Turecké lázně – kolik kdo vypotil?

Takže máme za sebou  druhý díl turecké parní lázně, kterou si dobrovolně přichystala evropská osmadvacítka… Ono je totálně bizarní, když se s Tureckem sejde prakticky celá zbylá Evropa – tedy bez Ruska  a  účelem je, aby Ankara ve své režii a na svůj náklad převzala ochran hranic pro onu prakticky celou Evropu, protože ta toho není schopna, či přesněji – ochotna. A mezi těmi dvacetiosmi neschopnými ochránit sami sebe jsou ČTYŘI členské státy takzvané G8 – tedy gremia osmi nejdůležitějších států světa – Německo, Británie, Francie a Itálie!!! Z nichž dva patří do superexkluzivního klubu jaderných velmocí!!!!   Tohle je opravdu mocenská hardcorová perverze, křížená s totálně absurdním horrorem! Nebo jinak – naprosto dokonalá ilustrace  úpadku našeho systému, výprodeje našich hodnot, na nichž evropská civilizace stála a  měla stát do budoucna a systémové  zhroucení!!!  Protože ten,  kdo si není schopen zajistit sám sobě ochranu jednoduše nemá budoucnost. Nikdo, v celých dějinách lidstva,  nepřežil, neprokázal li dostatečnou sílu a odhodlanost  ochránit své zájmy. A Evropa prakticky už půldruhého roku ukazuje,  že zkrátka nemá schopnost a ochotu prosadit nutnými prostředky svůj fatální existenční zájem. Z jednoduchého důvodu –  vládnoucí elity se  vysloveně  bojí pošpinit si  v době mediokracie ruce  výkonem nutných, ale mediálně nesmírně nepopulárních a nevděčných opatření. To si radši najmou na špinavou práci Turka. Takže ten, naprosto logicky a pochopitelně, připravil těm malým  bázlivým polithokynářským duším hodně horkou parní lázeň.  Konec konců – proč by ne?! Opakovaně konstatuji, že být obyvatelem státu na Bosporu, byl bych velmi spokojen s tím, jak tuto partii rozehráli  prezident Erdogan a  premier Davuutoglu!

Podívejme se ještě jednou a zblízka na to, co se odehrálo v Bruselu ve čtvrtek a pátek. Jakkoli dostupné informace jsou stále pořád nesmírně vágní a nejdou dostatečně do hloubky. Schází mi především signály o tom, co bylo pro koho na překvapivém tureckém návrhu obtížně přijatelné, kdo musel ze svých pozic ustoupit  a proč tak učinil a co za to výměnou získal.

Jediné, co bylo známo předem, byla pozice Kypru.  Ten, ačkoli je členem EU  a dokonce její měnové unie, nemluvě o členství v OSN, není uznám jako stát Tureckem. Navíc – od roku 1974, kdy  se na ostrově vylodila turecká armáda,  je tento  stát rozdělen na řeckou  a tureckou část. Přesněji na Kyperskou  a tzv. Severokyperskou republiku.  Ta druhá je národním útvarem kyperských Turků  Ačkoli před okupací   žilo na Kypru obyvatelstvo v poměru 4:1 ve prospěch řeckých Kypřanů zabrala tehdy  turecká armáda 41% celkové rozlohy.  A nejen to, naprosto nekompromisně  z území pod svou kontrolou vyhnala  veškerý řecký živel- podle údajů OSN  165 tis. osob a provedla dokonalou etnickou čistku.  Navíc   beze stopy zmizelo 1500 kyperských Řeků  Aby všechno bylo korunováno ad absurdum – od té doby Ankara neuznává Kyperskou republiku jako takovou a kyperské lodě a letadla nesmějí do tureckých přístavů a na turecká letiště. Nemluvě   o tom, že by vyhnaní Kypřané řeckého původu snad byli nějak odškodněni, ačkoli k tomu   Turecko bylo odsouzeno   rozhodnutím Evropského soudu pro lidská práva už v roce 2011. Kyperská republika, kvůli výše uvedeným skutečnostem blokuje otevření řady přístupových kapitol, které musí EU s Tureckem projednat, mají li někdy Turci do Unie vstoupit. A bez jejího souhlasu /zatím/  to ani nepůjde.

Byl jsem proto mimořádně zvědav na to, jak se Brusel a Merkelová vypořádají s kyperskou pozicí, která byla jednoznačná. Jestli, ve světle potřeby dohodnout se s Ankarou, Nikosii ohnou  nebo snad dokonce zlomí nebo jakou vymyslí obezličku, aby příslovečná koza zůstala netknutá a vlk odcházel s  pocitem plného břicha. Tohle byl, aspoň dle mého soudu- klíčový problém. Jinak nebylo nejmenších pochyb , že  se všichni politikáři před požadavky  Ankary skloní.  Nezbývalo jim totiž nic jiného.

Unikalo mi proto, proč vlastně čtvrteční vnitrounijní jednání trvala tak dlouho a všichni se tvářili , jako by právě lámali dějiny. Nic na tom nemohly změnit občasné  výkřiky politikářů , že   Ankara nepřijatelně vydírá /Belgie, Španělsko/ nebo že  celá právní pozice eventuální dohody je těžce na vodě /Litva/.

Nemám ani náznak  potřebných informací,  ale zdá se , že ta  mnohahodinová večerní a  noční jednání , která měla vydefinovat konečnou společnou  vyjednávací pozici  osmadvacítky  byla věnována zejména  slovní ekvilibristice v souvislosti s Kyprem a jeho vetem, protože   Davutoglu ve svém předchozím překvapivém návrhu , vedle dalšího, jasně definoval, že Turecko chce za svoji ochotu  brát zpět migranty, oficiálně především tři věci

-peníze

-bezvizový styk

-otevření dalších přístupových kapitol

Neoficiálně a mimo protokol pak bylo jasným požadavkem, aby si Evropa odpustila jakékoli  lekce slušného chování Ankaře kvůli zacházení s  tureckou opozicí, nezávislými novináři a zejména Kurdy a také, že musí být jeho zájmy bezpodmínečně zohledněny při konečném řešení syrského problému.

Což ještě před jednáním nekompromisně a  elegancí sobě vlastní jasně vyjevil turecký prezident, když Evropě bez obalu sdělil , že by se Evropa měla nejprve podívat na to, jak sama zvládá uprchlickou krizi, než začne Turecku říkat, co má dělat.

Turecko si podle něj vyslechne kritiku lidských práv v zemi jen v případě, že bude na místě.

Podle agentury Reuters také evropské země nařkl, že „tančí na minovém poli“. Tím, že přímo či nepřímo podporují teroristické skupiny v zemi.

A  Evropa téhle  silácké a nekompromisní řeči zatraceně dobře  rozuměla! Nicméně v pátečním ránu  byl politický internet plný  nadšených zpráv, jak se Evropa dokázala sjednotit na vyjednávacím postoji. Ačkoli  proskakovaly i sem tam informace, že ona jednotná evropská pozice vlastně stojí  na mimořádně vágní, nekonkrétní  a mlhavé formulaci  zejména co do otevření dalších přístupových kapitol. Tady  že víc, kvůli tvrdému kyperskému odporu nebylo možno definovat více a přesněji. A čekalo se na Turka a co tomu řekne.

Premier Davutoglu přijel a .. no vlastně, co Davutoglu řekl a jak reagoval  – o tom toho také moc nevíme. Vyjednávala s ním zajímavá trojka – Tusk, Juncker a holandský premier Rutte – tedy  bez Merkelové, ačkoli ona  už před prvním evropsko tureckým summitem vedla vyjednávání s Ankarou… O kterých evidentně, tak nějak, zapomněla informovat partnery.

Jednání, i když k určitému zádrhelu v jejich průběhu došlo,  se dobrala, alespoň  pro mne,  překvapivě rychlého konce.  Co bylo schváleno už víte a nemá smysl to nijak opakovat. Tohle je vlastně jediný známý výstup, s tím, že  přesné označení je –  daleko spíše známý než aby sedělo i slovo jediný. Ty další se budeme dovídat později. Protože  kdyby opravdu mělo platit  jen to, co nám bylo oznámeno, pak bych si dovolil konstatovat, že vlastně tak nějak prohráli všichni, s výjimkou Merkelové.  A tím se  dostáváme k mému tradičnímu výčtu vítězů a poražených.

Začnu vítězi.

Tím největším je

Merkelová

dodávám, že dočasně. Momentálně sice jde v německém mainstream názor  typu -kancléřka zase měla recht, zase to šlo podle jejích not a ona zastavila migrační vlnu, její sázka na Turecko vyšla a také téze o celoevropském řešení.

Ano, takhle je to podávané, ačkoli je to jinak. Pokud se začneme ptát, za jakou cenu a jestli náhodou k tureckému souhlasu nepřispělo podstatněji něco úplně jiného, co s Merkelovou nemá vůbec nic společného.  Cenu, alespoň z části, známe. Oficiální i neoficiální část tureckých požadavků jsem už popsal. Přesto ani tady si nejsem zcela jistý, že víme úplně všechno a bojím  se, že se ještě leccos dozvíme v průběhu času čím si Ankara vlastně nechala zaplatit a nebude se nám to vůbec líbit. Mně se  už nyní vůbec nelíbí vyhlášení Merkelové na tiskovce,  které po ní do omrzení opakuje kde jaký mainstreamový intevjůk a politikář, včetně Sobotky, že  jako bylo  nyní zmařeno podlé dílo převaděčů. Jako kdyby převaděči byli ti, co  tu migrační vlnu vyvolali.  Ne tihle se na ní jen přiživili. Rádi a ochotně. A všichni to věděli. oni jen vykryli onu klasickou díru na trhu. Převaděči jsou produktem migrační krize nikoli jejím iniciátorem nebo důvodem. A šlo je, pokud by se opravdu chtělo, dávnoa  snadno.

Ohledně Merkelové plánu a že ona se postarala o dohodu,  si dovolím vyslovit názor, že kdyby nebylo uzavření řecko makedonské hranice  a zablokování dalšího pohybu běženců do Evropy,  byla by konečná úmluva s Tureckem pro Evropu vypadala asi daleko hůře a postavení Turecka by bylo silnější. A s tímhle německá kancléřka neměla naprosto nic společného. To byla akce Makedonců a  kterou si potom najednou začala ursurpovat Vídeň. A  Turci pochopili, že  musí ze situace rychle vytěžit co se dá, protože   pokud většina  migrantů pochopí, že  přes Řecko cesta  Evropy končí v Idomeni, tak jejich  vyjednávací potenciál se rychle vytratí.

Ale v tomto okamžiku a v Německu, je zase   SuperAngelou. Uvidíme jak dlouho. Spolu s ní si určitě jako vítězové připadají i bruselští papaláši. I pro ně platí – jak dlouho. protože pro ně, na rozdíl od Merkelové nic neskončilo, ani prozatímně, ale teprve začíná.

Dalším vítězem jsou Turci.

Všimli jste si, že je řadím v pořadí šampionů až na druhé místo? ačkoli o jejich vítězství nebylo po prvním kole v závěru únoru, pochyb. Přesto, když přepočítávám výsledky, mám tak nějak dojem, že nyní dostali méně než požadovali. Protože prostě  už byl, pro Evropu naštěstí, ten makedonský plot!!! Takže  museli, alespoň částečně slézt  z hrušky dolů.

Chtěli další 3 miliardy eur. Dostali je. Ale trochu jinak. Nejdříve se projekty, které bude sledovat EU, musí vyčerpat první  stejně velká tranše a  teprve potom naskočí nová částka . A to nikoli hned, ale čerpání proběhne do konce roku 2018. Tohle určitě  Erdogan a Davutoglu chtěli původně jinak.

Bezvizové cestování do Evropy? Má prý být zahájeno do konce června t.r. Jenže jen v případě, že  Turecko splní všech 72 podmínek, které mu před drahným časem EU pro otevření bezvizového styku stanovila. Ona totiž s Tureckem už dohoda, řešící tenhle problém, existuje docela dlouho! A první termín pro cestování bez víz, pokud by Ankara podmínky naplnila, byl podzim tohoto roku! Snad září. Turecko jich, za několik  let, prý  momentálně dokázalo zvládnout asi 30. Snažil jsem se dobrat detailů, zejména ve smyslu, kde to Turkům konkrétně drhne, ale nějak nemohu  nic konkrétního najít. Což mi docela vadí. Protože když do současnosti Ankara nezvládla za docela dlouhý čas  ani polovinu, pak z  toho lze logicky dovodit, že  během devadesáti dnů by neměla být schopná splnit ten ten zbytek. Nicméně v daném případě nepochybuji,  že ten ten bezvizový styk přeci jenom bude. Kdyby ne, tak Erdogan, aby neztratil tvář, dohodu z pátku briskně roztrhá na kousky  a  celá migrantská hyperstory začne nanovo. Nemá na výběr.  Takže  tvář bude muset strčit do klozetové mísy někdo jiný. Hádejte kdo!  Ti kdo dnes slaví velké vítězství. Ti si budou muset zacpat uši a nos a pevně zavřít oči, aby  mohli slavnostně konstatovat, že Turecko je v těch 72 podmínkách, které  roky  a roky nebylo schopno dát, dnes absolutně ready.

A  co posun v přístupových  jednáních?

Stejně jako v otázce navýšení peněz ani tady Davutoglu nepochodil nakonec, jak si představoval. Cílem pravděpodobně bylo zrušit kyperské veto. To se rozhodně  /zatím/ nepodařilo. Kyperský Mnichov se /ještě/ nekonal. Otevřena byla jedna,  leč podle mých informací dokonce dvě kapitoly -17 a 33, které ovšem Kypr neblokuje. Takže tohle je  jen propagandistická munice pro Erdoganovy voliče. Že jejich prezident dal věci do pohybu. Proti vůli Evropy!

Nedal. Je to jen fata morgana.

Kde Turci naopak dostali úplně všechno , co si nadiktovali, jsou , dle mého odhadu ty neoficiální požadavky.  Zde mne pobavila Merkelová na tiskové konferenci, když sdělila do mikrofonů, že  Turci byli upozorněni na dodržování lidských práv, svobodu tisku , atd.atd. Aby vzápětí jeden méně ostražitý premier – myslím, že snad z Belgie, natvrdo prohlásil, že  ano, Turecku se muselo ustoupit. protože migrační vlna a její řešení je důležitější.

Prostě je to jako s Čínou  a britským královským zlatým kočárem – Čínu prý školíme z lidských práv, ale když čínský prezident přijede do Londýna, tak ho královna osobně – lidská práva sem, lidská práva tam, proveze ve své zlatém kočáře celým Londýnem. Aby svět viděl! Erdogan a Davotoglu to mají stejně. Jen bez toho jedinečného královského vozejku.

Ale můj celkový dojem je, že Turci získali výrazně méně, než původně plánovali. I EVropa pochopila význam makedonského hraničního plotu. Aby z něj její papaláši ve stejný čas těžili i ten plot kritizovali. To je naše pojetí humanismu, demokracie a nedotknutelných hodnot.  Přesto Turci získali dost.

Tím máme přehled vítězů uzavřený. Žádného dalšího nevidím. Dál už je to jen soupiska prohrávajících.

Začnu tím hlavním

Evropou

Ta , jako celek prostě prohrála. Klíče od svých bran dobrovolně vydala Ankaře. Francie, Německo, Rakousko  a další státy, které léta vytrvale blokovaly jakékoli turecké snahy o posun v přístupových jednáních a bezvizovém styku pro občany země půlměsíce, musely opustit podstatnou část svých pozic.

Opakuji -bezvizový styk prostě bude.  Má to být v režimu, že během šesti měsíců bude moci držitel tureckého pasu /až budou mít Turci  tzv. nezfalšovatelné pasy ha ha ha- což je zásadní podmínka/  vycestovat do zemí EU na 90 dnů. Pak bude muset zpět. Tedy podle představ  evropských zemí. Ale při velmi četné turecké diaspoře v zemích Unie to bude fungovat o dost jinak. Nepochybně se někteří ztratí z dohledu úřadů a nebude jich málo. Další využijí turistických víz, aby   během oněch 3 měsíců využili  různých mezer v zákoně. Například k  fingovaným sňatku. Nebo i k těm opravdovým. Když se jim to podaří, bude následovat příchod rodinných příslušníků v rámci zákonů o zcelování rodin….  V tomto místě odbočím. Viděl jsem ta toto téma  dva příspěvky. Jeden na ČT a jeden na některé z německých televizí. Ten český tvrdil následující – Evropa se nemá celkem čeho obávat, protože  v Turecku je vydání pasu docela drahý špás, stojí asi  6 000 Kč a vlastní ho asi jen 8 milionů Turků. Na německé televizi vystupovala jakási mezinárodní  bezpečnostní expertka a ta stejnou skutečnost komentovala následovně – zatím má v Turecku pas JEN 8 milionů Turků, protože většina neviděla dost pádný důvod si jej opatřit. Nyní ho má. Vzpomenul jsem si  v té souvislosti na  Tomáše Baťu a známou historku, jak poslal někam do Afriky kdysi dva obchodní zástupce. Jeden po svém zhodnocení tehdejší odbytové  situace okamžitě ztratil zaměstnání a  druhý naopak měl udělat  obrovskou kariéru. Proč? Protože ten vyhozený z Afriky  poslal do Zlína depeši ve smyslu – tady není šance na odbyt, všichni chodí bosí, zatímco ten druhý napsal – skvělé teritorium s  obrovským potenciálem -nikdo nemá boty. V Turecku skoro nikdo nemá pas. Dokonce  ani většina pašeráků. Nyní to bude úplně jinak. To bude zlatý důl. Doslova  do písmene. Turecké dokumenty budou tutovou vstupenkou do Evropy! A to nemluvím o tureckých Kurdech. Kteří budou mít tisíc a jeden důvod z Turecka odejít. Protože jim tam jde o život. Takže Evropa si koleduje o to, aby se stala sama místem k vyřizování jejich účtů s ankarskou vládou! Bezva vyhlídka.

Evropa prohrála i z jiného důvodu. Všichni se sice dokázali ve čtvrtek sjednotit na stanovisku vůči Turecku, což ale vůbec neznamená, že je jednotná v názoru na  migranty a co s nimi  dál. Zejména ne těmi, co už v Evropě jsou. Řada států, především nových členských zemí, jasně vzkázala, že na kvóty o přerozdělování, nad rámec  toho, co už bylo prosazeno, nereflektuje Maďarsko dokonce zavírá a ruší tábory pro migranty. Na další tvrdé rozmíšky je zaděláno.

Vůbec  se nezačalo řešit, co s  těmi kteří jsou v Řecku nebo Itálii. Tyhle dvě země se rozhodně nechtějí změnit v  rozsáhlé uprchlické tábory. Ale kdo si vezme  těch 50 000 z Řecka, které nelze Turecku vrátit, protože  přišli před platností páteční úmluvy? Nikoho nevidím.

Vedle toho si myslím, že k.o.kritériem fungování dohod s Tureckem je trvalé přerušení  balkánské cesty na makedonských hranicích. Aby migranti opravdu měli jasno v tom, že cesta z Turecka přes moře je riskem s vlastním životem, ztrátou peněz a jakýchkoli nadějí na úspěch. Že daleko spíše se dostanou, alespoň Syřané, když zůstanou v  tureckých záchytných kempech.   Kde by měli mít přednostní právo být mezi vybranými pro umístění v EU v rámci limitu kus  za kus až do výše  72 000.  Pokud tento limit bude naplněn,muselo by se s  Tureckem jednat znovu.  Evropa si od limitu slibuje, že pokud budou všichni, včerejškem počínaje, důsledně vraceni,  k jeho naplnění nedojde, protože nikdo nebude riskovat ztrátu peněz i života. Uvidíme. Včera  to nefungovalo – čluny připlouvaly dál…

Proč tohle všechno Evropa akceptovala?

To všichni ti všemi mastmi mazaní politikáři a jejich štáby nevidí  to, co nějaký důchodce z  Plzně? Samozřejmě, že vidí,  ale oni šli pouze prvoplánově za jediným cílem – zastavit tu ohromnou a divokou migrační vlnu. Teď hned, protože  jinak nemusí politicky přežít. Jejich voliči už toho začínají mít dost.

Prostě, je to situace jako po těžké havárii, kdy přijede záchranka a snaží se udržet jen ty životně nejdůležitější funkce – srdeční činnost, zastavit krvácení a jinak nic. Nikdo neřeší, jestli pacient ochrne nebo ztratí zrak – momentálně jde jen o zachování holého života. Nic víc. A přesně tohle si vyjednala pro tento okamžik EU – aby nevykrvácela a neexla. To je, bez jakéhokoli despektu – momentálně, pro dnešek to nejdůležitější. Ale zítra už to stačit nebude.

Navíc  Evropa logicky tlačila na to, aby dohoda začala platit co nejdříve, ale naprosto se nepostarala o svůj díl organizační stránky   dohody. V Řecku nejsou úředníci ani další kapacity, které jsou nutné pro registraci , selekci a deportaci stále přicházejících migrantů Jsem zvědav, jak dlouho. A EU nebyl ani schopna poslat  Aténám balík peněz k tomu to účelu. Ačkoli když šlo o záchranu německých a francouzských bank, v počátku řecké fiskální krize, šlo vše jako na drátkách… Takže  – máme dohodu, která by měla zastavit akutní krvácení, ale nemáme potřebné obvazy , natož škrtidla!!! brusel a Merkelová opět, jako už mnohokrát – excelují!

Tím jsme se dostali k dalšímu, tentokrát očekávanému – lůzrovi

Řecku

to prohrává na plné čáře. Je zase jednou ponecháno samo sobě, se všemi, kteří vstoupili nelegálně na jeho území na krku. Všichni mu vyslovují ústní podporu, ta nic nestojí, ale prachy chybí.  Řecko navíc dělá co může, aby mělo co nejméně přátel. Takže  českým styčným důstojníkům vůbec nepovolilo vstup do uprchlických táborů, aby si mohli vybrat běžence k přesídlení, v rámci závazných kvót. Jako pomstu za postoj Česka a jeho spoluúčast na zablokování makedonských hranic. Předpokládám, že naše vláda to vzala na vědomí, včetně úvahy, že nic podobného by si Atény nedovolily třeba k Portugalsku nebo Dánsku. O Německu nemluvě. Mám celkem pro  Řeky pochopení, ale pro tohle jejich machrování nikoli.

Dalšími,  ZATÍM, velkými poraženými, jsou sluníčkáři, nevládky a  další podobní.

Chce  se mi říci – konečně. Leč velmi mne straší to slůvko ZATÍM. Jejich pojetí typu, že   Evropa musí  a může přijmout jakýkoli počet běženců z celého světa je zatím mimo hru. Ačkoli všichni si jsou vědomi faktu, že právní pozice dohody s Turky je silně na hraně ve vztahu k Ženevským konvencím o uprchlících.  Ty jsou nastaveny tak, že nezáleží jak se emigrant do některé země  dostane, ale jestli tam požádá o azyl! A když ano, má hostitelská povinnost ho přijmout. Bez výhrad. Po  dobu vyřizování jeho žádosti a pokud vyhoví kritériím pro udělení azylu. Nějaké vnitřní problémy hostitelské země, například hroutící se sociální systém, nehrají žádnou roli. Navíc každý případ musí být projednáván individuálně.  Už se ozvalo OSN, AI a další a  další  dobrodějové za každou cenu. Takže co nevidět začnu padat žaloby a půjde se před soud. Své o tom ví rakouská vláda, kdy kancléř  Faymann dostal na jednání do Bruselu na cestu informaci, že v posudku rakouských vrcholných expertů na ústavní právo, které si nechal zpracovat při rozhodnutí o zastropování počtu uprchlíků, kterým je Rakousko ochotno letos poskytnout azyl na hranici necelých 38 000, je  PROTIÚSTAVNÍ!!!

Takže vůbec nepochybuji o tom, že dobrodějové přejdou do tvrdého protiútoku. Ono konec konců stačilo vyslechnout spolupředsedu německých zelených -Hofreitera  nebo parlamentní představitele od Die Linke!!! věřte, že  to bylo  z jejich úst bylo hodně drsné. Tedy ohledně toho, co si o ni myslí o té dohodě s Ankarou. Oni prostě migranty chtějí a chtějí a  chtějí!

Těmhle lidem absolutně uniká pointa – Evropa NEMUŽE  být útočištěm všech chudých na zeměkouli. I kdyby chtěla. Což zjevně není ten případ.

Poraženými nejspíš nakonec budou i státy, odmítající další uprchlíky  a povinné kvóty. Tlak na ně rozhodně neustane. Naopak, bude  se  stupňovat. Nikdo totiž neví, kdy se ona slavná dohoda  s Tureckem, z  toho či onoho důvodu – zhroutí. A  já jí osobně dlouhý život nevěštím. Jednak Ankara nemusí být spokojena s tím, co získala  vedle toho mám vážné pochybnosti o vůli EU splnit všechno co zatím slíbila. Stačí se  podívat, kolik času uplynulo od okamžiku kdy byly Ankaře slíbeny první tři miliardy /29.11.2015/, které ovšem ještě nedostala! Když mají  evropští pantáové a paňmámi platit jiným než svým bankám, tak to pozor!!! To je zásadně na dlouhé lokte! Tlak na zavedení povinných kvót, proti vůli  vzpurných východoevropanů rozhodně nepomine.

Poraženými jsou určitě Kurdové, ačkoli se  jich tahle jednání vůbec netýkala. Jednak Evropa ponechá Ankaře vůči nim  volnou ruku, ale ono bylo v Bruselu dohodnuto něco, co u nás zatím nebylo vůbec publikováno!!! Nicméně Merkelová to na své tiskové konferenci, kterou jsem shodou okolností osobně viděl na německých televizích, to otevřeně  řekla. Že se  Turky dohodlo, že  budou na SYSRKÉM  ÚZEMÍ vytvořeny  utečenecké tábory, kde budou soustřeďováni uprchlíci ze Sýrie  a že kolem táborů bude pro ně , na syrském území vytvořena tzv. bezpečná zóna!

Ne že bych principiálně měl něco proti bezpečným záchytným místům pro prchající. Jenže jsou tu dva těžké   problémy:

1- EU a Turecko si vyhrazuje  zásadní právo rozhodovat o území jiného suverénního stát. Vytvořit tam nějaké tábory  a vyhlašovat bezpečné zóny. Jakým právem?

2- tyto tábory by měly vzniknout na syrském teritoriu, které kontrolují Kurdové. Ti  to nepochybně uvidí jako jasnou snahu Ankary je dál a trvale omezit a ohrozit.

Je nepochybné, že na jejich zájmy nikdo nebude brát  sebemenší zřetel.

Za  další poražené bych si dovolil označit  Spojené státy.

Věděli jste  že Vitoria Nuland byla  těsně před zahájením bruselským jednání v  Řecku  a konkrétně v uprchlickém táboře Idomeni? Prý aby ukázal americko – řeckou vzájemnost a na  žádost Atén,  jak se dozvíte v prvním videu zde

A proč že mám USA mezi poraženými? Je bez debaty, že  kořeny  z nichž migrační tsunami vyrostla jsou  Američany vedené a nezvládnuté války  v Afghanistanu, Iráku a podporované v  Sýrii a Libyi.  Troufnu si odhadnout, že Evropa nyní bude daleko opatrnější podporovat v budoucnu jakékoli  další  americké vojenské akce.  udělal už svou zkušenost.

Absolutně  poraženými jsou pak ti, co uvízli v pekle na zemi jménem Idomeni. Je mi těch lidí upřímně líto. Na druhé straně – a cestu se vydali ze své  vůle a svého rozhodnutí. A vždycky někdo je  tím prvním, který uvízne. Je mi jich opravdu líto. Ale nevidím pro ně  rozumné východisko. Kromě návratu zpět.  Evropa, jestli nechce  sama zničit, co právě dohodla, je zkrátka nemůže propustit  dál, protože co nevidět by ve stejném Idomeni bylo dalších 50 000 zoufalců.

Jenže tohle všechno není zdaleka všechno o čem se jednalo na tomhle vrcholném summitu. Osobně vím  minimálně o třech dalších bodech programu a nad některými vám polezou oči z důlků!

Určitě  byla předmětem zájmu politikářů také libyjská migrační rasa. Jenže netuším, co tam bylo řešeno a na čem se  Evropská rada  v tomto ohledu dohodla. Protože  Merkelové tiskovku německé televize přerušily právě v okamžiku, kdy oznámila, že se jednalo také o Libyii…. Takže  lituji.

Dalším bodem, s kterým evidentně přišla česká vláda!!!, aby se „nahoře“ zapsala, byl soud s pilotkou Savčenkovou. Že prý jako EU má hodně zatlačit na Rusko, aby jí propustilo, protože proces je zmanipulovaný.  Zaorálek už před summitem vyhrožoval  zostřením sankcí!!!!   Velcí kluci,ale pražským snaživým Hujerům tentokráte  jaksi odmítli naslouchat. Měli totiž jiné a  vážnější starosti. Odpustím si slova  – naštěstí.  Mám k tomu pádný důvod – dalším úspěšně vyřešeným bodem čtvrtečního summitu totiž bylo schválení tzv. Tamponové daně , resp jejího odpuštění ve Velké Británii. Co že to je za  speciální daň? Inu  Cameron nutně  a nezbytně, aby překazil hrozící Brexit potřeboval  povzbudit  voličky k vlídnosti  vůči EU a dosáhl toho, že na dámské hygienické potřeby dostal  Londýn výjimku  a nemusí je zatížit  DPH!!!!  Prý to ocení zejména britské feministky a mohlo by je to odvrátit od paktování s příznivci Brexitu!  Ne vážně nevymýšlím si – oni v tom Bruselu, nechali ty migranty na potřebný čas  stranou, aby řešili  dámskou hygienu!!! Lze se  potom divit, že  od včerejška sice platí dohoda s Tureckem, ale na řeckých ostrovech není nikdo, kdo by to vracení technicky zadministroval?

Kdybyste  si náhodou mysleli, že jsem si tu poslední informaci vycucal z prstu, tak nechť laskavě přezkoumá stránky ARD, kde se o  té Tamponové dani píše.