dokončení seriálu.
V prvních dvou dílech, které jsem tvořil už minulý týden je popsáno hysterická demagogie kolem rostoucích cen zemního plynu a snahu svést tenhle dlouho nevídaný cenový skok na dostavbu Nordstreamu 2 a Gazprom.
Ale když už jednou člověk v hledání podkladů pro delší článek je, zpravidla nalezne daleko více než potřebuje. Což je případ dnešního, posledního dílu tohoto energetického miniseriálku. Pokusím se v něm nastínit, co nás při placení účtů za energie – míněn jak plyn tak elektřina, protože to spolu úzce souvisí, čeká a nemine.
A rovnou hned uvedu, že jestli nejste ochotni přijímat špatné zprávy, učiníte lépe, když si dnešní Kosu odpustíte. Protože příjemné čtení vás v žádném případě nečeká.
A nakonec si vysvětlíme, proč , že ten nový povyk kolem Nordstreamu 2 a Gazpromu vypukl a zrovna teď.
Ještě než se pustíme do čísel a vyvození z toho vyplývajících závěrů, si nemohu odpustit jeden povzdech – nešlo, z technických důvodů, uspíšit vydání této plynstory. Čímž jsem bohužel přišel o časový náskok, protože najednou se mého dnešního tématu chytil aktuálně i mainstream, respektive jeho o něco chytřejší část, která pochopila , že s ubohou ideologickou demagogií dlouho, jakmile lidem prudce vyskočí náklady na energie, vystačit nelze. Takže i oni už přiznávají barvu. Ale to berte jen jako zcela nepodstatný vlkův povzdech.
Pojďme k věci.
Už řečeno, že nebudeme věnovat jen cenám plynu , nýbrž i elektřiny v blízké budoucnosti: Vlastně ona už ani neklepe na dveře, nýbrž bere za kliku.
Začnu, jak to mám rád dvěma grafy – popisují vývoj cen zemního plynu a silové elektřiny na evropské energetické burze a to v období posledních 12ti měsíců:
Bez dlouhého rozpitvávání je zřejmé, že u obou komodit cena za posledních 365 dnů stoupala kontinuálně a nyní dosahuje +- dvojnásobné hodnoty co před rokem. Jak u plynu tak elektřiny.
Už tohle jasně dokladuje, že jakékoliv spojování tohoto zdražování s DOSTAVBOU Nordstreamu 2 je čirý nesmysl. Protože pokud kopíruje nárůst zemního plynu cena elektrického proudu, je příčina zjevně někde úplně jinde.
Naopak, s plnou vážností konstatuji, že kdyby nedošlo k dokončení tohoto plynovodu, ceny za zemní plyn v Evropě, by díky situaci ne SVĚTOVÉM trhu s plynem, která je popsána v předcházejících dvou dílech, by byla ještě horší a ceny vyšší. Minimálně o tranzitní poplatky do polské a ukrajinské kasy, eventuálně o Ukrajinou ukradená množství plynu.
Dokončení plynovodu Nordstreamu 2, který vede po dně Baltského moře přímo do Německa, o více než rok zpozdily sankce USA. Plné využití plynovodu zkomplikovalo i Polsko. To u soudu EU úspěšně napadlo výjimku po Gazprom, podle které měl navazující německý plynovod Opal převážet stoprocentně ruský plyn. Nebýt toho Nordstream 2 dávno fungoval. Ke spokojenosti všech . S výjimkou Washingtonu, Varšavy a Kyjeva. Anejspíš by se to kladně promítlo i do evropských plynařských ceníků.
Obecně se počítá s tím, že až tenhle plynovod naběhne na plnou kapacitu a stabilní provoz, ceny plynu poněkud ochladnou. Ale podle futures kontraktů by se tak mohlo stát nejdříve v roce 2023. Pro závěr 2021 a zejména 2022 s ničím takovým nepočítejte Ba naopak – jestliže vás čeká prolongace smlouvy v tomto období, uděláte dobře když si připravíte hodně a hodně velký kapesník. Aby bylo čím utírat slzy. Mimo jiné proto, že část plynařů navíc sázela na to, že během léta ceny jako obvykle klesnou, a vyčkávala s nákupy, což se jim příliš nevyplatilo. Například RWE má dnes svých šest zásobníků zatím naplněných jen na úrovni 55 procent, u MND, která má dva, je to 70 procent. To dále zvyšuje tlak na poptávku a tlačí cenu výše.
Zdražení plynu se zatím nepromítlo do faktur domácností, protože ty jsou kryty dlouhodobými nákupními kontrakty. Významně si ale už připlácí firmy, které samy nakupují na burze, nebo domácnosti, jejichž smluvní ceny kopírují vývoj na velkoobchodních trzích. Už existují podniky, které patří mezi středně velké odběratele s 200 tisíci kubíky ročně. Letos, dle dostupných informací, kupují plyn za 400 korun za megawatthodinu. Pro příští rok dostávají aktuálně nabídky, které měly jedno společné – cena na rok 2022 byla zhruba dvojnásobná. Přitom pro rok 2023 už obchodníci nabízeli cenu v průměru za 600 korun,
Domácnosti ovšem budou rychle následovat. Ale i kdyby ne, pak dražší plyn pro firmy znamená ve výsledném efektu zdražení úplně všeho. Rohlíkem počínajíc, přes cihly, cement až po lokomotivy.
Nechme na chvilku plyn plynem, ten je rozebrán v minulých dílech více než dostatečně. Věnujme se cenové explozi u elektřiny! Možná si kladete otázku – proč tak náhle a proč zrovna teď? A souvisí to s plynem? Pokud ano, jak?
Začneme tím, že u elektřiny jsme přes hranici 80 eur za MWh. Což je nejvyšší cena nejméně za poslední dekádu.
Zkusím na vše odpovědět. Tak jak mohu na základě zjištěných dat.
Za nebývalým zdražením proudu stojí jednoznačně evropské zelené náboženství a jeho praktická realizace. Konkrétně na prvním místě rychle rostoucí cena emisní povolenky, kterou musí výrobci elektřiny platit za vypuštěné emise.
Zatímco loni v březnu její cena podle serveru Tradingeconomics.com činila sotva 15 eur, nyní to je už 55 eur. To se pak promítá do cen energií.
Zelená dohoda prosazovaná Evropskou unií bude cenu emisních povolenek zvyšovat i nadále. Cena elektřiny bude proto minimálně nějakou dobu narůstat. Obávám se, že sousloví nějakou dobu pokud by se změřilo, tak nejspíš zjistíme, že má velikost 1 furt.
Ale to není jediná příčina. Jsou další a možná ve svých důsledcích dlouhodobě významnější – trh se navíc obává odstavení jaderných elektráren v Německu, které má být dokončeno už v příštím roce. Letos se v Německu mají odstavit tři další uhelné elektrárny, mimo provoz mají být i další tři ze zbývajících šesti jaderných reaktorů. Elektřina, kterou odstavené bloky nevyrobí, pak bude na trhu chybět. I tohle už Kosa dávno a dávno predikovala, že musí nutně nastat.
Takže ceny elektřiny na evropské energetické burze už na tento stav tvrdě reagují. Přestože velké energetické společnosti, včetně ČEZu předprodávají podstatnou část své plánované výroby na několik let dopředu.
Zdražování silové elektřiny v Německu se projeví růstem její ceny v Česku. Česko je de facto součástí německé energetické soustavy. Ceny silové elektřiny v ČR jen kopírují ty německé. Češi tak nesou náklady za německou čistou energii. České faktury tak vypisují z podstatné části němečtí zelení.
Tohle je zásadní rámec, který popisuje, proč se nám ceny za energie utrhly ze řetězu a proč to v dohledné době nemůže být jinak.
Zdražení energií, a to masivní, klepe na dveře. Experti zatím jen odhadují kolik to bude. Děsivý, skoro dvojnásobný nárůst cen u elektřiny i plynu na burze děsí, leč dopad do koncových cen bude nižší. Celková cena je totiž tvořena nejen silovou elektřinou, ale i tzv. regulovanou částí. Její nárůst stanovuje Energetický regulační úřad a očekává se, že se letos bude pohybovat v jednotkách procent. U elektřiny se dnes regulovaná část na koncové ceně podílí více než polovinou, u plynu je to asi třetinou.
Jak to vypadne nakonec číselně? Ekonomičtí experti většinou pracují s s dvěma odhady – první říká, že bezprostřední zdražení by mohlo být v úrovni cca 10%, druzí mluví o dvojnásobku. Mně osobně vychází řádově asi 30% do konce roku 2022. Ale dobře, uznávám, že to počítám „přes palec“ a že mi schází číst potřebných dat. Takže se spolehnu na publikující experty.
Spokojme se s kompromisem, tedy projekcí nárůstu ceny energií o 15%. Pak platí, při průměrné spotřebě elektřiny v českých domácnostech 3500 kWh ročně a ceně přibližně 4 Kč za kWh, že by 15procentní nárůst plateb znamenal zvýšené roční náklady o více než 2000 korun, pokud by to byl nárůst o 20 procent, znamenalo by to téměř 3000 Kč ročně navíc. A pokud by se potvrdil můj výpočet, pak by faktura o elektriku se zvedla o celých 5 000 Kč.
Ohledně plynu tito finanční experti říkají, že zvýšení nejméně 2000 korun je minimem.
Řekl bych, že tady je to o dost jednodušší. Zkrátka znásobte svoje letošní faktury za plyn , dle mého odhadu nejméně koeficientem 1,15, pokud plynem topíte 1,2. A dostanete asi to, co vás čeká a nemine, jestliže vstupujete do nového smluvního období. Nejméně.
Je to tristní, že?
Je, protože nejde jen o to, kolik bezprostředně zaplatíte více za svícení, topení, praní , vaření, chlazení, atd. atd. napřímo energetickým dodavatelům. Ale zvýšené platby čekají všechny firmy současné ekonomiky. I ty potřebují svítit, topit, ale především spotřebovávají energie pro svou hlavní činnost. A nikdo snad netrpí naivní představou, že tenhle nárůst nepromítnou do svých koncových cen!
Už takhle má Česká republika jednu z největších inflací v Evropě -necelá 4%. Růst energií a to celkem dramatický jí významně popožene nahoru. S tím žádné opatření ČNB nic neudělá. Tohle změnit úrokové sazby neumí.
Máme se na co těšit. Zbytek Evropy je na tom jen o málo lépe.
Takže pokud člověk do teď nechápal tu zcela nesmyslnou a vylhanou kampaň, že jako Rusko a Gazprom, kvůli tlaku na urychlení akreditace provozu Nordstreamu 2 omezují dodávky plynu a ženou tím na ceny vzhůru, má nyní jedinečnou šanci pochopit, že jd eo naprostý blábol a také a především – proč ta kampaň , kterou jsem se pokoušel tímhle minicyklem rozebrat do posledního šroubku, vůbec vznikla a co je jejím pravým cílem.
Odbočím. Bernhard Spalt, šéf Erste Group, kam patří i Česká spořitelna v nedávném rozhovoru pro Seznam.cz, mimo jiné, poznamenal:
Pokud tu budeme mít situaci, kdy si velké množství mladých rodin nebude moci dovolit bydlení, přijdou sociální nepokoje,
Souhlasím. Jenže pořízení vlastního bydlení je jedna věc, jakkoliv zcela zásadní, druhou pak jeho provoz. A ten reprezentují zejména náklady na energie! Tedy vedle daní, vodného a stočného, pojištění, odvozu odpadu a pod. Mně osobně to vychází asi tak na 1,5-2% z pořizovací ceny. Každý rok. Zatím. Ale já nejsem průřezově celé Česko. Nenašel jsem nejnovější čísla, jen ta z roku 2017/18 a ta říkají toto:
A ještě tohle:
Struktura pravidelných výdajů za bydlení se pochopitelně liší podle toho, zda lidé žijí v rodinných či bytových domech. Pro domácnosti v rodinných domech představovaly loni největší zátěž výdaje za elektřinu a plyn. Dohromady tvořily téměř dvě třetiny celkových nákladů na bydlení (v průměru 3205 korun měsíčně). Významnou složkou byly též výdaje za paliva (v průměru 641 korun).
Naproti tomu v bytových domech šla více než třetina podílu nákladů na bydlení na nájemné či úhradu za užívání bytu (v průměru 2323 korun) a zhruba stejný podíl vynaložily domácnosti za elektrickou energii a teplo (v průměru 2333 korun).
Jako určitou zátěž pro své rodinné rozpočty ale tyto náklady připustily více než dvě třetiny domácností, přičemž největší podíl (75 procent) tvořily domácnosti důchodců se dvěma a více členy.
Pro desetinu českých domácností představují podle výsledků šetření za rok 2018 výdaje na bydlení včetně energií téměř polovinu z jejich čistých peněžních příjmů. Jednoznačně nejvíce takových domácností, více než čtvrtina, je mezi samotnými nepracujícími důchodci. Takto vysoký podíl příjmů vydává na bydlení ještě zhruba každý sedmý pracující jednotlivec.
Takže bych si dovolil onen zmíněný výrok Bernharda Spalta z Erste Group, pozměnit na:
Pokud tu budeme mít situaci, kdy si velké množství mladých rodin nebude moci dovolit bydlení nebo/ a nadkritické množství nebude schopno unést náklady na jeho provoz, přijdou sociální nepokoje,
To mi přijde jako výrazně přesnější definice.
A nyní zpět k původní materii. Tedy Nordstreamu 2, jeho uvedení do provoz a proč zvýšení cen zemního plynu a elektřiny, s kterým nemá tato pipeline nic společného, ba právě naopak, vůbec přišlo přišlo na přetřes v těch jedině a vždycky správných mediích a mluvidlech. Proč právě nyní a proč s takovou silou.
Je to opravdu primitivně jednoduché! Naše evropské i národní elity už reálně tuší velký problém a nepříjemnosti, až obyvatelstvo dodavatelé energií a vlastně všechny ekonomické subjekty, zkonfrontují s rapidním zdražením. Které v součtu zasáhne rodinné rozpočty desítkami procent.
Bernhard Spalt to vidí správně – tohle může skončit nepokoji. Velkými nepokoji. Takže je potřeba, nejlépe s předstihem – najít a označit viníka. A Rus se hodí univerzálně a vždycky. Protože je Rus.
Proto ten nový demagogický nájezd na Nordstream 2. Zvláštní je, že žádný problém není kolem jeho předchůdce Nordstreamu 1.
Ale na konec cosi velmi hmatatelného, o čem nikdo nemluví. Nebo snad už jste se setkali s termínem ENERGETICKÁ CHUDOBA?
Já až při sumarizaci podkladů pro tenhle třídílný článek.
Co to je energetická chudoba?
Česká republika prozatím vlastní definici nemá.. Nicméně narazil jsem na definici, která řáká, že k energetické chudobě dochází, pokud je pro domácnost obtížné nebo nemožné zajistit dostatečné vytápění bytu za přijatelnou cenu“ Za dostatečnou úroveň teploty je doporučeno Světovou zdravotnickou organizací stav, kdy je dosaženo teploty 21 °C v obývacím pokoji a v ostatních obsazených místnostech 18 °C.
Nejběžnějšími indikátory energetické chudoby jsou nízké příjmy domácnosti, špatná energetická efektivnost budovy a vysoká cena za energii. Pokud se tyto tři faktory sejdou je možné domácnost považovat za energeticky chudou.
Tedy jde o něco, co sotva někdo z nás řeší nebo řešil… Ale platí to pro celou populaci státu?
Pro stanovení odhadu počtu domácností zasažených energetickou chudobou bylo vytvořeno několik studií. Studie Fuel Poverty Network udává, že v České republice je až 10 % domácností, které nemohou dosáhnout na požadovanou teplotu ve svém bytě až 10 % domácností, které mají problémy s placením za své účty za energii.
Zpráva z evropského programu Energy poverty observatory pro Českou republiku uvádí, že 3,1 % domácností není schopno udržet adekvátně vytopený byt a 10,7 % domácností má problémy s vysokými výdaji na energii.
Dále byla prezentována studie na základě statistických dat příjmů domácností a stavu bytového fondu v české republice. Z této studie vychází, že je v České republice až 16 % domácností ohrožených energetickou chudobou. Výpočty studie vychází z britské definice energetické chudoby.
Takže kolik že máme těch co trpí energetickou chodbou? 3%, 10%, 16%? Nikdo neví, nikdo nezná.
Jenže nyní je jasné, že určitě nemalé procento nyní přibude!!!! A naši čeští politikáři, ačkoliv tenhle problém ještě ani neidentifikovali, dělají všechno možné i nemožné, abychom těch energetických chudobných generovali co nejvíce. Viz vyřazení Rusů z dostavby Dukovan, viz ideologické třeštění ohledně Nordstreamu2, viz doslova politikářský běs ohledně pritakávání nesmyslům eurounijního green dealu.
Kdo ta bigotní politická dogmata českých politikářů v historicky krátké době odnese s plnou parádou?
- domácnosti seniorů,
- domácnosti s jedním příjmem,
- domácnosti jednočlenné,
- a neúplné rodiny.
Za sebe dodávám – především voliči Andreje Babiše.
A kdo že v Bruselu za ČR odsouhlasil onen šílený green deal? Ten samý, co nechal vyloučit Rosatom z tendru na dostavbu JEDU!!! Ten samý, co čerstvě podržel ve funkci jistého Koudelku, který tu gigantickou roztržku s Ruskem zorganizoval.
Jmenuje se Andrej Babiš.To kdybyste nevěděli.
Tímhle konstatováním považuji tuto miniserii za uzavřenou.
+'&t='+escape(document.title)+
'&wi='+escape(window.screen.width)+'&he='+escape(window.screen.height)+')
KOSA NOSTRA zostra aneb NAŠE VĚC zostra ! Prostě Kosa zostra! 