Doznávám, že se mne Jezevec před časem dotázal, zdali bych uvítal článek o Brexitu , opřený o dojmy přímo z Británie. Následovala moje blesková odpověd – ANO! Takovéhle věci mne přirozeně zajímají.
Nicméně musím na jeho obsah reagovat. Jakkoli jsem si vědom toho, že svědectví z místa, po rozhovoru s domorodci, nemluvě o znalosti jazyka, která mi chybí, jsou trumfy, které, více méně přebíjejí ať napíši cokoli. Více méně není ale vždycky. Protože mám něco, co proti tomu mohu postavit. Jezevcův článek je vystavěn na informacích od naprosto miniaturního vzorku britské populace. A z něj jsou vyvozovány absolutní závěry. Já naopak stavím na celkových datech a shrnutích z obecně /mně/ přístupných zdrojů. Dodávám, že je škoda, že se nemohu opřít o anglicky mluvící, jistě bych měl výrazně průraznější munici.
Ale když už jsme u toho mikrovzorku předloženého Jezevcem. Mám pěknou čerstvou fotku ze sociálních sítí. jiného, podstatně většího:
Nemá takhle, vzhledem k účasti, vyšší vypovídací hodnotu nebo alespoň stejnou? Ale to není důležité, berte to jako ilustraci. Jde také jen o mikrovzorek, byť neskonale širší, než odprezentoval Jezevec.
Půjdu Jezevcovým textem per partes, protože téměř ve všech částech je cosi co je naprosto konfliktní k obecným shrnutím o Brexitu.
Začnu kapitolkou Překvapení druhé je to půl na půl a nemění se to
Vraťme se k výsledku referenda o brexitu. Skončilo výsledkem 51,9 : 48,1
Mimořádně těsný výsledek! Z kterého vyplývá, že pokud by v nějakém dalším hlasování pouhá 2% těch , co byli za Brexit změnilo názor, brexit by se nekonal. Národ by zůstal rozdělený, tak jako je rozdělený už dnes. Možná jen o něco hlouběji. Ale výsledek by byl opačný.
Tvrzení, abych citoval Jezevce,
Každý z nás zná někoho-jednoho, kdo změnil názor. Někdo byl pro a dneska je spíš proti, někdo je na tom naopak. Žádná hromadná změna názorů se ale nekoná. A hlavně – nemá tendenci měnit názorové poměry jen v jeden směr. Je to pořád zhruba napůl. A pořád
proto považuji za bezobsažnou floskuli. Ano národ je rozdělený a rozdělený zůstane. Jen vůle většiny by mohla být jiná. A zřejmě také asi jiná bude, protože stačí doslova pár přeběhlíků k opačnému rezultu. Se všemi dopady! Jak ukazují dva na sobě nezávislé průzkumy, úplně poslední , jenž jsem dokázal najít:
anketa institutu YouGov pro britský deník The Times.
Podle sondáže nyní 49 procent Britů soudí, že odhlasování brexitu v roce 2016 byla chyba, což je podle The Times nejvyšší počet v dosavadních průzkumech YouGov. Naopak 38 procent Britů má za to, že rozhodnutí opustit EU bylo správné.
Z těch, co v plebiscitu hlasovali pro brexit, si 11 procent myslí, že země učinila nesprávné rozhodnutí. V polovině listopadu to bylo osm procent, připomněl deník.
zjištění čerstvého průzkumu společnosti BMG Research pro deník The Independent.
Proti odchodu z EU se v něm vyjádřilo 51 procent respondentů, pro brexit bylo 41 procent.
Kladu si otázku, zdali podle těchto indikátorů by dnes ona potřebná 2% proti brexitu navíc v teoretickém novém referendu k dispozici byly nebo nikoli? Vychází mi to jednoznačně.
Nepochybně bude dost těch, co budou tvrdit, že ty průzkumy jsou cinknuté a kdesi cosi. Inu, každý soudí podle sebe a podle zvyků z Čech. Tvrdím, že The Times nejsou iDnes a Independent Barrandov. A You Gov není SANEP.
Nicméně druhé referendum nebude. Mayová jej odmítla a stejně by podle dostupných informací nemohlo proběhnout dříve než za rok. Rychleji ho nelze připravit. Mayové kategorické NE ohledně referenda mi přijde humorné. Humorné k tomu jaký plán B, předložila v pondělí. Dovolil jsem si predikovat, že žádný nemá. Ten odhad se potvrdil – zopakovala jen to s čím ji vyhodila sněmovna! Takže ona může dvakrát a občan nesmí? Zvláštní! Zejména tehdy když jde o rozhodnutí, které nějakým způsobem ovlivní celé generace.
Ale pojďme dál. Protože máme co do činění s totálním úderem na solar všem válčeným antibrexitovým štváčům a vlkovi zejména:
Ale tak samozřejmě, ti bezvýznamní budižkničemové, ti paraziti přisátí na EU-dotacích, ti kvičí strachy, že by museli pracovat. Takže ex-post, když viděli, že jejich názor v referendu nezvítězil – vyfabulovali báchorku o podvedeném Britovi, který nevěděl o čem hlasuje, a nyní prý (z)mění názor.
No nejspíš mezi ně patří i guvernér Bank Of England, tedy britské centrální banky. Mezi ty budižkničemy. A také členové svazu britských průmyslníků.
Ti všichni popisují důsledky brexitu, zejména toho neřízeného, k němuž se blížíme mílovými kroky.Ovšem i ten je ve vzorku Jezevcových respondentů brnkačkou a rozhodně a se vší důrazností nebyl britský volič podveden! To je jen fáma těch europijavic. Takže nezbývá než sem dát ten ten vůbec nejznámější a nejflagrantnější podvod zastánců brexitu – konkrétně Nigela Farage. Dodávám, že nebyl jediný, ale rozhodně zásadní pro mnoho a mnoho procent hlasujících pro brexit!
Británií před referendem křižovaly tyto autobusy:
a Na nich stojí, že pokud voliči podpoří brexit, pak do britského zdravotního systému připlyne každý týden 350 milionů liber /skoro 10 miliard korun, 392 milionů eur -týdně/které jsou dnes odváděny do Bruselu.
No a vzápětí po svém vítězství vysvětlil užaslým divákům v televizi ITV stejný Farage, jak to vlastně s těmi novými penězi pro zdravotnictví je, když vyhrál:
Opravdu volič nebyl v kampani klamán a oklamán!
Tohle je přímý a jasný důkaz! Který nejde okecat. Chce někdo namítat, že tady se ta těsná většina pro Yes nebo No nelámala?
A to nemluvím o něčem, co ukáže teprve v budoucnu – jestli sliby těch, co Britům malovali ráj na zemi bez EU se alespoň z části splní nebo nikoli. Mám svůj názor na to jak obstojí 60 milionová chudnoucí země bez surovinových zdrojů s budoucími rasovými konflikty v globalizovaném světě, ale to není důležité. Bude platit jen to, co se odehraje na britských ostrovech nikoli v příštích měsících bezprostředně po brexitu, ale v horizontu roků, ba spíše desítek roků. A tohle není, dle mého názoru schopen nikdo dohlédnout.
Když už jsme u toho podvodu či nepodvodu na britském voliči – slíbil jsem v soukromé korespondenci příteli Jezevcovi jeden moc pěkný článek, napsaný bezprostředně po hlasování o brexitu. Vyšel ve Financial Times a je od jejich renomovaného komentátora:
Brexit: a coup by one set of public schoolboys against another
Jezevec si to přečte celé. Pro ty kteří na tom jsou s angličtinou asi jako já, dám dvě klíčové sentence:
Brexit je protielitářská revoluce, v jejímž čele stanuli příslušníci elity – šlo o puč, který provedla jedna skupina absolventů luxusních soukromých škol proti druhé. Byli to bohatí studenti v Oxfordu, členové tamějšího zbohatlického Bullingdon Clubu.
Tito absolventi luxusních zbohatlických škol se snažili desítky let vyvolat u britských voličů nenávist vůči Evropské unii. Avšak, jak přiznal Michael Gove v roce 2005, voličům to bylo jedno, zda jim vládne Londýn nebo Brusel, a nenávist vůči EU se v nich vzbouzet nedařilo. A tak se aktivisté za brexit zaměřili na něco, co mnoha britským voličům jedno není: na imigraci.
Já dodávám, že to byl stejný Michael Gove, kdo podle všeho vyhrál pro Mayovou hlasování o důvěře v parlamentu po její zdrcující porážce ohledně brexitové smlouvy.
Interesantní , pro zdejší zastánce brexitu musí být následující pasáž Goveova projevu, s níž se postavil Corbynově návrhu na nedůvěru a novým volbám. Jistě se jim bude líbit:
„Pokud se lídr opozice nepostaví proti Putinovi, když útočí na lidi ve své zemi, pokud se nepostaví fašistům, kteří rozpoutali nepokoje v Sýrii, a pokud se nepostaví za svou zemi ve chvíli, kdy se řeší zásadní bezpečnostní otázky – jak potom můžeme očekávat, že by se za nás postavil při jednáních s EU?“
Přiznávám ale, že mne ze všeho, co Jezevec v Británii od svého vzorku zjistil /což není totožné s tím, co mne nejvíce šokuje v celém jeho textu/, nejvíce zaskočilo, je následující vyjádření jeho respondentů:
…Manuály a programy brexit a den poté, existují již mnoho roků – kdo se o to opravdu zajímá, snadno nalezne desetitisíce stran kompletních strategií. Autorem mnohých z nich je právě Farage. Pokud tedy někdo tvrdí, že Britové hlasovali pro brexit a ve skutečnosti nevěděli o čem – jistě se to některých týká, to je základní vlastnost všeobecného volebního práva – ale říci, že strategie a koncepční studie neexistují, je naprosté nepochopení problematiky….
…Daleko urážlivěji ale vnímáme dehonestaci tvůrců brexitu. Ale tak SAMOZŘEJMĚ že Farage není nějaký politik do složitých negociací ohledně parametrů brexitu. Ale taky to po něm nikdy nikdo nechtěl. .. Nyní pro dobu budování je ale potřeba naprosto jiný typ politka i stratéga, ale to zdá se jakoby chápali jen Britové sami…..
Tak manuály pro brexit existují, mají desetisíce stran a jsou funkční? Vážně? Tak o čem tedy v parlamentu jednají, když je všechno hotovo a špígl nýgl, vlastně NIGEL???
Žasnu nad jasnozřivostí britských politiků, kteří dávno a dávno věděli, že nějaký brexit bude a už se začali připravovat, ačkoli prakticky nemají sebemenší tušení, co to všechno bude obsahovat konkrétně! A neví to ani dnes, protože netuší, jestli za 9 týdnů, ano za DEVĚT týdnů z Unie vystoupí a když ano, tak jakým způsobem.
Ta bezradnost, kterou Jezevccovi jeho známí popřeli je už taková, že se k ní v pátek vyjádřila i sama královna, jakkoli se důsledně drží zásady nevstupovat do britské vnitřní politiky. Vyslovila to mimořádně decentní formou:
„Každá generace čelí novým výzvám a příležitostem. Přestože v moderní době hledáme nové odpovědi, upřednostňovala bych, abychom se drželi tradičních a osvědčených způsobů, jako je slušná vzájemná komunikace a úcta k názorům jiných. Semknout se a najít společné východisko a nikdy neztratit nadhled,“
Klasický londýnský cokney by to řekl asi takhle – vy debilové, koukejte najít řešení. a to fofrem!
Jedinou jistotu Britům poskytuje Mayové smlouva, kterou odmítli. Na té se opatření a procedury daly ZAČÍT stavět!!!!
Nebudu se do Jezevce navážet. Není důvod, interpretuje a nepochybuji, že věrně, to co slyšel. Jsem mu za to vděčen. Nicméně za sebe říkám, že já od své vlády a parlamentu, jako hypotetický britský volič, bych v téhle osudové záležitosti čekal neskonale více!!! Pro to,co předvádějí mám jediný termín sobecké packalství neodpovědných hlupáků.
A Jezevcovým Britům vadí dehonestace Nigela Farage a Borise Johnsona? Protože je to urážka? Nejsem Brit a jejich mentalita je mi tudíž cizí. Umím číst Němce a Rakušany, to je milieu, kde se umím pohybovat. Už s Holanďany mám potíž. S Brity zkušenost minimální. Takže může být, že u nich platí, že borec je ten, kdo vám slíbí, že když ho necháte, aby vám rozbořil barák, tak vám postaví nový, daleko lepší. Vy kývnete, on ten srovná se zemí a pak uteče, že to tak je ok a ten slibotechna je borec největší!
V mém světě a věřím, že i ve vašem, je za podvodníka a darebáka. Ale rozdíl nejspíš a velký existuje – protože tohle přísloví – Máš chovný koně a tažný koně, ¨není jen britské. To používala i moje babička. Původem z rodu tvrdohlavých sedláků v rozhraní západních a jižních Čech. A vždycky ve významu, že ti takzvaní chovní byli odstrašující vyžírkové a lehkoživkové. Na rozdíl od těch tažných, což byli lidé na práci a do nepohody. Možná, že ti, co je moje babička měla za ty vyžírky jsou na ostrovech báječné osobnosti, hodné následování! Jezevcovi respondenti to zjevně vidí úplně jinak.
Mohl bych takhle jít dál dál. Ale není třeba. Znovu opakuji, že nepochybuji, že Jezevec věrně a věcně interpretoval to, co slyšel. Ale končit ještě nebudu, protože závěr Jezevcova článku není přenos názoru jeho britských přátel a známých, nýbrž Jezevcův vlastní názor a návod co a jak by mělo následovat v téhle situaci dál. A to je to, co mne šokovalo nejvíce a přimělo k polemické reakci!
Naprosto nevěřícně koukám na tuhle Jezevcovu vymyšlenost:
Proč to nejde tak, že brexit (a případně jakýkoliv EU-exit) nemá pouze dva kroky:
- Den D – nastává exit. Všechny stávající dohody a smlouvy platí tak, jako včera. Tohle víme že umíme, tohle nastalo. A bezpečně to funguje dva roky. Skoro tři.
- Den D+1. Exit je spuštěn. Všechny stávající dohody a smlouvy platí tak dlouho, DOKUD se nedohodnou nějaké jiné.
a také tuhle:
Může mi někdo (a mým britským přátelům) vysvětlit – proč – není-li jediným cílem Brity ponížit a všechny ostatní eu-exit myšlenkáře zastrašit – a obecně vytvořit tlak, že opustíš-li mne, zahyneš – proč je brexit naschvál koncipován tak, aby nutně způsobil chaos a problémy? Proč má dvouleté, nebo proč vůbec jakékoliv období? Je naprosto zřejmé, že varianta popsaná v bodě (1) je reálná a průchozí, že máme funkční osvědčenou dvouletou historii dosavadního brexitu, že to takhle je možné. Proč má konec?
Pokud bych něco takového slyšel od své sousedky a spolužačky, o které už jsem několikrát psal, neřeknu ani popel a jen bezmocně mávnu rukou. Ovšem od životem otřískaného chlapa v nejlepším věku, z byznysu a s mnoha životními zkušenostmi? To jako myslí vážně?
Mám mu vysvětlovat tak triviální věc, jako že smlouvy platiti nemohou, protože si Britové odhlasovali brexit a to například i za cenu vystoupení BEZ DOHODY, o což se právě hraje? Stále tím hrozili a hrozí nebo spíš – vydírali. A že i když bude dohoda ta, kterou vyjednala Mayová a její vláda, třeba nakonec platit, jde o VYSTOUPENÍ z Unie a z jejích pravidel, ale vůbec neřeší budoucí vztahy? Že Britové chtějí za každou cenu tzv. kontrolu nad svými hranicemi, což znamená, že ONI odmítli jeden ze základních pilířů na kterých EU funguje – tedy VOLNÝ POHYB OSOB? ‚Že vedle toho nadřazením britské legislativy nad unijní, což byl další požadavek brexitu, odmítli vlastně respektovat an block všechny EU normy? Jak mohou platit dohody, založené na přesně opačné právní hierarchii? Proč by s 450 milionů lidí mělo přizpůsobit 60-ti, zejména když skoro polovina to ani nechce? Mám mu vysvětlovat že okamžikem vystoupení přestanou platit do společné pokladny a tudíž se podílet na provozu Unie, což byl další nosný pilíř brexitu? Potřebuje snad osvětu o základech vyjednávání a sdělení, že k vyjednání smlouvy musejí být dva? Že dohoda je maximálním průnikem zájmů jedné a druhé strany a že každá má právo odmítnout druhé straně cokoli a naopak chtít dosáhnout toho, co zamane a že je to nejen normální, ale také v pořádku?
Přiznávám, že je mi opravdu žinantní sdělovat někomu dospělému, navíc s Jezevcovými životními zkušenostmi, že prostě ty dosavadní dohody platit nemohou, protože je Britové sami a dobrovolně VYPOVĚDĚLI!!! Nikdo je k tomu nenutil. Oni nechtěli , aby platily a dali to jasně najevo a trvají na tom.
Abych to uvedl na triviálním případu – je to stejné jako u rozvodu. Když soud rozhodne o rozvodu, je manželství rozvedeno . Od stolu i lože. A už záleží jen na těch dvou, jak si mezi sebou uspořádají vztahy. Buď se nějak zaranžují zejména ohledně majetku a dětí, alimentů atd. a možná i dalších věcí, jako že někdo někomu bude třeba prát či snad i vařit nebo se prostě nedohodnou. A je to natvrdo. Se všemi důsledky. Věřím, že nikoho, ani Jezevce ani jeho britské přátele, by v případě rozvodu ani nenapadlo, že pokud by jim životní partner sdělil, že už s nimi nebude, že chce od nich pryč, chce zpět svou suverenitu, že by mu řekli – hele můžeš u mně bydlet dál, se všemi právy jako dřív, nemusíš přispívat, ani nic pomáhat, ale klidně si dělej co chceš, než se dohodneme na pevném režimu, tak tě budu živit, šatit a po tobě uklízet a moje auto je ti k dispozici! Už to vidím!
Naopak, nepochybuji o tom, že by se vší vervou hájili svoje práva zájmy! Nepochopitelné proto pro mne je, že EU je ta zlá, když dělá totéž co UK a hájí svůj zájem. Tedy podle Jezevce a dalších – například Okamury snad ho cituji doslova –doufám, že se EU pochlapí s nabídne Britům konečně důstojné podmínky…
Což jak pro Jezevce, tak pro polojaponského hráče na píšťalku z Hammeln, znamená v jednoduché češtině – nechte Brity vyzobat rozinky!
Proč sakra??? Proč podporovat tradiční britskou, prosím za prominutí, ale vhodnější termín není -vychcanost?
Jsem totiž pamětník jak se vyvíjel vztah mezi Brity a Evropskou unií, respektive jejími předchozími formami.
Britové byli přizváni, když se zakládalo Evropské sdružení uhlí a oceli. Odmítli. Chtěli si zachovat speciální a privilegované vztahy s USA a zeměmi Commonwealthu.
A aby nebyli osamoceni proti novému hospodářskému bloku, použili svou tradiční taktiku, kterou v Evropě s úspěchem provozovali 300 let – vždy rozdělili evropské země, aby se nemohly sjednotit v nějakém společném zájmu proti Británii. Takže vytvořili konkurenční hospodářské sdružení -Evropské sdružení volného obchodu. Mezi zakládající členy patřilo také Dánsko, Norsko, Portugalsko, Rakousko, Švédsko a Švýcarsko.
Jenže se ukázalo a to velmi rychle, že britské ESVO nemůže tehdejší EU v hospodářské dynamice konkurovat. Už v roce 1961 přilezl tehdejší britský premier Harold Macmillan ke křížku a podal přihlášku do tehdejší formy EU. Francie resp. tehdejší prezident de Gaulle to razantně odmítl. Vše se opakovalo do písmene v roce 1967. Byl jsem už dost starý, abych si pamatoval, čím to de Gaulle tehdy odůvodnil. Znělo to nějak takhle – Britům nelze věřit, že myslí vážně a dřív nebo později budou chtít extra výjimky a stejně jim nebude nic dost a odejdou… Je to parafráze, ne autentický výrok.
Království pak vstoupilo do Unie až v roce 1973. Kdy proběhlo také referendum s výsledkem 2:1 pro EU. Ale de Gaulle měl pravdu, už v roce 1984 si Británie na Unii vynutila tzv. britskou výjimku a platila daleko méně než by měla. Dnes se tedy naplňuje druhá část proroctví velkého francouzského státníka! Státníka!
Za nadšeného potlesku Okamurů a bohužel i Jezevců. Proč by neměla EU v případě rozvodu hájit svoje zájmy a měla ustupovat historickým vychytralcům? Proč by měla Unie jednat jinak než oni sami v případě rozpadu manželství.? Jak to že argumentují tím, že EU by měla dodržovat předchozí dohody a Británie naopak je mohla vypovědět?
A proč má být období o odchodu dvouleté?
Protože prostě musí mít nějaký konec! Nelze žít v právním vakuu a nejistotě! Firmy potřebují vědět na čem jsou. Expatrioti také. Totéž světové trhy. Situace ani ryba ani rak je vražedná. Takže proto.
Komické mi připadá to dožadování se nějakého vyjednání. Tohle dohoda s Mayovou nabízela. Řešila techniku odchodu. Na více než 500-ti stránkách. Budoucí vztahy pak jen deklaratorně. Protože bylo nesmírným výkonem se dohodnout na režimu odchodu. Navíc zdá se zbytečně. Na nějaké dojednání věcí budoucích už nezbyl čas žádný!!! S tím, že od 29.3. začne běžet další přechodné období, kdy to bude fungovat v intencích Jezevcovy neotřelé myšlenky tak moc, jak je jen za daného stavu možné. A budou další dva roky na smluvní úpravu budoucích vztahů Což britský parlament odmítl. Britský, opakuji pro jistotu. Překvapuje mne že to Jezevec neví. A také jeho britští přátelé! Že to účelově neví Okamura překvapující není. Nepotřebuje svůj fanklub informovat o reálu.
Evropa chce Brity ponížit? Vážně, když předevčírem dala na sankční list Ruslana Boširova, Alexandra Petrova plus špičky GRU kvůli případu Skripal. Nikoli jen podle mne vylhanému? Chce je ponížit tím, že se jim takhle servilně podbízí?
Britský ministr zahraničí Jeremy Hunt krok EU uvítal. Rozhodnutí podle něj ukazuje, že také v kontextu brexitu je diplomatická spolupráce Londýna a ostatních zemí Unie velmi těsná. „Sdílíme společné hodnoty a to se brexitem nezmění,“
Takže kde je to ponížení?
Na konec ještě drobnost. Když jsem psal posledně o brexitu v souvislosti s dvojím hlasováním londýnského parlamentu, vysvětloval jsem , proč je v dohodě tzv. irská pojistka, kterou si odpůrci dohody vzali za hlavní záminku, proč jsou proti dohodě? Co fakticky znamená a proč na ní Brusel, ale především Dublin trvá. Nemusel jsem na potvrzení své predikce, že bez ní by severní Irsko velmi rychle skončilo opět v občanské válce. V Londonderry už zase vybuchují nastražené bomby.
A ještě technická drobnost. Všichni fandové brexitu, když slyší opakované referendum okamžitě vyskočí jak čertík z krabičky a unisono vyřvávají – to je popření demokracie. Už bylo hlasováno a nové referendum je dehonestací vůle voliče. Jsewm v bezmezném úžasu. Už výše jsem to postavil do kontrastu s tím,že Mayová klidně mohla nechat hlasovat dvakrát stejný návrh smlouvy o brexitu. Ale ještě si pamatujete, že Britové už o členství v EU jednou hlasovali? Takže brexit byl podruhé? Že je mezi tím 40 let? A že se EU změnila? No moje dobrá žena Karkule se za těch skoro 45 let, co jsme spolu taky změnila. Já taky. A někdy je to na nože. Ale nevidíme důvod k „druhému hlasování“. Nemluvě o tom, že když Thatcherová vyjednala tu britskou výjimku – tedy nepoctivě nižší britské prachy pro společnou kasu, což byla zásadní změna členství, žádné referendum se nekonalo…
Takže někdy dvojí hlasování o tomtéž vadí, jindy ne…
A na úplný konec – jak vidí britský volič možné varianty brexitu či nebrexitu:
Jde o čerstvý průzkum z ledna 2019. A je jasné, že největší podporu má odložení brexitu, respektive NO DEAL, což může znamenat i jeho odvolání vůbec. Ano nebo podmíněné ANO 30+44 %
To jenom, aby bylo jasno, ohledně přání britského voliče. Které přirozeně ty, co rozhodují, vůbec nezajímá. Když se jim nehodí do krámu.