Pro ty, co chtějí opustit Evropskou unii

Nemalá  část  alternativy  v ČR i na  Slovensku má za to, že  za všechny naše problémy  může  EU a  že  všechno, úplně  všechno zlo pochází  z Bruselu. A je  spousta  krysařů, kteří  na  těchto  dvou  jednoduchých  větách postavili  politickou mantru a  chytají na ni spoustu jednoduchých  duší  – vystoupíme  z EU a budem se mít  jak Pán Bůh ve  Frankrajchu!

Nehodlám dnes  argumentovat o  tom,  jestli  EU  je nebo není  původcem všeho zla, či zda je nebeským požehnáním.  Ne proto, že  zcela jistě  není  ani jedním ani druhým. Je  prostě klasickou mincí  o dvou stranách. Navíc opatřenou, jak  mince bývají  – dvěma  hranami, někdy  zatraceně  ostrými a k tomu ještě  výrazným vroubkováním. Abych tak  řekl. Se vším co to znamená a  k tomu patří“  Dnešní  text  má  na jednom  zcela  čerstvém  případu  má demonstrovat, co  takový  rozchod, lépe  řečeno  nesoulad,

Tak si  o vztahu Unie  a  téhle  alpské  země dnes něco řekneme. Pro mne mimořádně  zajímavého.  Aniž  bych jednoduše odkazoval na  úplně jinou  hospodářskou a ekonomickou sílu této alpské republiky  a  Babiš nebo  Matovičlandu. Velmi bych si přál,  aby  si následující  řádky  přečetli především ti co odezírají od  úst  Okamurovi nebo  Uhríkovi s Kotlebou.

V ekonomické  sekci Seznamu. cz  se objevil velmi  zajímavý a zevrubný  text na  dané  téma 

EU vytáhla těžký kalibr. Může odstřihnout Švýcarsko od energetického trhu

Z něhož, abych neztrácel čas  svým přepisem vyberu klíčové  části:

EU při jednáních se Švýcarskem o tzv. rámcové dohodě vytáhla těžký trumf. Pohrozila Švýcarsku odstřihnutím od energetického trhu, stejně jako v minulosti Británii.

Současná situace by nenastala, kdyby Švýcarsko rámcovou dohodu podepsalo. Smlouva, která nahradí množství smluv ze všech oblastí od letectví po migraci, se však Švýcarsku nezamlouvá. Podle tamních politiků ohrožuje jeho suverenitu a schopnost chránit svůj trh.

V současné době však této energetické hvězdě hrozí pád. Švýcarsko je v ohrožení, že by ztratilo přístup na evropský trh s elektřinou. Energetický sektor se stal nejnovějším diplomatickým bojištěm mezi Evropskou unií a Švýcarskem. Země v květnu odmítla podepsat rámcovou smlouvu, která upravuje prakticky všechny její vztahy s evropským blokem. Doposud jsou vztahy mezi Švýcarskem a EU regulované stovkami smluv a rámcová dohoda má vztahy zjednodušit a zpřehlednit.

Švýcarsko je tak na tenkém ledě. Bez dohody nebude mít země možnost účastnit se propojení trhu s elektřinou v regionu. Od 1. července navíc nebudou tamní certifikáty původu, které dokazují, že kupovaná a prodaná elektřina je vyráběna z obnovitelného zdroje, přijímány zeměmi Evropské unie.

Rozsáhlé výpadky elektřiny jsou prozatím realitě vzdálené. Patová situace by však mohla znamenat vyšší náklady pro obyvatele a podniky Švýcarska. Bez dohody o elektřině s EU „bude náročnější udržet stabilitu sítě“, uvedl pro server Bloomberg Martin Baeumle, člen Zelené liberální strany. Podle něj to znamená, že se zvýší Švýcarsku některé náklady.

Zkrátka a dobře  -Švýcarsko není členem  EU a  ani se k tomu nijak nechystá. Na  druhé straně  – je  spojeno s  EU   mnoha  a mnoha  smlouvami a dohodami. Takže  JE  součástí jak Schengenského prostoru, tak  jednotného Evropského trhu. A včetně  plně zaintegrované energetické soustavy.

Vedení  Unie  se nyní  rozhodlo  ty  stovky  a možná  tisíce ujednání  nahradit  jednou smlouvou. Nehodlám zkoumat proč, ale  z dálky a  ryze  technickým pohledem  – určitě  je přehlednější mít  jednu velkou smlouvu než  tisíc  dílčích. To dá rozum.

Helvétům se ale  její znění  evidentně  nelíbí a troufnu si  předjímat, že k tomu v  řadě případů  mají dost velmi dobrých důvodů. Klidně  to připustím.  Jenže  Brusel  hraje  tvrdou  hru.  Hrozí odpojením horské republiky  z jednotného evropského energetického systému.  Aby  Švýcaři byli povolnější. V  částech článku, které  nejsou převzaty  do tohoto  textu  je  vysvětlováno,  že  hrozit je jedna  věc  a  hrozbu uskutečnit druhá, protože…. no protože  by Unie z toho nevyšla  bez  vlastních  šrámů. A  že nic  se  zřejmě nakonec nejí tak horké , jak se  to právě  vaří.

Pro moje účely  to však není  důležité.  Důležitý  je  ještě jeden odstavec. Tenhle:

 Evropská unie upevňuje svoji vyjednávací pozici. Před dvěma lety se Brusel neúspěšně pokusil omezit obchodování se švýcarskými akciemi. Začátkem tohoto roku se například švýcarský železniční operátor SBB nemohl účastnit výzkumného programu EU a v květnu přestali švýcarští výrobci zdravotnických vybavení volně exportovat své zboží do Unie, což bylo do té doby praxí.

Zkrátka vedení  Unie  v Bruselu se rozhodlo hrát se  Švýcarskem tvrdě. Ačkoli tato země – zopakujme si to – NENÍ členem EU.

Vůbec  nepochybuji o  tom, že  nyní  antibruselisté  mají nabito  a plni rozhořčeni  volají  – vidíte, jak s chudáky  Švýcary  ta hnusná  Brusel zametá?! O důvod  víc, proč jí  ukázat  záda!!! Proč  na  ní  nevystrčí prostředníček a  neodejdou od jednacího stolu!  Jak  říká naš  fýra Okamura/Uhrík.

Odpovím stručně  a jednoduše  – proto, že  tam  v celonárodní politice  žádné Okamury a  Uhríky  netrpí. Mají totiž  kolektivně zdravý  rozum. Proto také  je možné v zemi  pořádat  referenda  k prakticky  všemu důležitému. Hlasující se totiž  chovají zodpovědně. Nikoliv podle  své okamžité nálady, kapsy nebo   fýrových  výkřiků když někde vyleze  na  kašnu a  už vůbec  ne jako největší frajer z hospody, co nejvíc  bouchá prázdným žejdlíkem do stolní desky..

Takže  k tomu, proč, před  bruselskými a neváhám napsat – až vyděračskými praktikami neutečou od jednacího stolu  a nepřevrhnou ho,  jak  by  se jistě líbilo českým a  slovenským chlapákům každým coulem, musí mít hodně  a hodně  dobrý důvod!

Než  ho sem dám, tak ještě přitopím pod kotlem.  Při tom převržení  jednacího stolu  a vypláznutí  jazyku  na  celou  odpornou Brusel by  navíc nemuseli  platit ani každoroční opravdu nemalé  příspěvky a  ani  ty  zvláštní  do  věčně  hladové  bruselské kasy! Podle ročenky 2021 vydávané  Evropským účetním dvorem 

Finanční příspěvky třetích zemí ve prospěch EU a členských států pro rok 2021

disponují  následujícími  parametry:

Pravidelné roční příspěvky

Mimořádné  dotační programy  pro  méně  rozvinuté  státy  EU

Takže si to shrneme  – Švýcarsko platí každý rok  více než půl miliardy Eur !!!! Unii a ještě  další  zvláštní  příspěvky méně rozvinutým zemím v Unii. Ta  s nimi i tak zachází jak hadrem na podlahu  a oni  si to nechají líbit ?!!!  Proč!!! 

Snadnou odpověď  poskytuje poslední odstavec  z  ono článku na  Seznamu.cz, který pro vás přebírám!!!!!

Evropská unie argumentuje, že bez podepsání dohody nebude mít země neomezený přístup na evropský jednotný trh, který Švýcarsku ročně vynese přibližně 24 miliard eur, podle výpočtu Bertelsmann Stiftung z roku 2019. To je víc, než kolik z evropského trhu získává Německo při přepočtu na obyvatele.

Prostě i ekonomicky mimořádně  silné  Švýcarsko má svoje hospodářství, neskonale  výkonnější a rozmanitější  než je to  české/slovenské, opřené o  hospodářský prostor  Unie.  A nechce li se  ekonomicky  těžce  a nevratně poškodit a možná dokonce zruinovat, odvádí  jednak  obrovské platby  do unijního rozpočtu a  vedle toho  se zavázalo akceptovat podstatnou část unijní legislativy . Jen proto, aby  zůstalo součástí  Evropského  hospodářského prostoru. A pouze  a jedině proto nepřevrhne  jednací  stůl i  když jej Brusel  dost nevybíravě  tlačí stále více  ke zdi!  Ostatně co  bylo dosud  tím vůbec  největším  švýcarským ústupkem  Unii, před nějakými  20 roky zcela  nepředstavitelným?  Prolomení posvátného  tabu nedotknutelnosti  tamního  bankovního tajemství! I toho se  tamní banky  a vlád a vzdali, aby  i nadále působili v  Evropském hospodářském prostoru!  Z posvátného bankovního tajemství, pro evropské danové a policekní orgány,  zůstaly jen trosky.  

Až zase uslyšíte různé  krysaře  a krysaříky hrát jejich oblíbenou  antibruselskou písničku, zkuste  si vzpomenout  na  to, co se  právě  děje  kolem Švýcarska!   

Dovolím si toho  pábitele jednoduchých  duší citovat:

– Vystoupení z Evropské unie je výhodné…..EU k volnému obchodu a ekonomické prosperitě nepotřebujeme! Na členství v EU naopak doplácíme. Samozřejmě se musíme na vystoupení připravit. Naše země bude opět naše – svobodná, bezpečná a prosperující.

–Odpůrci našeho vystoupení tvrdí, že ČR bude bez EU izolovaná. To je nesmysl. Při našem vystoupení z EU můžeme vstoupit do EFTA, což je společenství států, které nejsou členy EU (Švýcarsko, Norsko, Lichtenštejnsko, Island), které mají s EU dohodu o volném obchodu.

-A co se týče Švýcarska, podíl bruselské legislativy je nula. Švýcarsko samozřejmě občas regulace od EU kvůli úsporám z rozsahu přejímá, ale mnohem častěji se totožnou úpravou legislativy snaží sladit s pravidly globálními

Jaký je podíl  bruselské legislativy  ve  Švýcarsku nula, jak vypadají  ty  dohody  mezi  EU  a státy  EFTA, jsem dnes konkrétně  popsal na  zdaleka  nejdůležitějším členovi  této skupiny. To nemluvím o  tom, jak by  asi vypadala  především  dopadla jednání  mezi  Bruselem a  jakýmsi  fýrou jednoduchých  duší  z  nějaké České republiky, kdyby  se tato vydělila  z  Unie  z trucu! Ostatně, zažili  si to Britové a  to šlo  tehdy o  druhou  ekonomicky nejsilnější  zemi EU! 

Co by  asi „vyjednal“ nějaký Okamura?! 

Nejsem  žádný zaslepený  fanda  Bruselu. Ale umím počítat!  A rozlišit  bláboly, navíc  neuvěřitelně  laciné od  tvrdých  dat.  Okamury  a podobní  jsou opravdu jen krysaři.

Pro mne  je  řešením postoj  Viktora Orbána. Zcela nedávno  Kosa otiskla  jeho projev  o nutnosti  reformování  Unie. Tohle je  cesta!  Je potřeba  nikoliv  Bruselu poklonkovat a panáčkovat před ním, jak  předvádí  neustále  Babiš, ale  Brusel a takové panáčky jako  Mark Rutte  z Holandska  a mnoho dalších, začít  tlačit!  

Tohle je ta  správná  cesta!

Madaři po ní  jdou naprosto důsledně. Nejméně  od  migrační tsunami. A určitě od  té doby  jsou vztahy  Bruselu a Budapešti  problematické a napjaté. Podobně  to  je  dlouhodobě  u Polska.  A přesto, když  v  roce  2017 proběhl velký  výzkum  v zemích  V4, co si  jejich obyvatelé  o  EU  myslím, dopadl takto: 

Nechápu, kde a proč  se bere  v  tuzemsku  ta  až bigotní  zapšklost  vůči  EU.  Proč  je  tak nesrovnatelně  větší  než  v  Madarsku a  Polsku?  

Není to náhodou  tím, že  jen kecáme a hledáme  zdroj  našich  vlastních problémů  jinde než u nás  samých?

Ano, jistě  potřebovali bychom vůči Bruselu  nějakého českého Orbána.  Ale my  holt máme  Babiše, co před  dvěma  roky  vykřikoval , že   v Bruselu nebude držet hubu  a krok!

Zda je to pravda, bohužel   víme už  dávno. 

Takže  naděje  na Orbána  není.  Nicméně já bych se v tomto okamžiku  klidně  spokojil s Robertem Ficem.  Ten v  době  před minulými parlamentními volbami,  kdy  nejvíce hrozilo prosazení  povinných  kvót  a Brusel tlačil  na  aspoň nějaké přerozdělení a  kdy  tehdejší česká  vláda jen opakovala  NE, NE, a zase  NE, jednak přijal  asi  12 nebo  16 migrantů , ale především v  Gabčíkovu  zřídil migrační  záchytný  tábor , kam sice přijal  pár  desítek připrchlíků  ze  sousedního Rakouska,  ale  jen pod podmínkou, že  Vídeň ponese  jejich náklady  a  vedle toho, že  pokud někteří z nich  budou dělat problémy, tak si je převezme  zpět.

Slovensko  nikdo dál nešikanoval a nemistroval  a už  vůbec nehnal k Evropskému soudnímu  dvoru. Na  rozdíl od  Prahy….

Jsem si  jist,  že  Švýcaři to nakonec  pro sebe  uhrají velmi dobře. Nějak podobně  jako Robert  Fico.

Ne, ne, ne  umí  každé  dvouleté dítě  a k tomu  ještě  vztekle okamurovsky  dupat  nožičkou. Robert  Fico, Viktor  Orbán  i  Švýcarská konfederace  jsou  dospělí.  Nejsou dvouleté děti.  Vědí, že  musí  jednat a především vyjednat.  Na  hřišti, které mají k dispozici. Své party ovšem hrají  brilantně.  Na  rozdíl od  kecalů, co slibují,  že  nebudou držet  hubu a krok nebo  radících  používat taktiku  dvouletých vzteklých  fakanů.