napsal Gerd
Nebojte se, nebudu Vás nudit dalšími detaily z kauzy Davida Ratha, ale chtěl bych připomenout kauzu jinou, všední, už skoro zapomenutou, o korupci na Ministerstvu obrany.
Jestli jste mysleli na ing. Miroslava Kalouska 13 x vyšetřovaného, zase jste se zmýlili. Nebude to ani o něm. Bude to o jiném člověku.
Většině lidí kauza unikla, protože v té době se všichni věnovali útěku Radovana Krejčíře, výstavbě radaru v Brdech, Pandurům, apod.. To vše přehlušilo jiné kauzy, o nic méně třeskuté. Přesto je tahle kauza taková všední, dějí se jich nejspíše tisíce.
Nefigurují v ní žádná velká jména, ukradené částky jsou na poměry korupce v ČR docela malé. Poli ici zasahovali do vyšetřování po prvotní nebývalé aktivitě už jen vlažně. Přesto policisté čelili silným tlakům a státní zástupce Barnabáš Liška četným žádostem na odvolání a byl v médiích dehonestován (třeba od Johna Boka ze spolku pro nezávislou justici Šalamoun
Naštěstí se sešla kombinace několika schopných policistů, pracovitého státního zástupce a schopného Krajského soudu. Neuvěřitelná náhoda v ČR. Několikrát mohlo celé vyšetřování skončit úplně za nezájmu politiků, novinářů, veřejnosti.
Jinak kauza probíhala standardně, i tlaky politiků byly standardní jako v jiných případech. Kauza měla zkrátka takový obvyklý průběh. A o to je smutnější výsledek, protože jde jen o viditelnou špičku ledovce. Kolik toho ještě nevidíme? Ale už nebudu napínat Vaši představivost.
Znáte jméno ing. Václav Regner? Vážně ne? Jde o kauzu korupce na ministerstvu obrany, ve které bylo zapleteno asi 52 osob. Tento člověk byl obviněn jako hlava organizované zločinecké skupiny cíleně manipulující se státními zakázkami.
Ale začněme od počátku. Za ministra obrany Karla Kühnla (ve funkci 4.srpna 2004 až 4. září 2006) byl Václav Regner ředitelem sekce správy majetku. Ze špatně čitelné armádní ročenky z roku 2006 vyplývá, že spadal pod prvního náměstka MO, kterým byl do 5.9.2006 RNDr. Pavel Šalmbach, MBA. Podle některých vyjádření P. Šalmbacha měl Václav Regner přístup k ministrovi kdykoliv a P. Šalmbach několikrát navrhl jeho odvolání. Odpověď ministra prý byla, že mu byl Václav Regner doporučen zvenčí a nemůže s tím nic dělat. Ministrovi stačilo pro přijetí Václava Regnera pouhé doporučení od někoho, na koho už si ovšem ani nevzpomíná. Nejdříve dělal Karlu Kühnlovi poradce, pak byl jmenován na neobsazené místo sekce správy majetku.
Václav Regner byl zástupcem prvního náměstka a ředitelem sekce správy majetku MO (SSS MO) do 5.9.2006, kdy byl odvolán. Nedohledal jsem, kdy byl vlastně jmenován do funkce, ale jmenoval jej už zmíněný Karel Kühnl. Určitě byl ve funkci v roce 2005. Někteří novináři uvádějí, že kauza měla přesah do činnosti předchůdců a následníků K. Kühnla, ale to se mýlí. Působení Václava Regnera na MO se týká opravdu jen období ministrování K.Kühnla, který po funkci ministra obrany dostal standardní zlatý padák politiků v podobě postu velvyslance v Chorvatsku (2007 – 2012).
Po jmenování začala ta pravá aktivita Václava Regnera, jejímž výsledkem byly podezřelé zakázky za 330 milionů korun. Pro objektivitu udávám, že armádní zakázky jsou podezřelé všude, ale v ČR všechny a za všech ministrů. Kdo se o armádní zakázky zajímá blíže, doporučím mu článek http://www.cs-magazin.com/index.php?a=a2007061039 Počte si!
Kdo nemá tolik času jej pročítat, jen uvedu přiznání švédských výrobců gripenů, že ve dvacetimiliardové zakázce pro ČR rozdělili zprostředkovatelům na provizích „několik miliard korun“ a nevědí, co se s penězi dál dělo. Na MO je roční rozpočet kolem 50 mld. Kč, ale jeden rok přesto MO schválilo nákupy armádního majetku za 150 mld. Kč. Jak? Zatížili budoucí rozpočty MO. Něco jako zadlužování státu, třeba tam načerpali inspiraci.
Aby nikdo nemohl z nezákonných obchodů vycouvat, mafie na MO si pozvané podnikatele natáčela na video – viz http://www.cs-magazin.com/index.php?a=a2011042019 . Na schůzkách se domlouvaly stavební zakázky, úplatky, výše provizí i to, kdo bude při zakázce dělat jen křoví. Článek Jana Gazdíka z dubna 2011 (viz předešlý odkaz) je natolik krátký a výstižný, že si jej dovolím ocitovat celý:
Na filmové představení o korupci v přímém přenosu pozvali před třemi lety vojenští policisté kompletní vedení ministerstva obrany v čele s jeho šéfkou Vlastou Parkanovou. Většina „diváků“ byla po zhlédnutí snímku omráčena. Přímo před očima se jim totiž odehrávalo žoviální licitování stavebníků a vlivných úředníků ministerstva o tom, která firma příště vyhraje stamilionovou stavební zakázku na opravu kasáren, kdo bude dělat jen „křoví“ kvůli dojmu regulérní soutěže či ve které kapse skončí statisícové až milionové provize. „Po promítání se v sále rozhostilo ticho . Ministryni Parkanovou vyvedlo představení zcela z míry,“ líčí jeden z kriminalistů, který se na vyšetřování podílel. Vedení resortu se totiž poprvé přesvědčilo, že vlivní úředníci – často blízcí spolupracovníci náměstků či sekčních šéfů – jsou napojeni na stavební mafii. Za informace či zmanipulování stavebních zakázek byli proto luxusně placeni. „Poučné byly reakce diváků. Někteří blízcí spolupracovníci Parkanové totiž video s ohromujícími a nevyvratitelnými důkazy začali ihned zlehčovat. Prý to ještě nic neznamená. A my si tehdy kladli otázku, proč to vlastně dělají. Nejdou i oni korupčníkům na ruku?“ vzpomíná kriminalista.
Několikaleté vyšetřování vyústilo v návrh Útvaru odhalování korupce a finanční kriminality obvinit 54 lidí, kteří se v letech 2005 až 2007 podíleli na až dosud nejrozsáhlejší korupci ve státní správě. Osmnáct z nich je obviněno za účast na zločinném spolčení. Jen pro představu: usvědčující dokumenty zaplnily tělocvičnu. Mafie na ministerstvu obrany byla podle státního zástupce Barnabáše Lišky precizně organizovaná. Její hlavouni získali brzy jistotu, že si mohou dovolit všechno. Při rozdělování stavebních zakázek používali například důmyslné losovací zařízení, do něhož se vkládaly obálky s nabídkami firem. Kriminalisté v něm objevili magnety, s jejichž pomocí byla vždy vybrána předem dohodnutá firma. Výše jejího „vděku“ ministerským úředníkům činila až dvacet procent ze získaného kontraktu. Šlo o statisíce a někdy i miliony.
Prsty mafie sahaly daleko: měla třeba vždy včas k dispozici podrobné zprávy o výsledcích vyšetřování vojenské policie či rozvědky. „Věděli jsme, že jim někdo naše informace předává. Co jsme měli ale dělat? Stěžovat si na ministerstvu obrany u lidí, které jsme podezřívali?“ říká tehdejší šéf vojenské rozvědky Miroslav Krejčík. Ministr Alexandr Vondra ho nedávno zprostil mlčenlivosti, aby Krejčík mohl o zákulisí tohoto skandálu – a nejenom jeho – vypovídat před bezpečnostním výborem Poslanecké sněmovny. „Myslím, že bude zajímavé, když se poslanci dozvědí, jak naše zprávy zůstávaly bez odezvy a jak se k našim zjištěním stavěli někteří politici. Někdy před námi dokonce utíkali. Nechtěli nic slyšet,“ říká Krejčík.
Za hlavu mafie na ministerstvu obrany, která si tento resort cílevědomě vybrala jako nejsnadnější a nejbezpečnější zdroj závratných zisků, bývá policií označován nejbližší spolupracovník tehdejšího ministra obrany Karla Kühnla šéf sekce správy majetku Václav Regner. Ve svém včerejším prohlášení označuje své obvinění za nespravedlivou a účelovou manipulaci policie. „Jde o mstu a komplot šéfa rozvědky Krejčíka a státního zastupitelství, protože jsem odmítl spolupracovat s kontrarozvědkou a doplatil tak na loajalitu k ministru Kühnlovi,“ hájí se Regner. Až dnes vychází najevo, jak obrovským tlakům museli čelit policisté, a dokonce i žalobce Barnabáš Liška. Silné byly zejména snahy o Liškovo odvolání z případu. Dobře načasován byl podle právníků i případ jindy přehlédnutelného zabavení rostlin marihuany v pronajatém kravíně. Jak to souvisí s korupcí na ministerstvu? Úzce. Policie zajistila rostliny jako důkaz, ale špičkoví právníci pohnali tento banální případ až k Ústavnímu soudu. Jeho závěr byl šokující: důkazy byly získány protizákonně, protože prohlídku povolil (stejně jako při zabavení materiálů na ministerstvu obrany) jen žalobce, což nestačí. Měl to udělat soudce. Na tento verdikt se také Regner odvolává jako na nezákonné pořízení důkazů.
Pokud by tomu tak nakonec bylo, pak by i přesvědčivý „thriller“ o zločinném spolčení na ministerstvu obrany byl u soudu bezcenný. Verdikt Ústavního soudu vyvolal podle experta na ústavní právo Jana Kysely doslova poprask. Vedl by totiž k očištění mnohých mafiánů a tunelářů. „Ústavní soud se proto znovu sešel a rozhodl, že v případech, kde žalobci rozhodovali v minulosti po právu, nebudou nyní získané důkazy považovány za protizákonné,“ vysvětluje Kysela.
Zajímavým způsobem probíhalo jednání o úplatku. Na počátku činnosti, pak se přestali bát. Částku, kolik měl úplatek činit, ukazovali na displeji mobilního telefonu a následně ji vymazali.
Na počátku bylo trestní oznámení inspekce ministra obrany. A také série asi deseti dobře informovaných anonymů od někoho z armádních podřízených. Stěžejním důkazem jsou odposlechy pořizované do jara 2007. A pak úlovky z domovních a kancelářských prohlídek: u jednoho pečlivého podnikatele (sic!) našla policie dva kalendáře, do nichž si zapisoval poskytnuté úplatky.
Pozn.: Prý tím nepříliš inteligentním podnikatelem, který si tak pečlivě zaznamenával úplatky a poskytl nejvíce důkazů Policii ČR proti všem obviněným, je plzeňská Regnerova podržtaška MM. To jméno se v okolí Václava Regnera objevuje dlouhodobě, a podle všeho trestnímu stíhání zázračně unikl, když do něj namočil všechny ostatní obviněné. Třeba šlo o pragmatickou výměnu s Policií ČR za spolupráci při vyšetřování.
Jihočeská expozitura protikorupční policie nasadila odposlechy na úředníky z VUSS a jejich oblíbené stavební firmy v dubnu 2006. Tajné nahrávání trvalo deset měsíců. Pak policie provedla velký zátah, při němž zabavila v kancelářích stovku počítačů. A před šéfem operace Markem Belkem a dozorujícím státním zástupcem Liškou se postupně rozevřela malá království, jimiž protékají stovky milionů korun z armádního rozpočtu.
Obžaloba se soustředí na devět z třiceti „cinknutých“ zakázek z let 2005 až 2007. Seznam mohl být klidně i delší. „Kdekoli jsme zaryli, tam jsme něco našli,“ říká Barnabáš Liška. Tvrdé jádro z 52 obžalovaných (11 ministerských úředníků, 38 lidí z firem, dva notáři a advokát) tvoří třetina, která podle názoru obžaloby odpovídá definici zločinného spolčení, tedy gangu s přesně rozdělenými úlohami.
A jaké konkrétní kroky skupina kolem Václava Regnera dělala?
Nejde o žádné obří armádní nákupy. Žádné tanky ani výzbroj, ale třicet všedních stavebních zakázek, dohromady za „pouhých“ 330 milionů korun. Největší a nejkřiklavější byla oprava kotelny v kasárnách v Jindřichově Hradci. Tato zakázka byla zadána v červnu 2006, původně za 66 milionů. Postupně se ale plynofikace, nová kotelna a rozvodna jaksi prodražily. Město Jindřichův Hradec přitom právě v té době dokončilo svou vlastní, daleko větší kotelnu za 130 milionů a nabízelo vojákům, že se k ní mohou napojit (měla takové rezervy, že by klidně mohla vytápět několik kasáren). Státní zástupce Liška zvažoval, zda armádní kotelna nebyla vůbec zgruntu zbytečná zakázka, která byla od prvopočátku určena vytipované firmě. Takto natvrdo to ale nakonec do závěrečného shrnutí nenapsal.
(Pro neznalé situace, kasárna v Jindřichově Hradci stojí naproti nemocnici přes ulici. Pro vytápění stačilo překlenout silnici a připojit se na přívod tepla pro nemocnici).
Kotelna v Jindřichově Hradci se cenou vyšplhala z 66 milionů na zhruba 89 milionů korun. Dále se jednalo o provozování vojenských ubytoven v Litoměřicích za přibližně 15 milionů korun, ale i menších zakázek za řádově stovky tisíc až miliony korun. Třeba úklidu domů v Praze, zateplení zdi v Žatci, úpravu rozvodů v Moravské Třebové nebo výměnu oken vojenských objektů
v Pardubicích, Olomouci či Lipníku nad Bečvou.
Zdroj: http://ceskobudejovicky.denik.cz/zlociny-a-soudy/byvaly-sef-sekce-ministerstva-obrany-dostal-tri-roky-vezeni-20140326.html
Takových státních a veřejných zakázek se na státní a komunální úrovni řeší tisíce! A velmi významný počet z nich je cinknutých. Chápete už, proč obce a stát nemají peníze na opravy čehokoliv?
Kolik na tom ta parta vydělala? Účastníci měli mezi sebou rámcovou dohodu o provizi ve výši 3 %, která půjde příslušnému řediteli (sekce správy majetku MO). V jednom případě se v odposleších podařilo zachytit přesnou výši nadhodnocení – u zakázky za 60 milionů to dělalo 18 %, tedy 11 milionů Kč.
Z výpovědi bývalého úředníka MO: „Sekční šéf Václav Regner si mě zavolal a začal mlčky malovat šipky k názvům stavebních firem. Ptal jsem se ho, o co jde, a on si dál maloval ty své šipky. Pak mi ošipkované seznamy strčil pod nos a já pochopil, že změnil pořadí firem z veřejné soutěže.“ Citovaný úředník údajně neposlechl, a byl proto po třech měsících vyměněn.
Jednomu obviněnému zase nahrál nový trestní zákoník, podle nějž už se nekriminalizují některé ekonomické trestné činy ve stadiu pouhé přípravy.
Stošestnáctistránková obžaloba je relativně stručná, při popisu skutků nezachází do detailů. Spis má ovšem 17 tisíc stran, k tomu 40 tisíc stran příloh. Žalobcem je Barnabáš Liška, náměstek krajského státního zástupce, který nastoupil na prokuraturu v roce 1977; byl členem KSČ. Specializuje se především na případy vrahů a násilníků, obžaloval například skupinu kolem Karla Srby (generálního sekretáře ministerstva zahraničí za éry Jana Kavana) za přípravu vraždy novinářky Sabiny Slonkové. Tehdejšímu ministru spravedlnosti Rychetskému jeho výkon tak imponoval, že před odchodem do Ústavního soudu navrhl Lišku mezi svými možnými nástupci. Pro obžalované byla každopádně špatná zpráva, že jejich případ mají v rukou Jihočeši. Podle zkušenosti odvolacích soudců se v tomto kraji s nízkou kriminalitou ukládají přísnější tresty než třeba na Ústecku, včetně propadnutí majetku. Berka i Srba by mohli vyprávět. (viz http://www.cs-magazin.com/index.php?a=a2011051036).
I v parlamentu kvůli kauze kolem Václava Regnera byla interpelace 7.6.2007, kolem 14:40 (http://www.psp.cz/eknih/2006ps/stenprot/015schuz/s015104.htm):
Cituji z parlamentního záznamu:
Poslanec Antonín Seďa (ČSSD): Děkuji, pane předsedající. Vážený pane premiére, já než přednesu svoji interpelaci, tak bych chtěl apelovat na vás, abyste už neurážel Poslaneckou sněmovnu a poslance. Interpelace je normální klasická naše práce a já bych opravdu apeloval na vás, abyste se panu poslanci a mému kolegovi Wolfovi omluvil. (Hlasy zprava: Za co?) Za to vaše vyjádření o drzosti.
Vážený pane předsedo vlády, s velkým znepokojením jsem sledoval vysílání ČT24 v pořadu Reportéři ČT na téma korupce na Ministerstvu obrany. Pro mě nepochopitelné bylo stanovisko exministra Jiřího Šedivého, v současné době náměstka vašeho místopředsedy vlády Alexandra Vondry, který v uvedeném pořadu otevřeně sdělil, že se dohodl s bývalým ředitelem sekce správy majetku na jeho odstoupení ze zdravotních důvodů v situaci, kdy věděl, že panu Václavovi Regnerovi byla odebrána bezpečnostní prověrka. Dovoluji si podotknout, že bývalý ředitel sekce správy majetku Václav Regner byl právě ministrem Šedivým jmenován po jeho nástupu do funkce oficiálním zástupcem prvního náměstka ministra obrany.
Vážený pane předsedo vlády, můžete nám sdělit váš názor, zda postup ze strany exministra Šedivého v situaci, kdy byl obeznámen s tím, že bývalý ředitel sekce správy majetku pan Regner je považován za rizikovou osobu, byl vhodný a správný a plně v souladu se zákony? Média informovala o odstoupení ze zdravotních důvodů. Jaký byl tedy skutečný důvod odstoupení a kdy skutečně pan Regner opustil Ministerstvo obrany? A je standardní, že ministři vaší bývalé vlády se domlouvali s rizikovými osobami, jak vhodně odstoupit z čerstvě jmenovaných funkcí?
Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek (ČSSD): Slovo má předseda vlády Mirek Topolánek.
Předseda vlády ČR Mirek Topolánek (ODS): Děkuji za slovo. Vážený pane kolego, tak jako já respektuji právo poslanců interpelovat premiéra v různých věcech, ať už jsou chytré nebo ne, tak vy respektujte právo na můj názor. Svůj názor si nenechám vzít nikdy nikým a nikde. Jestliže pokládám po tom, co se stalo ve věci Krejčíř za minulé Paroubkovy vlády, za nemístné a nevyšetřené, tak potom právem pokládám poukazování na naše pochybení ve věci Krejčíř za drzost a tento názor mi nevezmete.
V té věci, o které mluvíte, vám odpovím velmi jednoduše. Já o tom nevím nic. Vy tiše předpokládáte, že čtu noviny, že sleduji televizi, že jsem předmětný pořad viděl. Neviděl. Je docela pravděpodobné, že tam mohlo dojít k nějakému pochybení. Já se vám vyjádřím k věci pana Regnera písemně, protože v této chvíli vám k tomu neumím říct vůbec nic.
Děkuji.
Písemná odpověď M. Topolánka dohledatelná není, ale nedělejme si iluze, jak se lišila od ústní.
Dne 4.8.2007 padla první obvinění http://byznys.ihned.cz/c1-21748680-za-korupci-kolem-armadnich-zakazek-padla-prvni-obvineni
Kauza zapadla. Nešlo o nic velkého, ani o žádné velké škody, jen těch obviněných bylo hodně. 54 obviněných není zrovna málo. Ale nakonec z nich zbylo pouhých 18 osob.
Srovnejte si dva úryvky z novinových článků, které od sebe dělí 3 roky času. První z nich (u státního úředníka opravdu nomen omen):
Podle zprávy Blesku ze 7. ledna 2008 chtěl František Padělek, náměstek ministryně obrany Vlasty Parkanové, podle informací Blesku některé obviněné „uklidit“ do vznikajícího akvizičního úřadu. Ten má mít na starosti všechna výběrová řízení! Mezi obviněnými jsou mj. bývalý zástupce prvního náměstka ministra obrany Karla Kühnla Václav Regner a šéf Vojenské ubytovací a stavební správy Praha Robert Bochníček. Nejen jim měl podle informací Blesku Padělek nabídnout práci v akvizičním úřadu. Ten má převzít kompetence správy vojenského bytového fondu a rozhodovat má i o miliardových dodávkách pro armádu! K dohodě ale nedošlo. Protikorupční služba u bývalých vlivných zaměstnanců ministerstva a s nimi spolčených podnikatelů provedla domovní prohlídky. Všichni čelí obvinění ze čtyř trestných činů.
Druhý článek ze 17.2.2011:
Vlasta Parkanová se k akci vyjádřila:
„Není mi jasné, proč se celá věc táhne až do roku 2011,“ řekla exministryně Parkanová (tehdy KDU-ČSL, dnes TOP 09), která v čele resortu stála od roku 2007 až do jara 2009.
„Krátce po svém nástupu na ministerstvo obrany v lednu 2007 jsem byla seznámená s tím, že policie podezírá skupinu podnikatelů a zaměstnanců ministerstva obrany z korupce,“ řekla dnes. Na vyšetřování se tehdy podle ní podílela i Vojenská policie a ministerská inspekce a věc budila „velká očekávání“. „Bylo kolem toho veliké mediální haló. A pak se celá věc zavřela do hluboké tůně a nedělo se čtyři roky nic,“ poznamenala někdejší ministryně a dnes místopředsedkyně Poslanecké sněmovny.
Všimli jste si? Nejdříve se kamarádi chtěli o své předchůdce postarat. Proč asi? Asi jako se David Rath postaral o bývalého poslance Kotta. O 3 roky později se upřímně diví, proč vše tak dlouho trvá.
Jak celá věc dopadla? Viz http://ceskobudejovicky.denik.cz/zlociny-a-soudy/byvaly-sef-sekce-ministerstva-obrany-dostal-tri-roky-vezeni-20140326.html
Tresty padly 26.března 2014 a v té době byly nepravomocné, obvinění se mohli odvolat. Je tomu už rok a nic nového o kauze nevíme. Že by případ odvolací soud zatloukl úplně a všechny pustil?
V kauze figurují jména 11 ministerských úředníků, 38 lidí z firem, dvou notářů a advokáta.
Václav Regner, 3 roky vězení nepodmíněně, 8 let zákaz činnosti vedoucího zaměstnance veřejné správy a pokutu 600 tisíc Kč.
Petr Vokál, 2 roky podmíněně, 5 let zákaz činnosti, pokuta 150 tisíc Kč.
8 obžalovaných – každý 3 roky podmíněně s dohledem, zákaz činnosti a pokuty 200 až 400 tisíc Kč. Součástí trestu Zdeňky Ungerové (dříve Krajíčkové) byl i trest propadnutí majetku, 100% podílu v obchodní firmě.
Jména dalších obviněných: Petr Jůza, Pavel Mach, Leoš Houdek, Richard Navrátil z firmy Navatyp (zemřel v průběhu procesu)
Osvobozeni byli dva: notář Jiří Strnad a sekretářka stavební firmy Navatyp (dnes Prominecon) Více na: http://zpravy.e15.cz/domaci/udalosti/dalsi-podminky-za-armadni-zakazky-ceka-se-ze-soud-pritvrdi-1071624#utm_medium=selfpromo&utm_source=e15&utm_campaign=copylink
Která jména v kauze ještě figurují? Pozor, jména byla v kauze zmíněna, nemusí jít o obviněné: Advokát Zdeněk Rusek (bývalý voják), Václav Krajíček z COM-TIP, Dušan Popelka (úředník MO, který V. Krajíčkovi přiděloval zakázky a chodili spolu na golf), státní úředník z MO Tomáš Adler ze sekce ubytovací a stavební správy.
(čerpáno z http://www.ceskatelevize.cz/porady/1142743803-reporteri-ct/207452801240015/ )
Podíval jsem se, kdo vše se případně zajímá o korupci na MO a hledal jméno Václav Regner u organizací, které si boj proti korupci dávají do svého názvu. U Transparency International jsem neuspěl. Ani u spolku pro podporu nezávislé justice Šalamoun, jejíž představitel John Bok se ke kauze prokazatelně vyjadřoval. U jiných společností evidentně také ne. Na zprávách Primy se vždy spravedlivě rozhořčuje tým redaktorů nad kteroukoliv kauzou. Kdysi dávno i nad touhle. Ale v archivu mají pusto prázdno.
Vidíte, jak neuvěřitelně je korupční mafie rozlezlá v ČR a jakým způsobem ovládá státní složky moci zákonodárné, soudní a výkonné? A kromě toho ovládá i hlídací psy demokracie, sedmou velmoc. Kromě několika málo nezávislých zdrojů je veřejné mínění formováno předem připravenými články. Na případu zabavení rostlin marihuany je vidět, jak málo chybělo k úplné beztrestnosti zlodějů v ČR. Většinu jich nechytili. Ti z nich, kdo měli smůlu nebo byli natolik hloupí, většinou osvobodili při vyšetřování. A těch pár lumpů, které se podařilo odsoudit, amnestoval jeden bývalý prezident.
Poděkujme onomu pečlivému podnikateli, že si zaznamenával všechny úplatky a pomohl Policii usvědčit všechny své společníky. Velký dík patří státnímu zástupci Barnabáši Liškovi a soudcům pod vedením Odřeje Vítů, že se jednu korupční kauzu podařilo dotáhnout k odsouzení. Je bohužel jen jedna a mnozí z obviněných v této kauze mají na krku další trestní stíhání. Jenže se mezitím nestydí vystupovat jako poslední spravedliví a mají další aktivity, jak z lidí vytáhnout peníze.
A jak dopadl ten, kdo na vše původně upozornil? Stav ze 17.4.2007: Týden poté, co veřejně promluvil o podezřelých zakázkách na ministerstvu obrany, je z něho řadový referent. Bývalého ředitele pražské Vojenské ubytovací a stavební správy (VUSS) Roberta Bochníčka sesadil z funkce jeho nadřízený. Oficiální důvod? Rok staré anonymní trestní oznámení na černé jízdy služebním vozidlem, které stále vyšetřuje policie. http://www.novinky.cz/domaci/113337-z-reditele-ktery-upozornil-na-korupci-je-radovy-referent.html
Jak je vidět, Libor Michálek zdaleka nebyl jediný, kdo doplatil na oznámení korupce.
Nejde o jedinou kauzu. Je taková všední, celkem malá a poměrně běžná v ČR. O to strašnější je, jaký má průběh. I právní systém v jednu chvíli nahrával obviněným, skoro jim umožnil zbavit se všech důkazů. Několikrát hrozilo jejich úplné osvobození. Proč o tom všem píši? Chtěl jsem ukázat na poměrně dobře zdokumentovaném případu korupce v ČR, jaká probíhá i na komunální úrovni, co se stane pachatelům, které se podaří dostat před soud. Odpověď je smutná, vlastně nic. Nikdo z nich ještě ve vězení není, probíhají odvolání a jsou de iure nevinní.
Nějaký David Rath? Jen maličká kauza na uchlácholení veřejnosti. Vždyť vlastně ani tolik neukradl. Popsaný případ Václava Regnera ukazuje, co se mu asi tak stane v budoucnu. Nic. Stačí jen dostatečně dlouho počkat. Veřejnost zapomene, média i spolky proti korupci taky, archivy se vymažou, případ upadne do zapomnění.
Z Davida Ratha se možná stane někdo jako Miroslav Štěpán. Půjde do vězení a v polovině trestu bude za dobré chování propuštěn. Nikdo další už do vězení nepůjde.
V české justici přesto existuje pár ostrůvků spravedlnosti. Není jich moc.
Palermo je ČR blízké. Mnohem bližší, než by si většina z nás přála.
+'&t='+escape(document.title)+
'&wi='+escape(window.screen.width)+'&he='+escape(window.screen.height)+')
KOSA NOSTRA zostra aneb NAŠE VĚC zostra ! Prostě Kosa zostra! 