Polemika s Jezevcem ohledně jeho článku o Brexitu


Doznávám, že se mne Jezevec  před  časem dotázal, zdali  bych uvítal článek o Brexitu , opřený o  dojmy  přímo z Británie. Následovala moje  blesková odpověd  – ANO! Takovéhle věci mne  přirozeně  zajímají.

Nicméně musím na jeho obsah  reagovat. Jakkoli jsem si  vědom toho, že  svědectví z místa, po rozhovoru s domorodci, nemluvě o znalosti jazyka, která mi chybí,    jsou trumfy,  které, více méně přebíjejí ať napíši cokoli. Více  méně  není ale  vždycky. Protože mám něco, co proti tomu mohu postavit. Jezevcův  článek je vystavěn na  informacích od   naprosto miniaturního vzorku  britské populace. A  z něj jsou vyvozovány  absolutní závěry. Já naopak stavím na  celkových datech a  shrnutích z obecně /mně/ přístupných zdrojů. Dodávám, že je  škoda, že se nemohu opřít  o anglicky  mluvící, jistě  bych  měl výrazně průraznější munici.

Ale když už  jsme u toho mikrovzorku předloženého Jezevcem. Mám  pěknou čerstvou fotku ze  sociálních sítí. jiného, podstatně  většího:

Nemá takhle, vzhledem k účasti, vyšší vypovídací hodnotu nebo  alespoň stejnou? Ale to není důležité, berte to jako ilustraci. Jde také jen o mikrovzorek, byť neskonale  širší, než odprezentoval Jezevec.

Půjdu  Jezevcovým textem per  partes, protože  téměř  ve všech  částech je  cosi co je naprosto konfliktní k obecným shrnutím o Brexitu.

Začnu kapitolkou Překvapení  druhé je to půl na půl a nemění se  to

Vraťme se k výsledku referenda o brexitu. Skončilo výsledkem 51,9 : 48,1

Mimořádně  těsný  výsledek!  Z kterého vyplývá,  že  pokud  by v  nějakém dalším hlasování pouhá  2% těch , co byli za Brexit změnilo názor,  brexit by se nekonal.  Národ by  zůstal rozdělený, tak jako je  rozdělený  už  dnes. Možná jen o něco hlouběji. Ale  výsledek by  byl opačný.

Tvrzení, abych citoval Jezevce,

Každý z nás zná někoho-jednoho, kdo změnil názor. Někdo byl pro a dneska je spíš proti, někdo je na tom naopak. Žádná hromadná změna názorů se ale nekoná. A hlavně – nemá tendenci měnit názorové poměry jen v jeden směr. Je to pořád zhruba napůl. A pořád

proto považuji za  bezobsažnou floskuli. Ano národ je  rozdělený a rozdělený  zůstane. Jen  vůle  většiny  by mohla  být  jiná. A  zřejmě  také  asi jiná  bude, protože  stačí doslova  pár  přeběhlíků k opačnému rezultu. Se  všemi dopady! Jak ukazují  dva na sobě  nezávislé průzkumy, úplně poslední , jenž jsem dokázal najít:

anketa institutu YouGov pro britský deník The Times.

Podle sondáže nyní 49 procent Britů soudí, že odhlasování brexitu v roce 2016 byla chyba, což je podle The Times nejvyšší počet v dosavadních průzkumech YouGov. Naopak 38 procent Britů má za to, že rozhodnutí opustit EU bylo správné.

Z těch, co v plebiscitu hlasovali pro brexit, si 11 procent myslí, že země učinila nesprávné rozhodnutí. V polovině listopadu to bylo osm procent, připomněl deník.

zjištění čerstvého průzkumu společnosti BMG Research pro deník The Independent.

Proti odchodu z EU se v něm vyjádřilo 51 procent respondentů, pro brexit bylo 41 procent.

Kladu si otázku, zdali podle těchto indikátorů by dnes ona potřebná  2% proti brexitu navíc  v teoretickém novém referendu  k dispozici byly nebo nikoli? Vychází mi to jednoznačně.

Nepochybně bude  dost těch, co budou tvrdit, že  ty průzkumy jsou cinknuté a kdesi cosi. Inu, každý soudí podle sebe a podle  zvyků z  Čech. Tvrdím, že  The Times  nejsou iDnes a Independent  Barrandov. A  You Gov není  SANEP.

Nicméně  druhé referendum nebude. Mayová  jej odmítla a stejně  by podle  dostupných informací nemohlo proběhnout  dříve než za  rok.  Rychleji ho nelze  připravit.   Mayové kategorické NE ohledně referenda mi přijde humorné. Humorné k tomu jaký plán B, předložila  v pondělí. Dovolil jsem si predikovat, že  žádný nemá. Ten odhad se potvrdil – zopakovala  jen to s  čím ji vyhodila  sněmovna! Takže  ona může  dvakrát a občan nesmí?  Zvláštní! Zejména  tehdy  když  jde o rozhodnutí, které nějakým způsobem ovlivní celé generace.

Ale pojďme  dál. Protože máme  co do činění  s totálním úderem na  solar  všem válčeným antibrexitovým štváčům a vlkovi zejména:

Ale tak samozřejmě, ti bezvýznamní budižkničemové, ti paraziti přisátí na EU-dotacích, ti kvičí strachy, že by museli pracovat. Takže ex-post, když viděli, že jejich názor v referendu nezvítězil – vyfabulovali báchorku o podvedeném Britovi, který nevěděl o čem hlasuje, a nyní prý (z)mění názor.

No nejspíš  mezi ně  patří i guvernér  Bank Of  England, tedy  britské centrální banky. Mezi ty budižkničemy. A také členové svazu britských průmyslníků.

Ti  všichni popisují  důsledky  brexitu, zejména  toho neřízeného, k němuž se blížíme  mílovými kroky.Ovšem i ten  je  ve vzorku Jezevcových respondentů  brnkačkou a rozhodně a  se vší důrazností nebyl britský volič  podveden! To je jen  fáma těch europijavic. Takže  nezbývá  než  sem dát  ten ten vůbec  nejznámější  a nejflagrantnější podvod  zastánců  brexitu – konkrétně  Nigela  Farage. Dodávám, že  nebyl jediný, ale  rozhodně  zásadní pro mnoho a mnoho procent  hlasujících pro brexit!

Británií před  referendem  křižovaly  tyto autobusy:

a  Na nich stojí, že pokud  voliči podpoří brexit, pak do  britského zdravotního systému připlyne  každý  týden 350 milionů liber /skoro 10 miliard korun, 392 milionů eur -týdně/které  jsou  dnes odváděny  do Bruselu.

No  a  vzápětí po svém vítězství  vysvětlil užaslým divákům v  televizi ITV stejný Farage, jak to vlastně  s těmi novými penězi pro zdravotnictví je, když vyhrál:

Opravdu volič  nebyl v kampani klamán a oklamán!

Tohle je  přímý a  jasný  důkaz! Který nejde okecat. Chce  někdo namítat, že  tady  se  ta  těsná většina pro Yes nebo No  nelámala?

A  to nemluvím o něčem, co ukáže  teprve v budoucnu – jestli sliby  těch, co Britům malovali  ráj na zemi  bez EU se alespoň z  části splní nebo nikoli. Mám svůj názor na to jak obstojí 60 milionová chudnoucí  země bez surovinových zdrojů s budoucími rasovými konflikty v  globalizovaném světě, ale  to není důležité. Bude platit jen to, co se  odehraje  na  britských ostrovech  nikoli v příštích měsících bezprostředně po brexitu, ale  v horizontu  roků, ba  spíše desítek roků. A tohle  není, dle mého názoru  schopen nikdo dohlédnout.

Když už  jsme  u toho podvodu  či nepodvodu na britském voliči – slíbil jsem v  soukromé korespondenci příteli Jezevcovi  jeden moc pěkný  článek, napsaný bezprostředně po hlasování o brexitu. Vyšel ve  Financial Times a je od jejich renomovaného komentátora:

Brexit: a coup by one set of public schoolboys against another

Jezevec  si to přečte  celé. Pro ty kteří na tom jsou s  angličtinou  asi  jako  já,  dám dvě klíčové sentence:

Brexit je protielitářská revoluce, v jejímž čele stanuli příslušníci elity – šlo o puč, který provedla jedna skupina absolventů luxusních soukromých škol proti druhé. Byli to bohatí studenti v Oxfordu, členové tamějšího zbohatlického Bullingdon Clubu.

Tito absolventi luxusních zbohatlických škol se snažili desítky let vyvolat u britských voličů nenávist vůči Evropské unii. Avšak, jak přiznal Michael Gove v roce 2005, voličům to bylo jedno, zda jim vládne Londýn nebo Brusel, a nenávist vůči EU se v nich vzbouzet nedařilo. A tak se aktivisté za brexit zaměřili na něco, co mnoha britským voličům jedno není: na imigraci.

Já dodávám, že  to byl stejný  Michael Gove, kdo podle všeho  vyhrál pro  Mayovou  hlasování o důvěře  v  parlamentu po její  zdrcující porážce ohledně  brexitové smlouvy.

Interesantní , pro zdejší zastánce  brexitu musí být následující  pasáž Goveova projevu, s níž se postavil Corbynově návrhu na  nedůvěru a novým volbám. Jistě se jim bude líbit:

„Pokud se lídr opozice nepostaví proti Putinovi, když útočí na lidi ve své zemi, pokud se nepostaví fašistům, kteří rozpoutali nepokoje v Sýrii, a pokud se nepostaví za svou zemi ve chvíli, kdy se řeší zásadní bezpečnostní otázky – jak potom můžeme očekávat, že by se za nás postavil při jednáních s EU?“

Přiznávám ale, že mne  ze  všeho, co  Jezevec  v Británii od  svého vzorku zjistil /což není totožné s tím, co mne  nejvíce šokuje v  celém jeho textu/, nejvíce  zaskočilo, je  následující  vyjádření jeho respondentů:

…Manuály a programy brexit a den poté, existují již mnoho roků – kdo se o to opravdu zajímá, snadno nalezne desetitisíce stran kompletních strategií. Autorem mnohých z nich je právě Farage. Pokud tedy někdo tvrdí, že Britové hlasovali pro brexit a ve skutečnosti nevěděli o čem – jistě se to některých týká, to je základní vlastnost všeobecného volebního práva – ale říci, že strategie a koncepční studie neexistují, je naprosté nepochopení problematiky….

…Daleko urážlivěji ale vnímáme dehonestaci tvůrců brexitu. Ale tak SAMOZŘEJMĚ že Farage není nějaký politik do složitých negociací ohledně parametrů brexitu. Ale taky to po něm nikdy nikdo nechtěl. .. Nyní pro dobu budování je ale potřeba naprosto jiný typ politka i stratéga, ale to zdá se jakoby chápali jen Britové sami…..

Tak manuály  pro brexit  existují, mají desetisíce stran a jsou funkční? Vážně?  Tak o čem tedy  v parlamentu jednají, když je  všechno hotovo a špígl nýgl, vlastně  NIGEL???

Žasnu nad jasnozřivostí  britských politiků, kteří  dávno a dávno věděli, že  nějaký  brexit  bude a už se začali připravovat, ačkoli prakticky nemají sebemenší  tušení, co to všechno  bude obsahovat konkrétně!  A  neví to ani dnes, protože  netuší, jestli za  9 týdnů, ano za  DEVĚT  týdnů  z Unie  vystoupí a když  ano, tak jakým způsobem.

Ta bezradnost, kterou  Jezevccovi jeho známí popřeli je  už taková, že se k ní v pátek vyjádřila  i sama královna, jakkoli se důsledně drží zásady  nevstupovat  do britské vnitřní politiky. Vyslovila  to mimořádně  decentní formou:

„Každá generace čelí novým výzvám a příležitostem. Přestože v moderní době hledáme nové odpovědi, upřednostňovala bych, abychom se drželi tradičních a osvědčených způsobů, jako je slušná vzájemná komunikace a úcta k názorům jiných. Semknout se a najít společné východisko a nikdy neztratit nadhled,“

Klasický  londýnský  cokney  by  to řekl asi takhle – vy  debilové, koukejte najít řešení. a to fofrem!

Jedinou jistotu Britům  poskytuje  Mayové smlouva, kterou odmítli. Na té se opatření a procedury daly  ZAČÍT stavět!!!!

Nebudu se do Jezevce  navážet. Není důvod, interpretuje  a  nepochybuji, že věrně, to co slyšel. Jsem mu za to vděčen. Nicméně za  sebe  říkám, že  já od své  vlády  a parlamentu, jako hypotetický  britský volič,  bych v téhle osudové záležitosti čekal neskonale  více!!! Pro to,co předvádějí mám jediný termín sobecké  packalství neodpovědných hlupáků.

A Jezevcovým Britům vadí dehonestace  Nigela  Farage a Borise Johnsona? Protože  je to  urážka? Nejsem Brit  a  jejich mentalita  je mi tudíž  cizí. Umím  číst  Němce a Rakušany, to je milieu, kde se umím pohybovat. Už s Holanďany  mám potíž. S Brity zkušenost minimální. Takže může  být, že  u nich platí,  že  borec   je ten,  kdo vám slíbí, že  když  ho necháte, aby  vám rozbořil barák, tak vám postaví  nový, daleko lepší. Vy kývnete, on ten srovná se zemí a pak uteče, že  to tak je ok a ten slibotechna  je  borec největší!

V mém světě a věřím, že i ve vašem, je za podvodníka a darebáka.  Ale  rozdíl nejspíš  a  velký  existuje – protože  tohle přísloví – Máš chovný koně a tažný koně, ¨není  jen britské. To používala i  moje babička. Původem  z rodu  tvrdohlavých  sedláků v rozhraní  západních a jižních Čech. A vždycky  ve  významu, že  ti  takzvaní  chovní byli  odstrašující vyžírkové a  lehkoživkové. Na  rozdíl od  těch tažných, což byli  lidé na práci a do nepohody. Možná, že  ti, co je moje  babička měla  za ty  vyžírky  jsou na ostrovech  báječné osobnosti, hodné následování! Jezevcovi respondenti to  zjevně  vidí úplně jinak.

Mohl bych takhle  jít  dál  dál. Ale není třeba.  Znovu opakuji, že nepochybuji, že Jezevec  věrně  a věcně  interpretoval to, co  slyšel. Ale končit ještě nebudu, protože závěr Jezevcova  článku není přenos názoru  jeho britských přátel a známých, nýbrž Jezevcův  vlastní  názor a návod  co a jak by mělo následovat v  téhle  situaci  dál. A  to je to, co mne  šokovalo nejvíce  a přimělo k polemické reakci!

Naprosto nevěřícně  koukám  na tuhle Jezevcovu  vymyšlenost:

Proč to nejde tak, že brexit (a případně jakýkoliv EU-exit) nemá pouze dva kroky:

  1. Den D – nastává exit. Všechny stávající dohody a smlouvy platí tak, jako včera. Tohle víme že umíme, tohle nastalo. A bezpečně to funguje dva roky. Skoro tři.
  2. Den D+1. Exit je spuštěn. Všechny stávající dohody a smlouvy platí tak dlouho, DOKUD se nedohodnou nějaké jiné.

a také  tuhle:

Může mi někdo (a mým britským přátelům) vysvětlit – proč – není-li jediným cílem Brity ponížit a všechny ostatní eu-exit myšlenkáře zastrašit – a obecně vytvořit tlak, že opustíš-li mne, zahyneš – proč je brexit naschvál koncipován tak, aby nutně způsobil chaos a problémy? Proč má dvouleté, nebo proč vůbec jakékoliv období? Je naprosto zřejmé, že varianta popsaná v bodě (1) je reálná a průchozí, že máme funkční osvědčenou dvouletou historii dosavadního brexitu, že to takhle je možné. Proč má konec?

Pokud bych něco takového slyšel od  své sousedky  a spolužačky, o které už  jsem několikrát  psal, neřeknu ani popel a  jen bezmocně  mávnu rukou. Ovšem od životem otřískaného chlapa v nejlepším věku, z byznysu a s mnoha  životními zkušenostmi? To jako myslí  vážně?

Mám mu vysvětlovat tak triviální  věc, jako že  smlouvy platiti  nemohou, protože si Britové odhlasovali brexit a  to například i za  cenu vystoupení  BEZ DOHODY, o což se právě hraje? Stále tím hrozili a hrozí nebo spíš  – vydírali.  A že    i když bude dohoda  ta, kterou vyjednala Mayová a  její vláda, třeba nakonec platit, jde o VYSTOUPENÍ z Unie  a z jejích pravidel, ale  vůbec neřeší budoucí vztahy?  Že  Britové chtějí za  každou cenu tzv. kontrolu nad svými hranicemi, což znamená, že  ONI odmítli  jeden ze základních pilířů na kterých EU  funguje – tedy VOLNÝ POHYB OSOB? ‚Že vedle toho nadřazením britské legislativy  nad  unijní, což byl další požadavek brexitu,  odmítli vlastně respektovat  an block  všechny  EU normy? Jak mohou platit  dohody, založené  na přesně opačné  právní hierarchii? Proč  by  s  450 milionů lidí mělo přizpůsobit  60-ti, zejména  když skoro polovina  to ani nechce?  Mám mu vysvětlovat že okamžikem vystoupení  přestanou platit do společné pokladny  a tudíž se podílet na  provozu  Unie, což byl další nosný pilíř brexitu? Potřebuje  snad  osvětu o základech vyjednávání a  sdělení, že  k vyjednání smlouvy musejí  být  dva?  Že  dohoda je  maximálním průnikem  zájmů jedné a  druhé strany a že každá má právo odmítnout  druhé straně  cokoli a  naopak chtít dosáhnout toho, co zamane a  že je  to nejen  normální, ale také v  pořádku?

Přiznávám, že je mi opravdu žinantní  sdělovat někomu dospělému, navíc  s  Jezevcovými životními zkušenostmi, že prostě  ty dosavadní dohody  platit nemohou, protože  je Britové sami a dobrovolně  VYPOVĚDĚLI!!! Nikdo je k tomu nenutil. Oni nechtěli , aby platily a  dali to jasně   najevo a trvají na  tom.

Abych to uvedl na triviálním případu –  je to stejné jako u rozvodu. Když  soud  rozhodne o rozvodu, je manželství rozvedeno . Od stolu i lože. A už záleží jen  na těch dvou, jak si  mezi sebou  uspořádají vztahy.  Buď se  nějak zaranžují zejména ohledně  majetku a  dětí, alimentů atd.  a možná i  dalších věcí, jako že  někdo někomu bude třeba prát či snad i vařit  nebo se prostě nedohodnou. A  je to natvrdo. Se všemi důsledky. Věřím, že  nikoho, ani Jezevce ani jeho britské přátele, by  v případě rozvodu  ani nenapadlo,  že  pokud  by jim životní partner  sdělil, že  už  s nimi nebude, že  chce od nich pryč, chce  zpět  svou suverenitu, že by mu řekli – hele  můžeš  u mně bydlet dál, se všemi právy  jako dřív, nemusíš  přispívat, ani  nic pomáhat,  ale klidně si dělej co chceš, než se dohodneme  na pevném režimu, tak tě budu  živit, šatit a po tobě  uklízet a  moje  auto je ti k dispozici! Už to vidím!

Naopak, nepochybuji  o tom, že  by se  vší vervou  hájili svoje práva  zájmy! Nepochopitelné proto pro mne je, že EU je ta  zlá, když  dělá totéž co UK a hájí svůj  zájem. Tedy podle  Jezevce  a  dalších –  například Okamury snad  ho cituji doslova –doufám, že se EU pochlapí s nabídne Britům konečně  důstojné podmínky…

Což  jak pro Jezevce, tak pro polojaponského hráče na píšťalku  z Hammeln, znamená v  jednoduché  češtině – nechte  Brity  vyzobat  rozinky!

Proč sakra???  Proč  podporovat tradiční  britskou, prosím za prominutí, ale vhodnější termín není -vychcanost?

Jsem totiž pamětník jak se vyvíjel vztah mezi Brity a Evropskou unií, respektive  jejími předchozími formami.

Britové byli přizváni, když se  zakládalo Evropské sdružení uhlí a oceli. Odmítli. Chtěli si zachovat speciální a privilegované vztahy s USA a  zeměmi Commonwealthu.

A  aby nebyli osamoceni proti  novému hospodářskému  bloku, použili svou tradiční  taktiku, kterou v  Evropě s úspěchem provozovali  300 let – vždy  rozdělili evropské země, aby  se nemohly  sjednotit  v nějakém společném zájmu proti Británii. Takže vytvořili konkurenční  hospodářské  sdružení -Evropské sdružení  volného obchodu. Mezi zakládající členy  patřilo také Dánsko, Norsko, Portugalsko, Rakousko, Švédsko a Švýcarsko.

Jenže se ukázalo a to velmi rychle, že  britské ESVO nemůže  tehdejší EU v  hospodářské dynamice konkurovat. Už v  roce 1961 přilezl tehdejší britský premier  Harold Macmillan ke křížku a podal přihlášku do tehdejší formy  EU. Francie resp. tehdejší prezident  de Gaulle  to razantně odmítl.  Vše  se opakovalo do písmene  v roce 1967. Byl jsem už dost starý, abych si pamatoval, čím to de Gaulle  tehdy  odůvodnil. Znělo to nějak takhle  – Britům nelze věřit, že  myslí vážně  a dřív  nebo později budou chtít  extra výjimky a  stejně jim nebude nic  dost a  odejdou… Je to parafráze, ne  autentický  výrok.

Království pak vstoupilo do Unie  až v  roce 1973. Kdy proběhlo také  referendum s  výsledkem 2:1 pro  EU. Ale  de Gaulle měl pravdu, už  v roce 1984 si Británie na Unii vynutila  tzv. britskou výjimku a platila  daleko méně  než  by měla.  Dnes  se tedy naplňuje  druhá část  proroctví velkého francouzského státníka! Státníka!

Za nadšeného potlesku Okamurů a bohužel i Jezevců. Proč  by  neměla  EU v případě rozvodu  hájit svoje zájmy a měla  ustupovat  historickým vychytralcům? Proč  by  měla Unie  jednat  jinak než oni  sami  v případě  rozpadu manželství.? Jak to že  argumentují  tím, že  EU by měla  dodržovat  předchozí dohody a  Británie naopak je mohla vypovědět?

A proč má  být období o odchodu dvouleté?

Protože prostě musí mít nějaký  konec!  Nelze  žít  v právním  vakuu a nejistotě! Firmy potřebují vědět na  čem jsou. Expatrioti také. Totéž  světové trhy. Situace  ani ryba  ani rak  je vražedná. Takže proto.

Komické mi připadá to dožadování se  nějakého vyjednání. Tohle  dohoda  s Mayovou nabízela. Řešila techniku odchodu. Na více než  500-ti   stránkách. Budoucí vztahy  pak jen deklaratorně. Protože  bylo nesmírným výkonem se dohodnout na  režimu odchodu. Navíc  zdá se zbytečně. Na  nějaké dojednání věcí  budoucích už nezbyl čas  žádný!!! S tím, že  od  29.3. začne  běžet  další přechodné období, kdy to bude fungovat  v intencích  Jezevcovy  neotřelé myšlenky tak moc, jak je jen  za  daného stavu možné. A budou další dva  roky  na smluvní úpravu budoucích vztahů Což britský parlament odmítl. Britský, opakuji pro jistotu. Překvapuje mne že  to  Jezevec neví. A také jeho britští přátelé! Že to účelově  neví  Okamura  překvapující není. Nepotřebuje  svůj  fanklub  informovat o reálu.

Evropa chce  Brity ponížit? Vážně, když  předevčírem  dala na  sankční list  Ruslana Boširova, Alexandra Petrova  plus  špičky  GRU kvůli případu Skripal. Nikoli jen podle mne  vylhanému? Chce je ponížit  tím, že se  jim takhle servilně podbízí?

Britský ministr zahraničí Jeremy Hunt krok EU uvítal.  Rozhodnutí podle něj ukazuje, že také v kontextu brexitu je diplomatická spolupráce Londýna a ostatních zemí Unie velmi těsná. „Sdílíme společné hodnoty a to se brexitem nezmění,“

Takže kde je  to ponížení?

Na konec  ještě  drobnost. Když  jsem psal posledně  o brexitu v souvislosti  s dvojím hlasováním londýnského parlamentu, vysvětloval jsem , proč  je  v dohodě  tzv. irská pojistka, kterou si odpůrci dohody  vzali za hlavní záminku, proč  jsou proti dohodě? Co fakticky znamená a proč  na ní  Brusel, ale především Dublin trvá.  Nemusel jsem na potvrzení  své predikce, že  bez ní by  severní Irsko velmi rychle skončilo opět  v  občanské válce. V Londonderry  už zase vybuchují  nastražené  bomby.

A ještě technická  drobnost. Všichni fandové  brexitu, když slyší opakované referendum okamžitě  vyskočí jak čertík z  krabičky  a unisono vyřvávají – to je popření demokracie. Už bylo hlasováno  a nové referendum  je  dehonestací vůle  voliče. Jsewm v bezmezném úžasu. Už  výše jsem to postavil do kontrastu s tím,že  Mayová  klidně mohla nechat hlasovat  dvakrát stejný návrh smlouvy o brexitu. Ale  ještě si pamatujete, že  Britové  už  o členství v  EU jednou hlasovali? Takže  brexit byl podruhé?  Že je  mezi tím 40 let?  A  že se EU změnila? No moje  dobrá žena  Karkule  se za těch skoro 45 let, co jsme spolu taky  změnila. Já taky. A  někdy  je to na nože. Ale  nevidíme důvod k „druhému hlasování“. Nemluvě o tom, že  když  Thatcherová vyjednala  tu britskou výjimku – tedy nepoctivě nižší britské prachy pro společnou kasu, což byla  zásadní změna  členství, žádné referendum se nekonalo…

Takže někdy  dvojí hlasování o tomtéž vadí, jindy ne…

A na  úplný konec – jak vidí britský  volič  možné  varianty  brexitu či nebrexitu:

Jde o čerstvý průzkum z ledna 2019. A je  jasné, že největší podporu má odložení brexitu, respektive  NO DEAL, což  může znamenat i jeho odvolání vůbec. Ano nebo podmíněné  ANO 30+44 %

To jenom, aby bylo jasno, ohledně přání britského voliče. Které  přirozeně  ty, co rozhodují, vůbec nezajímá. Když se jim nehodí do krámu.

 

 

 

 

Příspěvek byl publikován v rubrice Hodina vlka se štítky , , , , , . Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.