Politická plynatost kolem zemního plynu. A Nordstreamu 2 zejména -díl III. Dnes hlavně o tom, co čeká každého z nás ohledně účtů za elektřinu a plyn a proč vůbec ty propagandistické trouby znovu najely na Nordstream II.


dokončení seriálu.

V prvních  dvou  dílech, které jsem tvořil  už minulý  týden  je popsáno  hysterická  demagogie kolem  rostoucích cen zemního plynu a  snahu  svést  tenhle  dlouho nevídaný cenový  skok  na dostavbu  Nordstreamu 2 a  Gazprom.

Ale  když  už jednou člověk  v  hledání podkladů  pro delší  článek je, zpravidla  nalezne  daleko více  než  potřebuje. Což  je případ dnešního, posledního  dílu  tohoto energetického miniseriálku. Pokusím se v něm nastínit, co nás  při placení  účtů za  energie – míněn  jak plyn tak  elektřina, protože  to spolu úzce  souvisí, čeká a nemine.

A rovnou hned  uvedu,  že  jestli nejste ochotni přijímat  špatné zprávy, učiníte  lépe, když si dnešní Kosu odpustíte. Protože  příjemné čtení vás  v žádném případě nečeká. 

A nakonec  si vysvětlíme, proč  , že  ten nový povyk kolem Nordstreamu 2 a  Gazpromu vypukl  a zrovna  teď.

Ještě než se pustíme  do čísel a   vyvození z toho vyplývajících  závěrů, si nemohu odpustit  jeden povzdech  – nešlo, z technických důvodů, uspíšit  vydání  této  plynstory. Čímž jsem bohužel přišel o časový  náskok, protože  najednou  se mého dnešního tématu  chytil aktuálně  i mainstream, respektive  jeho o něco  chytřejší  část,  která pochopila , že s ubohou  ideologickou demagogií  dlouho,  jakmile  lidem  prudce  vyskočí náklady  na  energie,  vystačit  nelze. Takže i oni  už přiznávají  barvu.  Ale  to berte jen jako  zcela nepodstatný  vlkův  povzdech.

Pojďme  k  věci.

Už  řečeno, že  nebudeme  věnovat jen cenám plynu , nýbrž i  elektřiny v blízké budoucnosti: Vlastně  ona  už  ani neklepe  na dveře, nýbrž  bere  za kliku.

Začnu, jak to mám rád  dvěma  grafy – popisují vývoj  cen  zemního plynu a  silové elektřiny  na  evropské energetické  burze a  to v období posledních  12ti měsíců:

 

Výstřižek

Výstřižek1

Bez dlouhého rozpitvávání je  zřejmé,  že  u obou komodit  cena  za posledních 365 dnů stoupala kontinuálně a  nyní dosahuje  +- dvojnásobné hodnoty co před  rokem. Jak u plynu tak  elektřiny.

Už tohle  jasně  dokladuje, že jakékoliv  spojování  tohoto zdražování  s DOSTAVBOU Nordstreamu 2 je  čirý nesmysl.  Protože pokud  kopíruje nárůst zemního plynu cena  elektrického proudu, je  příčina  zjevně  někde úplně  jinde.

Naopak, s plnou  vážností  konstatuji,  že  kdyby  nedošlo k dokončení  tohoto plynovodu,  ceny  za  zemní plyn v  Evropě, by  díky  situaci ne  SVĚTOVÉM  trhu  s plynem, která je popsána  v předcházejících  dvou dílech, by byla  ještě  horší a  ceny  vyšší. Minimálně  o tranzitní poplatky  do polské a ukrajinské  kasy, eventuálně  o  Ukrajinou  ukradená  množství plynu.

Dokončení plynovodu Nordstreamu 2, který vede po dně Baltského moře přímo do Německa, o více než rok zpozdily sankce USA. Plné využití plynovodu zkomplikovalo i Polsko. To u soudu EU úspěšně napadlo výjimku po Gazprom, podle které měl navazující německý plynovod Opal převážet stoprocentně ruský plyn.  Nebýt  toho Nordstream 2 dávno fungoval. Ke  spokojenosti všech .  S výjimkou Washingtonu, Varšavy a Kyjeva.  Anejspíš  by  se to kladně promítlo i do evropských plynařských  ceníků.

Obecně  se počítá  s  tím,  že  až  tenhle plynovod  naběhne  na plnou kapacitu a stabilní provoz, ceny plynu poněkud  ochladnou. Ale  podle  futures kontraktů  by se tak mohlo stát  nejdříve  v roce  2023.  Pro závěr  2021 a  zejména  2022 s ničím takovým  nepočítejte Ba naopak – jestliže  vás  čeká prolongace  smlouvy   v tomto období, uděláte  dobře  když  si připravíte hodně  a hodně  velký kapesník. Aby  bylo čím utírat  slzy. Mimo jiné proto,  že část plynařů navíc sázela na to, že během léta ceny jako obvykle klesnou, a vyčkávala s nákupy, což se jim příliš nevyplatilo. Například RWE má dnes svých šest zásobníků zatím naplněných jen na úrovni 55 procent, u MND, která má dva, je to 70 procent. To dále zvyšuje tlak na poptávku a tlačí cenu výše.

Zdražení plynu se zatím nepromítlo do faktur  domácností, protože  ty jsou  kryty  dlouhodobými  nákupními kontrakty. Významně si ale už připlácí firmy, které samy nakupují na burze, nebo domácnosti, jejichž smluvní ceny kopírují vývoj na velkoobchodních trzích. Už existují podniky, které patří mezi středně velké odběratele s 200 tisíci kubíky ročně. Letos, dle dostupných informací,  kupují plyn za 400 korun za megawatthodinu. Pro příští rok dostávají aktuálně   nabídky, které měly jedno společné – cena na rok 2022 byla zhruba dvojnásobná. Přitom pro rok 2023 už obchodníci nabízeli cenu v průměru za 600 korun,

Domácnosti ovšem budou rychle následovat. Ale i kdyby  ne, pak  dražší plyn pro firmy  znamená  ve výsledném efektu  zdražení úplně  všeho. Rohlíkem počínajíc, přes  cihly, cement  až po  lokomotivy.

Nechme na  chvilku  plyn plynem, ten  je  rozebrán v minulých dílech více než dostatečně. Věnujme  se  cenové explozi  u elektřiny!  Možná si kladete  otázku  – proč  tak náhle a proč  zrovna  teď? A  souvisí to s plynem?  Pokud  ano, jak?

Začneme  tím, že u elektřiny jsme přes  hranici 80 eur za MWh. Což je  nejvyšší cena nejméně za poslední dekádu.

Výstřižek

Zkusím na  vše odpovědět. Tak jak mohu na základě  zjištěných  dat.

Za nebývalým zdražením proudu stojí jednoznačně evropské  zelené náboženství a jeho  praktická  realizace. Konkrétně na prvním místě   rychle rostoucí cena emisní povolenky, kterou musí výrobci elektřiny platit za vypuštěné emise.

Zatímco loni v březnu její cena podle serveru Trading­economics.com činila sotva 15 eur, nyní to je už 55 eur. To se pak promítá do cen energií.

Zelená dohoda prosazovaná Evropskou unií bude cenu emisních povolenek zvyšovat i nadále. Cena elektřiny bude proto minimálně  nějakou dobu narůstat. Obávám se,  že  sousloví nějakou dobu pokud  by se  změřilo, tak nejspíš  zjistíme, že má velikost  1 furt.

Ale to není jediná příčina. Jsou  další a možná ve svých důsledcích  dlouhodobě  významnější – trh se navíc  obává odstavení jaderných elektráren v Německu, které má být dokončeno už v příštím roce. Letos se v Německu mají odstavit tři další uhelné elektrárny, mimo provoz mají být i další tři ze zbývajících šesti jaderných reaktorů. Elektřina, kterou odstavené bloky nevyrobí, pak bude na trhu chybět. I tohle už Kosa  dávno a dávno predikovala, že  musí nutně  nastat.

Takže ceny  elektřiny  na  evropské  energetické burze  už na tento stav  tvrdě  reagují. Přestože  velké energetické společnosti, včetně  ČEZu  předprodávají podstatnou část   své plánované výroby na několik let  dopředu.

Zdražování silové elektřiny v Německu se projeví růstem její ceny v Česku. Česko je de facto součástí německé energetické soustavy. Ceny silové elektřiny v ČR jen kopírují ty německé. Češi tak nesou náklady za německou čistou energii. České faktury  tak  vypisují z podstatné  části němečtí zelení.

Tohle  je zásadní  rámec, který popisuje, proč  se nám ceny za  energie  utrhly  ze řetězu a proč  to v dohledné  době  nemůže  být   jinak.

Zdražení  energií, a to masivní, klepe  na dveře. Experti zatím  jen odhadují  kolik to bude. Děsivý, skoro dvojnásobný nárůst cen u elektřiny i plynu na burze děsí, leč  dopad do koncových cen bude nižší. Celková cena je totiž tvořena nejen   silovou elektřinou, ale i tzv. regulovanou částí. Její nárůst stanovuje Energetický regulační úřad a očekává se, že se letos bude pohybovat v jednotkách procent. U elektřiny se dnes regulovaná část na koncové ceně podílí více než polovinou, u plynu je to asi třetinou.

Jak to  vypadne nakonec  číselně?  Ekonomičtí  experti  většinou pracují  s  s dvěma  odhady  – první  říká, že  bezprostřední zdražení  by  mohlo  být  v úrovni cca  10%,  druzí  mluví o dvojnásobku.  Mně osobně  vychází  řádově  asi  30%  do konce roku 2022. Ale  dobře, uznávám, že  to počítám „přes  palec“   a že mi schází  číst potřebných  dat. Takže  se  spolehnu  na  publikující  experty.

Spokojme  se  s kompromisem, tedy projekcí nárůstu ceny energií o  15%. Pak platí, při průměrné spotřebě elektřiny v českých domácnostech 3500 kWh ročně a  ceně přibližně 4 Kč za kWh, že by 15procentní nárůst plateb znamenal zvýšené roční náklady o více než 2000 korun, pokud by to byl nárůst o 20 procent, znamenalo by to téměř 3000 Kč ročně navíc. A pokud by  se potvrdil můj  výpočet, pak  by  faktura  o elektriku se  zvedla o celých  5 000 Kč.

Ohledně plynu  tito finanční experti   říkají, že zvýšení  nejméně 2000 korun  je minimem.

Řekl bych, že tady  je  to o dost jednodušší.  Zkrátka  znásobte  svoje letošní faktury  za  plyn , dle mého odhadu nejméně  koeficientem  1,15, pokud  plynem topíte  1,2.  A  dostanete  asi to, co vás  čeká a nemine,  jestliže  vstupujete  do nového smluvního období. Nejméně.

Je  to  tristní,  že?

Je, protože nejde jen  o to, kolik bezprostředně  zaplatíte více  za  svícení, topení, praní , vaření, chlazení, atd. atd. napřímo energetickým  dodavatelům.  Ale zvýšené platby  čekají  všechny  firmy  současné ekonomiky. I ty potřebují svítit, topit, ale především  spotřebovávají energie pro svou  hlavní činnost. A nikdo snad  netrpí  naivní představou,  že  tenhle nárůst  nepromítnou do svých koncových cen!  

Už takhle  má  Česká republika  jednu  z největších inflací v Evropě  -necelá   4%. Růst  energií a  to celkem dramatický jí  významně popožene  nahoru. S  tím  žádné opatření ČNB  nic  neudělá. Tohle  změnit  úrokové sazby  neumí. 

Máme  se na  co těšit.      Zbytek Evropy  je  na  tom  jen o málo lépe.

Takže pokud  člověk  do  teď  nechápal  tu  zcela  nesmyslnou a  vylhanou kampaň, že  jako  Rusko a  Gazprom, kvůli  tlaku na  urychlení  akreditace provozu  Nordstreamu  2 omezují dodávky  plynu a ženou tím  na  ceny vzhůru,  má nyní  jedinečnou  šanci pochopit, že  jd eo  naprostý  blábol a  také a  především – proč  ta  kampaň , kterou  jsem se  pokoušel tímhle minicyklem rozebrat do posledního šroubku, vůbec  vznikla a co je jejím pravým cílem.

Odbočím. Bernhard Spalt, šéf Erste Group, kam patří i Česká spořitelna v nedávném rozhovoru pro Seznam.cz, mimo jiné, poznamenal:

Pokud tu budeme mít situaci, kdy si velké množství mladých rodin nebude moci dovolit bydlení, přijdou sociální nepokoje, 

Souhlasím.  Jenže  pořízení  vlastního bydlení je jedna  věc, jakkoliv  zcela  zásadní, druhou pak jeho provoz.  A ten   reprezentují  zejména náklady na  energie!  Tedy  vedle  daní, vodného a stočného, pojištění, odvozu odpadu  a pod. Mně osobně  to vychází  asi tak  na  1,5-2%  z pořizovací ceny. Každý  rok. Zatím. Ale já nejsem průřezově  celé Česko. Nenašel jsem nejnovější  čísla, jen ta  z  roku 2017/18 a ta  říkají toto:

Průměrné měsíční výdaje za bydlení (rok 2018)

A ještě  tohle:

Struktura pravidelných výdajů za bydlení se pochopitelně liší podle toho, zda lidé žijí v rodinných či bytových domech. Pro domácnosti v rodinných domech představovaly loni největší zátěž výdaje za elektřinu a plyn. Dohromady tvořily téměř dvě třetiny celkových nákladů na bydlení (v průměru 3205 korun měsíčně). Významnou složkou byly též výdaje za paliva (v průměru 641 korun).

Naproti tomu v bytových domech šla více než třetina podílu nákladů na bydlení na nájemné či úhradu za užívání bytu (v průměru 2323 korun) a zhruba stejný podíl vynaložily domácnosti za elektrickou energii a teplo (v průměru 2333 korun).

Jako určitou zátěž pro své rodinné rozpočty ale tyto náklady připustily více než dvě třetiny domácností, přičemž největší podíl (75 procent) tvořily domácnosti důchodců se dvěma a více členy.

Pro desetinu českých domácností představují podle výsledků šetření za rok 2018 výdaje na bydlení včetně energií téměř polovinu z jejich čistých peněžních příjmů. Jednoznačně nejvíce takových domácností, více než čtvrtina, je mezi samotnými nepracujícími důchodci. Takto vysoký podíl příjmů vydává na bydlení ještě zhruba každý sedmý pracující jednotlivec.

Takže  bych si dovolil  onen  zmíněný  výrok Bernharda Spalta z Erste Group, pozměnit na:

Pokud tu budeme mít situaci, kdy si velké množství mladých rodin nebude moci dovolit bydlení  nebo/ a  nadkritické množství  nebude  schopno  unést náklady  na  jeho provoz, přijdou sociální nepokoje, 

To mi přijde jako výrazně  přesnější  definice.

A nyní zpět  k původní  materii. Tedy  Nordstreamu 2, jeho uvedení do provoz a proč  zvýšení cen zemního plynu a elektřiny, s  kterým nemá  tato pipeline  nic  společného, ba právě  naopak, vůbec  přišlo přišlo na přetřes  v těch jedině a  vždycky  správných mediích  a mluvidlech. Proč právě  nyní a proč  s takovou silou.

Je  to opravdu  primitivně jednoduché!  Naše  evropské  i národní elity  už  reálně  tuší  velký  problém a nepříjemnosti,  až  obyvatelstvo  dodavatelé energií   a  vlastně  všechny ekonomické subjekty,  zkonfrontují s  rapidním  zdražením. Které v  součtu  zasáhne  rodinné rozpočty  desítkami procent.

Bernhard Spalt to vidí správně – tohle může  skončit  nepokoji. Velkými nepokoji. Takže  je potřeba, nejlépe  s předstihem – najít a označit  viníka. A  Rus  se  hodí univerzálně  a  vždycky. Protože je  Rus.

Proto ten  nový  demagogický  nájezd  na Nordstream 2. Zvláštní je, že žádný problém není  kolem  jeho předchůdce  Nordstreamu 1.

Ale na konec  cosi  velmi hmatatelného, o čem nikdo nemluví. Nebo snad  už  jste se  setkali s termínem ENERGETICKÁ CHUDOBA?

Já  až  při  sumarizaci podkladů pro tenhle  třídílný článek.

Co to  je  energetická  chudoba?

Česká republika prozatím vlastní definici nemá.. Nicméně  narazil jsem na  definici, která  řáká, že k energetické chudobě dochází, pokud je pro domácnost obtížné nebo nemožné zajistit dostatečné vytápění bytu za přijatelnou cenu“ Za dostatečnou úroveň teploty je doporučeno Světovou zdravotnickou organizací stav, kdy je dosaženo teploty 21 °C v obývacím pokoji a v ostatních obsazených místnostech 18 °C.

Nejběžnějšími indikátory energetické chudoby jsou nízké příjmy domácnosti, špatná energetická efektivnost budovy a vysoká cena za energii. Pokud se tyto tři faktory sejdou je možné domácnost považovat za energeticky chudou.

Tedy jde o něco, co sotva  někdo z nás  řeší nebo řešil… Ale  platí to pro celou populaci  státu?

Pro stanovení odhadu počtu domácností zasažených energetickou chudobou bylo vytvořeno několik studií. Studie Fuel Poverty Network udává, že v České republice je až 10 % domácností, které nemohou dosáhnout na požadovanou teplotu ve svém bytě až 10 % domácností, které mají problémy s placením za své účty za energii.

Zpráva z evropského programu Energy poverty observatory pro Českou republiku uvádí, že 3,1 % domácností není schopno udržet adekvátně vytopený byt a 10,7 % domácností má problémy s vysokými výdaji na energii.

Dále byla prezentována studie na základě statistických dat příjmů domácností a stavu bytového fondu v české republice. Z této studie vychází, že je v České republice až 16 % domácností ohrožených energetickou chudobou. Výpočty studie vychází z britské definice energetické chudoby.

Takže kolik že máme  těch co trpí energetickou chodbou? 3%, 10%, 16%? Nikdo neví, nikdo nezná.

Jenže  nyní je  jasné, že  určitě  nemalé procento nyní  přibude!!!!  A  naši  čeští politikáři, ačkoliv  tenhle problém ještě  ani neidentifikovali,  dělají všechno možné i nemožné, abychom těch  energetických chudobných  generovali co nejvíce. Viz  vyřazení  Rusů z  dostavby  Dukovan,  viz  ideologické třeštění  ohledně  Nordstreamu2, viz  doslova  politikářský  běs ohledně  pritakávání  nesmyslům  eurounijního green dealu.

Kdo ta bigotní politická  dogmata českých politikářů  v  historicky  krátké době  odnese s  plnou parádou?

  • domácnosti seniorů,
  • domácnosti s jedním příjmem,
  • domácnosti jednočlenné,
  • a neúplné rodiny.

Za  sebe  dodávám  – především  voliči  Andreje  Babiše.

A kdo že  v Bruselu  za ČR odsouhlasil onen šílený  green  deal? Ten samý, co nechal vyloučit  Rosatom z tendru  na  dostavbu JEDU!!! Ten samý, co čerstvě  podržel ve  funkci jistého Koudelku, který  tu gigantickou roztržku s  Ruskem zorganizoval.

Jmenuje  se Andrej Babiš.To kdybyste  nevěděli.

 

Tímhle konstatováním považuji  tuto miniserii za  uzavřenou.

 

 

Příspěvek byl publikován v rubrice Hodina vlka se štítky , , , . Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.