O tom, že v Německu začíná být situace ohledně průmyslu vážná, hodně vážná, informovala Kosa minulý týden v článku
Třetina německého průmyslu zvažuje odchod do zahraničí, kvůli vysokým cenám energií.
Ovšem tohle je jen to, co plave na povrchu. Když se podíváme hlouběji, je situace ještě horší. A to nejen mezi průmyslníky, ale i v politickém nastavení minimálně části německé veřejnosti. Velmi o tom svědčí text, který před pár dny vyšel na obřím americkém zpravodajském webu CNBC jako
Germany is the ‘sick man of Europe’ — and it’s causing a shift to the right, top economist says
podle překladače
Německo je „nemocný muž Evropy“ – a generuje posun doprava, říká špičkový ekonom
Šlo o rozhovor redakce CNBC s jedním nejuznávanějších německých ekonomů Hansem-Wernerem Sinnem.
Podle Hanse-Wernera Sinna, emeritního prezidenta prominentního ekonomického institutu Ifo, je Německo opět „nemocným mužem Evropy“ a výzvy, které to představuje, zejména pokud jde o energetickou strategii země, by mohly být velkým dopingem pro stále populárnější krajní pravici.
Přezdívka „nemocný muž Evropy“ se v posledních týdnech znovu objevila , protože výroba v největší ekonomice regionu nadále stagnuje a země se potýká s vysokými cenami energií. Označení bylo původně používáno k popisu německé ekonomiky v roce 1998, když ji limitovaly velké a nákladné výzvy po znovusjednocení.
„Nejde o krátkodobý jev,“ řekl Sinn Stevu Sedgwickovi ze CNBC v pátek na Ambrosetti Forum v Itálii.
„Souvisí to s automobilovým průmyslem, který je srdcem německého průmyslu a na němž závisí mnoho věcí,“ řekl. Automobily byly loni hlavním exportním produktem Německa a tvořily 15,6 % hodnoty zboží prodaného v zahraničí, ukazují údaje spolkového statistického úřadu .
Deficit zahraničního obchodu vykázalo Německo v květnu 2022 poprvé po desetiletích v celkové výši 1 miliardy eur (1,03 miliardy dolarů). Země se nakrátko posunula z obchodního přebytku k většímu dovozu než vývozu.
Německo se od té doby vrátilo k obchodnímu přebytku, který v červnu 2023 podle federálního statistického úřadu dosáhl 18,7 miliardy eur , ale vývoz zůstává slabší.
Ponor do obchodní sféry
Sinn řekl, že pochybnosti investorů o proveditelnosti německých cílů udržitelnosti také hrají roli v definici země jako „nemocného muže Evropy“.
Jedním z cílů v hledáčku německé vlády v současné době je stát se uhlíkově neutrální do roku 2045. Tyto plány se dostaly do ostrého konfliktu, když se Evropa snažila odpoutat od ruských Kremlu dodávek plynu po totální invazi na Ukrajinu a ceny vyletěly nahoru .
Někteří popsali německé ambice odklonit se od ruského plynu jako „ velmi optimistické “, zejména s ohledem na klimatické cíle země.
Ve svém projevu na Ambrosetti Forum Sinn řekl, že spoléhání se na obnovitelné technologie, jako je vítr a slunce, by způsobilo „problém volatility“, což by mohlo pro podniky znamenat značné problémy.
„Potřebujete vyplnit [tyto mezery] konvenční energií, takže je velmi obtížné mít tuto dvojitou strukturu, kterou budeme muset v budoucnu udržet. Na jedné straně zelená nestálá energie a na druhé straně konvenční energie k vyplnění mezer,“ řekl.
„Tohle znamená dvojnásobné náklady. To vytváří vysoké náklady na energii a to není dobré pro průmysl. Je to těžké omezení.“
Německo by mohlo ztratit 2 až 3 % své současné průmyslové kapacity, protože společnosti přesouvají provoz do zemí, kde jsou plyn a elektřina levnější, jako jsou USA nebo Saúdská Arábie, podle výzkumné zprávy vydané v srpnu skupinou Berenberg .
Nejistota ohledně cen energií pravděpodobně přispěla k „propadu“ podnikatelského sentimentu, uvedl v poznámce Holger Schmieding, hlavní ekonom společnosti Berenberg. Dodal, že „současná politická nejistota a zděšení z nedomyšlených vládních plánů nejsou strukturálními faktory, které by podle všeho mohly na dlouhou dobu brzdit německou ekonomiku“.
Objevují se však rostoucí známky rozčarování veřejnosti z posunu k udržitelnější Evropě, přičemž se objevuje takzvaná „zelená laťka“ , když lidé začnou pociťovat dopady nákladů na transformaci.
Sinn míní, že v důsledku zaměření na udržitelnost to bude mít politické důsledky.
„Je tu jasný odpor… Populace se nyní přesouvá doprava,“ řekl Sinn s odkazem na popularitu pravicově orientované strany Alternativa pro Německo, která v červnu poprvé vyhrála volby do okresního zastupitelstva.
„Nehodlám zde nic hodnotit, ale… zelené politiky byly z ideologických důvodů zcela přetažené… v současné politice trochu chybí pragmatismus,“ dodal.
Německé federální ministerstvo pro hospodářské záležitosti a opatření v oblasti klimatu na žádost CNBC o komentář okamžitě nereagovalo.
oooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooo
Inu část Německa se začíná pod tíhou reality probouzet i ideologického rauše zeleného fanatismu. Ještě ne dost a ještě ne s potřebnou rychlostí. Ale aspoň něco. Protože právě náš západní soused je eldorádem všech zelených klimatických ajatolláhů a magorů.
Ono už to začíná docházet leckomu na eurounijní úrovni. Například slovenskému eurokomisaři Maroši Ševčovičovi, který se vyjádřil takto:
Ukončení dovozu ruského plynu jako mission impossible
přidám pár dalších informací, které vypustil do světa:
»V loňském roce jsme snížili dovoz ruského plynu ze 150 miliard metrů krychlových na méně než 80 miliard metrů krychlových. Letos to má být kolem 40 miliard metrů krychlových, včetně zkapalněného zemního plynu,« citoval Šefčoviče německý list Handelsblatt.
Současně dodal, že pokud bude Evropská unie pokračovat v investicích do infrastruktury a vytváření nových partnerství, bude schopna dále snížit objem zkapalněného zemního plynu dováženého z Ruska.
Takže se domnívá, že ukončení veškerých dodávek ruského plynu do Evropy bude »mission impossible«.
Ale Německo a Brusel je jedna věc a česká ekonomika druhá. Nás samozřejmě prioritně zajímá našeho hospodářství. Pod Fialou a Obludáriem dostává řádně zabrat. Když se k tomu připočte chřadnutí průmyslu německého, na který jsme napojeni pupeční šňůrou, pak je neštěstí hotové. O čemž svědčí i poslední ekonomická čísla bilancovaná Staťákem:
Průmyslová produkce meziročně klesla o 2,8 %. Za pokles může zejména výroba a rozvod elektřiny. U té se projevila loňská vysoká srovnávací základna. Hodnota nových zakázek v červenci 2023 meziročně klesla o 3,0 %. Nové zakázky ze zahraničí se přitom meziročně snížily o 2,6 % a domácí nové zakázky o 3,8 %. To ukazuje, že domácí poptávka klesá rychleji než zahraniční, což nahrává pesimistickým úvahám o tom, že se z recese jen tak nevymaníme, protože slabá poptávka přetrvá v celé Evropě.
Těmto úvahám nahrávají i data Eurostatu za celou EU, jelikož podle posledních dat klesl průmysl meziročně o 1,2 % a pro nás klíčový německý průmysl poklesl o 1,4 %. Navíc se objevují obavy i o vývoj USA a Číny, která podle mnohých už vyčerpala prostor pro další růst.
Průmysl by se potřeboval nadechnout, ale se slabou poptávkou a stále ještě drahou energií jde o velmi těžký úkol. Za celý rok čekám víceméně stagnaci až nepatrný růst průmyslu.
Stavební produkce klesá
Stavební produkce v červenci meziročně klesla o 2,1 % a úřady vydaly meziročně o 9,1 % méně stavebních povolení, což ukazuje velké problémy stavebnictví dnes i do budoucna.
Cože je společným jmenovatelem potíží evropského/německého/českého průmyslu vážení?
No přece DRAHÉ ENERGIE!!!!
Proč jsou energie v Evropě/Německu/Česku drahé? No přece proto, že jsme se osvobodili od ideologicky závadného levného ruského plynu, který zvýhodňoval naše ekonomiky v celosvětové konkurenci!!! Ale NÁM to za to stálo a stojí! I kdyby koza v Národním místo Anny Netrebko zpívat měla!!!
My tomu Putlerovi zavaříme!!!! Tím, že si nevzmeme jeho odporný plyn. Ale soudruh Ševčovič je jaksi ideologicky zaostalý a bude potřeba si ho podat. Protože prohlásil, že odstřihnout se totálně od ruské plynové jehly je pro evropského plynově energetického narkomana »mission impossible«.
Já vám těm kolektivně západním papalášům nějak přestávám rozumět…..