Raplovský Sever

Stále víc  bojuji s  časem. Nikdy  mne nenapadlo, že mi  bude tak snadno proklouzávat  mezi prsty. Ořezávám  všemožné aktivity,  aby zbylo více  prostoru na ty nezbytné. Takovou televizi  pouštím už jen na  zprávy, vybrané sportovní záležitosti / kterých je  čím  dál méně/ a velmi a velmi příležitostně  nějaké filmy  nebo podobné záležitosti. Už to v podstatě nejsou  ani hodinová penza  denně.

Výjimku představuje  jen  denní   seriál  Mistři zastavárny na  Nova  Action a  na německém DMAXu pravidelně  každou středu večer  Shark Tank Bussines Profis.

Oba tyhle pořady pro mne  mají  zvláštní kouzlo. V tom prvním jde o velkou rodinnou zastavárnu, která vykupuje  raritn předměty. Což znamená, že se jednak dovím spoustu informací  o mimořádně zajímavých lidech  nebo předmětech, které by mne jinak minuly a především mne  vždycky zajímá  závěrečné jednání o ceně!  Tohle je něco, co by  měl  sledovat každý, koho živí prodej nebo nákup nebo prostě  někdy  čeká velké  vyjednávání o čemkoli!  Lepší a názornější učebnici jak si  počínat/nepočínat , nelze najít.

Německý/americký/ Shark Tan kje podobný –  nějaký čas  to s  českou verzí, kde vystupoval o Okamura, zkoušela i ČT. Ale  originál je prostě  originál. Ve studiu  je  pět  velkých amerických  byznysmenů ,kteří se  domohli obrovských majetků doslova z ničeho. Před  ně přiedtupují  majitelé  malých a ještě menších firmiček a zkoušejí  je pohnout  k tomu, aby se stali  spolumajiteli jejich podnikání a  tím pomohli jim i sobě  k penězům.

Nápady  a podnikatelské koncepty  jsou nejrůznější – někdy  extrovní, jindy  naprosto bizarní.  Ale  je to vždy zajímavé. Opět  jednak  člověk se  dozví o věcech, o něž by nezavadil. Ale důležitější  je obchodní stránka  – vystupování  žadatelů, jejich  způsoby  prezentace, argumentace, ale také  rozhodování a myšlení těch, co už  superbohatí  jsou.Životní  škola nad všechny univerzity!!! Ačkoli je mi  z ní někdy  velmi smutno.  Zejména tehdy,  když snaha,nápad   nebo logika prohraje s nějakou sotva  uchopitelnou antipatií nebo jen  tím, že se těch pět pracháčů prostě  špatně  vyspalo.   Nebo  že jim konkrétní nápad přijde  příliš  pracný a  oni chtějí snadné peníze. Nebokdyž někohozcela  brutálně vykostí nebo oberou.

Jak zastavárnu  tak Sharky  si natáčím a pouštím zásadně  z videa,  abych mohl přeskočit  reklamu. Prostě nechci ztrácet  čas. Jak popsáno výše.

Z tohoto přehledu vyplývá,  že  ostatní  kanály, kromě  zpravodajství mi nemají co nabídnout. Což platí především pro seriály. Jakmile  si  s nimi člověk  začne, pokud za něco stojí,  už ho jen tak z  drápů nepustí.

Možná, že  si  ještě  vzpomenete, že před  drahným časem jsem zde komentoval dánský seriál  Vláda,  americký Domeček z karet a norský jménem Okupace. Důvodem bylo, že  všechny tři jsem považoval za mimořádné.

Od  těch  dob mne  už  nic tak zásadně  ze zahraniční produkce  neoslovilo, dokonce  ani tak vychvalovaný  Babylon  Berlín  nebo mne prostě /v naprosté většině/ minuly aniž bych je zaregistroval.

Dneska se ovšem k seriálové  televizní produkci chci zase, po dlouhé době,   vrátit. Ne že bych neměl o čem psát. Třeba  na  ono slibované rozcupování  Šarochova traktátu ohledně  zastavení  Čapího hnízda mám materiál sesbíraný už skoro měsíc, vlastně hodně  materiálu, a přesto se do něj pořád nějak nemohu pustit, protože  vím, že to bude úmorná  práce na několik dní.  A  toho se už, na  rozdíl od minula  – bojím. No snad to nějak v dohledné době překonám. Ale  minulý týden doběhl  na  ČT 1  asi šestidílnýkousek jménem  Sever.  Pořád jsem doufal, že ještě není konec  a že  se objeví ještě jeden díl, který… který  nakonec vše zvrátí. Jenže  nepřišel. Tečka, finito!

Nepsal bych o něm, kdyby  za pár  týdnů  nepropuklo masové slavení  Listopadu.  A  s tím spojená masáž.  Ale ono to tak bude  a  Sever prostě do toho budoucího  megaoslavování nezapadá. Ani trochu.

Pokud jste  ho neviděli, dovolím  si  podat    krátkou rekapitulaci děje.

Jakýsi mladý inženýr  z Bíliny,  zaměstnanec tamního stavebního odboru brání zuby  nehty, aby  lukrativní parcelu – ovocný sad  získal místní kmotr  Valenta. Jenže prostě narazí, protože kmotr má všechno pod  palcem. Inženýrek  musí, pod tlakem  na kmotra napojeného, šéfa odboru  balit a dostane od kámoše nabídku, aby se  stal kriminalistou. Jeho parták  ze  stavebního úřadu,který to viděl stejně  a dělal mafiosům potíže, skončí  nejdříve  jako alkoholik, posléze  v blázinci.

Inženýrek  projde policejním vzdělávacím cyklem,  začne  karieru na kriminálnce, kde se mu podaří objasnit  jednu  vraždu.  Je  hýčkán  šéfem, který mu pomůže  k parádnímu bydlení Vše ok.  světlé  zítřky na spadnutí.

Jenže  když má  mladý Sherlock digitalizovat staré případy kriminálky, náhle zjistí,  že  boss a kmotr  Valenta má nejspíš na krku vraždu svého  spolupodnikatele a  že kdosi – nejspíše  ten hodný šéfík kriminálky  manipuloval se spisem tak, aby  z  toho vrah vyšel  naprosto  čistý.

A začíná boj mezi  mladým policistou a  severočeskou mafií, jejímž  významným členem je  i šéf  kriminálky. Je ohrožen likvidací on i jeho rodina. Přibývají další vraždy,  chobotnice dostává nová a nová ramena. Policajtík bojuje seč může, ale  propadá se stále hlouběji.

Je  chycen do pasti  provokace  svého nadřízeného,s kterým na  tom spolupracuje nejen místně příslušná pobočka  GIBS, ale také prokuratura a  soudy. Přibývají mrtvoly, u jedné se objeví  i klasický  osamělý mstitel z rodiny, který  chce  fyzicky  zlikvidovat  ty  členy  mafie, o nichž  ví, že  zavraždili, nechali zavraždit jeho otce. Odstřelí Valentu, ale už ne  hejtmana, který v  tom jede  také. A  ukáže  se, že  Valenta  byl pouze  pěšákem ve  velké hře /solární elektrárny/. Že  ti opravdoví kmotři  sedí někde vysoko v  Práglu na ministerstvech  /ministři, náměstci???/.
Policajtík dělá co může,  ale i přes pomoc  kámoše, který ho k policii  zlanařil a  spolužáka  z policejních studií, který  pracuje někde vysoko ve strukturách vnitra  s  rozsáhlými pravomocemi /GIBS???/  to vypadá,  že  nepřežije  vůbec nebo  shnije  v krimu.

Až v dílu, který  jsem odmítal přijmout  za  poslední, dojde k závěrečné katarzi.

Policajtík se setká s  tím vysoko postaveným spolužákem, který ho dosud kryl  a na kterého spoléhal jako na poslední naději a  ten mu  s naprosto otevřenou brutalitou oznámí,  že si ho na kobereček pozvali ti kmotři na  samé špici a sdělili mu,  že  si může  vybrat, přestat do věcí štourat  a zastavit podporování policajtíka  nebo…  A  že mu dali záruky, že když přestane, tak… a že vlastně  tohle  setkání je v  jejich  režii. Že  má pro policajtíka  také  nabídku. Že ho nechají  žít, stáhnou obvinění a umožní mu pokračovat  v policejní karieře, když…  když na všechno, co v Bílině zjistil, zapomene, přestane  to sledovat,zařadí se   a odstěhuje  se na druhý konec  republiky do Uherského Hradiště, kde nastoupí na  tamní kriminálce. Což policajtík nakonec udělá.A  hladina se zavře. Zločinci  řádí nerušeně  díl. policajtík rezignoval….

Fakt jsem si myslel, že  to nemůže  být  závěrečný díl.  Člověk , odkojený  Hollywoodem touží po happy  endu. Po tom, aby  hrdina, co se vzepřel systému vyhrál. Jednak proto, že  to tak přece je  správně, ale především, že to tak máme rádi.

Kdepak  Čechy  a Hollywood!  Žádná pohádka  se štastným koncem.Temnáeská drsnárna. Deprimující a demoralizující. Jak je na  ČT ostatně, při podobných projektech, nyní  zvykem. Kdo viděl  řady  Rapla mi musí dát za pravdu. Policajtíci, co se marně  snaží dělat to, co by policie  měla, jsou na konec, at  dělají co chtějí – semleti systémem a gaunery, kteří dosáhnou  dále než oni. Bezvýchodná situace….

Měl jsem  svrbění se do tohohle  článku pustit  už po poslední serii  Rapla. Ale nakonec  jsem  to všechno vydýchal. Nejspíš proto, že  nás  nečekalo kulaté  výročí Listopadu a  ta zběsilá kanonáda, co přijde.

Sever už se vydýchat nedal. Právě  kvůli nadcházejícímu Listopadu!

Zajímalo by mne, jestli dramaturg, který  zařadil Sever  na  tenhle podzim tak učinil náhodou a  termínová kolize s Listopadem je  jen dílem  nechtěného nebo jestli v tom byl hlubší úmysl a  záměr.Potěšilo by mne  to druhé.  Protože  dopad toho seriálku je  deprimující a pro mne devastující.  Troufnu si tvrdit,  že  realita mnohdy a mnohdy  je možná ještě  horší. A že  podobné  excesy a to dokonce  systémové a systematické, by se za bolševika nestaly.  Ten je provozoval jen  v politické, ale nikoli obecné a celoplošné  kriminální rovině. Která zasahuje  všechny a všechno.

To je to, oč mi jde.!

Jestliže  tvůrci mají potřebu opakovaně takto o naší současnosti vypovídat, pak to není autorská licene,  nýbrž  skutečnost. Je li to reálno, pak  jsme v .. no prostě  v koncích.  A žádné  oslavné salvy a monstroslavy to nezmění.  Jde o ztrátu důvěry. V systém, princip a především ty, kteří  oboje  reprezentují.

Sever,bez ohledu na  to, co  o něm psala  kritika,  stálo za to sledovat. Shark Tank po česku  řekl bych. A lekce mistrů zastavárny. Také po česku. S  velkou nadstavbou….

Rapl  obdobně. A  román na pokračování, který vychází na  Kose každou sobotu

Četba na pokračování – „Bůh není člověk“

také.

všechno tohle je o tomtéž.  Realita  a beznaděj….

Přemýšlel jsem,jestli ten hollywoodský přístup, kdy  osamělý  hrdina  to nakonec  padouchům přeci jenom  nandá,  není  lepší.  Člověk si odnáší naději, že má  šanci. U Raplů, Severů a  Bohů, co nejsou člověkem se jí nedočká.  Končí s depkou.  Je lepší  žít  s iluzorní nadějí nebo  deprimující realitou?   Nevím.

V každém případě jsem za ten Sever  České televizi vděčný.  A zejména  chválím  čas  jeho uvedení na obrazovky. Abychom těch  30 let  mohli doopravdy  vybilancovat. Se  vším všudy. Aby  bylo jasno  – ta bilance  se nebude týkat jen těch nahoře, co za  to mohou. Ale  především nás  samých, co jsme  tohle dopustili. Svým přihlížením. Uherské Hradiště není dost  velké, abychom se tam s policajtíkem Svobodou  také odstěhovali.   A  Rapl, jak někteří z vás  vědí,  no tak Rapl sedí za  katrem. Tam bychom nejspíš  za ním  nechtěli….

Sem tam se opravdu vyplatí  na bednu  koukat….Jen mít víc  času!