Tání arktického ledu by mohlo změnit mezinárodní lodní trasy

Arktida  zřejmě  západní  mocenská  centra  dnes  budí  ze spaní….  Její  ekonomický poptenciál  jim nedá spát.  Problémem ovšem je, že  dle současného  námořního práva  její  dominantní  část  nepochybně přísluší – RUSKU!!!  už zase  Rusku.

A  tenhle  druhý text nepojednává, jak byste  si mohli myslet  o surovinových zdrojích  pod  dosud  věčným ledovým příkrovem. Nýbrž o něčem daleko triviálnějším  – o právu plavby  tzv. severní mořskou cestou  z  Asie  do Evropy. Která  je  jednak výrazně kratší než  ta  přes Suez, ale především, za  současného stavu  věcí je zcela mimo  kontrolu  amerického /západního námořnictva, Tedy  s výjimkou Beringovy  úžiny.  Jinak  má  US  NAVY  smůlu, tisíce a tisíce  kilometrů  plavební dráhy je  dnes, právně, mimo její  dosah.  Klíčovým termínem  je  slovíčko – právně.

Americká  Brownova  universita si předsevzala, že  vypracuje  právní studii, v které  ruské  nároky na  stoprocentní  kontrolu  plavby podél  ruské pobřeží  popře a postaví proti tomu  výkladový konstrukt, potvrzující  možnost  nastolit  zde novou jurisdikci. Jak?  tak to se záhy, s pomocí  mého překladače  dočtete. Dodávám, že  jde o materiál starý jen pár  dnů. Originál  kompenda  z té univerzitní  studie naleznete  pod linkem

Melting Arctic ice could transform international shipping routes, study finds

Tání arktického ledu by mohlo změnit mezinárodní lodní trasy, zjistila studie

Tání ledu v Severním ledovém oceánu by mohlo přinést nové obchodní cesty v mezinárodních vodách, snížit uhlíkovou stopu lodního průmyslu a oslabit ruskou kontrolu nad obchodními cestami přes Arktidu, zjistila studie.

Recenzovaná publikace

Brown University

PROVIDENCE, RI [Brown University] – Se změnou klimatu, která rychle otepluje světové oceány, vypadá budoucnost Severního ledového oceánu ponurá. Klimatické modely ukazují, že části Arktidy, které byly kdysi celoročně pokryty ledem, se oteplují tak rychle, že budou spolehlivě bez ledu po celé měsíce za pouhých dvě desetiletí. Měnící se klima Arktidy ohrozí bezpočet druhů, kterým se daří při teplotách pod nulou, tvrdí vědci.

Další kritický důsledek tání ledu v Arktidě? Potenciál kratších, ekologičtějších námořních obchodních tras, které obcházejí Rusy kontrolovanou Severní mořskou cestu.

V nové studii dvojice klimatologů z Brownovy univerzity spolupracovala s právníkem na Právnické fakultě University of Maine, aby předpověděli, jak by tání ledu Severního ledového oceánu mohlo ovlivnit regulaci lodních tras v příštích několika desetiletích. Předpokládali, že do roku 2065 se splavnost Arktidy zvýší natolik, že by mohla přinést nové obchodní cesty v mezinárodních vodách – nejen že sníží uhlíkovou stopu lodního průmyslu, ale také oslabí ruskou kontrolu nad obchodem v Arktidě.

Studie byla zveřejněna v pondělí 6. června v časopise Proceedings of the National Academy of Sciences.

„Neexistuje žádný scénář, ve kterém by tání ledu v Arktidě představovalo dobrou zprávou,“ řekla Amanda Lynchová, hlavní autorka studie a profesorka věd o Zemi, životním prostředí a planetách na Brown Uni. „Ale nešťastnou skutečností je, že ledy již ustupují, tyto cesty se otevírají a my musíme začít kriticky přemýšlet o právních, ekologických a geopolitických důsledcích.“

Lynchová, která se zabývala klimatickými změnami v Arktidě téměř 30 let, uvedla, že jako první krok spolupracovala s Xueke Li, postdoktorandským výzkumným spolupracovníkem v Institutu v Brown for Environment and Society , na modelování čtyř navigačních scénářů založených na čtyřech pravděpodobné výsledky globálních opatření k zastavení změny klimatu v nadcházejících letech. Jejich projekce ukázaly, že pokud světoví lídři během příštích 43 let úspěšně neomezí oteplování na 1,5 stupně Celsia, klimatická změna pravděpodobně do poloviny tohoto století otevře několik nových cest přes mezinárodní vody.

Podle Charlese Norchiho – ředitele Centra pro oceánské a pobřežní právo v Maine Law, hostujícího vědce z Brownova Watsonova institutu pro mezinárodní a veřejné záležitosti a jednoho ze spoluautorů studie – by tyto změny mohly mít zásadní dopady na světový obchod a globální politika.

Norchi vysvětlil, že od roku 1982 poskytuje Úmluva OSN o mořském právu pobřežním státům Arktidy větší pravomoc nad primárními lodními trasami. Článek 234 úmluvy uvádí, že ve jménu „prevence, snížení a kontroly znečištění moře z plavidel“ mají země, jejichž pobřeží se nachází v blízkosti arktických námořních tras, možnost regulovat námořní dopravu na této trase, pokud oblast zůstane pokryta ledem po většinu roku.

Norchi řekl, že Rusko po desetiletí používá článek 234 pro své vlastní ekonomické a geopolitické zájmy. Jeden ruský zákon vyžaduje, aby všechna plavidla proplouvající Severní mořskou cestou byla navigována Rusy. Země také vyžaduje, aby projíždějící plavidla platila mýtné a předem informovala o svých plánech použít trasu. Přísná regulace je jedním z mnoha důvodů, proč velké lodní společnosti často obcházejí přísná nařízení a vysoké náklady na trase a místo toho využívají Suezský a Panamský průplav – delší, ale levnější a jednodušší obchodní cesty.

Jak ale začne tát led poblíž severního pobřeží Ruska, řekl Norchi, stejně tak bude tato země ovládat lodní dopravou přes Severní ledový oceán.

„Jsem si jistý, že Rusové budou nadále uplatňovat článek 234, který se pokusí podpořit svou silou,“ řekl Norchi. „Budou však čelit  zpochybnění mezinárodním společenstvím, protože článek 234 přestane platit, pokud nebude po většinu roku žádná oblast pokrytá ledem. Nejen to, ale s tajícím ledem se lodní doprava přesune z ruských teritoriálních vod do mezinárodních vod. Pokud k tomu dojde, Rusko toho moc nezmůže, protože výsledek je řízen změnou klimatu a ekonomikou lodní dopravy.“

Podle Lynchové předchozí studie ukázaly, že arktické trasy jsou o 30 % až 50 % kratší než trasy Suezským průplavem a Panamským průplavem, přičemž doba přepravy je zkrácena odhadem o 14 až 20 dní. To znamená, že pokud se mezinárodní arktické vody dostatečně ohřejí, aby otevřely nové cesty, lodní společnosti by mohly snížit své emise skleníkových plynů asi o 24 % a zároveň ušetřit peníze a čas.

„Tyto potenciální nové arktické trasy jsou užitečná věc, kterou je třeba zvážit, když si vzpomenete na okamžik, kdy loď Ever Given uvízla v Suezském průplavu a na několik týdnů zablokovala důležitou lodní trasu,“ připomenula  Lynchová. „Diverzifikace obchodních cest– zejména s ohledem na nové trasy, které nelze zablokovat, protože to nejsou kanály – dává globální námořní infrastruktuře mnohem větší odolnost.“

A je lepší klást otázky o budoucnosti lodní dopravy nyní, tvrdí Lynchová, spíše než později, vzhledem k tomu, jak dlouho může trvat vytvoření mezinárodních zákonů. (Pro kontext – trvalo 10 let, než světové vlády vyjednaly Úmluvu o mořském právu.) Lynchová dále  doufá, že zahájení konverzace o obchodní budoucnosti Arktidy pomocí dobře prozkoumaných studií  by mohlo světovým vůdcům pomoci činit informovaná rozhodnutí. o ochraně klimatu Země před budoucími škodami.

„Označit tyto nadcházející změny nyní by mohlo pomoci zabránit tomu, aby se objevily jako náhlá  krize, která musí být rychle vyřešena, což téměř nikdy nedopadne dobře,“ řekl Lynch. „Vytvářet mezinárodní dohody s určitou rozvahou a uvážením je určitě lepší způsob.“

---

Časopis

Proceedings of the National Academy of Sciences

Takže  jako v poslední době  – záchrana  světa  před  klimatickou změnou. Nic jiného nikomu neleží na srdci. Hlavně  to snížení  uhlíkové stopy  a oteplování planety!  každý pochopí,  že  tomu se  ruská  jurisdikce  musí podvolit, pokud  to  záchrana  planety  vyžaduje….

Kolem  Arktidy  se  skutečně  hraje  tak velká  hra, jako už dlouho, snad  s výjimkou II.ww. o nic  jiného na planetě  za posledních  100 let.

Mějme  to na paměti!  Až  vám různí věrozvěsti  na straně  jedné budou cosi  vykládat  o  boji demokracie proti autoritářství a na straně  druhé, ti z opačného pólo  o New  World Order nebo Big  Reset!

Nic  z toho!  Pro mne  hlavní roli už dávno obsadila Arktida a její zdroje. tohle  je  ten  jack pot.

Ostatně o tom jsou  i ty plavební trasy  s tajícím ledem.  Ty  totiž, kromě  jiného popřou  ruské nároky  na  výlučnou exploataci  výlučného hospodářského  práv a v pobřežních vodách. Protože  klasická  výlučná ekonomická  zóna  dnes právně  dosahuje  až  200 mil od pobřeží. A že by tak daleko roztál  dnešní arktický ledovec??? S  tím  snad  nepočítají  ani na  Brown University v Providence. O důvod  více, aby to Pentagon řešil. V předstihu. Jak požaduje  už  zmíněná  akademička Lynchová. Ale  jde  přece hlavně  o tu uhlíkovou  stopu a její  snížení! Hned  se mi zklidnil tep….