10. výročí Kosy – co dál?

Dnes je to  přesně  10 let, co zahájil svou činnost tento blog. Vyšel poprvé.  Netušil jsem ani v nejmenším, jak dlouho bude vycházet a už  vůbec  ne, jaká  že  řehole bude s jeho vydáváním spjata! Ani náznakem pak, kolik  mi přinese internetových přátel a v nejhorším snu  by mne nenapadlo, že  i velmi početný  houf NEPŘÁTEL! Ano,  NEPŘÁTEL….

Kosa  byla plánována původní jako moje  hračka. Na  dobu mimo aktivní ekonomický  život. Abych  zdegradoval duševně  co možná nejpomaleji!  Tohle  byla  prapříčina mého tehdejšího rozhodnutí. Jak říkával  táta  – stáří synu, stáří je jen pro otrlé!  A já   mu tenkrát nerozuměl. Ano táto,  stáří je opravdu jen pro otrlé, dneska už  to vím a  souhlasím. A otrlost si s hračkami nehraje. Takže   ve světle tohoto chápu, že Kosa mi vygenerovala o onen  velmi početný houf  nepřátel. Ještě  se k nim  vrátím. Ale napadlo mne, že nebude od věci, když  dnes přetisknu ten první , deset let  starý úvodní  prvotní  článek Kosy, jakkoliv je  snadno přístupný v  archivu:

Začínáme aneb jak to tady bude chodit a co se od toho dá čekat

Publikováno 31 ledna, 2012 | Autor: vlkp

 

Dobrý den.

Buď  vítán , kdož v dobrém přicházíš.

Po  dlouhém  rozmýšlení  otvírám  svůj  blog Kosa nostra – pěkně  zvostra. Otvírám jej  řádově o rok  dříve než  jsem  chtěl.

Původně měl startovat s mým odchodem na  penzi. Až  budu mít  dostatek  času.Nicméně  události  na  mých dvou posledních  blogerských  štacích, kde jsem  hostoval,  tedy ve  Faustově  světě  ticha  a  na Brejlích.net  Jana  Krůty  mne  postavily před  jednoduchou  volbu. 

Buď,  po opakovaných nájezdech psychopatů  a   notorických lhářů, posedlých  mánií  ulovit  vlka, se  jimi  nechat  umlčet  nebo  zkrátka  vytvořit  svůj  vlastní  prostor, kde budu neomezeným  suverénem a  kde budou  platit  moje  vlastní  pravidla a  já  budu  moci  zejména  publikovat.Ale  nejen  já.  Věřím,  že  se  časem připojí  skupina  mých  virtuálních  přátel,  kteří  mají  co  sdělit  a také  to  sdělit  umějí. Jak  dobře  vím. Pokud se zde  autorsky  usadí, budou mít  plnou  publikační svobodu  A  zároveň jim  mohu  garantovat  i autorskou ochranu ve  stejném rozsahu  jakou  poskytnu sám sobě.Soudím  totiž,  že je  chránit  třeba  autora, protože  ten  dobrý naprosto spolehlivě přitáhne  čtenáře  vždycky. Opačný vztah nefunguje.

Koho  bych  si tady   rád  v budoucnu představil?  Začnu  dámským  světem. Z těch, co znám už nějaký  čas-  paní Sylvu, Evu, Mayu a Majku.  Z pánů?  Například přírodovědce, Lexe, Gerda, Germanica, Alexe, Laca Groesslinga, Františka  Marčíka,  jethra, jeffa. Ale  berte  prosím tenhle  seznam jen jako  hrubý  nástřel. Nepochybně   jsem na  spoustu  skvělých psavkyň a psavců  zapomněl. Omlouvám se  jim. Budu  rád, za  každého,  kdo se  rozhodne přispět. A  zároveň sděluji,  že  si  dovolím  oslovit  pár pro mne  zajímavých  lidí,  jestli sem tam  nechtějí  také  něco  napsat. Jakkoli  nejsou  z krevní  skupiny, kterou mám já  nebo  většina  těch, co sem  budou  chodit.  Míním  například  pana  Tomáše  Haase.  Velmi bych  uvítal jeho  pohled. Rád  bych  středolevý  prostor. Nikoli  levý  a  už  vůbec  ne levičácký.  Těch  je  dost. Mám za  to,  že  jednostrannost  má  své, velmi  úzké limity.

Vím , jakou  řeholi jsem  si, blogem jednoho muže,  který  by  rád  vyvolal  jakési  společenské  echo,   uložil.  Už  to mám  z Fausta  vyzkoušené. A  tenhle  prostor  neotvírám kvůli  nějaké  grafomanské  potřebě nebo sebeprezentaci. Hraji koncovku své  životní partie. To by mělo  být  každému jasné  už  z názvu.

Kosa nostra- pěkně zvostra!

Velmi mi vadí  stav, do  kterého se naše  země, dvacet  let  po  pádu  komunistického   režimu, dostala! A  nejsem  sám.  Z  demokracie,na  kterou jsem se těšil, se  stala  pouze  vyprázdněná  formální  skořápka.  Občan smí  jednou za  čtyři  roky  vybrat, podle  něj, svobodně,  menší  zlo z velmi omezeného výběru,  tedy ty, co  čtyři  roky  budou  nestydatě  šmátrat  v jeho  kapse,  rozhodovat o jeho  osudu a rozkrádat  veřejné prostředky.  S poukazem, že  k tomu mají  mandát od  voličů. Takže  ti  voliči  mají držet  ústa  a krok.   

Ne,k ničemu takovému  jim  volič  žádný  mandát  nedal!  Tahle  země  není  ani těch  281  vyvolených  z Malé Strany,  ani  vlády, ani prezidenta  a už  vůbec  ne  nějakých stranických sekretariátů, kmotrovských  skupin  nebo  lobbistů.  Tahle  zem  je  naše.  Naše  věc!!  Cosa nostra!

 Vlastně  domestikovaně,  aby  bylo jasné,  že  Naše  věc  nemá  nic  společného  se Sicilií  a tamními  zvyklostmi  – ba  právě naopak,  nikoli Cosa, ale Kosa nostra.  Prostě  pěkně  po  česku.  Kosa  třeba  také proto, že  už  pomalu  dozrál  čas opravdu chytit kosu a  jít  na  ten plevel, co se nám usadil na  našich záhonech.  A  jak  podotkla  Eva a  definovala  název  blogu, které  tímto děkuji.  Když  Kosa,  tak pěkně  zvostra.  Jinak  to opravdu nemá  cenu.  Ti, co si  už  dvacet  let  z řadového  občana  dělají  blázny a  co  český stát přivedli   do  současné mizerie,  totiž  ničemu  jinému než tvrdé  síle – nerozumí.  Nechce  se mi mlčet k tomu,co kolem  sebe  vidím a nedám se  ukřičet  ani  psychopatem  ani notorickým  lhářem. Proto  tento prostor.

Za  sebe  říkám, že  se budu snažit  psát  tak  často,  jak  budu  schopen  a  jak budu  míti  o  čem.  Přechod na mou vlastní  platformu mi  umožní větší publikační  volnost.  A  větší  šíři  záběru.  Padnou  různá  omezení  která  jsem  zatím měl.  S ohledem  na  vyslovená  či nevyslovená  přání  svých minulých hostitelů. Jakkoli jsem  od nich měl,  v podstatě,  vždy  volnou  ruku.  A oběma chci za  jejich  velkorysost a pohostinství  ještě jednou veřejně poděkovat. Díky  Fauste, díky  Jene  Krůto!

Je  ale  zřejmé, že  vzhledem  k pracovnímu vytížení  nebudu  schopen psát  každý  den. Stálí  čtenáři  nechť mi prominou. Ale  opravdu  časově nezvládám.

To byl ostatně  jeden  ze  dvou  důvodů, proč  jsem  svou vlastní platformu nespustil již daleko  dříve.

Tím  druhým , pak  byl  fenomén diskuse pod  články. Vím , patří  to  ke  standardu  blogů v  Česku.  A  také  vím,  jak po čase  diskuse vypadají.  A  navíc –mohu  spolehlivě a  s jistotou  očekávat, že  se   zde, jakmile  dostanou informaci, že  vlk  kdesi  otevřel  svůj  blog, objeví  nejméně  jeden  psychopat  a nejméně  jeden  notorický  lhář. A  ani v nejmenším  nebudou  hodlat  respektovat  to,  že  jde o  prostor  soukromý.  Ale hlavně – kde vzít  čas  na moderování   diskuse?

Můj  běžný den  vypadá  následovně:

Nejméně  8 hodin, ale  spíše  více v zaměstnání.  K tomu  hodinu půl cesta  z /do zaměstnání. Hodina  ranní a večerní  hygiena. Hodina  společná  snídaně   a večeře  s rodinou. Hodina  večerní zprávy. Nejméně  8 hodin spánku. Spím  rád.  Souhrnně  vše dohromady  20,5 hodiny ze  24. Běžný  článek  mi zabere  zpravidla  asi  3 hodiny. Tedy  23,5  hodiny  z normálního dne….  Půlhoďka na  všechno ostatní…. Mám se  vzdát  i těchto  30 minut  a  nějak  se zabývat  diskusemi?

Udělal jsem  si na  Brejlích  i  na  Faustovi  malý průzkum. Ohledně  diskusí.  Vím, že  na  mé  věci  chodilo  špičkově  až  1000  čtenářů.  Někdy i více. Do  diskuse se jich  ale  zapojilo  maximálně  50.  Stálých diskutérů byla  asi  tak  třicítka… tedy  diskuse je  nutná  pro  3-5%  z těch,  kteří  chodí  číst, když  server  nebo  blogoprostor  vejdou v určitou známost. V začátcích  je to  samozřejmě  daleko  více.Navíc  z krátké  doby, co jsem  působil na  Britských  listech mám  osobní  zkušenost s tím,  že  pokud  si někam  čtenáři  navyknou  chodit  kvůli obsahu,  absence   diskuse nevadí. A chtějí – li  autorovi  cosi sdělit,  využijí mailové adresy.

Po zvážení všech pro a proti,  jsem  dospěl  k názoru,  že  mám li  vůbec  mít nějakou  šanci  udržet  Kosu nostru v chodu,  musí  být  BEZ  DISKUSE! Nezvládnu ji.  Volím  menší  zlo.  Vím, že  poškodím   tímto opatřením  hlavně  své přátele. Tato a  ostatní  – promiňte. Vím, že  se zbavuji  mimořádně  cenné  zpětné  vazby. Obojí  mám za  velký problém.   Nicméně  není na výběr.  Může  být,  že  pokud  se Kosa  udrží v chodu  až  do doby, kdy budu  v penzi nebo pokud  přibudou  autoři  tak,  že  si rozváži  ruce,  diskusi  spustím.  Může  však  být, že  ne.  Že  tenhle model se ukáže  jako funkční.

V každém případě – dojde li ke  startu  diskusí, bude bez  výhrad platit  premisa, uvedená  už  na  začátku – HODLÁM  CHRÁNIT  AUTORA!  A  tímto  dopředu  sděluji, že  nebudu trpět  žádné  nájezdy  na jeho osobu, pohlaví, profesní  pozici, vyznání, rodinné poměry, členy  jeho rodiny a  tak podobně. Každý  z těch, kteří  eventuálně budou  psát, budou mými hosty. Tečka. Host je  host.  Je nedotknutelný.

A  opakuji, že já  jsem  zde  domácí. Takže  pokud mne bude kdokoli  chtít  urážet,  či mu bude prokázána  lež   ve  vlčím prostoru č nebo  jsou s ním  prokazatelně  podobné  zkušenosti  z minula, má  smůlu.  Bude vypoklonkován. Štando pede.  Jedna žlutá  karta,  následně  doživotní  diskvalifikace.

Nechť  podobné opatření  nikdo nevykládá jako požadavek  souhlasu  s kterýmkoli  uveřejněným textem.  Nikoli. Vítám  různost názorů. Souhlasit  s vlkem  nebo s kterýmkoli  z jeho hostů  se ani v nejmenším nevyžaduje.  Ale nechci  zde ani verbální  patologickou  sprostotu psychopatů ani  formální přeslušnost, postavenou na  opakované  lži  a pololži.  Jak  činí  lháři. Obojí zcela spolehlivě  rozvrátí  do  té  doby  fungující  diskusní prostor.

Ale  to  je  teprve možná  hudba  budoucna.  Možná.  Zatím otvírám bez  diskusí.  Uvedené  jsem potřeboval  přičinit, aby bylo dopředu jasno.  

Takže  Kosanostra – pěkně  zvostra  vytahuje  oponu.  Vítej , kdo  v dobrém přicházíš!   

Zírám na  tu celou dekádu staré  řádky nevěřícně!  Co že se změnilo? Jen letopočet v kalendáři a  potom ještě  to,  že už  dávno nepracuji. Měl bych mít  času  habaděj. Nemám. Někdo mi ho krade! Netuším kdo. Ale stejně  s ním pořád  bojuji. Spíše  daleko více než tenkrát. Nejspíš  to bude tím, že  se, prevít, s přibývajícími roky zkracuje!!!  Musím to probrat  s velebnými kmety  Kosy – zdejší radou moudrých, Jejich excelencemi pány  Leem K., Geordynem a Xaverem, kteří jsou ještě  o cca  deset  let, řekněme  – zkušenější než já. Jsem zvědav na jejich  vysvětlení  v tomto ohledu. V každém případě  – Vaše  excelence, smekám před  Vámi. Jedním každým.

Ale zpět ke  Kose. Kromě  výše psaného – tedy letopočtu a toho, že  už  nechodím do práce, se nezměnilo nic. Nic na důvodech proč Kosa  byla založena, proč  vycházela. Nic v tom, proč  na ní na  začátku absentovaly  diskuse a  absentují i dnes. Ačkoliv  v jisté  fázi   jimi disponovala.

Ukázalo se to kontraproduktivní. Přesně jak jsem uváděl už  v otevíracím textu Kosy. Diskuse  prostě  nutně  nakonec  zdegradují. Do osobních sporům, vyřizování si účtů, organizovaných nájezdů rozbíječů a tak podobně.

Dokonce  Kosa skrze ně zažila  dvojí  pokus „vykádrovat“ mi autory.  Vždy  to skončilo stejně – každý z  těch útoků jsem odrazil a  vypořádal se s  těmi, kteří jej zahájili. Jak je uvedeno  výše  – autor je na Kose posvátný!  On je nositelem obsahu. On ji dělá. Nikoliv  konzument. Ten přichází dobrovolně, ze  svého rozhodnutí, nikdo jej nenutí, aby  zde  četl a má jediné právo  – říci si

-chci/nechci  číst i zítra.

Nic  víc. Ty  dva pokusy zkusila  partička  tupých levičáků.  Já si  je přezdil na  rudé komisaříky. A vytřel s nimi zdejší podlahu.  Znamenalo to vždycky  propad  čtenosti. Nevadilo mi to. Přišli noví čtenáři. Sice to vždycky nějaký čásek trvalo, ale  co by? 

Pak, řádově  kolem roku 2017, s nástupem Babiše  do čela země, přišel rozchod  třetí.  S  příslušníky  Církve Koblihy  nejsvětější a  Svědky Milošovými. Ten byl ze všech největší.  Zcela vědomě  jsem odpreparoval i  nemalou  část  autorů. Vedle  zemanistických  a  babišáckých diskusních fanatiků.  Kosa je  portál objektivních informací! Nikoliv platforma oligarchické či sebestředně  narcisistní demagogie. Nebo jakékoliv jiné.Věřící fanatik je škodná a ta tu nemá co dělat. A je úplně jedno čemu fanaticky věří.

Prostě u všech tří štěpení platil a i nadále platí  jasné vymezení Kosy, definované už v jejím počátku:

Rád  bych  středolevý  prostor. Nikoli  levý  a  už  vůbec  ne levičácký.  Těch  je  dost. Mám za  to,  že  jednostrannost  má  své, velmi  úzké limity.

Jsem tomu i po těch létech věru  rád! Kosa nebyla  založena a s obrovskými časovými náklady  udržována  v chodu s ještě většími  proto, aby  se stala platformou pro  blahoslavení nebo dokonce svatořečení těhle  dvou  ze  čtyř  mnou definovaných zemských škůdců!  Tak jako nepřipadá, aby  adorovala  Klause nebo Kalouska. Což  jsou zbylí dva  zemští škůdci.  Ne proto, že by mi snad nevyhovovala  jejich fyziognomie či cosi podobného, ale proto, že  jsem bytostně přesvědčen, že  škodili a  škodí téhle zemi. Jakkoliv  dnes, kdy  se  stáhli, jsou už  mimo můj prioritní  úhel závěru. tam se  usídlili noví držitelé  klíčů.  Zajímá mne  totiž  především aktuální  mocipán a jeho squadra a jejich konání. Nikoliv  ti, co jsou momentálně  out.Mrchožroutsví  rád  přenechám jiným. Co si v tom libují. Já se  řídím a budu řídit  tímhle:

Kryl to trefil přesně –

Politikům se nevěří, politikové se kontrolují.

Věří se  v Boha, věří se  v přírodu,

věří se v krásu, věří se v myšlenku, ideu.

V politika se nevěří, a kdo v něj věří, je idiot!

A zdá se, že právě probíhá štěpení čtvrté  – Kosa  versus  covidignoři/antivaxeři.  Ani tady neváhám a váhat  nehodlám.

Ještě  k neexistenci diskusí  – ti, kteří mají potřebu cokoliv sdělit, mohou využít  redakčního mailu. A jen já vím, kolik jich denně  je! Prostě  tzv. zpětnou vazbu rozhodně  nestrádám. Je jí tolik, že nestačím odpovídat. takže  to, co marně  čekají na  vlkovu odpověď, nechť mi prominou. Ale  sami víte, kolik článků je  uvozeno slovy  – dnešní článek  vznikl na základě  mailu,  který mi došel o mé schránky. je jich  hodně.

Život mne naučil, že  tzv. Paretovo pravidlo 20:80 platí univerzálně. Tedy  i pro diskuse. Max. 20%  příspěvků je podnětných. Zbytek je  velká  vata. V tom lepším případě. Bohužel ty  podnětné v  té obrovské lavině prázdných keců zpravidla  zaniknou.

Nicméně, chci pojednat speciálně  také  tuto kratinskou pasáž z prvního vydání Kosy:

Koho  bych  si tady   rád  v budoucnu představil?  Začnu  dámským  světem. Z těch, co znám už nějaký  čas-  paní Sylvu, Evu, Mayu a Majku.  Z pánů?  Například přírodovědce, Lexe, Gerda, Germanica, Alexe, Laca Groesslinga, Františka  Marčíka,  jethra, jeffa.

Tohle je  velmi osobní.  těch deset  let s tímhle jmenným seznamem pořádně  zamávalo! Ani ne tak u  dam. Jedna se  s Kosou původně rozešla  ve zlém, aby, jak jsem s překvapením  zjistil, se  znovu vrátila a dokonce mne nedávno ponoukala, abych se stal ještě tvrdším vůči nové  vládě, přestože…. ale to je mezi námi. Další  se věnuje, po zásluze, především rodině, kterou nyní získala, jedna  chodí naprosto pravidelně  a  jiná zase sem tam něco napíše. Mohla by  častěji…

Jiné je  to s  jmény  pánské části. Z uvedených jmen mi jako přítel v  čase zůstal jen jeden  jediný. O to větší  hodnotu pro mne  má. Pět se jich  kdesi ztratilo. Želím především přírodovědce  a Lexe. Našli zřejmě lepší zábavu než tento blog. Ve  dvou jmenovaných  případech k jeho škodě. Ale nejzajímavější jsou zbylá tři jména.  Pro ty se  vlk  stal nepřítelem na život a  na smrt. OK.  Ani toho nelituji.  Jejich volba! Jen se divím sám sobě, že mi tohle neradostné poznání trvalo tak dlouho. Holt  stárnu. Ale  platí oko za oko…

Vím, že  finále dnes  je jasné. Mám dát odpověď  na otázku, zdali Kosa  vyjde  zítra, pozítří a tak dále…

Odkládal jsem konečný  verdikt, co to šlo. S nadějí, že se to nějak utřese.  Že  se zřetelně  ukáže  proč pokračovat nebo skončit. Neukázalo!

Důvody  proč nepokračovat jsou stále  stejné

-přílišná časová náročnost

-beznaděj toho všeho úsilí v  konečném efektu

-znechucenost politikou, poměry  neustálém hrabání se v  té špíně

-žít neustále stresem, jestli  je hotov článek, co vyjde  zítra

Proč  to všechno podstupovat?

Argumenty proč naopak táhnout  tuhle káru dál se také nezměnily.

Platí všechno, co mne vedlo k založení a provozu Kosy. Bezezbytku. Po pravdě – dnes je situace daleko horší než 31. ledna 2012. Jsme jen kousek od  jaderné války s  Ruskem,  tehdy nikdo neměl tušení, co to v reálu je  tzv. liberální demokracie, inkluze, tvrdá  gender, exaltované LGBT,  masová ilegální migrace a wir  schaffen das! Ekofanatismus a ekoterorismus  byl v plenkách, Brusel a  EU  ještě vykazovaly známky  zdravého rozumu, svět se sbíral z drtivých dopadů finanční krize a zdálo se, že  si snad  vzal poučení.  O převratu na Ukrajině  a vygradování tohoto konfliktu do  celosvětové krize  se nejspíš nezdálo ani  washingtonským šílencům. Inflace se krčila někde blízko nuly. Energie, suroviny i  vše ostatní  představovalo  snadno řešitelný standard. V Čechách se  kradlo sice ve  velkém, ale bylo zřejmé, že  lidí už toho mají plné  zuby a  že to NečasKalouskovské famiglii  pořádně spočítají při první vhodné příležitosti.

Přidejte si  k tomu právě  instalovanou vládu pravicových asociálů, jejichž nejvyšší metou je, jak se  zdá, dotlačit  Českou republiku do horké  války s Ruskem. Naprosté a  až absurdně  servilní vazalství vůči  tzv. spojencům….Kteří ovšem veřejně hlásají, že  žádné spojence nemají, jen svoje zájmy.

Na druhé straně  tlak Babišáků a Zemáků.  A také covidignorů a  antivaxerů.

Ve srovnání se stavem o deset let později to tenkrát vypadalo  málem jako ráj na zemi!

Tohle  je  zásadní změna kvality!

A teď  bych  skonči?. Vrátím se k tomu, co už je zmíněno výše  – k tomu, že deset let provozování Kosy  mi vygenerovalo i početný houf  nepřátel. Často osobních a nesmiřitelných. A je jedno, jestli se jedná o bývalé  kamarády, politické protivníky  z tábora  těch jedině  a vždycky správných, členů novodobých elfích uličních výborů a  domovnic, placeně  či  dobrovolně  bdící nad  nad  názory  druhých, zejména těch nepohodlných nebo nesmiřitelnými věřícími církve Koblihy nejsvětější, či  Svědků Milošových nebo kohokoliv jiného.  

Těmhle  bych nyní  měl ustoupit a  zaškrtit  svoje  dítě ve  věku  10 let???

Jsou dny, kdy si  myslím, že  už nedám ani písmeno. A přicházejí stále  častěji. Naštěstí mne  už před  časem napadla  finta, jak tyhle  stresy  obcházet. Nikoliv  zvládat. Snažím se, aby  zásobník Kosy obsahoval materiály  alespoň na  týden dopředu. Minimální hranice 5 dní. Takže  když vysadím, ať už  kvůli znechucení, nedostatku času, invence či čehokoliv jiného, Kosa funguje  dál. Ostatně -v plném provozu jela  i při opravdu  složitých režimech

dovolená a  to včetně  zahraničí nebo hor

dvě  dlouhé hospitalizace  v nemocnici

Nikdo nic nevěděl. .Já ano. Psal jsem i tehdy, na nemocniční posteli, kdy jsem se nemohl hýbat.Nechlubím se. Konstatuji. I tohle  souvisí s vydáváním tohoto blogu.

A do toho si představte, že  vám přichází maily kdy  vám, v lepším případě někdo radí jak a co máte napsat v tom horším nadává do debilů a ještě  hůře, ba  vyhožuje

 

Jen proto, že  nečte to, co si  on sám myslí a představuje…. A není ani zdaleka sám.

A tomuhle  ksindlu bych  měl ustupovat?!

Nedělám ze sebe  chudáčka. Ale tohle je  realita!

Ale je  čas oznámit  konečný  verdikt!

Ano, i zítra Kosa vyjde. A nejspíš  i pozítří a tak dále. Ale nezaručuji, že se tak stane  za měsíc, dva nebo devět a  půl.

Ani to, že  bude vycházet každý den. Už dávno mi nejde o co nejvyšší čtenost. A dokonce  už mne nestresuje  ani touha, aby Kosa  patřila v tvrdým a superspolehlivým zdrojům informací. Jakkoliv toto hodlám maximálně  držet a sledovat i nadále. Vracím se k původnímu záměru  – tedy Kose jako zdroje mé osobní zábavy a prostředku proti rychlé duševní degradaci. A v neposlední řadě  i  skvělé přípravě  na  Hodinu vlka  Trikoloru na Slobodném vysielači.

Škodolibě dodávám, že  hodlám být  kamínkem v botě  těm jedině správným. Nastavovat jim zrcadlo, co to půjde.  Prozradím nezištně, co představovalo tu poslední  kapku, jež překlopila  mé rozhodnutí s Kosou skončit.

Před  deseti dny  jsem vydal následující  flash

Flash -První průzkum spokojenosti s vládou!

Jejím obsahem není nic  jiného, než  grafika průzkumu oblíbenosti současné vlády, tak jak  ho v prvním povolebním průzkumu zjistila  agentura SANEP.

Nic jiného  v  tomto příspěvku není. A  co že vidíte, když se podíváte na hvězdičkové hodnocení?

Tohle:

Směju se, až se za břicho popadám a  bránice mi z těla  vyskočit může!!!! Tak ono těm jedině  a  vždycky správným už  vadí i to, pokud člověk zveřejní  průzkum veřejného mínění??!! Bezva!!!  To opravdu znemožňuje  abych blog zavřel. Ostatně, když  vydám covidové statistiky  a grafy, je to úplně stejné. Nebo cokoliv, kde natřu Babiše nebo Zemana.

Prostě  fanatik je fanatik. Nesnášející, aby  se těm jeho měřilo stejným metrem, jako těm, co nesnáší.

Takže nevážení -VY A JEDINĚ VY, fanatici všech barev, odstínů a  vyznání  jste rozhodli o tom, že  Kosa ZATÍM NESKONČÍ mezi haraburdím někde  v koutě. Speciálně  vám natruc a  kvůli své zábavě  a užitku jí hodlám držet  dál.

A abych nezapomněl – vzkaz Jejich excelencím, zdejší radě moudrých, pánům Leovi K., Geordynovi a Xaverovi:

I  vás jsem, mimořádně  vážení a mnou ctění  bardi,  přihodil na  váhu při tom nelehkém vážení. Chci, abyste  měli kam psát. Abyste nemuseli hledat  nějaký nový svět a přístav. Leckdy spolu nesouhlasíme. Nicméně  – tady jste doma!  

A ještě  něco – děkuji všem věrným čtenářkám a  čtenářům. Ale i těm náhodným. A přirozeně  všem autorům. Zejména těm, kteří  Kose zůstali věrní i po posledním štěpení  nebo došli nově.

Bez vás  všech  by tenhle blog  už dávno  neexistoval.  Nebyl by  důvod jej držet.

Díky. A  zítra na shledanou.