myslím, že to bude konečný výsledek.

Jakmile se tam dostanete, budete mít ve skutečnosti chladný mír mezi oběma stranami. Ukrajinci nebudou šťastní a vynasnaží se to odčinit. Západ se jim pokusí pomoci podkopat tento chladný mír. Rusové samozřejmě udělají vše pro to, aby podkopali [Ukrajinu] a budou mít hrozné vztahy se Západem a půjdou tak daleko, aby způsobili co největší problémy na Západě. Takže máme velmi temnou situaci ohledně budoucnosti, která nás  čeká.

Jak dlouho bude válka trvat, než dosáhnou toho, čemu říkáte studený mír?

To je velmi těžká otázka. Je těžké zorientovat se v počtu obětí na obou stranách, vzhledem k omezenému množství informací, které máme. Ukrajinci a Západ mají vlastní zájem na šíření dezinformací o tom, jak těžce Ukrajinci trpí.

Ale podle mého názoru by to mohlo pokračovat jako horká válka další dva roky a pak by se to ustálilo ve studeném míru. Ale zdůraznil bych, že je nejen možné, ale pravděpodobné, že se studený mír opět změní v horkou válku, protože Ukrajinci a Západ se nespokojí s ošklivým vítězstvím, které Rusové dosáhli.

Kam do toho všeho zapadá Čína?

Myslím, že Čína je v tomto konfliktu velkým vítězem. Američané mají vlastní zájem na přesunutí plné síly do východní Asie, aby zkrotili  Čínu. Američané považují Čínu za vážnější hrozbu než Rusko. Je velmi důležité pochopit, že Čína je rovnocenným konkurentem Spojených států. Čína je rostoucí velmocí a je hrozbou pro USA způsobem, jakým Rusko není a nikdy nebude. Američané tedy mají vlastní zájem na tom, aby neuvízli ve válce ve východní Evropě, konkrétněji na Ukrajině.

Kromě toho mají vlastní zájem udělat vše, co je v jejich silách, aby zajistili, že Rusko a Čína nebudou blízkými spojenci. V důsledku ukrajinské války je téměř nemožné, aby se USA plně soustředily na  Asii.

Američané hloupě zahnali Rusy do náruče Číňanů, což je porušení rovnováhy sil a elementární  politiky. To je pro Číňany mana  nebes.ká Říká vám, z pohledu Číny, že nejlepším výsledkem by bylo, kdyby válka pokračovala a Rusko neprohrálo a Američané zůstali hluboce angažováni a frustrovaní v Evropě, takže se nemohou soustředit na Čínu a vyhrát Rusové.

Může ostrov Tchaj-wan získat nebo ztratit z ukrajinské krize?

Mnoho lidí si myslí, že Američané vyhrají. Skoncují s Rusy a budou moci svobodně odejít do východní Asie a posílit obranu Tchaj-wanu a Tchaj-wan zůstane navždy kvazi nezávislým státem, a to bude ke škodě Číny.

To je sen mnoha lidí ve Washingtonu. Nemyslím si, že Američané získají vojenské vítězství na Ukrajině a konečným výsledkem bude, že uvíznou v Evropě. To bude znamenat, že USAbudou mít méně času na přemýšlení o obraně Tchaj-wanu, na přemýšlení o sestavení alianční struktury, která by se vypořádala s problémem jménem Tchaj-wan.

Také věřím, že zbraně, které by se normálně poslaly na Tchaj-wan, se posílají na Ukrajinu. Ne všechny zbraně, ale řada. Z tohoto pohledu Tchaj-wan trpí válkou na Ukrajině. Tchaj-wan má zájem na tom, aby byl americkou výspou ve východní Asii v plné síle, a to se neděje.

Ale na druhé straně mince tato válka ukazuje dva rozměry konfliktu, které jsou důvodem k obavám pro Čínu a důvodem k optimismu pro Tchaj-wan.

První ponaučení z ukrajinské války je, že když armády dlouho neválčily a jsou poslány do bitvy, obvykle nefungují příliš dobře. To se stalo ruské armádě v prvním roce války. Byla velmi zrezavělá, bylo tam mnoho problémů.

Čínská armáda nevedla žádnou válku od roku 1979, kdy bojovala proti Vietnamu. Bude mít spoustu problémů, až bude poslán do bitvy, alespoň v počáteční fázi, jednoduše proto, že nemá mnoho zkušeností.

Zkušenosti jsou ve válce velmi důležité.

Druhým problémem je, že je velmi těžké dosáhnout překvapení. Je velmi těžké přesunout vojenské síly na otevřené místo, kde je lze vidět. Aby se Čína vypořádala s Tchaj-wanem vojensky, musí nakonec napadnout ostrov přes Tchajwanský průliv. Musí zahájit obojživelnou operaci.

Obojživelné operace patří mezi nejobtížnější vojenské operace i za těch  nejoptimálnějších okolností. Vzhledem ke zpravodajským prostředkům, které nyní existují na bojišti a nad ním, by pro Číňany bylo extrémně obtížné provést obojživelnou operaci zaměřenou na dobytí Tchaj-wanu. Američané budou vidět, co se děje, stejně jako Tchajwanci a Japonci a Australané, kteří se pravděpodobně zapojí do bojů.

Pointa je, že Číňané se budou za jakýchkoli okolností nápadně zdráhat začít invazi na Tchaj-wan. Nyní došlo k válce na Ukrajině a my jsme viděli, jak to může dopadnout, budou se ještě více zdráhat pokusit se dobýt Tchaj-wan.

Neočekávám, že v dohledné době uvidím válku. Číňané pravděpodobně nebudou riskovat vojenskou porážku s  Tchaj-wanem, pokud politické okolnosti nebudou tak naléhavé, že budou mít pocit, že nemají na výběr. Řekněme, že takový případ  by  nastal, kdyby se Tchajwanci  rozhodli, že Spojené státy jsou v tomto okamžiku natolik oddané obraně Tchaj-wanu, že mohou vyhlásit nezávislost.

Vzhledem k nákladům a výnosům Číňané pravděpodobně téměř ve všech případech jen čekají a doufají v to nejlepší. Je mnohem pravděpodobnější, že [americký] Kongres bude jednat pošetile, přičemž někteří vůdci Kongresu budou prosazovat nezávislost Tchaj-wanu. Ale současná administrativa a dokonce i budoucí administrativy, včetně možnosti druhé Trumpovy administrativy,  vynaloží velké úsilí, aby zachovaly nejednoznačnost a řekly Tchajwancům, že za žádných okolností nemohou vyhlásit nezávislost. Američané nechtějí válku s Čínou o Tchaj-wan.

==========================================================================

Tak takhle  to vidí  John Mearsheimer. Za sebe  říkám, že  to cítím úplně  stejně. A  také  to opakovaně  píši.  Překvapilo mne jen pár  věcí:

-že  válka potrvá  ještě nejméně  dva  roky než  dojde  k nějakému přípměří

-že  Ukrajina sice  tohle příměří podepíše, ale  opět ho nebude myslet  vážně, stejně jako Západ. Takže  po nějakém  čase  začne  další válečné běsnění.

Nedávno mi někdo poslal měsíc  starý  článek ze  Seznamu.cz , který  probíral ono  známé  interview  s Lavrovem  z poloviny  minulého  měsíce. Kde ruský ministr  zahraničí  jasně  říká

-už nikdy nebudeme  věřit  Západu

-už nikdy se nenecháme podvést  jako v případě Minsku  I. a II.

Netuším jak si  tohle  Moskva  chce  ošetřit,  ale  nepochybně vyvine  maximální úsilí a  na nějaké  kompromisy  s  dvojím  nebo trojím výkladem prostě  nepůjde.

A  vedle  toho  – pokud  by Ukrajina  přišla  o  43%  území, jak Mearsheimer predikuje a  z Ukrajiny  se  stal zhroucený  stát, jak  říká rovněž,  pak se  domnívám, že  by  už  na  žádný  revanš  nikdy  nemohla  pomýšlet. Ať by ji Západ  vyzbrojoval jakkoliv. Tedy  s výjimkou získání jaderné zbraně. Ať  už  vlastní výrobou  nebo  darem od  Západu. A tady  si ani přes  zkušenosti se zešílením západních papalášů neumím představit,  že  by  Ukrajině  vývoj jádra povolili, natož  darovali.  Takže  za  mne  – jestli  je  Mearsheimerův  odhad  přesný,  pak by nastal  studený  mír a  na  dlouhá  desetiletí by  došlo k  naprostému odříznutí  všech vazeb  Západ  -Rusko, což  by  samozřejmě přineslo obrovské změny  jak  na světové geopolitické, tak hospodářské  mapě a  sotva  určit, kdo  by  byl poškozen  více,  ale  další  horká válka  by  nenastala. Ne  v případě  , že  Ukrajina  v podstatě  přijde  v podstatě  o celou levobřežní  část.  Otázkou je,  co by se  v takovém případě  stalo se zbytkem Ukrajiny….  To, co  odhaduji  radši  ani nedomýšlím a  rozhodně  nehodlám, aspoň zatím, publikovat. NA opravdu špatné zprávy  je  času  vždycky  dost.

Velmi doporučuji zejména  chciválkům, kteří by náhodou na Kosu zavítali, aby  si tohoto Mearsheimera  pečlivě prostudovali.