napsal VM, doplnil Okay
Vlkův úvod:
To,co budete za chvilku číst není primárně článek. Jde o mail, který mi přišel jako reakce na můj nedělní text Venezuela a panáci. Je natolik zajímavý, že jsem rozhodl jej okamžitě vydat. Kvůli doplnění údajů i úvah. Kdybych to neudělal, měl bych /oprávněný / pocit, že jste zůstali o cosi ošizeni. A takhle Kosa nepracuje.
Vedle nicku VM, který má tímto na Kose autorskou premieru, si dovolím i připojit to nejpodstatnější z jiné reakce na stejné téma. Od nicku Okay. Kvůli grafům a dalším údajům, které obsahuje studie University Torornto, která se Venezuelou hloubkově zabývala. Tou předchávezovskou, chávezovskou i madurovskou. Protože, přiznejme si, o Venezuele opravdu nevíme vůbec nic. Nic, o co bychom se mohli opřít. Ten proces, který je tam v běhu má potenciál ovlivnit celý svět. A když se něco takového děje, měli bychom si přímo zakázat hodnocení na základě nějakých sympatií – typu ten je pro mne vždycky fuj, ať udělá cokoli nebo dojmů – tohle se mi líbí protože to zapadá do názoru, který jsem si vytvořil dávno a dávno. Nic takového! Stejně nelze akceptovat vymývače mozků. Ať už z kterékoli strany. Proto tenhle dnešní článek, zkombinovaný ze dvou čtenářských mailů. Za sebe říkám, že jsem jak VM tak Okayovi vděčen za to že se ozvali a co poslali. Nejvyšší čas skončit s předmluvou a jít na věc!
VM
každý deň som hľadal na vašom blogu váš postoj alebo hodnotenie horúcich udalostí na opačnej strane našej zemegule, dočkal som sa dnes, keď ste sa nakoniec rozhodli venovať Venezuele.
Rád by som doplnil info aj keď nie som si istý, či to bude až tak prínosné, ale hlavne pre tých, ktorí stále obviňujú socialistické vlády a komunistov z pádu venezuelskej ekonomiky.
Pravidelne prezerám aj zahraničnú tlač a na stránkach Global research sa už dlhodobejšie venujú tejto téme a celkom fundovane. Aj keď viem, ako nerád dávate na svoje stránky kópie článkov zo zahraničia, napriek tomu si myslím, že by bolo dobré, keby sa to dostalo medzi vašich čitateľov, hlavne pre tých zarytých neoliberálov/neokonzervatívcov, čím nechcem kritizovať samotný kapitalizmus, pretože či chceme alebo nie, trhová ekonomika má svoje pozitívne stránky. Koniec koncov trhový mechanizmus sprevádza tento svet už od starovekej doby, nie je to náš výtvor, no až v posledných storočiach bola kapitalistická ekonomika dovedená temer na svoj vrchol.
To, čo by som rád trochu viac ozrejmil, či vyvrátil, sú tri mýty, ktoré vytvárajú falošný obraz o Venezuele.
Mýtus prvý:
socialistické vlády dorazili kedysi prosperujúcu a bohatú krajinu. Takže pridávam, nie doslova preklad, ale skôr rešerš z viacerých článkov.
V roku 1975 Prof. Micheal Chossudovský vypracoval štúdiu o chudobe vo Venezuele, ktorou vyvracia tento mýtus o Venezuele ako o krajine milionárov. Štúdia bola zadaná ministerstvom plánovania (CORDIPLAN) (zahŕňajúca interdisciplinárny výskumný tím) na čele s Michelom Chossudovskym pod názvom: „Venezuela: La Map de la Pobreza“ (Venezuela: Mapa chudoby) Prof. Micheal Chossudovský, dlhé roky pôsobil vo Venezuele, je zakladateľ the Founder, Director and Editor of the Center for Research on Globalization, based in Montreal, Quebec.
Stále hovoríme o období pred bolívarovskou revolúciou, ktorá sa začala až na prelome nového tisíročia, takže ešte raz, táto správa je z obdobia vlád proamerických režimov z 70-80 rokov 20. stor.
Tu sú výsledky štúdie:
Správa poskytla podrobné detaily o chudobe obyvateľstva, bola zameraná na výživu, vzdelávanie, zdravie, bývanie, zamestnanosť a distribúciu príjmov. Zaoberala sa aj úlohou vládnej politiky. Po uverejnení štúdie, ministerstvo plánovania skonfiškovala celú správu. Následne bola skartovaná na základe príkazu kabinetu prezidenta Carlosa Pereza.
Napriek tomu Michel Chossudovsky správu neskôr vydal ako knihu v roku 1978, čím rozptýlil mýtus „La Venezuela Millionaria“-Venezuela zemou milionárov.
Niektoré detaily zo správy:
–„Viac ako 70 percent venezuelskej populácie nemá dostatočnú výživu, nespĺňa minimálne požiadavky na potrebný počet kalórií a bielkovin, zatiaľ čo asi 45 percent trpelo extrémnou podvýživou.
–Viac ako polovica venezuelských detí trpela určitým stupňom podvýživy.
Dojčenská úmrtnosť bola mimoriadne vysoká.
–23 percent venezuelskej populácie bolo negramotných. Miera funkčnej negramotnosti bola rádovo 42%.
-Jedno zo štyroch detí bolo úplne zbavené možnosti prístupu do vzdelávacieho systému (dokonca sa nedostavali ani do prvého ročníka základnej školy).
-Viac ako polovica detí zo základných škôl sa nikdy nedostala na strednú školu.
–Väčšina obyvateľstva mala malý alebo žiadny prístup k službám zdravotnej starostlivosti.
-Polovica mestskej populácie nemala prístup k adekvátnemu systému tečúcej vody vo svojom dome.
–Nezamestnanosť bola nekontrolovateľná. Viac ako 30 percent z celkovej pracovnej sily bolo nezamestnaných alebo nedostatočne zamestnaných, pričom 67 percent zamestnaných v nepoľnohospodárskych činnostiach dostávalo plat, ktoré im neumožňoval uspokojovať ani základné ľudské potreby (potraviny, zdravie, bývanie, oblečenie atď.). Tri štvrtiny pracovnej sily mali príjem pod minimálnym životným príjmom. „
Záver štúdie: Venezuelské ropné bohatstvo nebolo využité na prosperitu obyčajného obyvateľstva, na budovanie škôl a zdravotných stredísk, ale prebytok ropy bol do značnej miery recyklovaný do rúk ropných gigantov a miestnych elít.
Opakujem išlo o štúdiu z dob pred Chávezom!!!!
Druhý mýtus:
Venezuela je v súčasnosti krajinou socialistickej ekonomiky a za všetky problémy a chudobu môžu len a len chávezovci. Zopár ujasnení z uvedeného článku, prof. Micheala Chossudovského, odborníka na tieto latino krajiny.
V prvom rade, myslím si, že je to nesprávne, považovať Venezuelu za socialistickú ekonomiku, ktorou nikdy nebola. Bola a je to v podstate kapitalistická trhová ekonomika. Čo sa stalo, keď prišli k moci chávezovci, vláda znárodnila niektoré kľúčové ropné odvetvia a vytvorila niečo, čo sa nazýva Spoločenská rada, z veľkej časti zameraná na problematiku bývania, zdravotnej starostlivosti, sociálnu starostlivosť a tak ďalej, ale ekonomika zostala naďalej vo svojej podstate trhovým hospodárstvom. Ak idete do Caracasu, vidíte to, čo v iných západných mestách, obchody plné drahého tovaru, prepchaté ulice luxusnými autami, výstavné bloky korporácií. V skutočnosti sú ekonomické zlyhania, ktoré teraz krajinu postihli, ako sú rastúce spotrebiteľské ceny, hyperinflácia, nedostatok liekov, umelo vytvorené. Po prvé, sú vytvorené manipuláciou devízového trhu výmenným kurzom. Vieme, že tento druh mechanizmu, je prekvapivo účinný, pretože to je to, čo charakterizovalo napr.čílsku vládu Salvadora Allendeho v roku 1973, kedy vytrvalo bola národná mena pod útokom devízových trhov, čo viedlo k hyperinflácii a tak ďalej a tak ďalej. Mohli by sme povedať, že je to súčasťou MMF, Svetovej banky, Federálneho rezervného systému ako urobiť „nápravu“ nepohodlných režimov. Pre Wall Street je veľmi jednoduché destabilizovať meny. Takáto forma nátlaku sa používa v mnohých krajinách.
Michel Chossudovský spomína na svoj pobyt v Peru na začiatku 90-tych rokov, keď prišiel k moci prezident Alberto Fujimori, že za jeden deň cena pohonných hmôt vzrástla 30 krát a toto nasledovalo po opatreniach MMF. No a to isté prebieha aj v prípade Venezuely. Výmenný kurz je manipulovaný a vyvoláva chudobu. Niet pochýb o tom, že tieto činy sabotáže a finančného boja vytvárajú obrovskú chudobu. Ale tá nebola len výsledkom vládnej politiky; bol to výsledok zásahu na menových trhoch špekulantmi, ktorý generuje hyperinfláciu a to je niečo, čo je dobre známe. Ak chcete zničiť krajinu, zničíte ju.
Ďalej pokračuje: myslím, že ide o dolarizované hospodárstvo. Inými slovami, existuje systém duálnej meny. Na jednej strane je tu bolivár, národná mena a dolár , čo znamená, že je tam čierny trh. A keď je neregulovaný čierny trh – nikdy sa nedarí regulovať čierny trh – tak sa stane, že ľudia šetria v dolároch, pretože národná mena je veľmi nestabilná, čím dochádza k vyvádzaniu devíz z krajiny.
Myslím, že na strane centrálnej banky Venezuely došlo k neúspechom, aby sa konečne vyrovnala s touto otázkou. Jedným z dôvodov je to, že mnohí ľudia, ktorí tam boli, o ktorých som vedel, boli zo starého aparátu, bolo potrebné vykonať reformy v rámci menového systému a vytvoriť mechanizmy na ochranu meny a im sa to nepodarilo. To bolo zásadné.
P.s. Aspoň niečo o Michelovi Chossudovskom
Chossudovsky je syn ruského židovského emigranta, kariérneho diplomata OSN a akademika Evgenyja Chossudovského a írskej protestantky Rachel Sullivanovej. Vyrastal vo Švajčiarsku, neskôr sa presťahoval do Kanady a vyštudoval Universitu of Ottawa, kde aj pôsobil od roku 1968 ako vedecký pracovník (https://web.archive.org/web/20131206124644/http://www.socialsciences.uottawa.ca/eco/professor).
Chossudovského akademický výskum udržiaval „na okraji hlavného prúdu akademickej obce,“ ale získal chválu od intelektuálov, ktorí boli proti establišmentu, ako je Noam Chomsky. Chossudovsky dostal nálepku „populárna postava medzi aktivistami proti globalizácii,“ a niektorí z jeho študentov ho označujú za „Kanadského Chomského“. Niektorí kolegovia boli nespokojní s myšlienkami Chossudovského, pričom jeden profesor ho označil za „konšpirátora“.
Teraz je tu aj ďalší prvok, ktorý zohral úlohu, a to bol kolaps ropného trhu, ale to postihlo aj iné krajiny. Avšak tento kolaps ropy bol manipulovaný. Existujú mechanizmy, ktoré tlačia ceny komodít nahor alebo nadol prostredníctvom špekulatívnych akcií na komoditných burzách. Je dobre známe a všetci tomu rozumieme. Existujú spôsoby, ako tlačiť ceny akcií hore a dole prostredníctvom špekulatívnych akcií. V ekonomickom žargóne sa to nazýva otvorený krátky predaj. Keď zavediete takúto otvorenú operáciu krátkeho predaja proti mene, zrúti sa, ale existujú spôsoby, ako sa vlády skutočne vyhýbajú tomuto krátkemu predaju svojich mien. Musia regulovať menový trh a bohužiaľ, vo Venezuele, sa taký mechanizmus regulácie nevytvoril. Boli síce predložené niektoré návrhy, ale nikdy neboli uskutočnené účinné mechanizmy na ochranu meny.
Ďalej pripomenul, že zahraničný dlh Venezuely vo výške 60 miliárd dolárov nie je príliš vysoký, ak máte príjmy z ropy. Avšak, tým, že USA uvalila sankcie na obchod s venezuelskou ropou, existujú záväzky na obsluhu dlhu, čo znamená samozrejme splácať tento dlh, ak sú problémy pri splácaní dlhu, potom veritelia môžu realizovať opatrenia, ktoré sú škodlivé pre venezuelskú ekonomiku a to robia.Ako príklad je venezuelská zlatá záloha uložená v Bank of England, ale Maduro ju nemôže dostať späť.
Vlkův vstup: jde o zlato za 1,2 miliardy dolarů. Detaily o Venezuele a zlatě zde.
Ďalší príklad:
venezuelské hlavné zahraničné aktíva, sú z USA a tieto peniaze z predaja ropy sú odosielané Guaidovi namiesto Madurovej vlády. John Bolton to určil ako prioritu.
Tretí mýtus
o neslobodných prezidentských májových voľbách z minulého roku 2018, https://www.globalresearch.ca/venezuela-propaganda-blitz-to-justify-intervention-tyrants-dont-have-free-elections/5667763
Napriek tomu, že časť opozície voľby negovala, aj tak celkom slušná účasť cca 46% oprávnených voličov, Maduro získal cca 6 800 000 hlasov jeho hlavný protivník Falcon cca 1 200 000 hlasov.
Hneď po voľbách mejnstrím, ako zvyčajne rozšíril správu o neslobodných a nedemokratických voľbách, navzdory tomu existujú samozrejme aj iné hlasy, ktoré sa žiaľ nedostali na stránky hlavného informačného prúdu, potvrdili, že voľby boli slobodné a spravodlivé.
Advokát pre ľudské práva Daniel Kovalik z právnickej fakulty Pittsburgh School of Law, ktorý píše pre Pittsburgh Post-Gazette, napísal:
„Práve som sa vrátil z pozorovania mojich štvrtých volieb vo Venezuele za menej ako rok. Už predtým, v roku 2013 Jimmy Carter nazval volebný systém vo Venezuele „ako najlepší na svete“ a to, čo som videl, bol inšpirujúci proces, ktorý zaručuje pre jednu osobu jeden hlas a obsahuje viacero auditných postupov na zabezpečenie slobodných a spravodlivých volieb.Neide v žiadnom prípade o fabuláciu.
Prečo by to nemalo byť v roku 2018 rovnaké?
„Vtedy keď som sa vrátil domov do Spojených štátov, som videl, aké je nevyhnutné písať pravdu o Venezuele, pretože takmer celý mejnstrím ju vykresľoval ako“ diktatúru „a ako krajinu, ktorá potrebuje zachrániť. Toto pokrytie nielen ignorovalo skutočný stav vo Venezuele, ale vytváralo obraz diktátora, ktorý ignoruje vôľu ľudu a je najväčšou prekážkou demokracie vo Venezuele.“
Viac ako 150 členov medzinárodnej volebnej sprievodnej komisie pre voľby vydalo štyri nezávislé správy. Ich členovia zahŕňajú politikov, volebných expertov, akademických pracovníkov, novinárov, vodcov sociálnych hnutí a ďalších. “ Všeobecná správa komisie dospela k záveru:
„My, medzinárodní sprievodcovia, sa domnievame, že technická a profesionálna dôveryhodnosť a nezávislosť národnej volebnej rady vo Venezuele je nesporná.“
Rada volebných expertov Latinskej Ameriky, skupina volebných technikov z celého kontinentu, z ktorých mnohí predsedali volebným agentúram, poznamenala:
„Tento proces bol úspešne vykonaný a bola rešpektovaná vôľa občanov, slobodne vyjadrená vo volebných miestnostiach … výsledky vyjadrené Národnou volebnou radou odzrkadľujú vôľu voličov, ktorí sa rozhodli zúčastniť volebného procesu.“
Africká správa: „Naše všeobecné hodnotenie je, že ide o spravodlivé, slobodné a transparentné vyjadrenie ľudského práva voliť a zúčastňovať sa vo volebnom procese venezuelského ľudu a že výsledky oznámené v noci 20. mája sú dôveryhodné kvôli komplexnej záruke, auditu, vysokej technickej povahe volebného procesu a trinásť auditov vykonaných pred dňom volieb, ktorých sme boli svedkami.
„Môžeme tiež konštatovať, že venezuelský ľud, ktorý sa rozhodol zúčastniť volebného procesu 20. mája, nebol vystavený žiadnym vonkajším tlakom.“
A ešte správa z Karibiku:
„Misia bola spokojná s tým, že voľby boli vykonávané efektívne spravodlivým a transparentným spôsobom. Všetci registrovaní voliči, ktorí chceli uplatniť svoje volebné právo, sa podieľali na pokojnom a prijateľnom prostredí. Na základe pozorovaného procesu je misia presvedčená, že výsledky volieb odrážajú vôľu väčšiny voličov vo Venezuelskej bolívarovskej republike. “
Tolik VM. Může být, že vám to přijde jako propaganda. Jednostranná propaganda -Maduro je dobrý, ať udělá cokoli. Nic takového. Ostatně VM nalinkoval zdroje, z kterých čerpal. Jak spolehlivé jsou ty zdroje? Dobrá otázka. Za sebe říkám – nevím.
Universita Toronto snad bude pro každého dostatečným etalonem věrohodnosti. Zabývala se Venezuelou obšírně a hloubkově a nakonec vydala studii s názvem
The Monetary and Fiscal Historyof Venezuela 1960–2016
a pro Kosu ji objevil nick Okay. Takže si z ní dáme základní grafy, abychom je konfrontovali s tím, co výše sepsal a vylustroval VM: Mějte prosím na paměti, že Hugo Chavez se stal venezuelským prezidentem a začal uskutečňovat svou „bolívarskou revoluci“ v roce 1999. Do té doby byla Venezuela klasickou latinskoamerickou zemí. Se vším všudy.
Dále je potřeba zvážit, že v roce 2008/09 proběhla celosvětová krize, která dopadla i na Venezuelu a že v roc 2014 se zřítily ceny ropy, z kterých se jejich producenti dodnes nevzpamatovali jak nekonstatoval nikdo jiný než Christine Lagardeová- šéfka MMF!
Takže je čas , aby promluvila fakta:
HDP na hlavu
Tahle grafika jasně dokumentuje že do roku 2014 a pádu cen ropy nehospodařila „bolívarská“ Venezuela zásadně jinak než předchozí režimy.
Roční inflace v %
Totéž říká křivka inflace. Zhroucení ropných cen prostě Venezuela neustála a při snaze zachovat obrovské sociální transfery dluh monetizovala se vším všudy. V Argentině to zkoušeli stejně. Jenže přerušení sociálních transferů by bylo vedlo k okamžitému pádu Madurovy vlády. Klasické spojené nádoby.
Ceny ropy
Tenhle graf jsem asi měl dát jako první. Vysvětluje finále obou předchozích.
Komparace HDP na hlavu a cen ropy
Zde je doloženo, jak venezuelská ekonomika stála a padala v celé své moderní historii s cenou ropy.
Veřejný dluh jako % HDP při konstatním směnném poměru
Přiznnávám, že mi není úplně jasné, jak při hospodářské depresi s e MAdurovi dařilo snižovat veřejný dluh ale já jsem si tu křivku nevymyslel… Ovšem až bizarní zadlužování státu probíhalo především v době před Hugo Chavezem!!!
Veřejný zahraniční dluh v komparaci s cenou ropy 
Opět – předchavezovské vlád y zadlužovaly zemi jako oživot ještě dávno před Chavezem. Krize 2008 a následný cenový šok u ropy si vybral svou daň…
Veřejný dluh versus HDP Ratio v %
Příjmy vlády do HDP
Tenhle graf jsem si záměrně nechal až na úplný konec. Velmi mne totiž překvapil. Je zcela zřejmé, že Chavez a Maduro, pokud jd e o strukturu ekonomiky a veřejných příjmů neprovozovali až tak idiotskou ekonomickou politiku! Evidentně se snažili monokulturní hospodářství diverzifikovat a to velmi účinně! a Za jejich vlád neropné příjmy eskalovaly a dohnaly ty nenaftové a dokonce je předstihly. Docela rád bych viděl stejné křivky od ostatních velkých ropných producentů.
Jsem Okayovi zavázán, že tuhle studii našel a zaslal. Fakta jsou fakta.
Když udělám svůj souhrn, pak si nemohu pomoci, země s ekonomickou strukturou Venezuely prostě nemohla přežít světovou krizi 2008/09 a pád cen ropy 2014 bez podstatných a zásadních problémů. Bez ohledu na to, kdo by zrovna vládl. Pokud by to nebyl ekonomický genius typu Ludwiga Erhadta, pravděpodobně nejlepšího ekonoma západního světa po II. ww, který viděl daleko dopředu a uměl Německu vnutit železnou hospodářskou i fiskální disciplinu, což je v jihoamerických podmínkách téměř absolutně vyloučeno, musel přijít tvrdý pád Stačí se podívat na propad ekonomik Saudské Arábie nebo Ruska. Ta první disponovala daleko většími rezervami petrodolarů než než Venezuelci, ta druhá pak daleko větší disciplinou a systémovým řízením.A přesto byly důsledky tvrdého pokrácení ropného inkasa více než zřetelné.
Venezuela, se svým přerozdělovacím systémem prostě neměla šanci. Ten byl nastaven na barel za 100 a více USD. Pravověrný pravičák nyní namítne – vida soacani/komouši s jejich přerozdělováním! Tak přece! Jaká by k tomu byla ta paralelní, nechávezovská realita? Stačí se podívat na Ukrajinu! Kdyby nebyl Chávez/Maduro, lze s pravděpodobností, hraničící s jistotou odhadnout, že by ropné miliardy z dobrých časů skončily v zahraničí, na kontech několika málo vyvolených… Možná, že by inflace nebyla v milionech procent, nýbrž jen v tisících. Pro běžného občana to vyjde nastejno. A jak ten obyčejný člověk žil před Chavezem jsme si přečetli už u VM…
Ale aby to bylo na férovku. Madurovi bych rozhodně řízení svým rodinných financí nikdy nesvěřil!
Na závěr něco ode mne. Bude to kupodivu spekulace. Přesto, že se jim vyhýbám jako čert kříži. Ale v souvislosti s Venezuelou řeším jednu další důležitou otázku – proč to tam takhle bouřlivě kypí zrovna nyní? Nabízí s e triviální odpověď o džbánu a utrženém uchu nebo o poslední kapce.
Jenže mně zaujal kraťoučká analýza o ropě a její ceně na Kurzech.cz
Ceny ropy se postupně vzpamatovávají a měly by nadále stoupat
Zaujal mne tenhle graf
Předpokládám že vidíte to, co já. Trend je zřejmý i přes dost dramatický pokles ceny v závěru 2018. A titulek to potvrzuje -cena by měla stoupat! A proč? To říká ten krátký textík, který jsem převzal:
Podle odhadů můžeme očekávat snížení produkce ze strany skupiny OPEC plus, která by měla od ledna dosahovat produkci v rozpětí mezi 1,7 a 1,8 milionů barelů denně. Tato dohoda bude pravděpodobně podle všeho respektována, zejména proto, že Saúdská Arábie je ochotna zvýšit ceny ropy. Veřejné finance opravdu potřebují vysokou cenu za barel kvůli dosažení rovnováhy.
Co se týče ostatních faktorů, které představují snižování nabídky ropy, třeba zmínit účinek amerických sankcí na íránskou produkci, která by mohla omezit trh o 300 000 barelů denně, dále jsou zde logistické problémy v Kanadě, které vedly vládu ke snížení domácí produkce o 325 000 barelů za den, nemluvě o blokování největšího libyjského pole Sharara. Na základě výše uvedeného očekáváme snížení nabídky o více než 2,4 milionu barelů denně.
Snížení nabídky a změna vnímání amerických zásob mohou přispět k pokračování oživení cen černého zlata. Strukturální problémy by mohly umožnit aby se cena ropy vrátila na úroveň blízkou nebo vyšší než 100 dolarů za barel. Zvýšení spotřeby rafinérských výrobků, na co průmysl není připraven, by mohlo znamenat narušení trhu s ropou včetně relativního nedostatku zájmu o břidlicový olej, jehož kvalita není ideální k uspokojení momentální poptávky po reformě Mezinárodní námořní organizace (IMO) o jakosti paliv používaných v námořní dopravě.
Zejména nedostatek investic v posledních letech by měl mít katastrofální dopad na kapacitu výroby ropy na světové úrovni a povede k výraznému zhodnocení její cen. Ropný průmysl investoval pouze dvě třetiny ročních investic potřebných k udržení konvenční produkce ropy. Důsledkem těchto nedostatečných investic je předpokládaný pokles konvenční produkce na 92 % současné produkce od roku 2020.
Dokud padaly ceny černého zlata, neměl převrat ve Venezuele velký smysl. Nebyl by dlouhodobě sanoval deklasovanou ekonomiku a obyvatelstvo by sotva zaznamenalo zásadní změny. Ale při prognoze růstu světových cen a to až k hranici 100 USD? To je jiný tanec, že?
+'&t='+escape(document.title)+
'&wi='+escape(window.screen.width)+'&he='+escape(window.screen.height)+')
KOSA NOSTRA zostra aneb NAŠE VĚC zostra ! Prostě Kosa zostra! 