Maďarské noviny Magyar Nemzet mají nálepku neoficiálního vládního média. 15. srpna list vystřelil z velkého kanonu a zahájil diskusi o problému, který byl dříve považován za tabu v maďarských politických kruzích- vystoupení Maďarska z Evropské unie.
Přeložená verze zprávy Magyar Nezmet zní: „…nastal čas, abychom vážně zvážili možnost našeho vystoupení z této unie států s tisícem krvácejících ran, projevující se imperiální znaky a neuvěřitelně arogantním chováním k zemím východní a střední Evropy.“
V článku se dále stojí: „Naše cesty se rozešly, protože Západ se nyní vědomě (…) rozchází s křesťanskou morálkou a hodnotami. Místo toho se snaží vybudovat kosmopolitní světovou společnost bez tváře, založenou na bezuzdném potěšení a sebezničení jednotlivce. (…). (Naproti tomu) my Maďaři, Poláci a lidé ze střední a východní Evropy se držíme svých kulturních a náboženských základů.“
Tohle určitě není náhoda! Magyar Nezmet je podle dostupných informací v Maďarsku v pozici takového Rudého práva v předlistopadovém Česku.
Když jsem projížděl diskuse pod tuzemskými články referující o této skutečnosti, bylo to jako účastnit se mejdanu antibruselistů. A přijít době, kdy už hlavní várka povzbuzujících prostředků byla zkonzumována!
Provolávání slávy Viktoru Orbánovi a Maďarsku nebere konce. Tak prý je to dobře!!! A ria, ria ria Hungaria! Pro neznalé jde o pokřik maďarských fotbalových ultras.
A prý bychom se okamžitě měli připojit….
Ne že bych s hodnocením EU z produkce Magyar Nemzetu nesouhlasil. V mnohém představuje BOHUŽEL tristní realitu. Nicméně život mimo EU? Už jsem napsal x článků na tohle téma a držel řadu Hodin vlka a vygeneroval si tak spousty nepřátel. Je mi to úplně lhostejné -sotva někde disponuje moje oblíbené úsloví čísla hovoří větší vypovídací hodnotou než ohledně významu, kterou EU pro ekonomiku ČR/SR/Maďarska má.
Nedávno navíc Kosa uveřejnila vypovídajícími daty mimořádně nabitý článek o postavení Švýcarska vůči Bruselu.
Pro ty, co chtějí opustit Evropskou unii
z kterého jednoznačně plyne, že ani ekonomicky tak silný a zdatný stát, který NENÍ členem Unie si netroufne v klíčových otázkách Bruselu neochvějně vzdorovat. A s úspěchem lze vyloučit, že by Švýcaři byli menšími vlastenci a strážci své svobody než Maďaři, Slováci, o Češích nemluvě.
K tomu „švýcarskému “ textu se nevracím náhodou. Dokumentuje ekonomickou determinovanost nějakých exitovacích možností na naprostou iluzi. Výsledkem exitu je ekonomický kolaps. Středoevropských ekonomik. Britský příklad je iluzorní – nejsme Velká Británie, nemáme Commonwealth.
Je čas se vrátit k Viktoru Orbánovi a Magyar Nemzet. To snad oni nevědí to, co Kosa? Oni ta čísla a fakta neznají?
Samozřejmě že ano! A určitě lépe, žádné pochyby.
Nicméně když se v politice cosi děje, vůbec to neznamená, že to co se jeví jako prvoplánový cíl tím cílem také je.
Ty noviny klidně mohou být orbánovskou hlásnou troubou. Ale nejsou ani premierským mluvčím nebo orgánem maďarského ministerstva zahraničí. Což jsou jediné verifikované adresy, jejichž prohlášení v tomto směru by bylo potřeba brát, v tuto chvíli, vážně.
Dodejme, že otázka členství v EU v Maďarsku byla jednou z mála věcí, na níž se dosud shodovala vláda i opozice. Ti ani ti se v žádném případě proti maďarské účasti v Unii sebeméně nevymezovali. Žádný div, poslední průzkum veřejného mínění agentury Medián znovu potvrdil všechny dřívější šetření, prokazující, že drtivá většina Maďarů (83%), včetně 79% voličů Orbánova Fideszu, jsou oddanými příznivci EU .
Můžeme si tedy položit otázku, proč ty polovládní noviny ten v Bruselu šokující text otiskly? Co je tím sledováno, když 83% voličů, včetně naprosté většiny Orbánovců je s EU srozuměno?
Moje vysvětlení je celkem jednoduché – Orbán zahájil s Bruselem velkou pokerovou partii. A tohle byl testovací a signalizační balonek zároveň. Do Bruselu měl sdělit – jestli budete stále takhle tlačit na pilu, tak….. a zároveň na reakci domácího publika se nejspíš zjišťuje, jak moc a rychle lze vybudit protibruselské nálady. Když akceptace EU je v zemi takhle mimořádně vysoká. Češti czechzitáři jsou vedle jak ta jedle, když si to přebrali tak, že Budapešť zahájila proces odcházení z EU.
Už totiž bylo několik případů, kdy politici Fideszu najednou začali hovořit o vystoupení z Evropské unie. První takový okamžik byl v říjnu 2014, kdy si László Kövér, předseda maďarského parlamentu, v rozhovoru pro Echo TV stěžoval na diktáty pocházející z EU, které mu připomínaly sovětské Rusko. „Pokud je to budoucnost EU, pak by stálo za to přemýšlet o tom, jak bychom se z toho měli pomalu a opatrně dostat.“ Dodal však, že „jsem přesvědčen, že toto není budoucnost Evropské unie, je to noční můra“.
O dva roky později, v červenci 2016, János Lázár, který byl v té době druhým nejvýznamnějším mužem vlády, na jedné ze svých týdenních tiskových konferencí při diskusi o brexitu řekl, že nemůže „s čistým svědomím hlasovat, aby zůstal v EU. „ To inspirovalo web Index k průzkumu. Publikoval článek s názvem „Úzká proevropská většina ve vládě“. V té době byli nejvíce nadšenými příznivci ministři Péter Szijjártó /dnešní ministr zahraničí a bruselský terč č.2/, Zoltán Balog a Gergely Gulyás. Jejich kolega Zoltán Kovács byl méně pevný. „Pokud by řešení nelegální migrace v EU bylo jediným základem pro rozhodnutí, nebyl bych pro setrvání.“ Orbán, jako dnes ani při těchto příležitostech , neodpověděl. Jeho tiskový mluvčí novinářům sdělil, že „k tomuto tématu považujte za referenční bod 70minutovou tiskovou konferenci Viktora Orbána po summitu EU“, která se tímto tématem nijak přímo nezabývala. Soustředila se na migraci jako problém, který, pokud nebude vyřešen, bude problematický.
Takže jde opravdu jen o ten balonek. Nicméně on je otevíracím bodem té velké pokerové partie.
Proč začala právě nyní? Protože Orbán a Budapešť jsou a budou ještě drahný čas ve velkém principiálním střetu o maďarský antipedofilní zákon. Kosa o tom referovala zevrubně také nedávno
Dostat Maďarsko na kolena!
Tady Unie a superliberálové typu holandského premiera Rutteho a bohužel zemanovsko babišovské české eurokomisařky Jourové naprosto nesmyslně a zbytečně vyhrotili situaci, aniž by se seznámili s meritem věci! A pokud tak náhodou učinili jejich podřízení, zakázali si ho pochopit a hodlají Budapešť exemplárně potrestat. Nejspíše ještě za rok 2015 a plot na maďarských hranicích. Tuhle hru nerozehrál maďarský premier, nýbrž Brusel a ti, co požadují, aby Maďarsko/východní Evropa poklekla na kolena /doslovný Rutteho výrok/.
Orbán je v obtížné pozici. jednoznačně se za něj postavilo jen Polsko, které samo vede s Evropskou komisí řadu sporů a ač se Varšava tvářila velmi suverénně a neústupně, v minulých týdnech zcel a zásadně, ohledně tzv. soudní reformy ustoupila bruselskému tlaku. Zdrojovat nebudu, to je na jiný článek. Maďarský šéf tak více méně bude bojovat sám.
Orbán, na rozdíl od minulosti ví, že tuhle antipedofilní hru si musí odehrát. Takže pochopitelně zbrojí a dobře dělá. Na rozdíl od Andreje Babiše ho podporuji, protože je v našem zájmu, aby nepodlehl. Až dosud neshody s EU nikdy neměly vážné důsledky pro Viktora Orbána jako maďarského premiéra nebo zemi jako člena Evropské rady. Útok Bruselu kvůli tzv. pedofilnímu zákonu však změnil Orbánovu jistotu, že nikdy nezažije žádné podstatné důsledky jeho flagrantního prosazování maďarských zájmů bez ohledu mínění pomazaných hlav v EU.
Nyní je situace už vážná, EU byly první peníze pro Budapešť zadrženy, takže se zdá hrozba skutečná. Také existuje rozhodnutí Norska neuvolnit své obvyklé finanční prostředky z tzv. norských fondů maďarské vládě. Jde do tuhého. Co dalšího v této situaci předsedovi vlády suverénní země zbývá? Vyhrožovat svržením celé unijní stavby.
Prostě potřebuje mobilizovat, jak už jste četli.
Podpora začlenění země do EU je v Orbánově zemi jasně nejvyšší z celé V4. Ale je tu reálná možnost, že akceptace Maďarů vůči EU je založena na finančních zájmech. Alespoň tomu tak bylo v roce 2019, kdy společnost Policy Solutions zveřejnila studii s názvem „Po 15 letech: Evropská unie a maďarská společnost“. V té době to byly dotace EU, které 50,8% Maďarů považovalo za největší výhodu členství. Následoval Schengen (15,5%) a možnost pracovat v zahraničí (14,4%).
Zatímco se EU jako zdroj finančních výhod těší široké podpoře , maďarská společnost je v otázce zákona o ochraně dětí mnohem rozporuplnější. Poměr těch, kteří souhlasí, k těm, kteří nesouhlasí, je téměř vyrovnaný: 47% ku 42%. Dokáže -li vláda úspěšně přesvědčit voliče, že je to Evropská unie, která trestá Maďarsko za zákon proti pedofilům a šíření homosexuální propagandy mezi dětmi, může je prostřednictvím masivní propagandy, v níž Orbán vyniká, výrazně omezit podporu Evropské unie. Také proto, vedle toho, že má pravdu,musí Orbán spěchat s tou mobilizací!
47% není většina. I když se jí velmi blíží. Ale pro boj s Bruselem je třeba těch procent podpory daleko více! Protože vnitřní dělení mezi maďarskými voliči ohledně toho ostrakizovaného zákona probíhá nepochybně na linii Orbán ano/Orbán ne a nikoli na dělící čáře skutečného obsahu zákona. Tohle dobře známe od nás.
Zdá se, že Orbán, přes to všechno – viz příklad Řecka, které vzdorovalo tlaku Bruselu co mohlo, hraje se slabými kartami, takže zažije svůj Világoš.
Pokud bruselské vedení a už zmínění superliberálové typu Teflonového Marka /Rutteho/ si hodlají počínat jako dosud, pak Maďarsko sotva obstojí. Ale ne bez nákladů pro Brusel a Evropskou unii. Z velkých příznivců unijního projektu se v Orbanistanu stanou přes noc v takovém případě její nepřátelé. A Unie má stále více opravdových NEŘEŠENÝCH problémů. Britové už jsou pryč. hráz utrpěla trhlinu. Budou chtít a riskovat další? Jakmile se z hráze uvolní první kamínek…..
Orbán potřebuje přesvědčit jen asi 50% voličů, že Maďarsko je Evropskou komisí nespravedlivě trestáno. Toto číslo by stačilo na vyhlášení referenda, kde by se vzhledem k propagandistické mašině Orbánova režimu mohli Maďaři postavit na zadní.
Evropa není jediný důvod proč Orbán takhle testuje politickou situaci. Nejpozději v lednu 2022, tedy za rok a čtvrt se znovu podrobí zkoušce parlamentních voleb. A jistě, po zdrcujících vítězstvích v létech 2010,2014 a 2018, kdy vždycky disponoval absolutní a dokonce ústavní většinou nepochybně hodlá zopakovat i příště stejný výsledek. Jeho motivace, začít hrát s EU tenhle riskantní poker je tedy mimořádně vysoká! Nikdo z bruselských pomazaných, či jejich obdob a jiných členských států nehraje o více. Podle mne Orbán blufuje, ale v podstatě je bez ústupové cesty. Tu mu musí nabídnout jen Brusel. A ten ví, že když tak neučiní, pak v konečné fázi to pro něj klidně skončí dalším Kábulem.