Západní svět je divadlem


napsal Leo K.

Chtě nechtě musím začít tím, že budu citovat sám sebe: Liberalismus v podstatě jenom snímá ze státu břímě odpovědnosti za občany

a přenáší tuto odpovědnost na nepostižitelné tržní síly.

Znamená to především mít prostředky a příležitosti jednat, abychom co nejlépe využili svého života. Máš svobodu a když na ní máš a morálka tě nezatěžuje, buď se na trhu prosadíš a vyhráls, nebo neprosadíš-li se, je to tvoje vina, život sám tě vyvrhl.

Ergo kladívko, liberalismus, svoboda a svobodný trh je výhrou jenom těch co na ně mají. Nejsou to učitelé, lékaři, projektanti, natož zaměstnanci dělnických profesí nebo běžných služeb. Pokrytectvím je říkat, že to platí pro celou společnost, že to platí pro všechny.

Největším pokrytectvím je říkat, že máme fungující liberálně demokratické zřízení.

Michal Šopor se svým hostem Martinem Myslivečkem sice komentují americké problémy, které však jako kdyby z oka vypadly těm našim aktuálním. Nehledě na to, že i ty naše (České) přímo zmiňuje. Největší bombou je ale interpretace následujícího vyjádření:

Když jsem ukrajinskému lidu slíbila: „Budeme stát po vašem boku, dokud nás budete potřebovat, pak tento slib dodržím. Bez ohledu na to, co si myslí moji němečtí voliči. Podpořím však ukrajinský lid, jak jsem slíbila,“ řekla německá ministryně zahraničí  Annalena Baerbocková 31. srpna 2022 na schůzce, kterou svolal náš bakalář do Prahy. Právem si vysloužila naprosté odsouzení v diskusi pod článkem, nejkorektnější a nejvýstižnější je asi příspěvek Wolfganga Pfeiffera

1. září 2022 v 18:19

Jistá afrikanizace německé politiky, kterou Baerbocková provádí – je to odklon od formálně ústavního Německého státu: cítí se více být zavázána svým klanům, své straně, klimatu, světu a obětem všech spasitelů „jejího (zeleného) lidu,“ jinými slovy, Ústavní přísaha, že bude dělat politiku pro dobro německého lidu, ji zjevně nezajímá.

To není nic nového. Je však osvěžujícím způsobem otevřená, i když poněkud nestydatě.

Podle mého názoru IT manažer v bankovnictví a nešťastnou náhodou český ministr zahraničí Bc. Jan Lipavský objevil na schůzce nebezpečnou konkurentku na Darwinovu cenu.

Čím vyšší úroveň řízení, tím více se vzdalujeme od demokracie a tím víc přibývá pokrytectví. A chtělo by se mi napsat tím více hlupáků, ale ono je to složitější. Ursula von der Leyen absolvovala medicínu, ale v roli německé ministryně obrany se projevily její technokratické sklony, se kterými takřka rozložila Bundewehr – viz uniformy pro těhotné vojačky a podobné šílenosti a tak jí tehdejší kancléřka Merkelová vykopla do EU. Výsledek zažíváme všichni. Co vypracuje administrativa, to von der Leyen prosazuje. Takže nám vládnou úředníci unie.

Nejhorší na tom je to, že zdaleka to není jenom EU a Česká vláda, ale že je to s nepatrnými výjimkami celý Západní svět. Obměněná obálka Hollywoodského zpravodaje, která koluje internetem, nese příznačný titulek: Triumf beta samců.

Výstřižek

Tady by asi stupně vítězů působily trapně. Beta samci, kteří nestačí na vládu, nás vedou do neštěstí a my jako ovce posloucháme jejich pokyny.

Na druhé straně – sáhněte do minulosti! Kdo z vás si pamatuje jak Ukrajinský Majdan začínal? Bohužel, ta videa – a co jich bylo – už na Youtube nenajdete. Tak alespoň jedna malá ukázka. Janukovičův Berkut byl obdivuhodně klidný. Divíte se, že si Krymčané takové protestující nechtěli na svůj poloostrov pustit? A jedno z prvních nařízení „demokratické“ Ukrajiny byl jazykový zákon? Že byli rusky mluvící občané označeni za teroristy, protože prezident Porošenko proti nim vyhlásil antiteroristickou operaci (ATO)? V Geografu.in je Ukrajina, co se týče korupce, na 124. místě na světě. Před Ukrajinou jsou i země jako Svazijsko, Filipíny, Malawi, Niger, Pákistán… Když uvážíte, že celá Evropa má cca 35 zemí – není co dodat. Není tedy také kus viny v nás?

Nemělo by nás zarážet, že politici – zvlášť před volbami – když už jsou donuceni mluvit s občany, odpovídají frázemi nebo nějakou obecnou mantrou (Rusko napadlo bez příčiny demokratickou Ukrajinu). Není důležité, že takových konfliktů, kdy jeden stát napadl druhý, bylo v nedávné minulosti více (Grenada, Libye, Panama, Irák, Somálsko, Haiti a další). Není důležité, že Spojené státy využívaly Ústřední zpravodajskou službu (CIA) ke zbavování se nepřátelských vlád z Třetího světa a k podpoře spřátelených vlád. Podstatné je, že Spojené státy ústy svého dávného prezidenta Jamese Monroea prohlásily, že evropské mocnosti nemají právo zasahovat do záležitostí nezávislých států na území amerického kontinentu a Spojené státy americké budou jejich případné vojenské akce na území světadílu považovat za „ohrožení svého míru a bezpečnosti“ a „manifestaci nepřátelského postoje vůči USA.“

Na závažnosti tato doktrína získala prohlášením Jamese Francise Byrnese, ve kterém odmítl návrh na rozdělení a deindustrializaci poválečného Německa a upozornil Sověty, že Spojené státy plánují ponechat své vojenské jednotky v Evropě. V časové souvislosti s Fultonským projevem Winstona Churchilla se tak Trumanova politika zadržování komunismu změnila na nevyřčenou obdobu německého Drang nach Osten.

To samozřejmě nemůže politik „demokratické“ země říci nahlas. Možná i vědomí, že je seznamován s informacemi, které pro většinu populace jsou nedostupné, politikům deformuje jejich osobnostní profil. To jak jednají. Okazale, povýšeně, přezíravě, pohrdavě, z vysoka. Tolik vysmívaní hokynaří to věděli. Žádné: „Budete si přát?“ – ale „Čím posloužím?“

Mám vlastní zkušenost s Olgou Richterovou (Pirátská strana). V blogu na Aktuálně pod názvem – Proč pořád nejsme fér? Chci rovné podmínky pro všechny páry v téhle zemi – obhajuje módní domněnku, že klasická rodina (muž, žena, případně děti) mají nějaké nadstandardní privilegium. Pokusil jsem se odporovat taktéž veřejnou formou otevřeného dopisu, kde jsem vyjádřil názor, že tak zvaná výhoda rodiny uznané státem je zájmem státu. Že jde jenom o částečné srovnání životních podmínek. Protože stát se udržuje jenom počtem svých občanů a klasická rodina má ty optimální předpoklady mít děti. Stát přece vůbec nezajímají sexuální vztahy, ale počet občanů a náklady spojené s výchovou před tím, než těmi občany jsou.

Olga Richterová mě vzápětí odpověděla: „Nemusíme se ve všem shodnout.“ Jednou krátkou větou utnula poslankyně, tedy naše (ve smyslu občanů) služebnice diskusi. Nepoděkovala za příspěvek ani nenapsala, že takovou připomínku už na pirátském fóru projednali. S bohorovnou pýchou odmítla diskusi s (podle jejího názoru) vazalem, protože její názor je jediný správný.

Tolik nenávisti jsem ještě nezažila, rozplakala se u soudu politička (Olga Richterová) v souvislosti s jinou kauzou, ale nechápu její údiv, když se vůči svým zaměstnavatelům (občanům) chová s přezíravým postojem středověkého lenního pána. Proto jsem dal odkaz na video Michala Šopora, které komentuje skandál okolo notebooku Huntera Bidena. Opět – ani v tomto americkém případu – by nemělo hrát roli, že Hunter Biden je prezidentův syn. Jde tam, přesně jako u nás, o okázale přezíravé chování státních úřadů. Je to až neuvěřitelně podobné chování císařských a královských úředníků bývalého Rakouska Uherska, kteří toto své chování přivedli až na samý vrchol samolibosti tím, že z protekce udělali legální nástroj styku veřejnosti s úřady. Kdy už konečně odhodíme omletou mantru vyjádřenou v čl.2, odst.4: Každý občan může činit, co není zákonem zakázáno, a nikdo nesmí být nucen činit, co zákon neukládá.

Je téměř nekonečně mnoho věcí (jednání, činností), které zákon nezakazuje a ve slušné společnosti se nedělají. Jednou z nich je pohrdání občanů vládou. Nejen, že jde vlastně o to, že zaměstnanci pohrdají svým zaměstnavatelem, ale také jde o dokonalou ilustraci citátu Bertolda Brechta: „Kdo nezná pravdu je pouze hlupák, ale kdo ji zatajuje, je zločinec.“ Současný liberálně demokratický západní svět je jedno velké divadlo, a v Hollywoodském zpravodaji zobrazení beta samci jsou jenom malou ukázkou té velké skupiny šašků na vládnoucích postech. Na Fialův bolševický projev o proruských činitelích, kterými je prorostlá společnost, se dá odpovědět ve stejné stylu a opět s Brechtem:

Lid zklamal důvěru vlády, bude třeba zvolit nový lid.

Příspěvek byl publikován v rubrice Země Lea K. se štítky , , . Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.