Globální světový řád se mění – Spojené státy konečně ztratily kontrolu?

Z  britského Expresu, takto 34.  nejnavštěvovanějšího  britského portálu  a 456.  v  celosvětovém pořadí  už  Kosa  několikrát přebírala. Dnes, jakkoliv  jsem si opakovaně  Ukrajinu  zakázal,  tak učiní znova. Zjistíte, že  k tomu  je opravdu zásadní  důvod.

Nebudu zdržovat  dalšími  řečmi. Podívejme se, co na  jeho stránkách  objevil  můj překladač.

Global world order is changing – Has the US finally lost its grip?

Globální světový řád se mění – Spojené státy konečně ztratily kontrolu?

Zdá se, že GLOBÁLNÍ světový řád se mění tempem, které nebylo vidět od konce studené války, přičemž se rychle objevují noví aktéři, což naznačuje, že USA rychle ztrácí otěže světové moci.

Světem za poslední tři roky otřásly velké události, od celosvětové pandemie Covid až po vypuknutí války na Ukrajině, z nichž všechny přispívají k měnící se tváři světového řádu.

Předchozí studené války se navíc alarmujícím tempem oteplují, přičemž situace v Indo-Pacifiku a Jihočínském moři jsou příklady typického klíčícího konfliktu mezi soupeřícími mocnostmi.

Po pádu železné opony a rozpadu Sovětského svazu USA rychle zaplnily strategickou prázdnotu, aby se staly hegemonní světovou velmocí, rozbily předchozí sféry vlivu, jakmile nabízely ochranu a získaly oporu v dříve nezmapovaných zemích pod rouškou šíření. demokracie.

Moc, které se Washington těšil, rychle zjistila, že si americký dolar udržel svou pozici světové zahraniční měny a umožnil USA rozšířit svůj náskok před soupeři jako největší globální ekonomika.

Válka v Iráku a Afghánistánu však vedla ke změně nálady vůči USA a přinesla nárůst násilných nestátních aktérů šířících teror jak v USA, tak po celém světě.

Vzestup a pád amerického prezidenta Donalda Trumpa také změnil přístup mnoha nastupujících mocností, pokud šlo o USA, když viděly několik nezúčastněných zemí, které se odcizovaly od Ameriky a distancovaly dál od Washingtonu, ať už záměrným jednáním, nebo v důsledku nedůvěry.

Dnes si USA stále udržují svou pozici největší světové ekonomiky a nepochybně největší armády, ale odborníci se domnívají, že vítr změn vane proti nám, protože nové rostoucí mocnosti se snaží vytlačit ty současné.

Čína

Minulý měsíc vystoupili šéf FBI Christopher Wray a šéf bezpečnostní služby MI5 Ken McCallum na pódium v ​​Thames House a pronesli bezprecedentní varování, že Čína je největší hrozbou pro západní bezpečnost.

Pan Wray řekl: „Důsledně vidíme, že je to čínská vláda, která představuje největší dlouhodobou hrozbu pro naši ekonomickou a národní bezpečnost, a tím „naši“, myslím oba naše národy /USA a  VB – pozn.vlk/, spolu s našimi spojenci v Evropě i jinde. “

McCallum řekl, že MI5 vede sedmkrát více vyšetřování proti Číně než před čtyřmi lety a plánuje „znovu takový  další nárůst“, aby se vypořádala s rozšířenými pokusy o destrukci, které prostupují „tolik aspektů našeho národního života“.

Čína navíc rychle zaznamenává růst své ekonomiky, přičemž odborníci naznačují, že by se mohla stát největší světovou ekonomikou do roku 2024. Přesto právě v rámci asijsko-pacifického regionu budí Peking mráz na zádech  v mocenských koridorech  USA.

Nedávná akvizice Hongkongu a implementace zákona o bezpečnosti by mohly být katalyzátorem potřebným k tomu, aby se podobná záležitost odehrála na Tchaj-wanu.

Washington již dlouho navrhoval, že by ostrov podpořil, ale zastavil se před oficiálním prohlášením Tchaj-wanu za nezávislý stát kvůli obavám z masivní diplomatické a dokonce vojenské reakce Pekingu.

K problému s Tchaj-wanem se přidává stále rostoucí přítomnost Číny v Jihočínském moři a Indo-Pacifiku, přičemž Peking staví na bilaterálních vztazích s ostrovními státy, což nutí Washington, aby udělal totéž, i když příliš pozdě, podle čínských analytiků.

Není pochyb o tom, že Čína je další globální supervelmocí a pravděpodobně otřese světem směrem do nového bipolárního světového řádu, který nebyl viděn od doby, kdy se USA a Sověti střetli ve studené válce.

Přesto by i další rostoucí mocnosti mohly rozkolísat rovnováhu v několika směrech.

Rusko

Když se Sovětský svaz zhroutil, svět rychle viděl, že sféry vlivu, které s tím souvisely, rychle zmizely, což vedlo k rychlému nárůstu vnitrostátního konfliktu, který nebyl vidět po mnoho let.

V následujících letech se mezi Moskvou a Washingtonem odehrála relativně malá interakce – alespoň ve srovnání s rozsahem, který jsme viděli ve studené válce – až do příchodu Donalda Trumpa, o  němž mnozí tvrdí, že mu pomohla k nástupu do úřadu vlna Ruskem podporovaných dezinformací.

Trump začal v jednu chvíli pochybovat o nezbytnosti NATO, zejména o výši jeho financování, kterou USA přispěly ve srovnání s ostatními.

Jeho reakce způsobila, že menší členské státy rychle sáhly po šekových knížkách a zvýšily výdaje na obranu.

Vše se ale změnilo, když Vladimir Putin zahájil svou takzvanou speciální operaci na Ukrajině.

Status quo byl opět narušen, protože přední světová velmoc napínala svaly, zatímco USA seděly a přihlížely.

Známky měnících se priorit a schopnosti vést se objevily, když USA odmítly překročit Putinovy ​​červené čáry a umožnit Ukrajině vstoupit do NATO, což je pro někoho známka slabosti.

S článkem 5, který vyžaduje vzájemnou ochranu členských států, je snadné pochopit, proč se Washington chce vyhnout konfliktu s obrovskou jadernou supervelmocí, jako je Rusko.

Tvrdá síla však není jediným nástrojem obchodu a zůstává podivné, že USA nedokázaly spustit měkkou sílu v podobě diplomacie, což je další známka toho, že Washington už možná nemá vliv, který si kdysi užíval.

Střední východ

Blízký východ byl dlouhou dobu zlomovým bodem mezi Východem a Západem.

Dvě války v Iráku, stále se zvyšující napětí kvůli íránskému jadernému programu, neustálý konflikt mezi Izraelem a Palestinou, válka mezi Saúdskou Arábií a Jemenem a přetrvávající bezpečnostní problémy v Perském zálivu jako hlavní lince dodávek ropy způsobují, že tato oblast je velmi nestabilní.

Přesto byly dva národy svědky toho, že USA byly nuceny omezit nebo úplně opustit zemi, přičemž Afghánistán viděl, že Spojené státy nadobro odešly, a Irák je nyní svědkem zbytkových operací amerických sil a úředníků.

Diplomacie také dostala ránu, Írán se stal pro USA stále nedůvěryhodnějším poté, co  Trump opustil jadernou dohodu známou jako JCPOA a  Biden se snažil splnit svůj slib, že ho znovu připojí.

Pákistán také vznesl otázky ohledně americké angažovanosti v zemi, přičemž odstraněný premiér Imran Khan ze  svého svržení přímo obvinil Washington.

Přesto, jak USA nadále zanechávají v tomto regionu prázdné prostory, rychle je opět zaplňují rozvíjející se mocnosti, přičemž čínská iniciativa Pás a stezka je jasným příkladem toho, jak ekonomický příslib – i když s velkým zájmem ve prospěch Pekingu – může odebrat  mnoho USA a   zabouchnout  jim leckde dveře.

Nadcházející návštěva prezidenta Si Ťin-pchinga v Saúdské Arábii příští týden také vyvolá další znepokojení USA, protože Peking bude nepochybně jedním okem sledovat dodávky ropy z království a zároveň nabídne pomoc s financováním velkých modernizačních projektů, které se rýsují v Rijádu.

Z finančního hlediska by jakákoliv dohoda mezi Saúdskou Arábií a Čínou mohla znamenat, že se obchod odkloní od petrodolaru, protože Peking se opět snaží stavět na svém „digitálním jüanu“ a odstraňuje další prvek globální moci USA.

Zda byla změna nevyhnutelná, zůstává otázkou zásadní debaty, ale globální události jistě přispěly k narušení status quo.

V dobách krize je vůdcovství klíčem k udržení moci a lze namítnout, že  Bidenovi chybí autorita a reputace, které se těšili někteří jeho předchůdci.

Přesto, jak se říká – dostat se na vrchol je snadné, udržet si tuhle  pozici je daleko těžší, pro  Bidena může být jeho funkční období vrcholem americké moci, protože noví globální rivalové se probojovávají až na vrchol. silou nebo nátlakem, ale všichni se stejným cílem v hledáčku.

James Lee je redaktorem zodpovědným  za  sekci obrany a bezpečnosti pro  Express.co.uk

Tak takovouhle kacířskou svatokrádežnou stať si dovolil  napsat  člen  redakce  456. nejčtenějšího webu na  světě a  ten portál  mu ji otiskl, aniž  by  okem mrknul….Kdyby  to vypotil takový  Aeronet…  Ale  on Express.

Podobných  textů neustále přibývá.  V těch  vždycky a jedině správných mediích…..  Sice na Kose jste  tohle  mohli číst  už  v březnu, ale  co je nějaká Kosa? Dejme  tomu někde v pozici  cca 100 000 nejnavštěvovanějšího webu planety /a to si ještě hodně  fandím/.  Nicméně – nejde ani o Kosu,  ani  o to, kdy  kdo měl pravdu. Důležité je, že  konečně  i  ti  vždycky a jedině  správní  začínají dostávat rozum! A konečně  vidí  věci, včetně  těch nejpodstatnějších, tak, jak skutečně  jsou!  Ovšem  do Práglu  tohle  hned  tak nedorazí. To už  jsme si vyzkoušeli v  Afghanistánu. Kdy Strakovka, Černín a  Hrad  zjistili co a  jak,  až když první americké Herculesy  začaly  opouštět  s  americkými  vojáky  Kábul….