Volby v Durynsku jako dialog hluchých a někdy i slepých

Už jsem zase mimo domov,  v internetovém provizoriu a  k tomu vlastně  ještě napůl křáplý.  A  v Německu  jsou další  zemské  volby, co zasluhují  vážný komentář.

Je  jen pár  dní  do 30. výročí pádu  Berlínské zdi a  sjednocení  Německa. Tehdy  celou  dohasínající  NDR  znělo –  Wir  sind  das  Volk! My jsme lid!.

Aby  po pádu zdi  bývalý  spolkový  kancléř  Willy  Brandt,  jeden  z  největších  svatých na  mém soukromém  sociálně  demokratickém orloji, pronesl památnou  větu:

„es wächst zusammen, was zusammen gehört“ Necht roste  společně  co k sobě  společně patří!

Tohle se stalo okamžitě  mottem  všeho dalšího vnitroněmeckého konání. Na  příští  tři dekády.  A  právě volby  v  Durynsku, pár  dní  před  kulatým jubileem   byly  chápány  jako  vysvědčení  toho,  jak se  to Němcům, v optice těch východních – podařilo nebo při znalosti předběžných  výsledků  NEPODAŘILO!

Jestliže  zářijové  zemské  hlasování v  Sasku a  Braniborsku  mělo status  vyjádření spokojenosti nebo nespokojenosti nových  spolkových zemí s  tamními, respektive  celoněmeckými problémy, pak o Durynsku to platí  dvojnásobně. Tahle  spolková  země  má  několik  specifik.  Jednak  patří  lidnatostí  mezi nejmenší a pak, na  rozdíl od  zbytku  země, snad s výjimkou  Meklenburska – Předního Pomořanska  její  urbánní  charakter  je  typický  tím, že je naprosto  netypický. Schází v něm  větší města. Jsou  tu jen  dvě  – zemská  metropole  Erfurt a  pak ještě  Jena. A  zbytek jsou  jen menší městská  sídla a  venkovské obce.

Což  znamená  relativně  konzervativní obyvatelstvo,  kterému  kosmopolitismus  a  globalizace  moc  neříká a nikdy říkat nebude. V  berlínských  partajních  centrálách  proto  nervozita  před  neděláním hlasováním dosahovala  naprosto nebývalých  hodnot. Průzkumy signalizovaly  zcela  jasně, že  triumf  si odnese  nepochybně  nástupkyně  bývalé  východoněmecké  KSČ – SED, strana  Die Linke.  A  zřejmě  také  i  proskribovaná  AfD.  A také to, že  zelení a  FDP  budou  naprosto okrajovými veličinami, takže  se  řešilo zejména, jak velké ztráty  utrpí  oba  trýznící  se  aktéři  berlínského  vládního  sňatku  z  donucení, bez  špetky  vzájemné  lásky  – CDU  a SPD.

V  době,  kdy  klepu  tenhle  článek,  jsou k dispozici  silně  předběžné  výsledky, kdy záleží  doslova  na  každém hlasu, o mandátu  ani nemluvě. Viz následující  základní grafiky- jiné  nemám, protože internetové  připojení, kterým disponuji  mám  kvalitu a rychlost  služby nepříliš  dobrých poštovních holubů. Takže  nemá  smysl, abych  šel  na  tradiční a osvědčené  zdroje  dat, poskytující  spoustu a spoustu  zajímavých  údajů. O  tom proč,  kdo koho volil, co byla  hlavní témata, jak se od minulých  voleb přelévaly  hlasy  mezi jednotlivými stranami,  atd. atd. tedy všechno, to, s  čím  rád  pracuji. Musím si vystačit jen se  základem.

Takže pojdmeš na  odevzdané  hlasy.

Potvrdily  se předvolební průzkumy. Holt  Německo  není  /zatím/ banánovou  republikou typu Česko nebo Slovensko, kde  si zcela  zjevně  lze  objednat  průzkumy  cinknuté podle potřeb  volebních  hráčů. Tady  plus minus  vychází.

Die Linke ,vedená  úřadujícím  charismatickým, úspěšným  ale  velmi skromně  vystupujícím zemským  ministerským předsedou  Bodo Ramelowem dokázala  získat  30%  a oproti minulém hlasování ještě posílila. Die  Linke  se může  radovat, jakkoli mám oprávněný  dojem, že  berlínská  stranická centrála by udělala  nejlépe, kdyby se  k Bodo Ramelowovi vůbec nehlásila.  Respektive  jemu  by  to udělalo nejlépe. Protože  mu  kazí  image.  Bez nich  by  měl o pěkných pár  procent  navíc. COž by  vyřešilo povolební  ochromení.

Imponující  a také zarážející  je  více  něž  dvojnásobný  nárůst  AfD. Pokud  vám  ten  obrovský  skok  AfD  dělá  radost,  je na  čase  silně upustit  páru. O  AfD  v ČR neustále  slyšíme, že  jde  pravicově  populistickou  stranu,  částečně  inklinující  snad  k nacismu.  Jestli  se  toto  univerzální a  samozřejmě  záměrně  diskvalifikující  tvrzení  někde blíží pravdě,  pak je  to právě  Durynsku!  Zde je  organizace vedena jistým, u nás  neznámým  Björnem Höckem. Mimořádně kontroverzní  figura,  která má za  to, že  Německo se už  dost naomlouvalo za  zločiny  během II. světové  války, berlínský  Památník holocaustu  označil za  Památník  hanby, atd.atd. A někteří jeho bývalí  spolustraníci, kteří se s  AfD, respektivě  zejména  Höckeho AfD  rozešli, jej  označují  za  druhého Goebbelse. Nedivím se jim.

Osobně  mi nedělá problém  číst nebo poslouchat  současné celoněmecké  stranické špičky  AfD- profesora Gaulanda, Jörga Meuthena nebo Alici Weidelovou, ale  s Höckem to  mám jinak. Toho poslouchat nejde.To je prostě  demagog a  manipulátor  až přechází  zrak. Takový  Okamura nadruhou. Proč  mu věnují  tolik času? Protože  reprezentuje  tvrdé  nacionální a nacionalistické  křídlo AfD a  budoucí  celoněmecký  sjezd strany  rozhodne,  kdo  ji a  jak bude dále  řídit. A  zdá se, že  nacionalisté nabývají, zejména  díky  Höckemu, převahu. Kterou tři triumfy  v zemských  volbách na  východě a zejména v  Durynsku  ještě  podtrhnou.  Současné  pragmatické  vedení, hodlající  dělat  reálnou politiku  pochází v podstatě  celé  ze  starých spolkových zemí, kde  AfD  dosahuje  řádově polovičních  čísel. Řekl bych, že  je  důvod  se začít  bát,  kam se AfD vydá  dál..

Přeskočím k  zeleným a  FDP. Předpovědi  říkaly, že to budou mít těžké a  mají.Momentálně  se  ještě  drží na 5% hraně.  Ale je to jen  o fous. Kdyby  Zelení nakonec vypadli, byl by  to menší  důvod k napití.  Taková  facka  by jim v  situaci, kdy  se už zcela  evidentně  nevejdou do své  vlastní kůže  – jen a jen slušela.  Kdykoli slyším  šéfku  partaje  Annalena Baerbockovou nebo  Katrin Göring-Eckardtovou či Antona Hofreitera,mám  neodbytnou  ambici  cokoli hned  rozbít a  zničit. Tihle  superextraekofanatici  jsou pro mne  nestravitelní. A ukázalo se, že  pro občany  Durynska  také.Dederoni mají  logicky  stejnou zkušenost  jako my.

FDP  je  kapitola  sama  pro  sebe.  Respektive  má nálepku pravicově  liberálního exklusivního  spolku pro bohaté a  to se v bývalé NDR  právě  nenosí. Takže  bojují o holou  existenci. a  navíc  jim  jejich  berlínská centrála  jasným  příkazy a zákazy, s kým eventuálně  do koalice  ano a s kým ne, rozhodně nepomohla.  Proč je tedy  volit  když…Ale o  tom za  chvíli.

No a nakonec  nepřijde Japonec  / jim bohatě  stačí  jejich místní  zemský  vůdce Björn/ nýbrž  dvojice  kulhajících  chromých, kteří inkasují  jeden  volební debakl za  druhým,  vždycky  v následné  televizní debatě  se zatváří  vážně, aby konstatovali, že se z něj poučí, následně  si  asi někde u nějakého hodně  drahého psychiatra nechají  vygumovat  paměť, aby  druhý  dne  ráno jeli ve  starých kolejích, jak by  se  nechumelilo.

Nemusím vykládat, že  mám na  mysli  CDU a  SPD. Nemají si  co vyčítat. Obě  strany  jsou jen  stínem toho, co byly  ještě  v roce  2014.  Ztratily  každá 1/3 svých  voličů. Přirozeně,  že opticky  daleko  hůře vypadá skore  soc dem. Ta  se doslova smrskává  před  očima, aby  řečeno  s českým klasikem  byla  stále  menší, ještě  menší , až  bud e nejmenší na  celém světě. S výjimkou ČSSD  – přirozeně.  Protože  sestreské  strany  si předepsaly  stejný  osud – vstup do sebevražedné koalice  jako zvláště  trýznivý  druh  rituální politické sebevraždy.  Mimochodem  –  SPD  s velkým halasem v  týdnu uzavřela  první kolo  volby dua  nových  spolupředsedů strany. Moc  si ve  Willy  Brand Hausu  v  Berlíně  tleskali, fandili a jásali.  Nebylo k pochopení proč.  Snad  už  i tam , po durynské neděli  a té nakládačce  –  další  historické  volební  minimum!!!, co právě  dostali, se  začne  vkrádat realita. Že už  určitě  nejsou  Volkspartai  /široce rozkročená strana  pro všechny/ , ale že leckde už  nejsou  ani Partei . Ve  smyslu  volitelné alternativy  alespoň pro někoho.

CDU se prsí, že  jako jsou alespoň přes  20…. že jako nějaká  ta  korekturka, víc nasazení a  ačkoli nevyřčeno  – lepší  lídři  jsou  schopni příště  určitě  stranu prodat lépe  a  vrátit ji na  výsluní. Prostě mentalita  fandů pražské  Sparty.  Ti si také myslí, že  když jsou  přece Sparta, tak už  jsou vlastně automaticky  půlmistry  světa  a chce to konečně  jen  to trošku pošolíchat a …

Ani CDU  ani sparťanští fandové  jaksi nemají  žádný  smysl pro realitu. Na Letné  mění trenéry na běžícím pásu,  v sídle CDU  v Berlíně zase nevědí jestli  dříve  naskočit  na  témata  zelených, aby  jim neutíkali voliči z  velkých  měst  nebo je  sebrat  AfD  a  získat znovu  pevnou bázi na  venkově. Takže  honí všechno najednou a…  a propadávají se tabulkou  stále  dolů.

Za  vrchol politického blábolení považuji  sebechválu  znjící z  řad  CDU

Jak vypadají procenta  odevzdaných  hlasů,  přepočtená na  mandáty?  Tak  to popisuje  další  graf. Dodávám, že  předběžný a  že  výsledky  se každou  chvilku mění.  A  v době,kdy tohle  čtete, už  zase  určitě  bude všechno jinak. Navíc  definitivně. Já  tenhle  luxus  konečných  výsledků  nemám.

 

Jakkoli jde doopravdy o každý  hlas a  tím i mandát je to nakonec  úplně  jedno,  jaká budou finální  čísla  poslaneckých zisků. Protože  čísla  jsou jedna  věc a  reálná  politická matematika   druhá. Proč  to popisuje  následující graf.

 

Neněmčináři mu  moc  rozumět nebudou a většina  němčinářů  také ne. Pokud  nesledují  aspoň  trochu  současnou německou politickou  scénu.

Jsou popsány  součty  dvou koalic,  které všem ani náhodou nedosáhnou  na  potřebnou většinu 45 poslanců. Die Linke tu jednu  skládá spolu s  deklasovanu SPD  a  na  5-ti %  se  krčícími  brčály.  Tu  druhou  pak  tvoří dokonce 4  partaje  – CDU+SPD+Zelení +FDP. A opět  – je  to  málo a  zase málo.

Jistě  vás  napadlo  – no tak se složí nějaká  jiná a bude!

Nebude!

Většinové  jsou  sice k dispozici  –  například

Die Linke +CDU, to bohatě  stačí na  ovládnutí Landtagu. Nebo   čtyřkoala -Linke + SPD + Zelení + FDP.  Tohle by  také  dalo sice těsnou, ale většinu.A  další  většinové součty  pak lze  realizovat se  spoluúčastí  AfD.

Jenže  politická  matematika, jak řečeno,  ta má  svoje  vlastní pravidla!  Která prostě  některé  součty  znemožňí.  Už  před  volbami si všichni zakázali koalovat s  AfD. V  Sasku nebo Bavorsku se tomu celkem i divím, ale  tady ne. S Höckem by  do  holportu také nešel. Takže  veškeré dopočítávání s  ním postrádá smysl.

Jenže  CDU a  FDP si  zakázali  i koalici s  Ramelowem….Jakkoli  byl úspěšný a například s nezaměstnaností zatočil úplně  vzorově. Tudy cesta také nevede. Tím  pádem jsou torpédovány obě jakž takž  funkční , výš e zmíněné  varianty.

Zakážeme  si Die Linke,  zakážeme  si AfD! Jsme přece  vzoroví demokraté.Co bude  se  státem je nám dokonale  jedno. Nepřipomíná  vám to takhle  náhodou  brexit?  Mně  určitě!

Zkrátka  demokracie  naráží  na svoje  limity. Tentokráte  v osobách politikářů!  Kde je ono  „es wächst zusammen, was zusammen gehört“  Williho Brandta, což následně převzal Helmuth Kohl?    Jak může  společně něco růst,  když náhle  politikáři zjistili, že  ne všechno k sobě  patří?  A  je jim úplně  jedno, co  říká  das  Volk prostřednictvím volební lístků!

Všechny  tři  východní spolkové   země, kde  se na podzim 2019 v Německu volilo,  vyjevily  totéž  – že  východní  Němci nejsou spokojeni. Ani s  vývojem  celých 30 let a  už  vůbec  ne  s  konkrétními problémy  specifickými pro  bývalou NDR, které  na západě buď  neznají  vůbec nebo  je tam tolik nepálí.

Za  30 let  nebyly politické elity  západní části schopny  akceptovat   jako partnery  představitele  z  Die Linke, ačkoli ti jsou  v  řadě případů daleko rozumnější a  přijatelnější  než  Zelení, kteří už  naopak status  „správných hochů“ už dávno   získali. Ačkoli by jim  daleko spíše  slušela pravidelná návštěva  psychiatrie.

A  s  AfD je  to stále  stejná  písnička!  Místo toho,  aby se jim sebrala  témata, která  evidentně  značnou  částí  německé veřejnosti  silně  rezonují, tak jsou vylučováni z politického života a  skandalizováni. Především ti ,s nimiž  by se  dala  snadno najít společná řeč.  Dříve  třeba  Frauke  Petry, dnes  profesor  Gauland. Neakceptance,  ostrakizace  a skandalizace  nevede  k tomu, že  by  se podařlo potlačit  ta  brisantní a  pro voliče  nosná  témata  AfD, nýbrž k tomu, že  Gaulanda a  spol.  nahradí vůdce   Höcke!

Komu není rady, tomu není pomoci. Měli bychom  bít na poplach. Volby  v  Durynsku k tomu  dávají docela  dost  důvodů.

Ptáte se , jak a kdo v Erfurtu povládne, když aritmeticky   možné  koalice jsou  zakázany a  ty povolené nedají  dost  hlasů. T jsem také zvědav. Jenže  je  tu jedna  durynská  specialita. Nemíním tím bílou klobásu na  grill. I když  ta má  šmrnc!

Budete se divit, ale  tvůrci  durynské  ústavy TO  PŘEDPOKLÁDALI! Že  může  nastat  situace, kdy nepůjde sestavit  většinu v Landtagu. A  vymysleli obzvláštní pravidlo -když se něco takového  přihodí  vládne  dál  vláda  pod současně  úřadujícím  zemským premierem. Bez jakéhokoli časového limitu!   Konec  konců. až na  zelené to tak nějak  odpovídá a si  i tomu co by  chtěli voliči. Když  CDU a  také FDP dokazují, že  nemají rozum.

Vrchol politického bizáru pak jsou pro mne sebeoslavná prohlášení durynských šéfíků CDU a  FDP,  kteří s  úsměvy  do kamer  sdělují,  že   ty  volby  dopadly podle jejich představ, protože  se povedlo odvolit  společnou  vládu Linke,SPD a Zelených. To prý byl jejich  vlastní  cíl!  Zabránění další existenci  téhle  vlády.  Tihle  zoufalci, převlečení za politiky, mi připomínají  chlápka, který si zbourá  barák, nemá kde bydlet a neumí postavit  nový. Ale  spokojeně  sousedům vykládá, že  jako fajn, hlavně , že  ten  starý  dům je pryč.  Aniž by věděl, kam večer  hlavu složí. Ještě, že  tvůrci durynské ústavy, kdo ví proč,  předpokládali  při jejímpsaní  tuhle  erupci politického blbství.

Dodatek:

Ráno už jsou k dispozici  i sety  grafů, popisující  politickou volební  mapu Durynska. Pro zájemce  k nalezení  zde.