Rýmy historie

I tenhle  druhý kousek  beru  ze  ZeroHedge. Protože  doplňuje  dalšími úvahami  ten stručný  první, popisující, jaké důsledky  může  mít  čerstvá  válka na  Blízkém východě. A činí tak  na  základě  toho, co  svět, míněno především ten kolektivně západní, zažil  během a po tzv. Jomkipurské válce v  roce  1973.  Dodejme, že tenkrát  Západ  představoval ještě naprostého ekonomického hegemona s daleko větším  vlivem než  dnes. A přece  se mu tehdy  ropné státy  arabského světa postavily  na odpor. A v konečném součtu  jednoznačně  zvítězily. Před padesáti lety!!! Před padesáti  lety….. Takže  co z toho asi tak lze  vyvodit pro  dnešek?  O tomhle  je  další kousek  z amerického webu  ZeroHedge pod názvem

History rhymes?

podle překladače

Rýmy  historie

V říjnu 1973 Izrael bojoval v Jomkipurské válce proti koalici arabských států vedených Egyptem a Sýrií. V důsledku toho Organizace arabských zemí vyvážejících ropu vyhlásila ropné embargo proti západním zemím podporujícím Izrael. Za šest měsíců vzrostla cena ropy celosvětově téměř o 300 % a ještě více v USA, které se v té době staly závislými na ropě z Blízkého východu.

V současné době, v nejhorším případě, zahajuje Izrael velkou protiofenzívu proti Palestině vedoucí k vyhlášení války Izraeli z Íránu a Sýrie (mohou se přidat i další). V této situaci by byly USA téměř jistě nuceny reagovat a podílet se na obraně Izraele. Úderná skupina Ford (která zahrnuje největší válečnou loď na světě, letadlovou  loď USS Gerald R. Ford) byla vyslána do východního Středomoří a Bidenova administrativa údajně zvažuje vyslání další úderné skupiny do východního Středomoří. Objevují se také zvěsti o amerických vojenských nákladních letadlech, které podnikají rutinní cesty do Izraele.

Jakékoli přímé zapojení USA do války by si téměř jistě vynutilo reakci Organizace zemí vyvážejících ropu nebo OPEC nebo alespoň některých jejích členů. To by s největší pravděpodobností mělo podobu ropného embarga vůči USA a možná i Evropě.

Hormuzský průliv je klíčový úzký průliv pro globální trhy s ropou. jedna šestina veškeré ropy a jedna třetina veškerého zkapalněného zemního plynu neboli LNG spotřebovaného na světě Prochází jím . Průliv zahrnuje osm ostrovů, z nichž sedm je pod kontrolou Íránu, ale na všech osmi má vojenskou přítomnost. Írán má tedy vojenskou kapacitu uzavřít úžinu .

Prostředků k uzavření průlivu je spousta. V zásadě se pohybují od uzavření na základě hrozeb, kdy Írán hrozí potopením jakéhokoli tankeru, který jím projde, až po skutečné potopení supertankeru do průlivu, který jej uzavírá na neznámou dobu a také znečišťuje Perský záliv. Protože však téměř 85 % íránského dovozu prochází úžinou, lze druhou možnost považovat za nepravděpodobnou.

Pokud by došlo k uzavření, nebo dokonce k přerušení dopravy přes Hormuzský průliv, s pokračujícím ruským ropným a plynovým embargem, s největší pravděpodobností bychom byli svědky toho, že světové ceny ropy a LNG vyletí raketově do nevídaných výšin. To by oživilo rychlou inflaci, ale také by to mělo vážnější důsledky.

Achillova pata Evropy

Po uzavření většiny plynovodů dodávajících ruský plyn do Evropy se kontinent spoléhal na globální trh LNG, aby zaplnil mezeru. A co je nejdůležitější, Evropa se při dodávkách plynu spoléhala na zdroje z USA i ze Středního východu.

Například Německo právě podepsalo smlouvu s Ománem na LNG dodávky plynu, které procházejí Hormuzským průlivem. Německo také podepsalo dohodu s americkou společností Venture Global o dodávkách LNG, což z něj činí největšího poskytovatele LNG do Německa. Zařízení, odkud se plyn do Německa dodává, však VG ještě ani nezačala stavět.

Spojené státy představovaly během minulého roku něco málo přes polovinu evropské poptávky po LNG, přičemž Rusko a Blízký východ poskytly přibližně 30 %. Pokud by byly oba tyto posledně jmenované zdroje přerušeny nebo jejich dodávky vážně omezeny, je nepravděpodobné, že by USA nebo jiné zdroje mohly zaplnit mezeru, protože globální trh LNG je nedostatečně zásobován. Navíc, kombinace blízkovýchodního (a možná i ruského) přerušení dodávek plynu s normální nebo chladnou zimou by mohla vytvořit naprosto zničující podmínky pro již tak „jemně vyvážený“ evropský trh s plynem.

To znamená, že izraelsko-palestinský konflikt má schopnost vykolejit všechny plány na energetickou bezpečnost v Evropě, protože ruský plyn byl omezen (a vyloučen  z  trhu). Je těžké přeceňovat závažnost této hrozby, protože německé a evropské ekonomiky se již propadají do recese. Návrat energetické krize (s pomstou!) by s největší pravděpodobností zasadil evropské ekonomice smrtelnou ránu a svrhl by její bankovní sektor se známými globálními důsledky .

Od finančního chaosu k hyperinflaci

Znovuoživené inflační tlaky by přirozeně donutily centrální banky uzákonit další kolo zvyšování úrokových sazeb. To by způsobilo zmatek mezi spotřebiteli a korporacemi, ale také na kapitálových trzích. Výnosy státního dluhu by pravděpodobně explodovaly. Následoval by  zřejmě úplný kolaps aktiv a úvěrových trhů.

V tuto chvíli bychom s největší pravděpodobností viděli, jak centrální banky posunou své „měnové zvrácenosti“ na jinou úroveň. To znamená, že by sice zvyšovaly úrokové sazby, aby potlačily inflaci, ale zároveň by uzákonily programy nákupu aktiv na podporu trhů se státními dluhopisy, úvěry a aktivy. Záchrana finančních trhů by musela dosáhnout několika bilionů USD, jako na jaře 2020 . To by do globální ekonomiky vytlačilo obrovské množství peněz a zejména amerických dolarů. To by přirozeně výrazně zvýšilo inflační tlaky, ale existuje riziko ještě horšího.

Jako „jadernou možnost“ by OPEC mohl zcela přestat používat USD v obchodu s ropou. To by znamenalo, že poptávka po dolarech by se náhle zhroutila a „přebytečné dolary“, dříve používané k nákupu ropy, by nakonec zamířily domů. To by vytvořilo bezprecedentní nárůst peněžní zásoby v USA a vytvořilo by dokonalé podmínky pro hyperinflaci s kolabující výrobou v důsledku hluboké recese poháněné rychlou inflací, vysokými úrokovými sazbami a bankovní krizí. Zmatek v americké ekonomice, a tím i ve světě, by nebyl ničím menším než apokalyptickým.

Závěry

Když to dokončím(11. října), první zprávy o raketových útocích na Izrael od Hizballáhu se objevily v X (Twitter). V tuto chvíli je nemožné tato tvrzení potvrdit nebo vyvrátit. Pokud k tomu došlo, právě jsme podnikli kroky k dosažení prvního bodu nejhoršího scénáře.

V každém případě výše nastíněný scénář podtrhuje vážnost situace, ve které se aktuálně nacházíme. Izraelsko-palestinský konflikt má kapacitu

1) dát Evropě energetický mat a

2) iniciovat zničující kolaps americké ekonomiky.

Je však třeba poznamenat, že i když je v současné době nepravděpodobné, že bychom viděli, že se naplní všech 10 bodů, pokud bychom dosáhli byť jen prvních bodů, zasadily by zdrcující ránu křehké globální ekonomice. Proto je potřeba situaci velmi bedlivě sledovat.

oooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooo

Nezbývá, než  abych ZeroHedge  doplnil. Už chápete, proč  Brusel opustil od  svého finančního embarga  Gazy? Proč  Izrael bude , pro vojenskou akci v  Gaze mít k dispozici jen pár  dnů? Už je jasné,  že prohrál?  Protože  jej  globální Západ, minimálně  evropská  část, opustí a začne opět prosazovat protiizraelský postoj?  Západ, zejména  ten evropský  je  prostě v pasti!  Spadl do jámy, kterou si  sám a navíc ochotně  vykopal. Pod  americkým vedením. Nejdříve  nezabránil  americkým snahám dostat  do protiruského tábora  Ukrajinu. Později , jak dnes  víme – úmyslně podvedl  Putina v Minsku,  následně  vyvinul maximální snahu, aby  zabránil podepsání  už  skoro  hotové Istanbulské  mírové dohody. Následně  vyvinul enormní úsilí, aby se odstřihl od  ruských energetických zdrojů, na nichž postavil svou ekonomiku. S  tím, že  jsou  nespolehlivé,  že by byl vydíratelný.  Takže  fajn,  dnes, na pozadí  izraelsko palestinské  války  si můžeme pogratulovat, jak se nám to všechno skvěle podařilo!  Hlavně nebrat  ruskou ropu a plyn!!! A rabové jsou přece  daleko  spolehlivější!  A tohle  nám vládne a  řídí nás.

To není o žádném přisluhovačství Kremlu. Tohle  je o elementární logice a  selském rozumu!