Koho zajímá Mikola a Hrihorij z Majdanu?

Ukrajina  je  teď  častým tématem. Jak ve  sdělovadlech, tak na  blozích. Tuhle  mi tady  jeden nick, který  jsem viděl na Kose  vůbec poprvé  vytkl,  že  Kosa  a já se hrabeme  v  malém českém hovně  / dámy prominou/,abych jej citoval  doslova, zatímco na  Ukrajině  to vře!

Odpověděl jsem mu,  že nemám sebemenší  ambice řešit  světové problémy, že mi bohatě  stačí  ty  naše malé – české, ale  že  se v  tomto týdnu na  Ukrajinu na Kose dostane.  Což  je právě  dneska. A  chci  to udělat  jinak, než je v kraji  zvykem.

  Většina  českého mediálního prostoru  má  jednoduše  jasno  – hlavně nenechat Ukrajinu  Putinovi!  Abych  citoval  za  všechny  tyhle  takovou Petra  Procházkovou. Pro kterou je  trvale  Rusko zemí  dábla  u Putin nejspíš  Lucifer a Janukovič  jejich  slouha a ti z Majdanu, ať dělají  cokoli , včetně  házení zápalných  lahví na policisty, – hrdinové.   Zdaleka není  sama.

Druhou stranu  téže  mince  tvoří  ti  z opačného pólu  – zejména  militantní  levičáci – podle nichž  na  Ukrajině  řádí  fašisti, placení  SíAjEj. A Janukovič / který má  kriminání  minulost a  nejspíš těžce i současnost/ a  jeho  kamarila  mají  u nich punc bojovníků proti  rozpínavosti  amerického imperialismu.  Je zjevné,  že  neuspokojím ani jednu  z těchto dvou  komplementárních stran. Předem  říkám,  že  to vím, že  se o to  ani v nejmenším nesnažím a  že  je mi  to jedno. Hodlám si  totiž   dovolit  luxus – pohled jednoduchého  občana  cizí  země a k němu přidám optiku, jak  vidím já  pozici  jednoduchých  Ukrajinců. Třeba  těch, co  jsou  dnes  v  helmách a s  gasmaskami  v  centru  všeho dění – na  kyjevském  Majdanu, ale  třeba  i jinde po  Ukrajině.

Abych  to měl snazší, vytvořil jsem  si  dva  virtuální  Ukrajince – demonstranty  Mikolu a  Hrihorije. Tak jako  mám  pro některé ilustrace v  tuzemsku vám už  dávno známou českou virtuální  rodinku  Vzorňákových.

A položil jsem  si  otázku , kterou  si zjevně  nepoložili  ti  dva  z Majdanu

– koho vlastně  zajímají?

Protože  o ně  a dalších   dolních  46 000 000 jim podobných,  by mělo jít  v první  žadě!  Mělo…  Jak  je  to ve  zkutečnosti?  To  tušíme nejspíš  všichni. Takže  koho že  ti dva , co  táboří na  Majdanu  už  skoro  deset  týdnů, opravdu zajímají?

Přirozeně  jejich  rodiny,  u kterých nejspíš převládá  jediný  pocit  – strach o ty  dva!  To je jasné a zřejmé.  koho dál? Určitě  prezidenta  Janukoviče!  V  jediném smyslu  – kdy kluci odloží  helmy a  půjdou domů!

Pak určitě  jejich opoziční lídry. Co  řeší tihle?  Za  kterým z nich  ti dva  stojí, zda  to už  nezabalí  a  jestli budou  ještě vůbec  respektovat  jejich příkazy nebo zda  už  patří k těm, co  se jim úplně  vymkli  z  ruky.Tihle  jsou zřejmí.

Kdo  další má  na nich zájem? Určitě  mezinárodní televizní  štáby! Kdyby  totiž  Hrihorijové a Miolové  nebyli, nebylo by  co točit!   A  pak ještě  ti, co  stojí v  pozadí  všech  těch událostí. Teď  bych nejspíš  měl  psát   dvojjedině o  Putinovi a  JúEsEj. Tak aby  to vyhovělo v  Česku  rozšířenému obecnému vkusu.  Neučiním  tak – opřu se radši o zajímavou  úvahu Dmytra Vydriny , takto  ukrajinského filosofa a  hlavně  poradce PREZIDENTA JANUKOVIČE,  který  v kostce  řekl toto:

Jestliže  oranžová  revoluce  v  roce  2004 byli mladí milionáři, kteří s e tenkrát vzbouřili proti hrstce  tehdejších  ukrajinských miliardářů. Nyní  se od  té doby “  zazobaní“  oligarchové  snaží namířit  hněv ulice proti ještě pořád  hladovým milionářům.

Právě  jejich střet měl podle  Vydriny  zabránit  i podepsání  přístupové dohody . Miliardáři chtěli  ukrajinskou svobodu postoupit  ukrajinskou  suverenitu do rukou  evropských struktur, čímž  by  si také zajistili nedotknutelnost  svého majetku. Proti  tomu se  však postavili ti, kteří jsou   zatím pouze milionáři a  pro které  je prioritou  hospodaření   v  duchu  nám dobře známého hesla – „svou zemi si rozkrademe  sami“!!

Zajímavý  názor  což? Žádní  agenti  Wol  Strýtu,  žádní  čerti Belzebuba  z Kremlu… Nehodlám si hrát  na  chytřejšího než  je  jistě  naprosto  dokonale  informovaný  poradce ukrajinského  prezidenta.  Nicméně osobně  si myslím něco  velmi podobného. Jen podobného. Nikoli stejného.

Na jednom německém serveru jsem našel  úvahu, s kterou  souhlasím  zcela –  jde v podstatě  o  střet  oligarchů z  východu  Ukrajiny, kteří  mají strach, že  pokud  se Ukrajina  odřízne  od  Ruska a otevře  EU,  výrazně  to ohrozí  jejich zájmy, protože  jejich továrny  nebudou schopny  konkurovat  a  že  ještě  k tomu  budou  – zejména  v jejich klasickém podnikání  – těžkém průmyslu a  těžbě  uhlí, budou  vystaveni  konkurenci, kterou  nemohu zvládnout a   oligarchů ze  západu  země, kteří  podnikají  spíše  v  zemědělství, lesnictví a lehkém průmyslu, co si slibují,  že  dosáhnou  na  různé evropské dotace.

Tohle  prý  stojí  za propuknutím střetů.  Tak nějak  to  vidím.  V každém případě  — ať má pravdu   Janukovičův  poradce Vydrina nebo  německý server,   Mikola a  Hrihorij  z Majdanu   nezajímají  ani miliardáře ani  zatím ještě  hladové miliardáře, ani  východní ani  západní  oligarchy. Ani co by  se za nehet  vešlo !Vlastně  ne tak úplně  – zajímají  – jako potrava  pro děla v  jejich  konfliktech!Už  jste  viděli  miliardáře, milionáře  či oligarchu na  barikádách?

Jestliže  ovšem  prezentuji  názor  onoho ukrajinského  filosofa  a poradce či  cosi z  Německa, rozhodně nebagatelizuji  zájmy  vnějších  sil -Ruska,  Evropské  unie a  Spojených s tátů.

Začnu  těmi  posledními  – nemohu si pomoci,  USA  hrají  hodně  hloupou  hru – pořád  ještě  vidí  Rusy optikou studené  války.  Tedy jako soupeře, kterého je  třeba co nejvíce  oslabit a pokud  možno  rozdrobit. K  čemuž  se  dění  na  Ukrajině  báječně  hodí.  Přijde čas, kdy tohoto  svého postoje  budou  velmi litovat. Opakovaně píši,  že  nikoli Moskva, ale  Peking  je  dlouhodobě strategickým  problémem  Washingtonu. Já bych  na místě  amerických  admnistrativ  velmi usiloval o to, abych  měl  z Ruska pro tenhle případ  spojence, pokud  možno v kondici a nikoli  rozloženou  zemi,  kterou  si  Čína, i s jejím nerostným bohatstvím,  dá  jednou jako předkrm před  hlavním  chodem!

Nechápu, proč  Washington nezaujme  k  událostem v  Kyjevě  stejný postoj   jako k těm naprosto identickým, které  se paralelně  a to ještě  déle, odehrávají  v thajském Bangkoku!  Tam vláda  vyhlásila  vyjímečný  stav,  sem tam zasahuje  silově  armáda a  Amerika?  Nic! Vůbec  nic!  Kde  je  rozdíl?  Jen  v  tom, že  současná   vláda  i opozice je  proamerická? Hloupé,  velmi hloupé! To si nikdo  z  washingtonských  nepoloží  primitivní  otázku  – jak  dlouho budou  Thajci  s námi?  Museli by  si  totiž  odpovědět

1-  tak dlouho  jak jim to bude vyhovovat  a dokud  si budou myslet, že  jsme  silnější než  Čína  a můžeme  a budeme  je tedy  před  Pekingem chránit

2- dokud jim  to  Čína  dovolí.

Tristní  výsledek Ve  srovnání  s  Ukrajinou a potažmo Ruskem!

Ovšem  nějací  dva  chlápci  z Majdanu? Tak  ti  v  Americe fakt nezajímají  vůbec nikoho. A nikdy nebudou.   Vědí to  ti z Majdanu? Sotva.Oni vidí, že na  Ukrajinu přijede před nedávnem exprezidentský  kandidát  – senátor  Mc Cain  a čtou předvčerejší  svalnaté prohlášení viceprezidenta  Joe  Bidena. Který  nemá potřebu  jakkoli  kontaktovat  thajskou  vládu ohledně  výjimečného stavu, ale  vyhrožuje  sankcemi , jestliže  by  ke  stejnému kroku  sáhla  Ukrajina..  Ale  to se opakuji.

A  co  Evropská unie?  O  které  si  Mikola  s Hrihorijem  také  myslí,  že  ji zajímají. No  vlastně  mají trochu  pravdu. V jednom jediném ohledu – zájem o ně je  jako o spotřebitele‘ Tím to  hasne. Jistě – na Ukrajinu  přijela  její unijní  ministryně  zahraničí baronka  Ashtonová a  také  český  komisař  pro  rozšíření unie Štefan  Fuelle. A vyslovili  jejich konání podporu!  Prý bojují za  spravedlivou  věc!

Být  Mikolou  a  Hrihrijem, bly bych  také  nadšen. A  samozřejmě, že  bych měl Janukovičovi  za  zlé,  že nepodepsal  asociační dohodu   s EU, která nastartovala současnou  vlnu  nepokojů.  Určitě  bych  chtěl být  unijním Evropanem. Nebo aspoň tomuto statusu  co nejblíže.

Co  však  chce  s Ukrajinou sama  unie?  Ví  to vůbec?  Na  tohle  bych se teď  já ptal,  ve  svém věku, kdybych byl  Ukrajincem! Měl bych totiž  na paměti,  že  EU  už  jednou  byla  nadějí jisté revoluce. Říkalo se jí  oranžová. Ta byla  také proti Janukovičovi. Agentovi  kremelského Belzebuba. Přivedla  k moci“ prozápadního“ Juščenka a  premierku  Timošenkovou.  Kteří slibovali boj proti korupci, odstranění  oligarchů a  to,  že  Ukrajinu  dovedou do EU….A  Unie  se tvářila, že  Kyjevu  ekonomicky  výrazně  pomůže.

A co bylo výsledkem? Velké  NIC! Skutek utek! A to byla  tenkrát  EU ve srovnání s  dneškem v dokonalé kondici. Naopak – přišla   plynová  krize  v  roce 2009.   Kdy najednou Juščenko a  Timošenková  neměli jak platit  za  ruský plyn. Juščenko zkoušel tehdy situaci  řešit  tím, že  kradl plynové  transporty  z  Ruska  do Unie.Až  Kreml  prostě  zavřel kohouty. A všem  tehdy  hrozila  studená  kamna. Nejenom ve Lvově  nebo Žitomíru. EU tenkrát, za  českého prostřednictv,í  zkoušela  zprosředkovávat  /pamatujete  naduté a svalnaté  řeči Topolánka, jak to vyřešil??/, ale  nakonec se  vše podstatné  odehrálo mezi Kyjevem a  Moskvou. ZA konkrétní prachy  nebo protiobchody. Na  tohle  bych  si být  těmi dvěma  kluky z Majdanu  vzpomenul.  Aniž  bych třeba  věděl,  že  v mezičase se  tomto  ohledu  – tedy dodávek  plynu  výrazně  – pozice jejich  státu změnila. Nikoli k lepšímu.  Ano , světové  ceny  za  plyn  výrazně  klesly. Dobře pro  Kyjev.  Ale to je také  jediná  dobrá  zpráva. Na které  nikdo  z jejich země  nemá zásluhu. A  teď ty  špatné. Ty  jsou hned  tři:

1- Ukrajina  je nyní   platebně  snad  v ještě horší situaci  než  v roce  2009. Rozpočet pracuje s  deficitem  20%.  S and  P  nedávno snížila  rating  na krizové Ccc. Dál už  je jen  pásmo bankrotářů  -D.

2- Rusko dokončilo plynovod  do  Číny a  do Japonska a má tak  alternativě na výběr  velmi bonitní zákazníky

3- Rusko otevřelo plynovod  Nordstream po dnu Baltského moře, takže  na tranzitu  už nelze  parazitovat.A  to ani v jejich zemi, ale  ani v Bělorusku  a také  ne v Polsku.I přes polské protesty!  O speciální  a podivné  roli Varšavy  bude ještě  řeč.

Může  být, že  si  ti  z barikád  myslí,  že  když  bude nejhůř,  dostanou plyn  otočením průtoku v  existujících plynovodech. Jak bylo pomoženo v kritickém roce  2009 například  Slovensku, které bylo  tenkrát bez  rezerv. Ale to, na  rozdíl od  Ukrajiny – mělo a má  čím platit!

Že  by  EU  mohla  něc ouvolnit ze svých  finančních  rezerv a  Ukrajině  to osladit? Mohla. Ale neuvolní. Bylo by to na  úkor  svých vlastních čekatelů na peníze! Nedala nic  pro oranžové  revoluci, odmít a Janukovičovy  finanční požadavky jako  fantaskní  v loňském  listopadu, před podpisem  smlouvy  o partnerství! Tohle jsou  tvrdá  fakta.  A pokud  bych  byl schopen  němčiny, být  Ukrajincem?  Pak bych nepochybně  zaregistroval opakovanou sérii výroků  bavorského  premiera  Horsta Seehofera. Který  zcela  bez obalu požaduje  na  kancléřce a  její  nově  vládě, aby  se zasadila bezpodmínečně o to, že  EU  NEBUDE DÁLE  ROZŠIŘOVÁNA! Nic menšího. Záchranný  člun je plný!

 Přidejme  si k  tomu obrovské ekonomické potíže celého  románského, potažmo jižního křídla  Unie, včetně  Francie,  která  má  výrazně  vyšší % nezaměstnaných než  Německo a je jasné,  že  v Bruselu a  hlavních městech  členských  zemích o Ukrajinu jako  člena  klubu  nebo aspoň přidruženého  člena, s výjimkou  přístupu na její  trh bez  celních barier, nikdo nemůže  stát!

Ne, o Horstu  Seehoferovi  a jeho  tvrdých požadavcích Mikola  ani Hrihorij nemusí  vůbec nic  vědět. Klidně jim mohou  být  ukradené  úvahy  o  tom, že  EU  je  z  půlky pleite  a  rozhodně nemá  na  to, aby  sanovala  stát  s potížemi Ukrajiny při její  velikosti.  Ale  zvažoval bych detail, který  mají před očima  – to , že  z Ukrajiny  odchází   a  své pobočky jedné  místní bance tam prodává za  spotovou  cenu  rakouská  skupina Raiffeisen!  Tahle  velká  finanční  skupina,  která  je  skutečným specialistou  na středoevropské a východoevropské   finanční trhy. A ta  prostě  Ukrajinu  odepsala. Udělaal  kříž  nad  její  ekonomickou  budoucností.  Provedla  by  to , kdyby  věřila  ve  velkou pomoc  Unie?

Umím si představit,  že  oba  chlapi z  barikád  a mnozí  ostatní další by mi  odpověděli  – to je  velká politika, ta nás nezajímá.  Nám  stačí, když  přičleněním k  EU  budeme  mít  jako jednotlivci   daleko snazší přístup  na  unijní pracovní  trhy!  Tomu  rozumím.  Nicméně  – znáte   větší  strašák pro všechny unijní politiky  než že na  jejich, už tak  decimovaný  trh, přijde  možná  i několikamilionová  vlna  dalších uchazečů  o práci? Jde   o dokonalou noční můru! Sotva  Unie  vstřebala polského instalatera  právě zápasí  s rumunským  přidavačem, tak  najednou  si zavaří  tím, že  ještě   si pustí dovnitř  Ukrajince?!

Ne  Unii  lidé  z barikád  nezajímají.  A  když tak  v negativním slova  smyslu. Aktivní podporu  Ukrajiny  si EU  prostě nemůže  dovolit.  Tenhle závěr pokládám za jednoznačný.

Proto nevěřícně zírám na  unijní ukrajinskou  politiku!  Jestliže  jsem  otaxoval  americké  snažení za  hloupé, musím  to, co  provozuje  Brusel  vůči Kyjevu,  klasifikovat  jako   nepochopitelnou mimoňovitost!

Nechápu ji!  Co vlastně  Unie  hodlá  dosáhnout svými  radikálními postoji?  Chaos  na Ukrajině?  Vyhrocení  situace?  Její  rozpad?  V  pondělí  večer už  k tomu byl jen  krůček. Evidentně  ničím  a  nikým  neřízení militanti  vzali  dění  do svých  rukou Když  začali obsazovat  ministerstva s orgány  státní  správy  země  jak v Kyjevě tak  na  západní  Ukrajině. Scházel už jen krok k občanské válce.

Tohle  byl prostě  zlomový  okamžik  ukrajinských protestů.  Jsou jen  dvě možnosti

– že  vláda silou obnoví pořádek

-nebo  vyhraje  ulice

Zdá  se, že  ustupuje  prezident. Padla  vláda,  vyjednává se o generální  amnestii pro  účastníky  demonstrací, před soud  naopak  mají  být  pohnáni  ti, co  řídili  zásahy  policie. Bude to stačit  na  zmírnění  chaosu v zemi a  na návrat k normalitě?  Nevěřím.  Tipnu  si  – pro Janukoviče  je  to  asi  maximum toho,  kam  až může  ustoupit, bez  rizika  osobní likvidace.  Pro  militanty  je  to příliš  málo.  Opozice , respektive  její  vedení  jednak není  ani náhodou jednotné a  hlavně, část těch, co jsou v  ulicích neuznává  žádné  autority  Kromě  svých  vlastních z jejich tlupy. A  tihle,  řečeno  brutálně, ochutnali  krev. Obrazně i doslova. A nechtějí už  nic menšího  než  úplné potření  druhé strany.  Tou není jen  Janukovič, ale  v podstatě  celá  ruskojazyčná  východní  Ukrajina.   Jestli jsem  dobře četl na internetu, tak  krymští kozáci  vyhlásili,  že  když  vláda  v Kyjevě  prohraje, jsou rozhodnuti  vybojovat  odtržení  Krymu  od  zbytku země. Ten ostatně  patří  pod Kyjev  pouze  od  roku  1956, kdy  jej  Chruščov  věnoval  svému národu a  odtrhl od  Ruska. V  Doněcku  zase  byla  zorganizována  domobrana  pro případ, že  by někdo chtěl  i tam obsazovat  státní a samosprávné  úřady.

Uvědomuje  si Brusel, co by  se asi tak  dálo, kdyby  konflikt vyústil  například do občanské  války?  Že by se také nějakých  10milionů lidí  nebo i  víc  mohlo dát  do pohybu směrem na  západ?  Že  je to nemožné?  Tak  ať  si někde opatří  výroky  západoukrajinských banderovců!  A  dalších  krajních nacionalistů!  Kteří nemluví o ničem menším  než  o vyhnání  Rusů. A  tihle  mají evidentně  úspěch  ve Lvově, Tarnopolu , Rovnu, Lucku a podobných městech!

A co mne  doslova  děsí, jsou polské prapory, které se objevují  sem tam na záběrech z  ukrajinských protestů! Byly  k vidění  i při  nedávných střetech v Minsku!  A myslím, že  to byl  zpravodaj  ČRo 1 Martin Dorazín, kdo v  jedné  z reportáží  konstatoval,  že  Varšava  je, na  rozdíl  od  Unie  velmi aktivní  směrem k  Ukrajině… Je li to pravda,  pak  by  někdo měl  Polákům hodně  rychle  důrazně  domluvit. Ono totiž  přikládat  pod  přetopený  kotel  může vést  k  výbuchu!  Je  si  Varšava  jistá, že  ho ustojí?   Dejme  tomu  že  ano.  A  co když  vyhraje  dokonce jackpot? Ve  formě  toho, že  se Ukrajina  rozpadne,  A nemusí  to hned  být  na několik menších  států, jak jsem také  četl. Stačí na ty  klasické  zvažované  dva  Ukrajinu  tvrdých  nacionalistů na  západě  a  zbytek, co se nejspíš nějak připojí  k Rusku?   Co  si od  toho Poláci  slibují?  Že zkusí  na  oslabených nacionalistech získat  zpět  území, zabraná  Stalinem  v  roce 39? To snad ne!  Chtějí eventuálně na stejném principu  vracet  Slezko a přímoří  Německu?  Nebo snad věří, že  budou hegemonem  v oblasti a  ona západní Ukrajina  bude něco jako jejich polokolonie?  Jestli ano, pak by na nositele  těchto myšlenek  měli  rychle  ve Varšavě  hodit  síť, navléci jim  svěrací  kazajku a  dát  roubík!

To poslední, co po    Jugoslávii ještě  Evropa potřebuje, je  další  rozpad  státního útvaru po etnické  hranici. Navíc  státu  velkého! Dříve  nebo později se totiž  o  svá práva  podle  tohoto mustru přihlásí Baskové, Vlámové, italský  sever, jižní Tyroláci, Korsičané, Skotové  a třeba  i muslimové . V takové  Belgii o tom  nepokrytě  uvažují a  dokonce stejné hlasy znějí  i z Británie  nebo jižní Francie!  A  to nemluvím o latentním  ,  už pomalu sto let starém  nevyřešeném  problému maďarské  diaspory  ve  střední Evropě!  Skutečně  si  někdo  při smyslech může  přát  ukrajinský  rozpad,který by  jistě  povzbudil a legitimizoval všechny  evropské separatisty?

Mikola a Hrihorij  na Majdanu  si  myslí,  že zajímají svět. Že  píší  dějiny a  že  -ano bude líp.  Vidím to přesně opačně.  Oni v podstatě nezajímají  vůbec nikoho z těch,co do toho mají  co mluvit. Ale  může být  daleko hůř. Zatraceně  hůř… Nicméně – klidně přiznám, že  kdybych byl  Ukrajinec, asi bych tam  byl s nimi a  sdílel jejich naděje. Pokud  bych  tedy  nebyl Rus  třeba z Charkova nebo z Oděsy. Každý  věří, že může  být lépe.  I když  to  říkají třeba Anoferti  z  Ukrajiny.

A jaká  by měla  být  česká politika  směrem k Ukrajině?  Na  rozdíl od většiny sdělovadel si  myslím, že  krajně opatrná a  nenápadná.  My  už  jich  zde  máme, alespoň  těch oficiálně podchycených podle posledního sčítání – asi  125 000,  Ale nejspíš  podstatně  více. Registrovaných  Slováků je  tady polovic….

P.S. málem jsem zapomněl.  Mikolovi a Hrihorijovi  hrozí, že narazí na  evropskou realitu. Nejpozději  za  čtyři  týdny. To totiž  by  do Kyjeva  měla   přijet v  šestnáctifinále Evropské ligy  CF  Valencia. Na  záběrech z Kyjeva je patrné,  že  stadion Dynama, jehož jsou  asi oba  virtuální barikádníci  jsou  fandy, je  bezprostředně u bojové  zony. Nevěřím, že  kdyby  to tam mělo vypadat  jako teď, že  by  se v Kyjevě   hrálo.A  nejspíš  nejen  tam, Tottenham  by  asi  neletěl do Dněpropetrovsku, Lyon do Oděsy  a moje  Viktorka  by nemusela  do Doněcka.. I tohle je  revoluce.