Tiché povstání „globálního jihu“. Co znamenají výsledky summitu BRICS pro svět a Ukrajinu?

Vážím si  redakce  ukrajinského webu  Strana. ua. Velmi Mnohokrát  jste  to už četli a  číst  ještě budete! Je  totiž  za  co. Tak jak oni  dělají  svůj  web, tak si představuji  opravdovou  žurnalistiku.  Zprávy  zásadně  oddělené  od komentářů a  vždy  omezené  na  fakta  bez  jakékoli omáčky a názorů redakce  nebo  konkrétního redaktora- A když  dojde na komentář, pak opět  věcný, opřený  o zdroje  data a fakta. Bez demagogie  a  snahy  ovlivnit  myšlení  čtenáře.  Prostě pro mne  pramen  živé  žurnalistické vody,  který  v  tuzemsku  nelze  najít.

Proč  to píši? Protože  včera  jsem  objevil  analytický  text  Strany.ua ke  skončenému summitu  BRICS.  Leckde  jsme  paralelně k sobě a  ani se nelišíme. Ale nenabízím  vám to z toho důvodu, abych  vám snad předvedl, jaký  že  je  vlk pašák, protože i Strana.ua… Nic takového!  Oni  pracují s  daleko širším  záběrem. Protože se  velmi  obírají  dopady  toho summitu na  Ukrajinu a  ukrajinskou válku. Což jsme  v podstatě  ignoroval. V obou případech z pochopitelných důvodů.  Takže proto dnes jejich text pro Kosu přebírám.

Тихий бунт „глобального юга“. Что означают итоги саммита БРИКС для мира и Украины

podle překladače

BRICS, „protizápadní“ sdružení Brazílie, Ruska, Číny a Jižní Afriky, na summitu v africkém Johannesburgu očekávaně oznámilo své rozšíření, které může ovlivnit geopolitické vazby. Včetně války na Ukrajině.

Od ledna příštího roku bude BRICS zahrnovat Argentinu, Egypt, Etiopii, Írán, Saúdskou Arábii, Spojené arabské emiráty, tedy sdružení, kterému se také říká „Globální jih“, se dvakrát rozšíří.

Celkem se o členství v asociaci ucházelo 22 zemí.

Zájmy těchto zemí jsou různé: od odklonu od dolaru v mezinárodním obchodu až po „výzvu vůči USA“ a „velkou sedmičku“, která tvoří téměř polovinu světové ekonomiky. Expanze BRICS by mohla „vytvořit alternativy k existujícím globálním mocenským institucím,“ píše CNN.

Současné složení BRICS pěti zemí představuje asi 40 % světové populace a čtvrtinu světového HDP. Když se k asociaci připojí dalších 6 zemí (včetně Saúdské Arábie, SAE a Íránu), bude ovládat 80 % veškeré světové produkce ropy.

Rozhodnutí zahrnout země jako Írán může zároveň dále posunout BRICS k tomu, aby se staly protizápadním blokem.

Přítomnost Ruska v organizaci, kam se mnozí chtějí připojit, „naznačuje rozšiřující se propast mezi prioritami těch zemí, které se řadí do BRICS, a bohatými západními zeměmi, které se spojily proti Putinovi na podporu Ukrajiny“.

Zatímco mnoho z těchto zemí trpělo válkou na Ukrajině, věří, že „existuje mnoho  věci, které NATO a Spojené státy udělaly, aby podpořily nebo prodloužily konflikt,“ řekl CNN analytik Manoj Kewalramani z Bangalore.

Také mnozí hledají alternativy, protože „Zdá se, že se Západ uzavírá do sebe“.

Si Ťin-pching považuje přijímání nových členů za „nový výchozí bod pro alianci“. Říká, že země BRICS jsou „odpovědné za světovou stabilitu a bezpečnost“.

Indický premiér Narendra Modi dodal, že „všechny instituce světa by měly věnovat pozornost expanzi BRICS, aby se přizpůsobily měnícímu se světu“.

Otázka vytvoření jednotné měny BRICS je nadále diskutována, i když zatím v této otázce neexistují žádné specifikace.

„Otázka jednotné zúčtovací měny BRICS je velmi komplikovaná, ale my se budeme ubírat tímto směrem,“ řekl Putin, který se na summit nedostavil kvůli hrozbě zatčení na základě příkazu Mezinárodního trestního soudu v Haagu a mluvil přes video.

Na Západě jsou přitom hodnocení výsledků summitu BRICS a vyhlídky na sjednocení velmi skeptické.

„Klub rozvojových zemí BRICS před více než deseti lety vyzval G7 vyspělých západních zemí. Úspěch v boji o světovou nadvládu je skromný a  pět zemí klubu – Čína, Indie, Brazílie, Rusko a Jihoafrická republika.“ – se rozhodlo  pokusit překonat Západ. Podle čísel dovednost,co  ještě nezískaly,“ píše BBC.

„Strana“ se dozvěděla, jak experti summit hodnotí a jaký je jeho význam pro svět a Ukrajinu.

Výzva  Západu

Leitmotivem summitu byla konfrontace se Západem, o které se samozřejmě přímo nemluvilo, i když tu byly vysloveně protizápadní narážky.

Někteří členové, jako je Čína, se snaží proměnit BRICS v silnou protiváhu západních bloků, ačkoli uvnitř skupiny existují rozdíly. Brazilský prezident Luiz Inacio Lula da Silva řekl, že cílem skupiny není konkurovat západním institucím. Indické vedení, které má často složité vztahy s Čínou, také nemá  náladu posilovat Peking prostřednictvím BRICS.

V předvečer summitu se Indie a Čína podle Financial Times dostaly do konfliktu, zda otevřeně napadat Západ, nebo prostě hájit zájmy rozvojových zemí.

„Ne všem bojovníkům proti americké dominanci se líbí přechod pod křídla nové dominanty tváří v tvář Číně. Chtějí si zachovat přístup k západním penězům a know-how, obchodovat s celým světem a nepouštět se do cizích válek,“ dodal. píše BBC.

„Multilateralismus je nahrazován konfrontací mezi bloky, s každým obchodujeme, přijímáme investice a technologie. Nemůžeme se nechat zatáhnout do soutěže mezi světovými mocnostmi. Naše země se naopak snaží spolupracovat se všemi státy ve jménu globální mír a rozvoj,“ řekl před summitem jihoafrický prezident Cyril Ramaphosa.

Zastánci rozšiřování a posilování vlivu bloku, především Číny, však mají své trumfy.

„Pokud rozšíříme BRICS tak, aby tvořily stejný podíl na globálním HDP jako G7, pak náš kolektivní hlas ve světě zesílí,“ řekl před summitem listu Financial Times čínský představitel.

Si Ťin-pching odsoudil „americkou hegemonii“ a vyzval svět, aby se vyhnul „pádu do propasti nové studené války“. Sám projev nepronesl, protože z nějakého neznámého důvodu zmeškal obchodní fórum, ale pověřil svého ministra obchodu Wanga, aby projev přednesl.

O několik hodin později se však Si Ťin-pching zúčastnil večeře s vůdci Jižní Afriky, Brazílie a Indie a také s ruským ministrem zahraničí Sergejem Lavrovem.

Aniž by přímo zmínil USA, řekl, že „některá země, je posedlá myšlenkou zachování své hegemonie, vynakládá veškeré úsilí, aby poškodila rozvojové a rozvíjející se země.“

Samostatně je zde otázka vytvoření nové zúčtovací jednotky pro mezinárodní obchod, aby se snížila závislost na dolaru a euru v osadách. V této otázce zatím nejsou žádná konkrétní rozhodnutí, ale jak brazilský prezident Lula da Silva, tak Putin již o tomto tématu hovořili.

Rusko obhajovalo novou měnu BRICS, možná krytou zlatem, která by se používala jako mezinárodní prostředek směny mezi členy BRICS namísto dolaru.

Pravda, na Západě k tomu panuje velká skepse. Stejně jako obecně o perspektivách sjednocení.

„V návaznosti na“ myšlenky konkurence G7 „se objevilo vytvoření paralelních institucí, jako je „anti-MMF“. BRICS založila rozvojovou banku, ale její schopnosti jsou nesrovnatelné s finanční silou MMF a Světové banky, ve které Západ hraje první housle – k nelibosti rozvojových zemí. A nový projekt, „antidolar“, se v poslední době rýsuje v hlavách lídrů BRICS Dlouhodobé řeči o nutnosti více mezi sebou obchodovat v jejich měnách byl doplněn o nový příběh o jednotné měně BRICS

Jim O’Neill ze Sněmovny lordů vyjádřil v této otázce konsenzus ekonomů. Britský parlament (bývalý zaměstnanec Goldman Sachs, který svého času přišel s zkratkou BRICS – Ed .) v rozhovoru pro obchodní noviny FT konstatoval „Úplný nesmysl,“ řekl. – Chystají se vytvořit centrální banku BRICS? Jakým způsobem, zajímalo by mě? Je dokonce trochu trapné o takových věcech diskutovat.“ A vyrovnání v jüanech nebo rublech se rozšíří, až když budou Čína nebo Rusko připraveny vzdát se obrovského obchodního přebytku a žít s deficitem jako Spojené státy a vytvořit podobné obří finanční trhy. , infrastrukturu a nezávislé instituce. To je ještě hodně daleko a dominanci dolaru ve světě v příštích letech nic neohrozí. Včetně fantazie brazilského prezidenta Luly da Silvy o jednotné měně BRICS,“ píše BBC.

Odborníci také zaznamenávají problémy s opuštěním dolaru a vytvořením nové zúčtovací měny, ale poznamenávají, že situace není tak jasná, jak to chtějí vidět na Západě.

Zejména proto, že proces dedolarizace již probíhá – Peking a Moskva již provádějí většinu svých obchodů ve svých měnách, zejména v čínském jüanu.

„Pro Rusko a Čínu nabyla dedolarizace nového významu, protože stále více spadají pod západní sankce. Strach, že by americká a západní ekonomická správa mohla ochromit jejich ekonomiky a omezit jejich národní bezpečnostní autonomii, je hlavním tématem debaty. Ale zatímco Jižní Afrika, Brazílie a Indie mají lepší vztahy se Západem, přesto také vidí menší závislost na dolaru jako pozitivní faktor pro svůj ekonomický růst a obchodní potenciál. Brazilský prezident Luiz Inacio Lula de Silva nedávno řekl: „Každou noc se ptám, proč všechny země by měly založit svůj obchod na dolaru,“ píše Ali Ahmadi, výzkumník v oblasti sankcí a ekonomického řízení, ve sloupku Al Jazeera.

Dedolarizace, jedna z diskutovaných možností, nespočívá ani tak ve sesazení dolaru z vrcholu hierarchie rezervních měn, ale ve vytvoření samostatné metody transakcí mezi členskými státy bez potřeby dolaru, západního systému zasílání zpráv SWIFT. a služby Bank of New York. BRICS přitom v současné podobě již nyní představuje 26 procent světového hrubého domácího produktu (HDP) a 16 procent světového obchodu (po rozšíření asociace se tento podíl ještě zvýší).

Pokud tedy bude myšlenka opuštění dolaru a eura, alespoň při vypořádání mezi členskými zeměmi BRICS, stále realizována, mohlo by to mít obrovský dopad na globální ekonomiku.

Experti dotazovaní Al-Džazírou říkají, že odklon od dolaru je velmi komplikovaná záležitost a je v tuto chvíli jen stěží proveditelná, ale za prvé uznávají, že je to výhodné pro velké rozvojové země a vlastně pro globální systém obecně ( je špatné záviset na jednom centru) a za druhé, že ve střednědobém a dlouhodobém horizontu k tomu stejně dojde.

Obecně se odborníci domnívají, že summit BRICS v Jihoafrické republice a očekávané rozšíření této organizace znamená pro svět vytvoření paralelní, či dokonce alternativní platformy pro mezinárodní obchod, která nebude tak regulována pravidly vypracovanými na Západ, především v Evropě a Severní Americe, a také řízená podle měny (dolar a euro).

„Bude to znamenat, že se formuje navenek paralelní platforma globálního obchodu na zcela jiných pravidlech bez hegemonie některého z účastníků, ale s jasnou technologickou a finanční převahou Číny v rámci této platformy. Do jisté míry je tento summit projev tichého povstání „globálního Jihu“, nezařazených zemí proti západnímu světu a proti blokovému typu myšlení, proti pokusům silných zemí monopolizovat téměř jakákoli globální pravidla, vnucující své hodnoty a zájmy všem další země.Expanze BRICS bude znamenat, že svět bude stále více stratifikován do západní osy, do nezařazených stále více ekonomických a politických klastrů ve světě vznikajících, svět se přibližuje k multipolaritě, navzdory všem snahy nositelů starých pořádků o zachování stávající globální hierarchie,“ říká Straně politolog Ruslan Bortnik.

Politika je složitější

Pokud mohou být ekonomické vyhlídky BRICS z hlediska vytvoření alternativního systému mezinárodních organizací  docela vážné, pak s geopolitickou složkou je vše mnohem složitější.

Jak bylo uvedeno výše, mezi samotnými členy BRICS nepanuje shoda na vztazích se Západem. Indie, Jižní Afrika a Brazílie by se rády vyhnuly frontální geopolitické konfrontaci s USA a EU. O čem mluvily přímo na summitu.

Odborníci to registrují.

„Stejně jako v případě Šanghajské organizace pro spolupráci, která zahrnuje také Čínu, Rusko a Indii, je klíčovou otázkou narušení  politického vlivu BRICS jako bloku složitá povaha vztahů mezi jejich členy a jejich různé přístupy k Západu.  Když jsou vyzváni k dodržování západních sankcí, mnoho z nich má silné vztahy se západními zeměmi, které nechtějí poškodit Indie a Čína jsou strategickými rivaly, kteří se v mnoha otázkách neshodnou Během summitu SCO minulý měsíc Indie odmítla podepsat klíčový ekonomický dokument, protože obsahoval čínský diplomatický jazyk, jako jsou odkazy na Pekingskou globální rozvojovou iniciativu

.Indie se obecně připojila k západním narativům  proti Číně.Dostupnost západní ekonomické podpory a přístup k technologiím se značně zvýšil a vztahy se Západem jsou pro  Indií vstupem do nové éry, což má pro Indii značné ekonomické výhody, takže Modi je velmi citlivý na to, aby byl považován za posilující protiváhu vůči G7.

V čele Brazílie stojí levicový prezident, který se obává, že by si ho Washington mohl odcizit jako obchodního partnera, a dobře ví, jak mají USA tendenci zaujmout agresivní postoj vůči jihoamerickým vůdcům, kteří zpochybňují jejich hegemonii v regionu. Jihoafrická republika se obává, že rozšíření členství v BRICS dále sníží její vliv v bloku. Úředníci v Pretorii se již obávají, že ostatní země BRICS mají ve skupině mnohem větší vliv, protože její hospodářský a sociální pokrok se v posledních letech zastavil. Jižní Afrika je také velmi znepokojena tím, že se bude muset postavit na jednu stranu ve vznikající nové studené válce mezi USA a Čínou a je pod silným tlakem Západu,“ píše Ali Ahmadi, výzkumník v oblasti sankcí a ekonomického řízení. sloup Al-Džazíra..

„Expanzi BRICS lze považovat za významné vítězství pro dva přední členy klubu: Čína zvyšuje svůj politický vliv a Rusko překonává mezinárodní izolaci. Ale učiněná rozhodnutí podtrhla „podivnou povahu“ skupiny, která je heterogenní. a nemá jasný politický kurz,“ píše New York Times .

To znamená, že s největší pravděpodobností se v blízké budoucnosti BRICS zaměří na ekonomické otázky a postupně vytvoří ve skutečnosti nový systém mezinárodního obchodu, nezávislý na západních institucích. Zároveň členové asociace vytěsní problematiku geopolitické konfrontace se Západem před závorku.

Snížení vlivu Západu na globální obchod a finanční toky (pokud se předložené nápady prosadí v zemích BRICS) však bude mít samo o sobě i velký  geopolitický význam.

Dilema pro Ukrajinu

Pro Ukrajinu jsou tyto změny také velmi důležité. Jednak z ekonomických důvodů (stejná Čína před válkou byla největším spotřebitelem ukrajinského zboží). Zadruhé z geopolitických důvodů. Rozšíření spolupráce v rámci BRICS, kde hraje důležitou roli Rusko, ještě snižuje pravděpodobnost, že se země „globálního jihu“ připojí k sankcím proti Ruské federaci nebo začnou podporovat ukrajinský a západní vzorec pro ukončení války se stažením všech ruských jednotek na hranice roku 1991. To znamená, že existuje riziko zacementování  situace, kdy největší nezápadní země mají jiný pohled na válku a možnosti zastavení bojů než Ukrajina, EU a Spojené státy.

„Pokud zmeškáme formování tohoto nového modelu globálního obchodu, pak můžeme o tyto trhy přijít, budou obsazeny jinými zeměmi BRICS, vnitřní spolupráce mezi nimi se zintenzivňuje. Také expanze BRICS znamená formalizaci skupiny zemí, které se nepřipojí k západním sankcím proti Rusku, a zachování  pole pro mezinárodní obchod s jejími zdroji a technologiemi pro Moskvu. BRICS vzniká od roku 2009 a normálně by nebyla žádná senzace, když se summit této organizace prostě konal. Ale v situaci, kdy probíhá ukrajinsko-ruská válka a konfrontace mezi Západem a Ruskem dosáhla určitého vrcholu, touha jednotlivých zemí připojit se k bloku, a dokonce i směry, v nichž je Rusko přítomno, vypadá nejen jako určitá svévolnost, ale také jako protestní nastavení, jako je to, že se stále více zemí snaží najít své nové místo ve vztahu k zájmům Evropy, Spojenýych států, stále více zemí upadá do období národního egoismu, ve kterém samostatně, bez ohledu na geopolitická centra a vliv, hledají svůj národní prospěch v různých spojenectvích, hledají nové formy volného obchodu, které jim mohou přinést větší zisk, dát jim více příležitostí než stávající pravidla a stávající mechanismy,“ říká Bortnik.

Důsledky současné expanze a posílení skupiny BRICS mohou mít důsledky pro Ukrajinu, říká v rozhovoru s námi politolog Konstantin Bondarenko.

„Posílení BRICS je automatickým oslabením Západu, potažmo jeho schopnosti pomáhat a podporovat Ukrajinu. Ukrajina má navíc zájem o trhy států BRICS, ale s formalizací vztahů uvnitř BRICS tyto trhy jsou stále obtížněji přístupné a západní trhy jsou pro Ukrajinu obecně (až na vzácné výjimky) uzavřeny Státy BRICS zaujímají jednoznačný postoj k mírovému řešení situace na Ukrajině na základě kompromisu. Ukrajina a Západ stojí na válečné pozici do vítězného konce,“ říká Bondarenko.

Mírové urovnání mezi Ukrajinou a Ruskem, dodává politolog Vadim Karasev, je ukázkou zvláštního postavení nezápadních zemí.

„Ukazují, že dokážou přijít s vlastními iniciativami a zkoušet usmířit Západ s Ruskem. A zároveň se staví proti dominantnímu postavení Západu. To jsou počátky „třetí síly“, jako bylo  Hnutí nezúčastněných kdysi  při konfrontaci mezi SSSR a USA.A dnes lze něco takového pozorovat v embryonálních formách, protože v případě sekundárních, terciárních sankcí, pokud sankční tlak na Rusko bude pokračovat, mohou nejprve trpět tzv. rozvojové země. Éra válek je může srazit dolů Rozvojový svět (Indie, Latinská Amerika, která má svůj vlastní postoj k Američanům) může využít konfrontace mezi Spojenými státy a blokovým spojenectvím s Ruskem a Čínou k lepšímu rovnováze mezi těmito dvěma nově vznikajícími centry – západním a čínsko-euroasijským,“ – říká Karasev.

oooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooo

Za mne moc  zajímavé čtení a nic, co bych rozporoval.