Rezonance

napsal P. Kalenda

V posledních několika letech jsme svědky mnoha zásadních událostí, které mají sílu zcela změnit chod celého světa – pandemie, vakcinace, inflace, hospodářská krize, speciální operace na Ukrajině a další. Spousta těchto událostí vyhnala řadu demonstrantů do ulic nejenom v ČR, ale téměř na celém světě. Dokonce padaly vlády. Mnohé jiné vlády bezradně tápou, jak situaci řešit, a v médiích vystupují různí skuteční odborníci s mnoha (alternativními) návrhy.

Některé z nich se šíří společností jako lavina, jiné brzy zapadnou do zapomnění, zejména v případě, kdy nedostanou prostor v hlavním proudu médií. Z pohledu politika nebo politologa si kladu otázku, zda je možno objektivně vyhodnotit nebo změřit, jaký byl dopad jednotlivých témat v různých médiích na populaci a jak se dané téma nebo teze šířila v populaci bez ohledu na to, zda bylo dané téma uvedeno do veřejného prostoru v médiích hlavního proudu nebo na alternativě. Ukázalo se, že takový koeficient R (jako rezonance) je možno jednoduše a objektivně vyhodnotit z analýzy četnosti zhlédnutí každého videa, kde je projednáváno jedno nebo několik zásadních témat bez ohledu na platformu, kde se toto video nachází.

Obr. 1 – Vývoj kumulativní sledovanosti v čase (= počet zhlédnutí, který ještě zbývá do dosažení své limity) – srovnání několika různých videí s různými tématy na různých platformách. Rozhovor z 31.12.2021 (https://www.youtube.com/watch?v=oM5mTzM50cA),

25.6.2022 (https://www.youtube.com/watch?v=I9YX1R8U6SM),

Skála 3.9. (https://www.youtube.com/watch?v=ppPO5Txo80I ) ,

Schneider (https://www.youtube.com/watch?v=WZZVFlgt3gI),

Fürst 13.10. (https://www.youtube.com/watch?v=0epY-V68eNA),

Rajchl 22.10. (https://www.youtube.com/watch?v=ddslGRJ5mf8),

Svatoš 29.10. (https://www.youtube.com/watch?v=bojPnoRb14w)

Výpočet koeficientu rezonance R vychází z jednoduchého principu:

Každé video na libovolné platformě sleduje zainteresovaná skupinka posluchačů a v čase jejich počet přirozeně klesá. Rychlost poklesu počtu zhlédnutí v čase je pro převažující skupinu videí přibližně stejná, ale pokud jsou některá videa vnímána jako méně zajímavá než průměrná, četnost jejich sledování klesá rychleji.

Naopak, na druhé straně jsou videa, po jejichž zhlédnutí je někdo doporučí dále, dostanou se na další platformy, jsou mnohonásobně citována a rychlost poklesu počtu zhlédnutí je mnohem menší, nebo dokonce počet zhlédnutí v čase narůstá. Téma i jejich nositelé (protagonisté) i povědomí o nich se tak lavinovitě šíří dál.

Tomuto efektu se říká rezonance a ta je přítomná v mechanických systémech i ve společnosti v přenosu informací. Koeficient rezonance R se tak dá objektivně měřit přes rychlost útlumu počtu zhlédnutí libovolného videa v čase (Obr. 1). (Pozn. Pro odborníky R = (ln(N_t+1) – ln(N_t))/(ln(t+1) – ln(t)) * (ln(t))² , kde t a t+1 jsou dva sousední časy, ve kterých byla odečítána kumulativní četnost zhlédnutí videa, počítáno od okamžiku zveřejnění. N_t a N_t+1 jsou kumulativní počty zhlédnutí v časech t a t+1.)

Můžeme také vyhodnotit, jak se měnil koeficient R v čase v případě videí z Obr.1.

Obr. 2 – Vývoj koeficientu míry rezonance R v čase pro videa z Obr. 1.

V případě videa z 31.12.2022 (https://www.youtube.com/watch?v=oM5mTzM50cA) – hlavním tématem byl Green Deal – dosáhl koeficient R hodnot vyšších než 1, a to až 5 dní po zveřejnění videa po Novém roku a pak jeho koeficient klesl na hodnoty cca 0,5, kde se ustálil až do 24.2., kdy déle klesl na hodnoty cca 0,2 – 0,3 až do počátku července (víme asi proč), kdy opět vystoupil až na hodnoty vyšší než 1,5. Nárůst koeficientu R na začátku července jistě souvisí se zveřejněním druhého rozhovoru na stejné téma (Green Deal) (https://www.youtube.com/watch?v=I9YX1R8U6SM ) na stejné platformě 25.6.2022, kdy oba rozhovory spolu rezonovaly jak obsahem, tak obsazením. Následně ale dopad prvního rozhovoru dále upadal až do konce sledování na hodnotách R okolo 0,2 – 0,5. Zato druhý rozhovor rezonoval ve veřejném prostoru ještě 23.7. (R=1,15), 8.8. (R=1,45) a 4.9. (R=1,4).

Můžeme rezonanci obou rozhovorů porovnat s videem z vystoupení Josefa Skály na Václavském náměstí 3.9.2022 (https://www.youtube.com/watch?v=ppPO5Txo80I ). Toto video mělo sice podobnou absolutní sledovanost (cca 20 – 25 tisíc zhlédnutí za 14 dnů), ale daleko menší koeficient R, který se pohyboval okolo 0,2, v maximech týden po zveřejnění okolo 0,4-0,5. Odtud se dá usuzovat na to, že přednesená témata (spojování vlasteneckých sil odleva doprava a odpor proti válce) v této době ve společnosti ani na Václavském náměstí dostatečně  nerezonovala.

Naopak, na Obr. 2 vidíme jiné křivky vývoje koeficientu R, které svými píky dosahují mnohem vyšších hodnot. Nejprve to bylo video z rozhovoru s Janem Schneiderem na Protiproudu dne 13.10.2022 (https://www.youtube.com/watch?v=WZZVFlgt3gI – tmavě fialové na Obr. 3) , které od zveřejnění neustále narůstalo až do vrcholu 25.10. (R=1,4) a svého dosud největšího píku 2.11. (R=2,3).

Je vidět, že témata jako cenzura, svoboda slova a bezpečnost rezonovaly okolo druhé demonstrace na Václaváku 28.10.2022. V této době byla také založena Národní rada obnovy (4.11.2022 – https://www.youtube.com/watch?v=Cw6kRatNM-o ), která dosáhla (zatím) sledovanosti přes 97 tisíc za jeden týden a koeficient R dosáhl (zatím) v maximu R=1,75 dne 10.11.2022.

Na podobné ekonomické téma a o demisi vlády hovořil i Jindřich Rajchl v rozhovoru na TV Bureš 22.10.2022 (https://www.youtube.com/watch?v=ddslGRJ5mf8 ). Sledovanost tohoto rozhovoru dosáhla počtu přes 60 tisíc za 14 dní, ale koeficient R dosáhl hodnoty R=3,3 přesně v den manifestace na Václaváku 28.10.2022 (Obr. 2). Od té doby klesá až na hodnoty cca 0,2. Ekonomické téma rezonovalo i na jiných platformách, například Miroslav Ševčík měl krátký rozhovor na téma „O čem se mlčí“ u Stanislava Novotného (https://www.youtube.com/watch?v=H5y5Jw2CH-g ) 3.11.2022 a do jednoho týdne měl přes 200 tisíc zhlédnutí a koeficient R přesáhl hodnotu 2 dne 7.11.2022.

Samostatnou kapitolou je beseda mezi blogery (Vlk, Vidlák a Cimbál) na téma média a ekonomika (https://www.youtube.com/watch?v=CAn_mqNChAU ), která byla publikována 29.10.2022 a přestože za prvních 13 dnů měla „jen“ 26 tisíc zhlédnutí, tak koeficient R=3,7 svědčí o vysokém impaktu na společnost a velké rezonanci obou hlavních témat ve společnosti.

Přesto si dovolím tvrdit, že hlavním tématem dneška je svoboda, svoboda projevu, svoboda po projevu (copyright L. Procházková) a cenzura. Toto bylo tématem rozhovoru na Protiproudu se Soňou Pekovou dne 5.11.2022 (https://www.youtube.com/watch?v=x54yJLKWbgk ), který má už po 6 dnech ve veřejném prostoru sledovanost více než 120 tisíc jednotlivých adres a koeficient R=4,6 k 7.11.2022 dosáhl zatím největších hodnot ze všech videí, které byly takto analyzovány (18) a dále podstatně neklesá (do 15.11.2022, Obr. 2).

Téma svoboda je společné všem občanům naší republiky, protože svobodu (slova i jednání) potřebují všichni bez rozdílu, ať už myslí jako podnikatelé zprava, či jako námezdní síla zleva. A protože právě dnešní forma státu silně připomíná totalitní stát tak, jak jej známe z 50.let 20. století, nebo jak jej znávali mojí prarodiče z doby Protektorátu (zatím se jen nepopravuje, ale už se zavírá za názor do vězení – tu na 8 měsíců, tu na 6 měsíců natvrdo), a jak nám slíbil prokurátor Mříž, tak přijde i doba, kdy půjdeme sedět i na 3 roky a více jen za pouhé vyjádření názoru. Sama Dr. Peková je chodícím svědkem toho, jaké způsoby ostrakizace proti svým vlastním občanům zavádí tato vláda (nejen vláda Petra Fialy, ale také Andreje Babiše, který v ničem nezaostával pozadu za současnou vládou a například zavedl měkkou formu stanného práva pod názvem „Nouzový stav“). Většina občanů se tak už cítí být ohrožena nikoli viry nebo nastupující světovou hospodářskou krizí, ale zejména úřady a vlastní (ukrajinskou) vládou. Toto rezonovalo ve veřejném prostoru i na besedě „Hovory na pravici XXXIV“ Akce D.O.S.T. k nástupu nové totality (https://www.facebook.com/RaptorTV.cz/videos/1323841348152197 ) i u Jany Bobošíkové při rozhovoru s filosofem Jiřím Fuchsem 2.11.2022 (https://www.youtube.com/watch?v=LAskN8GDzAA).

A tak, jak rezonující článek Miloše Zemana v roce 1989 v Technickém magazínu (Prognostika a přestavba) dokázal nasměrovat lid na Václavské náměstí, tak některé z prognostických videí o dnešní totalitě umožní nasměrovat hněv lidu proti stávajícímu koloniálnímu totalitnímu systému (Švihlíková 2015).

Švihlíková, I. (2015): Jak jsme se stali kolonií.

Zeman, M. (1989): https://radiozurnal.rozhlas.cz/milos-zeman-v-roce-1989-prisel-o-praci-jeho-clanek-sokoval-nejen-disidenty-6288687