Lovci trollů a copy v mateřské školce

O tom, že se  v ČR, vedle speciální jednotky ministerstva vnitra pro boj s  fake  news pod vedením missis Romancovové, ustavila partička samozvaných bystrých vok, kteří si říkají elfové a  jejich koničkem je voyerismus vyšší úrovně. Tedy nikoli šmírování cizích ložnic klíčovou  dírkou, nýbrž  fízlování, omlouvám se  za nevhodný  výraz – sledování dění   na internetu a následné  napráskání, eh, zase musím omluvit za nevhodný termín- nahlášení  závadových osob a jejich rovněž  závadové činnosti nějakým kompetentním ouřadům, či skandalizování, zatrapráce!!!, mám dneska  nějak neobvykle  velké problémy s  nalezením korektního termínu – tedy  znovu omluva,zveřejnění jejich  identity  a její uvedení v obecnou i speciální známost, např. u zaměstnavatelů, ve  školách, v povědomí  úřadů, bank,  a kdo ví kde, s představitelnými i nepředstavitelnými důsledky, jste nepochybně  informováni.  Už proto, že jestliže  patříte  k pravidelným  návštěvníkům Kosy, ta  touhle  bretscheideří partičkou  detailně  zabývala před ani ne  dvěma  měsíci v  článku

Elfové a Msgr. Petr Piťha

Onehdá mne napadlo, že  po počáteční velké medializaci je kolem nich nějak ticho a  že  by mne  zajímalo, co asi tak šmíráci, už zase? – omlouvám se – bystrá voka, dělají a jak si vedou.   Pomyslel a.. a  stalo se mi to, co v poslední době děje  docela  často – jen pomyslím na  nějaký problém, že  jako  už dlouho o sobě nedal vědět, okamžitě na něj narazím. Tak se  stalo i v tomto případě.

Veřejnosti se  připomenul bystrovok jménem Bohumil Kartous, který  funguje  jako mluvčí šmí… eh, no elfů, no.

Netuším, jak k tomu titulu přišel. Jestli  samojmenováním, demokratickou volbou, rozhodnutím toho, kdo tuhle kapelu eventuálně   platí, že  bude nějakým jejím promotorem nebo snad  kapelníkem. Ono na tom v konci ani nezáleží, prostě  ten Kartous  je  mluvčím a  připomenul se veřejnosti. A  to hned  dvakrát.

Jednak Deník N přišel s informací, že mají elfové databází řetězových mailů, které spadají do trollí kategorie a následně hned po vánocích dal Kartous osobně  rozhovor  Českému rozhlasu Plus.  To prvé nemám k dispozici, to druhé ano. Viz odkaz v předchozí větě. A je to opět  nářez jak se patří! Máte li půlhodinku  času, uděláte  dobře, když  si to poslechnete  celé. Jestliže jste  v  časové tísni, budete  se muset  spokojit  s  vlčím výtahem.

Tuzemští elfové momentálně bojují zejména  proti tzv. řetězovým e-mailům, jakožto prostředkům šířícím  mnoho lží, dezinformací a vůbec informačních  fujtajblů. Ty mají prý  zásadní dopad, především na tu část společnosti, jež z hlediska digitální gramotnosti pokulhává. Což se, dle fíz.. ehm elfů, týká zejména  starších lidí. U těch  dochází k tomu, že jejich míru důvěry v alternativní média a nepřímo úměrně k tomu nedůvěra v tradiční média jsou diametrálně odlišné….

Jak je to možné? Inu podle  Kartouse senioři, kteří řetězové e-maily šíří, věří, že s jejich pomocí pomáhají odkrývají skutečnou pravdu, kterou jim tradiční média odmítají vyjevit. Lidé,  šířící řetězové e-maily, často mají za  to, že jsou jakýmisi disidenty v podmínkách dnešního demokratického režimu.

Dovolím  si jej citovat:

„Zejména na část společnosti, která je slabší v digitální gramotnosti. U starších lidí je evidentní, že jejich míra důvěry v alternativní informace a informace šířené zavedenými médii je velmi rozdílná. Reuters institut, výzkumná část oxfordské univerzity, která se věnuje výzkumu médií, udělal analýzu toho, do jaké míry věří evropské společnosti svým vlastním médiím. Vyplynulo z ní, že v Česku je ta důvěra velmi malá, jen 33 % lidí věří médiím,”

A proč právě  starší generace? I tady  má  fíz.. eh bystrovok Kartous  zcela  jasno:

„….Když se snažíte dekonstruovat, proč je v posttotalitních zemích tento přístup tak silný, zjišťujete, že starší generace byly zvyklé, že oficiální média lhala,”

Mařka  bubnuj!  Vše je jasné.

Takže mohu kondenzovat. Za  pokles  důvěry v  mainstreamová media  mohou jednak trollové a pak především jimi šířené řetězové maily.A  úspěch to má především u starší generace,  protože  ta  se  dnes  v naší příkladné demokracii  chová úplně  stejně  jako za totáče, kdy jí  oficiální media  lhala!  Ale oni nelžou a  přesto jim nikdo nevěří. A to je  zoufale  špatně.

Myslím, že nemusím zdůrazňovat,  že  jsem hodně přes  čísla  grafy. Takže  jsem trochu  prohrábl internet, jestli tam nenajdu nějaké příhodné údaje  v tomto směru nenaleznu. No, tak  moc  práce to  zase  nedalo, určitě  rozhodně  méně  než dělat voyera  na cizím internetu.

Takže si dáme  graf  od  CVVM , jak vypadal a důvěra  českého obyvatelstva  v  média, ale  i různé  instituce od  roku 1995 do dneška:

Z křivek je  zřejmé  jedno. Že  jedině odbory  jsou pro obyvatelstvo v  roce  2018 důvěryhodnější nebo alespoň stejně  důvěryhodné jako v  roce  1995.

Všechny  ostatní šetřené subjekty, tedy sdělovací prostředky  jako celek, ale i podle  branží- tisk,rozhlas televize a  k tomu i církev a  dokonce i takový výzkum veřejného mínění jsou dlouhodobě v  těžkém propadu!  A to nikoli jednorázově, nýbrž setrvale  trendově!

Fakt  platí, že  jde o důsledek fake news a řetězových  mailů, jak nám valí do  hlav  šmír.. eh, bystrovok Kartous?  A je to proto,že  starší generace si počíná ve vztahu ke  zpravodajství jako za bolšána?

Jak je  možné, že na  začátku statistického sledování  a to až cca do roku 2001 požívaly  právě sdělovací prostředky mimořádné důvěryhodnosti? Přemýšlím a  celkem marně, proč  přišel ten první  velký propad v  tomto  čase? Kauza Olovo? Kauza  Šlouf -Mrázek? Nevím, nejsem  už schopen to vysledovat. Za to u těch  dalších propadů mám zcela jasno. Jsou tři:

– první přímá prezidentská volba

–  Majdan a  referování o událostech na Ukrajině

– migrační tsunami

– druhá přímá prezidentská volba

Tohle  už  analyzovat  umím, respektive  analýzy  na Kose byly  dávno a  dávno provedeny.   V případě  prvních  tří jde o selhání  české žurnalistiky a  žurnalistů. Fatální a naprosté.

První prezidentská  volba  byla  ve  znamení naprosto nekritické mediální podpory  Karla  Schwarzenberga!  Tak jednostranně  zoufalé, že  media  ztratila  punc  důvěryhodnosti a poprvé došlo k dramatickému propadu. Ledva  se  důvěra  začala a jakž takž obnovovat, přišel Majdan a  a pseudozpravodajství  o dění na  Ukrajině. A tentokráte už setrvale klesající trend  důvěry  ve sdělovadla  všeho druhu  byl forsírován tím, jak se  novináři houfně a  hodně  dlouho stavěli  k migrační vlně, zaplavující  Evropu!

Po těhle   „výkonech“ nemohlo následovat nic jiného,  než ztráta  důvěry v k mediím a těm, kdo v nich  pracují.

Druhá prezidentská  volba už prezentovala jen  výsledek  té ztracené důvěryhodnosti.  Nepochybně  byla velmi ovlivněna   řetězovými maily / ostatně, byl jsem jeden  z prvních, ne li vůbec  první, kdo psal v internetovém prostoru o jejich  fungování, významu a dopadu na  celkový výsledek/. Nešlo o    žádný nový element, nýbrž  o reakci na předchozí zpravodajské excesy.. Jsou  logickým  důsledkem toho, na  co si páni mudrcnovináři  sami zadělali při vzpomenutých prvních třech příležitostech, kdy se jim „podařilo“  vlastním úsilím a „invencí“ přesvědčit  větší  část veřejnosti,  že  že se jim nedá věřit! Nikoli nějací trollové.

Kdo brutálně  a  těžce stranicky podporoval Schwarzenberga, kdo selektoval informace ohledně  konfliktu na Ukrajinu a  sám rozhodoval o tom, co čtenář, posluchač, divák smí a nesmí vědět, kdo nadšeně  šířil Wilkommenkultur, ničil svůj  goodwill. Sám a  dobrovolně. Řeči o trollech, fake news a  hloupé  staré  protobolševické generaci  jsou jen naprosto dementními výlevy.

Proto na tom Kartousově  tvrzení  nesedí  ani to,  že  tzv. důvěra ve fake  news  jsou doménou starší protobolševické generace, která  funguje  jak za komunistů, pokud  jde o média. Znovu pakuji, mezi  roky  1995-2001 tahle  generace  měla  v oficiální informační kanály  důvěru  zcela  nadstandardní. Jenže  kdyby  Kartouze a ostatní  voyaery  zajímala  čísla, alespoň tak jako mne, snadno by  zjistili, že to, co tvrdí s despektem o starší digitálně  méně  vzdělané /rozuměj – naprosto blbé / generaci s návyky  z komunistického systému je  naprostá blbina!

Na stránkách  českého rozhlasu jsem našel  studii  Masarykovy univerzity, která se tímto fenomenem detailně  zaobírala.  Takže  je  tak  také následující  graf, který porovnává  důvěru v  media v roce  2004 a  2016  podle  věkových  skupin:

Z  grafů je  až  cynicky  zjevné,  že  nejvíce  novináři  ztratili důvěryhodnost  v obou nejmladších věkových  elektorátech! Naopak  nejméně  pak v obou  nejstarších!  Nechám na  každém  z čtenářů kam Kartouse, ve  světle  výstupů této studie zařadí, jestli mezi naprosté ignoranty  nebo rovnou lháře.

Ta studie rozhodně  není  vůbec  marná. Zpracovatelé si  dali docela  slušnou práci zjistit, kde a proč  ten problém sdělovadel vznikl. A odpustili si tu  snadnou a modně líbivou ptákovinu s  trolly, fake  news  a  podobnými proprietami a la  Kartous.

Dovolím si citovat jeden ze  závěrů:

„Novináři pracující pro ‚velká média‘ se stávají nedůvěryhodnými pro ty respondenty, kteří se v různém slova smyslu ocitají na okraji společnosti. Tato zjištění procházejí celou naší studií a naznačují, že novináři a média hlavního proudu jsou vnímáni jako ti, kdo stojí na straně těch, kteří jsou úspěšnější. Podstatný je přitom výrazný posun nedůvěry mezi nejmladší a nejméně vzdělané.“

„Vyšší nedůvěru vůči novinářům deklarovali levicově orientovaní respondenti, kteří jsou ovšem v populaci mírně početnější,“ vysvětlují výzkumníci. „Nejen z tohoto výzkumu je zřejmé, že mezi novináři je častější středopravicová liberální ideologie. V českém veřejném mediálním prostoru tedy stále přetrvává hodnotová asymetrie, kterou vnímají levicoví konzumenti jako výraz nedostatečné reprezentace svých zájmů a logicky reagují silnější nedůvěrou nejen k novinářské profesi.“

„Vypadá to, že nárůst distance mezi médii a jejich publiky souvisí s vysokými profesními náklady, které vynaložili čeští novináři na podporu nového politického režimu, se kterým podstatná část z nich spojila nejen své kariéry, ale i každodenní životy. Tato silná identifikace s budováním pluralitní demokracie je ale postupně konfrontována s narůstající nespokojeností většinové populace, která je spojena nejen s nerealizovanými očekáváními a nenaplněnými sliby, ale i s důsledky ekonomické krize. V domácím kontextu tak můžeme hovořit o opožděném nárůstu nedůvěry mediálních konzumentů, kteří vnímali v prvním polistopadovém desetiletí novináře na své straně. Tato nadějeplná víra s ekonomickou krizí definitivně skončila.“

Zkoncentruji tenhle  výstup:

-Veřejnost je  převážně levicová, novináři převážně pravicoví

-novináři v převážné míře  spojili svůj osud  s  politickým establishmentem a jsou vnímáni jako jeho hlásné trouby

-lidé přestali věřit, že žurnalisté jsou na jejich straně!

Mám to úplně  stejně!  Ovšem Kartous honí trolly a  řetězové emaily!

Ačkoli vše  dokládají čísla a  grafy:

A jak veřejnost vnímá  samotné novináře? No za  rámeček si to rozhodně nedají – jako úplatný bulvár!

Být  Kartousem, chodím po Praze a okolí, jak říkával nebožtík Franta  Tikal – kanály.

Ale to takoví jako on rozhodně  neudělají! Oni  přesně ví jak věc  napravit. Nikoli tím, že  sdělovací prostředky  začnou o svou důvěru bojovat excelentním  a věrohodným zpravodajstvím. Což by například znamenalo, že  takovým jako je  on se budou věnovat  jen tehdy, když budou mít  nastudováno a budou  schopny  jejich bludy  konfrontovat  s exaktními fakty. Záměrně  nepíší, že  se jim začnou vyhýbat nebo že  jim snad  znemožní publikovat. To přenechávám Kartousům, protože  to je jejich  disciplina. Cenzura, sankcionování, omezení  ústavních práv!!!

Ostatně, pokud jste  si zvukový  záznam toho Kartousova  blábolení v  ČRo Plus poslechli, pak víte   že podle něj je odpovídajícím řešením toto:

Zavedením/stupňováním cenzury na internetu:

„….provozovatelé sociálních sítí a provozovatelé digitálních platforem ponesou odpovědnost za informace, které se šíří jejich prostřednictvím,“ prohlásil Kartous. Prý už se to ostatně děje. Spojené státy, Velká Británie či Německo udeřily  na Facebook i na dalšívelké hráče  digitálního světa, aby kontrolovali šíření nesmyslů skrze své platformy.

Omezením ústavních práv  občana:

„Nikdo nemá zaručené právo mást ostatní a vést je zcela cíleně k tomu, aby se rozhodovali na základě dezinformace a lži,“ upozornil Kartous s tím, že celý koncept svobody slova vznikl dávno před zrodem internetu, takže v moderní době je tomu třeba se přizpůsobit!!!!

Pokud šíření lží ohrožuje náš demokratický systém a tím vlastně i svobodu všech občanů tohoto státu, je potřeba s dezinformacemi bojovat. Kartous má jednoznačně  za to, že nelze  připustit zneužívání svobody slova!!!Považuje za zásadní bojovat proti lidem, kteří záměrně šíří lži a dezinformace.

Škoda  že nevyjevil, jak si ten boj představuje… Těm lidem bude zakázán vstup na  internet? Nebo budou  nuceni podstoupit  nějaké ideologicko převýchovné  kurzy? Nebo budou těžce pokutováni?  Či snad  budou někde  separováni a řekněme – koncentrováni?  A  co  rovnou  oficiálně zavřeni?

Škoda, že  Kartous  blíže  nespecifikoval  ten krásný nový, fízl.. šmír.. eh, promiňte  – elfovský svět! Moc by mne zajímal! abych věděl, jak rychle mám odejít  z tohoto světa.

Jisté  ovšem je, že  za účelem vyššího dobra se smí fízlovat soukromá mailová pošta, vstupovat neoprávněně do soukromých počítačů, krást  osobní data -GDPR sem GDPR  tam, skandalizovat soukromé subjekty, atd.atd.

Kartous, s tímto veskrze  inkvizičním nazírání   není zdaleka  sám. A má kde brát  vzory! Kteří už  jsou  zatraceně  dále v realizaci toho nového  krásného a jedině  správného!

Už  skoro čtvrtroku  přechovávám  ve  své  zásobníku námětů následující informaci nikoli ze  Sputniku, RT, či Aeronetu, nýbrž  z portálu  Deutsche Welle. Což musí  uznat  jak Kartous, tak Jakub Janda, je naprosto důvěryhodný  informační kanál.

Předesílám, že  i když jde o neprůstřelný zdroj,  pak jsem se  dost dlouho odmítal  tu informaci akceptovat a přijmout jako  fakt. Neboť  obsahem tohoto  článku jest, že německá spolková vláda vydala příručku, jak rozpoznat nedemokratické živly ve společnosti. Těmi nedemokratickými podvraťáky  jsou míněni především lidé s nacionalistickými nebo konzervativními sklony.

Nikdo menší než spolková ministryně pro rodinné záležitosti Franziska Giffeyová varuje:

„Jsme svědky značného nárůstu popularity pravicových hnutí, je proto důležité, abychom demokraticky utvářeli výchovu už od útlého dětství.“

V příručce se dále nacházejí informace, jak rozpoznat „děti z nacionalistických rodin“.

A jak se poznají? Snadno a to už dokonce  v jeslích školkách. Jde zejména o  rodiče, kteří preferují, aby jejich malé dcerky  nosily sukně a podezřelí  malí  chlapci kalhoty.

O tíhnutí rodiny k pravicovému radikalismu prý také svědčí copy u dívek.

Známkou nedemokratických sklonů je rovněž to, když je u dívek patrný zájem o ruční práce a chlapce zajímají zbraně…..

V případě odhalení takového dítěte, se doporučuje „pozvat rodiče na pohovor“, aby se jim „vysvětlilo, že autoritativní výchovné modely založené na stereotypech ohledně pohlaví omezují různorodé možnosti dětí“.

Dále je  řeč o tom, že  takoví rodiče  mají  leckdy značný zájem na vedení rodičovských kolegií  u  těchto výchovných zařízení, atd.atd.

Na tohle prosím bacha! Kartous -inspirace!!!! V Německu už  to prosívají a  berou hákem od mateřských školek. Kartous  a podobní  jsou ve  svém koniášovském vymýtání  ďábla evidentně nikoli sto let  za opicemi, nýbrž  dvě  stě let  za hnědým uhlím a jen těsně před  trilobity.

Protože liberální demokracii ohrožují už i copy  v mateřské školce!

Kartous – BUDÍČEK!!!! BUDÍČEK!!! BUDÍČEK!!!

O mém nastavení  k Zemanovi a Babišovi  nemůže  být sebemenších pochyb. U obou si myslím, že  jsou přímým ohrožením demokracie. A udělal jsem všechno, co  v mých nedostatečných silách bylo, aby   volby  dopadly  v jejich neprospěch. Nicméně  s oběma a  jejich pololžemi i  vyslovnými a záměrnými bludy  bojuji, jak je  v demokracii možné. Zkouším je vyvracet, protiargumentovat a dokládat , jak že  to je  s jejich  tvrzeními v reálu. Práce  únavná, nevděčná a po  hříchu  deprimující  svou marností.

Protože  narážím na  hluchotu a slepotu  těch, které s e snažím oslovit. A proč  tomu tak je? Protože  stačí jedno vystoupení  nějakého takového Jandy nebo Kartouze,  kde si tihle  panáci, co se sami pasovali na  arbitry  toho, co  je  ok a co fake, kdo smí nebo nesmí  publikovat, co si má nebo nemá občan myslet, co si přejí  zavedení cenzury podle jejich chuti a sankcionování těch, co si myslí  cokoli jiného než oni,  aby  okamžitě  naštvali desetitisíce, možná statisíce  lidí a  ti začnou dělat just pravý opak toho, co si tihle  samojmenované centrální  mozky lidstva  myslí!

Zeman se stal prezidentem  jen o pár  desítek tisíc  hlasů. Jen proto, že  lidé za profesorem Drahošem viděli spoustu profláklých ksichtů typu Kolář, Janda, Kartous!

Jestli tihle  chtějí, aby  Babiše  vystřídal vůdce  Tomio nebo  někdo  ještě  šťavnatější, pak jsou  na dobré cestě.

Zemana nechci a když se naskytne  příležitost, aby musel od  válu, udělám, co lze, abych tomu napomohl. Ale  současně mám na paměti,  že  Zeman, ZATÍM, nevolá po cenzuře,  po nějakém postihu těch, co si myslí  něco jiného než  on. NA  rozdíl od  Kartouse. Takže pokud  bych  byl nějakým neblahým řízením osudu postaven před  volbu  Losna  nebo Mažňák, pardon, Kartous nebo Zeman, s tím, že  se nemohu takové volbě  nijak vyhnout, pak bych sv těžké depresi volil pomstychtivého narcisistního starce  z Hradu.

Inkvisitory typu  Kartous  skutečně  akceptovat nelze!