Aylan Kurdi – pokračování a peripetie jeho příběhu

Říká  vám ještě něco jméno  Aylan Kurdi? Mělo by. není to tak dávno co o něm mluvil doslova celý  svět. A jeho fotografie  patří k těm nejznámějším na světě.

Pořád nic?  Dobrá. Je  čas  ji připomenout a vytáhnout z  archivu. Protože  přišel  čas  znovu připomenout jeho story . Tady je. Ta  fotografie. Story, nejprve  v krátké rekapitulaci  základních  faktů, ale především pokračování příběhu a  starých a nových peripetií následuje.

Tohle jste  určitě nezapomněli, protože  něco takového se  zapomenout  nedá!

Ano, jde o toho nešťastného    malého kluka, který se  utopil  spolu se  svým bratrem a matkou, když  se na přeplněném pašeráckém člunu zkoušeli dostat  z Turecka  na řecký ostrov Kos. Tak jako sta tisíce a  v podstatě miliony  jiných  migrantů. Aby  se  usídlili v ráji zvaném Evropa. Psal se  rok  2015. A cesta   do toho ráje byla otevřena. Jak dobře pamatujeme.

Jenže  malý  Aylan  měl smůlu a zaplatil  cenu nejvyšší. Tahle  fotka, jak už  řečen, tenkrát, kvůli svému, neváhám napsat – vyděračskému potenciálu zaplavila svět  a  dokonale jím pohla.

Naprosto nehodlám sebeméně  rozporovat tragedii, když  se utopí malé, bezbranné dítě. Je to hrůza hrůz. Jenže  ta  fotografie byla o něčem jiném! V podstatě  se  za  ni schovali  všichni tehdejší  vítači migrantů celého západního světa. A  dala  alibi  všem evropským politikům, kteří  tenkrát  otevřeli naprosto nesmyslně  hranice.   Prý z humánních důvodů. Včetně  Angely  Merkelové.

Ostatně, dovolím si tvrdit, že  malý  Aylan, jeho bratr a matka  jdou na konto německé  kancléřky, která  o pár  týdnů dříve  otevřela  německé hranice dokořán se  svým smutně proslulým Wir schaffen das! Což  pohnulo další  statisíce  migrantů, aby  sedli na čluny. Včetně  otce obou malých chlapců – Abdulláha  Kurdiho.  Jemuž cestu financovala  jeho  sestra  Tima, žijící v Kanadě. Ta mu poslala  peníze  na  to, aby mohl zaplatit  pašerákům  a  tak zajistil sobě i rodině  místo na  člunu….

O obou ještě  bude řeč. Respektive právě o nich, protože   tohle  všechno či skoro všechno víte. Ale  příběh rodiny  Kurdi má jak pokračování, tak zajímavé peripetie.

Ta tragická  fotka disponovala  obrovskou mediální brizancí. Děsivé obrázky  v nichž  hlavní roli obsadí   malé děti přitáhnou pozornost vždycky. Když navíc  jsou ještě  fotogenické, čisté a  dobře oblečené, pak dvojnásob. Mediální  mágové v  redakcích tohle  přirozeně  skvěle znají a ovládají. Takže Aylan  dobyl a  to doslova  světová sdělovadla.

Nejen  tisková. Stejně  fungovaly  TV kanály  napříč  zeměkoulí.Všichni se  hodlali přiživit  na neštěstí. Nešlo o  to  informovat, nýbrž  parazitovat.

Takže  se , minimálně pro mne  stala  pravdivou  karikatura, kterou  už Kosa  tehdy  aktuálně  přinesla. Opakování však neškodí:

Dalším, nikoliv  menším cílem představovalo vnucení pocitu  viny  západnímu světu a zejména  občanům Evropské unie.

Takže  jsme se  dočkali záplavy dalších  fotografií  využívajících  Aylana k tomuto účelu. Dovolím si odprezentovat jednu typickou, prý dokonce  uměleckou performanci:

Umělec  nám tehdy aktuálně sdělil, že  se máme stydět, stydět a zase  stydět….

Můžete  namítnout,  že  tahle masáž pocházela  ze zahraničního  sebemrskačského   sluníčkářství a že  v Česku nic  takového nehrozilo.Vážně?  Takže  si dáme dobový  článek z tehdy už Babišovy  Mladé fronty  Dnes

KOMENTÁŘ: Zoufalá volba Ajlanova otce posunula hranice otrlosti

z něhož  si dovolím malounko ocitovat:

Říká se, že každý člověk má možnost volby. Jakou možnost volby měl však otec Ajlana Kurdího, syrského uprchlíka kurdské národnosti, který se ne vlastní vinou ocitl v Turecku? Ano, v Turecku se nebojuje, byl tam v relativním bezpečí. Zároveň se tam ale stal kvůli své národnosti ještě méně respektovanou menšinou než ostatní – nekurdští – uprchlíci. A tak zvolil zoufalou a riskantní cestu, která měla vyvrcholit v Kanadě, kde žijí jeho příbuzní.

Mám syna ve věku Aljana a jsem si jistý, že kdybych se někdy v budoucnu ocitl v zoufalé situaci podobné té, kterou musel řešit Abdalláh Kurdí, rozhodl bych se pro to, co by bylo lepší pro mého potomka. A zřejmě bych to udělal i s vědomím, že by před námi byla riskantní cesta, na jejímž konci by byla vidina lepší budoucnosti pro malého chlapce.

Mám ale jedno velké štěstí – to dilema řešit nemusím.

Máváte  rukou  – no jo nějaký sluníčkářský  písmák, s Babišem to nemá  nic  společného, nemůže  a nemohl uhlídat všechno?  Vážně?

O pár  dní později na poradě  ministrů financí v Lucemburku pronesl výrok, ke kterému se  ani on ani jeho voliči dnes neznají:

„Máme 18 tisíc volných míst pro pomocné dělníky. Pokud naši občané nechtějí obsazovat tyto pozice, tak ano, proč ne,“ řekl o možnosti zaměstnávat běžence v Česku.

Nejde však o Babiše, ten je pro dnešní článek zcela postradatelný. Jen na jeho příkladu demonstruji, jak velký dopad  ta  fotografie  tenkrát způsobila a   jaké obrovské emoce  zvedla.

V podstatě  stejné jako další historická momentka  – ta s  nahou, napalmem popálenou utíkající  dívku z vietnamské vesnice My Lai. Určitě ji publikovat nemusím.

Tím bych považoval rekapitulaci původního případu za uzavřenou  a přešel k novým informacím.

Mnohokrát, když si člověk z nějakého důvodu na  tuhle  tragickou záležitost  vzpomněl, si řekl – jak se asi žije otci, který  rodinu posadil na  ten  člun, aby je  všechny odvezl do ráje, pro ně kanadského? Jak to asi vidí dneska. A  kde vůbec  je? A  co asi tak cítí jeho sestra, která mu  tohle  vražedné dobrodružství financovala?

A propos  sestra – ten rozhořčený  Babišův písmák z MfD byl plný pochopení, protože podle něj rodina Kurdi utíkala před  válkou a  chápal, že  se nespokojil  s  Tureckem, kde jim  žádné bezprosřední nebezpečí a hodná teta   chtěla mermomocí někam, kde  by si prý zajistili život.

Jenže  ono to se skutečným stavem věci nekorespondovalo ani v  nejmenším!  Abdullah Kurdi vystavil sebe, ale především svou ženu a  obě  děti, fatálnímu životnímu ohrožení.  Zejména proto,  že v Kanadě  chtěl získat   velké oš

A  netvrdí to nikdo menší než  jeho sestra  Tima. Takhle vypadal klíčový impuls, jenž způsobil celou tragedii. Pochybujete?  No problem –  zde je  video, které to dokládá! Je z  produkce  nikoli  nějaké trollí farmy, nýbrž  naprosto neprůstřelně  seriozní  TV  Sky  News!

Ale i tohle už Kosa  publikovala – tenkrát před  více než 4 roky…..

Jenže minulou neděli se k případu  vrátil  zahraničně  politický  magazín německé veřejnoprávní TV  ARD  –Weltspiegel.

Vše  startuje  v čase  21:41min. Po shrnutí  faktů toho případu se objeví ona  sestra a je plná emocí,  do kamer  říká v  slzách, že  ona  za  všechno nese  vinu.. Má pravdu. Její peníze  umožnily  rodině  uplatit pašeráky.  Uniká mi proč, když už  to všechno financovala  nedoklaplo jí, že  by mohla investovat  do bezpečného a legálního způsobu dopravy.  Nebo možná  doklaplo, ale  kalkulovala  zřejmě  zcela  vědmě s  tím, rodina Kurdi si přes  plavbu na  člune  urve  status  politického uprchlíka v  rámci Willkommenskultur a  ušetří se na letenkách….

Jak snadné, že?

Ale ze všeho nejvíce mne zajímalo, jak tuhle tragedii  vidí dnes  otec, pro kterého mne  neodbytně  napadá jen termín  – vrah? Vrah proto, že on vystavil rodinu riziku.

Kde je, co dělá, co  se  s ním v mezičase stalo? Tyhle otázky mne napadaly  od  té doby opakovaně.    A především ta  nejdůležitější – jak se tou tragedií  vypořádal?

A  Weltspiegel  přesně  tohle  zodpověděl.

Takže  Abdullah Kurdi  žije  v dnes  v iráckém Irbílu. To mu náhle přijde  jako bezpečné místo! Ačkoli jinak s e z Iráku masově  utíká, protože tam prý jde o život!  Divné , že?

Samozřejmě, že  je z  té  tragedie  i nadále  zdrcený. Ale  stěžuje  si, že  svět  neštěstí   jeho rodiny zajímalo asi tak  3 měsíce a pak utrum. Což prý je neslýchané…

Konstatuji, že  ten člověk má  hroší kůži a disponuje pro mne nepochopitelnou drzostí!  Byl to on, kdo fakticky  zavraždil kvůli svým  zubům svoje  děti a manželku!  A on  vyčítá světu, že  jeho tragedii  a solidaritu s migranty  držel jen tři měsíce?

To ještě není všechno. Neumím si představit, že  by  se  takový malér    se  stal  mně, že bych takovému nebezpečí  vystavil svoje nejbližší. Ale  dejme  tomu, že  ano a  z nějakého stejně  malicherného důvodu.  Nejspíš  bych se  následně ukrátil na životě. Sotva  bych s takovou zátěží na duši mohl žít  dál. A kdyby  ano, chodil bych příslovečnými kanály. Tatík Abdulláh Kurdi  to má  úplně  jinak. Hrdě  oznamuje, že  se znovu oženil, že  se mu narodilo dítě a  že  žije  šťastný  život!!!!

Tohle  všechno nakonec  zbylo z  celé té srdcervoucí story co před  necelými 5-ti roky ovládla  celý svět. Co otevírala  evropské a světové hranice, co přes  ně protlačil  stovky  tisíc  migrantů!!!!  Co je  stále  a stále připomínána  a  vlastně  otevírá  nelegálům cestu do Evropy i nadále!

Taková německé nevládní organizaci Sea-Eye pojmenovala  svůj plovoucí migratský   velkotaxík – Alan Kurdi a  vytrvale  pašuje  migranty  ze svého rozhodnutí  do univerzálního evropského ráje. Jak si můžete ověřit  třeba  zde. Zde  se zase  dozvíte o vznešeném poslání lodi, která si přivlastnila  jméno malého Aylana –

„Sea-Eye bylo založeno, aby zachránilo lidi před utopením. Každý život má nesmírnou hodnotu… Proto je Alan Kurdi na cestě do akce,“ komentuje aktuální misi předseda organizace Gorden Isler. „I v současné krizi spoléháme na zodpovědnost a odvahu Německa. Jsme v úzkém kontaktu s úřady,“ prohlásil předseda Isler, jehož lodě se plaví právě pod německou vlajkou.

Člověku se  z  fotra Kurdiho i těch  z Sea -Eye  zvedá  žaludek. Jestliže   tihle pašeráci plují pod německou vlajkou a spoléhají na  zodpovědnost a odvahu Německa, pak by jejich  země  logicky  měla převzít  zodpovědnost za  výsledek jejich  pašeráctví a  odebrat   každého vyloveného migranta a nenechat jej  vylodit  v Itálii , na Maltě  či ve  Španělsku. Když už  disponují  tou odvahou a zodpovědností,  jak tvrdí Sea  Eye.

O tom ale kupodivu není  řeč  ani v magazinu Weltspiegel ani  na  vládní úrovni. Místo toho se  znovu uvažuje o povinném přerozdělování. S  tím, že  prý jsme  povinní  být  solidární s lidmi, kteří prchají před  válkou a násilím.

Asi jako prchal fotr Kurdi ,jeho manželka a  dva  synové? A dnes  žije  v v iráckém Irbílu a je  šťastný – dle  vlastních slov.  A  moderátorka  Weltspieglu se jeho znovu nalezeným štěstím pojímala  a dojímala.

Tohle  ale  není  všechno. Reportáži  o rodině  Kurdi předcházela  dalve  světě. Která konstatuje, že  jich je  nyní  na  80 milionů po celé planetě. Vůbec  největší registrované množství.  A  snad  celých 80%  pochází  z 5-ti zemí

Afghanistánu, Sýrie, Myamaru,, Jižního Sudánu a  Venezuely.   A následuje  apel na to, že se to musí odrazit  v přístupu, nás  šťastnějších… A moderátorka  ještě  dodá, že  co se týče Německa, pak první tři místa  zaujímají  Afghánci, Syřané a Iráčané a  celkově  dávají více  než  50%  migrujících do Německa. I tohle  spojím s  Aylanovou tragedií.

O příčinách  exodu z Jižního Sudánu, přiznávám  – netuším nic.  O útěku muslimských Rohingů z  bývalé  Barmy, dnes  Myanmaru  vím  mizivě  málo. Ale  když zůstanu u  trojice  Afghanistán, Sýrie, Venezuela?

Tak tady  už  určité penzum informací už mám.

Afghanistán?  Nepřinesli  jsme  tam takhle  náhodou my  s našimi spojenci trvalou svobodu? Jak to že  Afghánci nám nejsou vděčni  a  radostně nesetrvávají  ve  své,  talibánského zla  zbavené zemi. Když přece, jak tvrdí Zeman – se  pod Kábulem bojuje  za  Prahu?

Venezuela?  Neutíkají takhle  náhodou Venezuelané  ze  své vlasti  kvůli  zhroucené ekonomice? Za  kterou  může  daleko více než  Maduro jednak pád  cen  ropy    a embargo a  sankce  Spojených států, ale především  destruktivní politika  opozice a jejího lídra  Guaidoa,  kterého podporuje  jak celý Západ, tak výslovně  i Česká  republika  a Zeman jej uznal a legitimního vůdce  a pozval na návštěvu Prahy? Aby  si  s ním zřejmě podebatil o té  pravé demokracii?

A Sýrie? Mám se nějak speciálně rozepisovat o tom, že  kdyby  si Západ neumanul, že  svrhne  Bašára  Assada za každou cenu, včetně  vytvoření Islámského státu, tak tenhle problém už  dávno neexistoval  a Syřané zůstali v  Sýrii?

A  moc  pěkná  je  ta  trojice  států dodávajících nejvíce uprchlíků do Německa!Afgh a  Sýrie  jsou pojednány. Zbývá Irák….

Kdopak  to  vyhlásil téhle zemi nevyprovokovanou  válku pod  falešnou smyšlenkou? Kdo pak  tam drží obrovský  vojenský kontingent proti vůli  tamního obyvatelstva? Kdopak umožnil, aby  se  tam etabloval Islámský stát a  vlastně  jej  doslova vydupal ze  země  svou  nesmyslnou a  naprosto nemožnou okupační správou?

Jestliže  platí  údaj o  tom, že  těch pět zvedených  zemí  generuje  asi 80%  uprchlíků a trojlístek Sýrie, Afghanistan, Irák pak více než 50%  žadatelů o  azyl v Germánii, pak  řekl bych,  by se svět a speciálně Západ  udělal nejlépe, kdyby  se  soustředil  na  omezení , respektive  zastavení důvodů proč  lidé ze  jmenovaných zemí prchají.  Pominu Myanmar a  Jižní Sudán. Tady  se mi nedostává základních informací. Ale  Venezuela, Sýrie, Irák, Afghanistán?  Co takhle zrušit i prvních  dvou  sankce  a embarga a přestat usilovat o pád tamních  vlád? Zastavení exodu  by  rychle následovalo! Irák a  Afghanistán?   Nestačilo by přestat  tamním lidem  nutit  cizí pořádek  a  nechat je, aby  si  osud  země  vzali do vlastních rukou?  Místo toho, aby  se je  snažilo  NATO  dofackovat  do nám konvenující  fazony, ať to stojí mrtvých kolik chce?

Aylan  Kurdi zemřel kvůli  neodpovědnosti své tety  a chamtivosti svého fotra. Nepolevující migrační tsunami vzešla  z pýchy Západu a jeho přesvědčení, že  je pomazán řídit  svět!