Newsweek: Proč je v zájmu USA podporovat Izrael – ale ne Ukrajinu

pro Kosu objevil Harryp

Mám teď  opravdu úplně jiné starosti než seděl u počítadla projíždět internet.  Nicméně  jiní, třeba Harryp to dělá  za mne. Takže  na mém normálně  skenovaném a oblíbeném putinovsky  trollovském už  asi jen formálně  americkém webu  Newsweek  objevil další, opravdu  úderný kousek s  názvem

Why It’s in the U.S. Interest to Support Israel—But Not Ukraine

https://www.newsweek.com/why-its-us-interest-support-israel-not-ukraine-opinion-1841573

podle překladače

Proč je v zájmu USA podporovat Izrael – ale ne Ukrajinu

Boj o financování zahraničních válek staví závazek prezidenta Bidena poslat pomoc Ukrajině i Izraeli proti stále více protiválečně semknuté  republikánské kohortě, která si přeje podporovat právě jen Izrael. Této frakci, vedené novým předsedou Sněmovny reprezentantů Mikem Johnsonem, se podařilo ve Sněmovně prosadit návrh zákona, který schvaluje 14 miliard dolarů na válku Izraele proti Hamásu, ale žádné další finanční prostředky na boj Ukrajiny proti Rusku.

Snaha o rozvázání obou válek pravděpodobně v Senátu nepřežije; nejsou to jen demokratičtí senátoři, kteří souhlasí s prezidentovým hodnocením , že „útok na Izrael je ozvěnou téměř 20 měsíců války, tragédií a brutality páchaných na lidu Ukrajiny“. Ale pan prezident se hluboce mýlí.

Ve skutečnosti válka v Gaze a válka na Ukrajině nejsou podobné, ale zcela odlišné, a to jak ve svém strategickém významu, tak ohledně morálky. Ani šéf sněmovny reprezentantů Johnson, ani váleční skeptici Republikánské strany Ukrajiny neodvedli dobrou práci při vysvětlování  proč, ale jejich instinkty jsou správné.

Pro Spojené státy je Ukrajina téměř výhradně válkou volby, kterou z velké části vyvolala bezohledná americká politika. Spojené státy neměly potřebu finančně a symbolicky zasahovat do domácích bojů Ukrajiny ve prospěch nejvíce protiruské frakce, jak tomu bylo za prezidenta Baracka Obamy během povstání na Majdanu. Rusko, které už nebylo tak slabé jako v 90. letech, si začalo hlasitě stěžovat na vměšování USA, až v roce 2014 ovládlo Krym. S tím, jak se de facto vojenská spolupráce mezi NATO a Ukrajinou za prezidenta Bidena ještě více zintenzivnila, jsou ruské námitky stále odpodstatněnějšíí – jen aby byly ostentativně  ignorovány.

Ruská invaze a děsivě brutální válka, která následovala po dobu 20 měsíců, byla tedy zcela předvídatelná a zcela zbytečná.

Jen si na chvíli představte, že by zvolený mexický prezident byl nahrazen v protiamerickém puči podporovaném Čínou a pak by nový režim usiloval o vojenské spojenectví s Čínou. Washington by reagoval velmi podobně jako Moskva.

Existují i ​​jiné způsoby, jak jsme se mohli chovat, abychom podpořili Ukrajinu, aniž bychom šťouchli do ruského medvěda. Spojené státy by klidně mohly Ukrajině říci: „Přejeme vám vše dobré, ale vy osobně  jste garanti své vlastní svobody.“ Ukrajina by učinila nezbytné ústupky v oblasti geografie a statisíce mladých mužů, Ukrajinců a Rusů, by nyní nezemřely nebo zmrzačené.

Kdybychom to udělali, Rusko, které má své vlastní trpké zkušenosti s islámským terorismem, by neuvěřilo, že Spojené státy se zavázaly ke změně režimu v Moskvě, a tudíž by se necítilo nuceno postavit se proti Spojeným státům všude, kde by to šlo. především na Blízkém a Dálném východě.

Ukrajinská válka je téměř výhradně kauzou Spojených států – nebo konkrétněji úzké skupiny amerických elit, které těží z expanze NATO – jdoucích do zahraničí hledat problémy a vytvořitt je.

Ale zatímco válka na Ukrajině by bez bezohledného amerického zásahu neexistovala, Blízký východ je samozřejmě složitější. Mé názory na izraelsko-palestinský konflikt jsou zčásti utvářeny dvěma návštěvami Církví pro mír na Blízkém východě v letech 2006 a 2011. Po mnoho let jsem kritizoval izraelskou politiku na Západním břehu a způsob, jakým proizraelské nadšení formovalo zahraniční politiku USA v regionu v širším měřítku. Jak Izraelci, tak Palestinci mají oprávněný nárok na území s vypršelým palestinským mandátem. Spíše než jakýkoli pojem abstraktní spravedlnosti se současná situace vysvětluje tím, že Izrael je dlouhodobě vojensky efektivnější stranou.

Ale líbí se mi, že mnoho republikánů a dalších pravicově smýšlejících intelektuálů na Západě je při podpoře Izraele ovlivněno i něčím jiným. Není to křesťanský sionismus, o kterém se říká, že je nesmírně vlivný na americkém jihu a v Heartlandu. Je to pocit, že Izrael je součástí všeho, co zbylo ze společné civilizace Západu. Zejména Spojené státy, ale do určité míry také Francie a Německo a Anglie byly formovány židovskými umělci a intelektuály. Máme Freuda a jeho následovníky a Marxe a jeho a nespočet skvělých židovských romanopisců a Hollywood. Člověk by mohl valit oči nad rozsahem tohoto civilizačního příspěvku nebo odsuzovat některé jeho důsledky, ale je to velká část toho, čím Amerika je,  popírat to znamená jaksi popřít vlastní národní kulturu.

Izrael je součástí Západu, což je součástí jeho obtíží na Blízkém východě, ale je to také část důvodu, proč ho většina Američanů podpoří.

Takovým příkladem byl 7. říjen. Hamas je dokonce podle sebe genocidní teroristická organizace a nesnaží se to skrývat. Není jasné, zda Izrael ví, jak jej účinně odstranit, nebo zda má vůli vést městskou válku v tunelech. Je jasné, že každá země musí reagovat extrémně důrazným způsobem na jakoukoli skupinu, která svévolně zavraždila 1400 jejích občanů, většinou neozbrojených civilistů. Není zřejmé, co musí Izrael udělat, aby „obnovil odstrašení“, jak zní fráze, ale zdá se docela pravděpodobné, že by šlo o vojenskou akci, která je široce vnímána jako nepřiměřená a brutální. Každá seberespektující se země by reagovala stejně, pokud by na to měla prostředky.

Souhlasím s postřehem Matthewa Yglesiase, že Izrael vede spravedlivou válku v Gaze a nespravedlivou válku etnických čistek na Západním břehu Jordánu. Pokud mají Spojené státy zůstat zapojeny do regionu, ze kterého, jak se zdá, není úniku, budou muset začít s únavnou prací na podpoře rozumných Izraelců (a marginalizaci protiarabských fanatiků), stejně jako potřebují oddělit Hamás od Palestinců. kteří jsou připraveni hledat napojení v Izraeli.

Nevím, jestli to půjde, ale úsilí je nutné.

Prezident Biden bezpochyby získá finanční prostředky, které požadoval pro Ukrajinu i Izrael; ve Washingtonu není bezpečnější sázka, než že žádosti o navýšení vojenského financování budou splněny. Ale nepleťte si důvody.

Izrael a Ukrajina nejsou součástí stejného boje „proti zlu“.

Rusko reagovalo stejně jako každá seberespektující se mocnost na soupeře, který se snaží vybudovat vojenské základny na jejích hranicích. Izrael reaguje na brutální masové vraždění svých občanů tak, jak by reagovala každá normální země. Washingtonští politici by to měli pochopit.

Autor:

Scott McConnell

je zakládajícím redaktorem The American Conservative.

oooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooo

Zmohu se na jediný koment – kdy  už konečně v Americe přijdou ke  slovu ti,  co  prokazují  zdravý selský rozum!  Už  nějaký čas  jich není málo ani ve velkém americkém  mainstreamu! V  Česku samozřejmě  v téhle kategorii pusto prázdno. Ale  v USA  jde  už  o docela pokročilý  trend. Jen  nemá  žádný  viditelný dopad. Ale  on se  dostaví!  Čím dříve, tím lépe. Pro nás, USA, Ukrajinu, Rusko a  celou planetu.

A Izrael a jeho válka? Za mne nemá  řešení. Takhle  si představuji  gordický uzel. Který nelze  rozetnout. A  soudím, že Izrael  tuhle  válku prohrál, ať zabije teroristických  bojovníku Hamasu kolik chce. Prohrál v myslích  většiny  lidí na planetě. A nemá čím a jak to napravit.

Ale ten Newsweek  by  fakt  Rakušan měl nechat zavřít….