Slovensko americká smlouva

napsal JV

Naprosto dominantním tématem současné  slovenské politiky  není  ani covid, ani inflace, ani green deal, ani nic dalšího, nýbrž  veřejný diskurs  jasně ovládá snaha  současných politických  špiček uzavřít mezi Slovenskem a Spojenými státy  cosi, co nám, pamětníkům, až příliš evokuje  neblaze  proslulou Smlouvu o dočasném pobytu  sovětských vojsk na území ČSSR.

Tato vazalská záležitost, stavící Slovensko do pozice Kosova s jeho americkou základnou Bondsteele je protlačováná současnou  vládní  garniturou   a to především ministrem zahraničí Korčokem a obrany  Nagyem silou  mocí. Krok za krokem. Přes  zcela  zjevný a masivní odpor  minimálně  silné  části slovenské společnosti.  Která dělá , co je v jejich silách, aby podepsání smlouvy  zabránila.

Sám jsem se na  tohle  téma chystal několikrát, ale česká košile, tak říkajíc mi byla, přiznávám dobrovolně, vždycky  bližší, než slovenský  kabát, za  což se  slovenským čtenářům velmi a velmi omlouvám. Proto mi velmi přišel vhod čtenářský  mail od slovenského kosíře JV,  který tuto záležitost podal  velmi kompaktně  a přitom konzistentně.      JV mne žádal, abych jej pomohl šířit. Nejlepší způsob, jak mu vyhovět, je tento mail vydat jako řádný příspěvek Kosy. Což  tím rád to činím.

Preposielam mail s prílohou text zmluvy a pripomienky k zmluve, prosím prečítajte si ich, prepošlite ďalej,

DOHODA O SPOLUPRÁCI V OBLASTI OBRANY MEDZI VLÁDOU SLOVENSKEJ REPUBLIKY A VLÁDOU SPOJENÝCH ŠTÁTOV AMERICKÝCH,

Táto zmluva má označenie DCA – Defence Cooperation Agreement

1. Jej predkladatelia sú minister obrany Naď, minister zahraničia Korčok, podpisuje ju predseda vlády Heger.
   Vrchná veliteľka ozbrojených síl Čaputová sa zatiaľ k zmluve verejne nevyjadrila, aj keď má tým dobre platených poradcov. Dúfajme, že aspoň ona si zachová tvár pred občanmi Slovenska.
2. Táto zmluva zo svojej podstaty nie je vôbec obranná, nezaväzuje Američanov, obraňovať Slovensko, naopak, z textu zmluvy vyplýva, Slovensko musí na svojom území paradoxne chrániť armádu USA, zaväzuje slovenskú armádu dokonca za Američanov bojovať v prípade napadnutia „ich“ letísk na našom území.
3. Slovensko aj USA sú súčasťou NATO, tak aký je dôvod naviac podpísať bilaterálnu zmluvu s USA?
4. Z logiky vecí, rozmiestnenia US základní v EU a vyjadrenia určitých poslancov vyplýva, že zbrane a armáda USA na Slovensku je primárne určená na útok voči Rusku, kde rozhodujúca je rýchlosť útoku. Podpisom tejto zmluvy sa Slovensko stáva terčom Ruskej jadrovej odvety, USA ostane ako vždy mimo ohrozenia. Svoje skúsenosti s vlastizradou a nasledovným pobytom cudzích mocností už máme z roku 1968, a som presvedčený, že nik z našich občanov opakovanie takejto situácie nechce. Veď majú svoje rodiny, deti, Slovensko chce žiť v mieri, zaťahovanie do vojny a jadrovú apokalypsu si nik neželá. Starší ľudia si pamätajú, keď ZSSR sa pokúsil rozmiestniť niekoľko slabých rakiet na Kubu, USA okamžite pohrozilo jadrovým útokom, okamžite sa rakety museli stiahnuť.
5. Skúsme porozmýšľať kde je logika, keď
   740 miliónov Európanov žiada od
   320 miliónov Američanov, aby ich ochránili pred
   140 miliónmi  Rusov

Naviac, keď americké vojenské základne sú umiestnené takmer okolo celého Ruska, okolo USA ruské základne rozmiestnené nie sú.

1. Prosím prečítajte si text zmluvy, aj text pripomienok v prílohe. Aj keď nemáte právnické vedomosti, je úplne jasné, že takáto zmluva znevýhodňujúca Slovensko vo všetkých ohľadoch sa podpisovala pod nátlakom, alebo vydieraním. Predsa nie je možné, resp. nechceme veriť, že členovia vlády Naď, Korčok, Heger a prípadne Čaputová spáchali dobrovoľne zločin vlastizrady.
2. K uvedenej zmluve, ktorá definitívne zaraďuje Slovensko medzi agresorov nestačí hlasovanie v parlamente, musí byť referendum, niekoľko podplatených politikov predsa nemôže rozhodovať o osude Slovenska.
3. Slovensko, ako malá krajina, musí uprednostňovať vzájomne výhodnú spoluprácu so všetkými okolitými krajinami, v opačnom prípade budeme vystavení naplno energetickej, ekonomickej, bezpečnostnej  a migračnej kríze. Covid môže byť len prechádzka ružovou záhradou.
4. Prosím, nájdite si chvíľu času – je to veľmi dôležité a vypočujte si reláciu Slobodného vysielača, (stačí napríklad od 25 minúty)
   https://hearthis.at/slobodnyvysielac/v-prvej-linii-2022-01-07-nabelek-a-chmelar/
5. Stanovisko Štefana Harabina (bez zaujatia, aj keď sa vám nepáči)

ŠTEFAN HARABIN –  OBRANNÁ DOHODA S USA

6. Názor aktivistky Michalíkovej – bývalej zamestnankyne Ministerstva zahraničných vecí SR
IVETA MICHALÍKOVÁ K OBRANNEJ DOHODE  S USA

1. Sprievodná dokumentácia (text zmluvy slovenský)

https://www.slov-lex.sk/legislativne-procesy/-/SK/dokumenty/LP-2021-786
V rámci stránky je potrebné kliknúť na ikonu DOC súboru vpravo:
vlastny-material_DCA-Slovensky-alternat.doc   222 kB

2. Pripomienky ke  zmluve od oponentov::
https://www.slov-lex.sk/legislativne-procesy?p_p_id=processDetail_WAR_portletsel&p_p_lifecycle=0&p_p_col_id=column-2&p_p_col_count=1&_processDetail_WAR_portletsel_cisloLP=LP%2F2021%2F786&_processDetail_WAR_portletsel_action=pplpZobrazPripomienky

Tolik JV a jeho mail. Slovensko nepochybně  stojí na osudové křižovatce. Nepřísluší mi jeho občanům radit. Jsou to oni, kdo nakonec  důsledky  té smlouvy  ponesou, jestli ji jejich současní  papaláši protlačí.

Nicméně  tohle  té,a  už Kosa kdysi pojednávala a sice 31. března  2019 v  článku

Borískův  dynamit  byl opravdu  dynamit,  aneb smlouva mezi  Slovenskem a Spojenými státy

Tehdy, ještě za  vlády  Roberta Fica, který je  dnes  velmi tvrdě proti patku Slovenska s USA vyjednával jeho vlastní ministr  zahraničí Lajčák poloutajeně  buď  o tomtéž, či něčem velmi podobném.

Ale na veřejnost unikly  detaily, které jsem si dovolil tenkrát konfrontovat právě se  Smlouvou o dočasném pobytu sovětských vojsk.

Dovolím si  část tehdejšího textu znovu přetisknout:

A  než by  k tomu jednání ve  slovenském parlamentu došlo, rozhodně  bych si, být  jeho poslancem, sakra  důkladně  nastudoval

Smlouvu o dočasném pobytu Sovětských  vojsk v Československu

a ve svém následném parlamentním vystoupení  bych porovnal to málo, co by mi bylo známo o podmínkách, které  do té nové  tlačí Američané, s tím,  co kdysi okupovanému Československu  nadiktovali okupanti!!!

Zejména bych akcentoval  článek 3- poslední dvě věty, čl. 4 – poslední dvě věty, článek 8 a  především celý  článek 9!!!!

Dnes už je  ta „nová smlouva“ k dispozici celá. A také  námitky  těch, co s ní nesouhlasí a  hodlají dosáhnout celonárodního referenda. Zodpovědně mohu prohlásit,  že  Moskvou Československu vnucená  „smlouva“  vykazuje pro menšího partnera neskonale  více  právního komfortu a daleko méně se dotýká jeho suverenity, než to, co se  Korčákem s  Naděm ukuchtit  podle  washingtonského receptu.

Nicméně  uznávám, že  většina  z vás  asi nebude ochotná se prohrabovat desítkami stran slovenské právničin nebo dávno neplatnou vnucenou smlouvou z roku 1968. Takže , aby bylo každému jasné, jak ta „smlouva“ vypadá  z právního hlediska, dovolím si přebrat ze  specializovaného slovenského právního webu  Právné listy článek, který  napsala JUDr. Da­na Je­lin­ko­vá Du­dzí­ko­vá, LL.M., soudkyně Kraj­ské­ho sou­du v Bra­tis­la­vě. Je stručný a pregnantní:

Porovnávanie obranných zmlúv s USA z hľadiska zachovania princípov právneho štátu

Do­ho­da o spolu­prá­ci v ob­las­ti ob­ra­ny me­dzi vlá­dou SR a vlá­dou USA – po­rov­na­nie ob­ran­ných zmlúv uzav­re­tých me­dzi niek­to­rý­mi člen­ský­mi štát­mi NA­TO a USA v čas­ti fun­go­va­nia súd­ne­ho sys­té­mu

Pod­ľa agen­túr­nej sprá­vy z 14.12.2021 rezor­ty ob­ra­ny a za­hra­nič­ných ve­cí pred­sta­vi­li zmlu­vu o ob­ran­nej spolu­prá­ci s USA. V prí­pa­de ra­ti­fi­ká­cie by ma­la zmlu­va s USA po­môcť aj dvo­ji­ci vo­jen­ských le­tísk, kto­ré by zís­ka­li viac ako 100 mi­lió­nov eur na mo­der­ni­zá­ciu.

„Mi­nu­lý týž­deň sa nám po­da­ri­lo uza­vrieť ro­ko­va­nia o Do­ho­de o ob­ran­nej spolu­prá­ci me­dzi Slo­ven­skom a USA. Je to úpl­ne štan­dar­dná me­dzi­ná­rod­ná do­ho­da, kto­rú má s USA pod­pí­sa­ných už 23 z 29 kra­jín NA­TO vrá­ta­ne Ma­ďar­ska či Poľ­ska. Uľah­čí nám to množ­stvo ve­cí a štan­dar­di­zu­je to už pre­bie­ha­jú­cu spolu­prá­cu,“ vy­hlá­sil v uto­rok po ro­ko­va­ní vlá­dy mi­nis­ter ob­ra­ny Ja­ros­lav Naď (OĽaNO).Spo­lu s re­zor­tom ob­ra­ny sa na ro­ko­va­niach o do­ho­de po­die­ľa­lo aj mi­nis­ter­stvo za­hra­nič­ných ve­cí. „Oz­bro­je­né si­ly Spo­je­ných štá­tov ne­bu­dú na Slo­ven­sku ro­biť nič bez ve­do­mia a súh­la­su Slo­ven­skej re­pub­li­ky. Nie je to te­da tak, ako sme po­čú­va­li, že je to krok na vy­tvo­re­nie stá­lej prí­tom­nos­ti USA na Slo­ven­sku ale­bo vy­tvá­ra­nie zá­klad­ní. Prá­ve ten­to as­pekt su­ve­re­ni­ty dá­vam do po­zor­nos­ti,“ ubez­pe­čil rov­na­ko mi­nis­ter za­hra­nič­ných ve­cí Ivan Kor­čok (SaS).

V rám­ci me­dzi­re­zor­tné­ho pri­po­mien­ko­vé­ho ko­na­nia nev­znie­slo Mi­nis­ter­stvo spra­vod­li­vos­ti SR vo­či vy­ššie uve­de­né­mu návr­hu do­ho­dy žiad­ne pri­po­mien­ky, a to na­priek to­mu, že do­ho­dou sa vý­raz­ným a zá­sad­ným spô­so­bom za­sa­hu­je do fun­go­va­nia súd­ne­ho sys­té­mu, ako aj do práv a pos­ta­ve­nia ob­ča­nov SR.

Mi­nis­ter­stvo spra­vod­li­vos­ti SR, a ani pred­kla­da­te­lia návr­hu do­ho­dy nep­red­lo­ži­li ve­rej­nos­ti žia­den vý­stup v po­do­be po­rov­na­nia ob­sa­hu s kon­krét­ny­mi us­ta­no­ve­nia­mi jed­not­li­vých ob­ran­ných zmlúv, a to naj­mä (ale nie­len) v čas­ti zmien súd­ne­ho fun­go­va­nia v dôs­led­ku navr­ho­va­nej do­ho­dy, na ve­ri­fi­ká­ciu tvr­de­nia, že sa jed­ná o štan­dar­dnú zmlu­vu, ako aj na potvr­de­nie to­ho, že vy­ro­ko­va­né zne­nie do­ho­dy zoh­ľad­ňu­je naj­lep­ší zá­ujem ob­ča­nov SR s dô­ra­zom na za­cho­va­nie reš­pek­tu a auto­ri­ty ne­zá­vis­lé­ho súd­nic­tva na úze­mí SR a prá­va slo­ven­ských ob­ča­nov na prís­tup k spra­vod­li­vos­ti a sú­du.

Z vy­ššie uve­de­né­ho dô­vo­du autor­ka toh­to prís­pev­ku po­rov­na­la ob­sah ob­ran­ných zmlúv uzav­re­tých me­dzi USA a Chor­vát­skom, Ru­mun­sko, Bul­har­skom, Čes­kou re­pub­li­kou, Poľ­skom a Ma­ďar­skom.

Úmys­lom bo­lo za­me­rať sa na us­ta­no­ve­nia tý­ka­jú­ce sa za­cho­va­nia prin­cí­pov práv­ne­ho štá­tu a fun­go­va­nia súd­ne­ho sys­té­mu.

Úvo­dom je pot­reb­né poz­na­me­nať, že rám­co­vý práv­ny re­žim fun­go­va­nia súd­ne­ho sys­té­mu SR vo vzťa­hu k náš­mu člen­stvu v NA­TO je ob­sa­hom mul­ti­la­te­rál­nych zmlúv, a pred­lo­že­ný návrh bi­la­te­rál­nej do­ho­dy SR a USA up­ra­vu­je oso­bit­ným spô­so­bom, nad rá­mec uve­de­ných mul­ti­la­te­rál­nych zmlúv, re­žim fun­go­va­nia súd­ne­ho sys­té­mu.

V sú­vis­los­ti s dek­la­ro­va­ným be­ne­fi­tom v pros­pech Slo­ven­skej re­pub­li­ky v zne­ní „v prí­pa­de ra­ti­fi­ká­cie by ma­la zmlu­va s USA po­môcť aj dvo­ji­ci vo­jen­ských le­tísk, kto­ré by zís­ka­li viac ako 100 mi­lió­nov eur na mo­der­ni­zá­ciu“ je pot­reb­né kon­šta­to­vať, že pred­met­ná do­ho­da SR neob­sa­hu­je us­ta­no­ve­nia tý­ka­jú­ce sa po­vin­nos­ti in­ves­tí­cie USA s kon­krét­nou vý­škou in­ves­tí­cie a le­ho­ta­mi splat­nos­ti.

Chor­vát­sko[1] má s USA ob­ran­nú do­ho­du o spolu­prá­ci, kto­rá ob­sa­hu­je aj kon­krét­nu fi­nan­čnú po­lož­ku in­ves­tí­cie vo vzťa­hu k de­fi­no­va­né­mu pro­jek­tu, a v kto­rej sú pres­ne uve­de­né mo­de­ly fi­nan­co­va­nia a vý­ška in­ves­tí­cie (člá­nok 5 chor­vát­skej do­ho­dy). Ta­ký­to mo­del a zá­vä­zok in­ves­tí­cie v kon­krét­nej vý­ške do­ho­da SR neob­sa­hu­je.

Zo zne­nia člán­ku 13 chor­vát­skej do­ho­dy naz­va­nej Zod­po­ved­nosť a ná­ro­ky ne­vyp­lý­va vzda­nie sa ju­ris­dik­cie zo stra­ny Chor­vát­ska v ta­kom roz­sa­hu a zne­ní, ako je to uve­de­né v navr­ho­va­nej do­ho­de SR, ale na­chá­dza sa v ňom špe­ci­fi­ká­cia a iden­ti­fi­ká­cia rôz­nych ná­ro­kov s ur­če­ním re­ži­mu, kto­rým sa bu­dú spra­vo­vať.

Z ob­ran­nej zmlu­vy uzav­re­tej me­dzi Ru­mun­skom a USA ne­vyp­lý­va oso­bit­né vzda­nie sa ju­ris­dik­cie, tak ako sa k to­mu za­vä­zu­je­me v do­ho­de SR a USA.[2]

V navr­ho­va­nej do­ho­de SR sa v prí­pa­de tres­tnop­ráv­nej a ob­čian­skop­ráv­nej zod­po­ved­nos­ti na ur­če­nie to­ho, či ku skut­ku doš­lo pri vý­ko­ne slu­žob­nej po­vin­nos­ti, je roz­ho­du­jú­ce os­ved­če­nie od ame­ric­kej auto­ri­ty bez mož­nos­ti pries­ku­mu ale­bo na­pad­nu­tia plat­nos­ti ta­ké­ho­to os­ved­če­nia zo slo­ven­skej stra­ny. Bul­har­sko si ta­kú­to mož­nosť pries­ku­mu a vzne­se­nia ná­mie­tok plat­nos­ti os­ved­če­nia ame­ric­kej auto­ri­ty vy­mie­ni­lo a po­ne­cha­lo, SR nie – čl. 12 od­sek 5, čl. 15 od­sek 1 na­šej do­ho­dy ver­sus člá­nok 11 a člá­nok 15 od­sek 4 bul­har­skej do­ho­dy.[3]

Čes­ká re­pub­li­ka[4] pria­mo v do­ho­de s USA de­fi­no­va­la, kto­ré tres­tné či­ny ma­jú pre ňu oso­bit­ný vý­znam (člá­nok 18 od­sek 1 čes­kej do­ho­dy), SR tak neu­ro­bi­la.

Čes­ká re­pub­li­ka sa tak nev­zda­la tres­tnop­ráv­nej ju­ris­dik­cie v ta­kom roz­sa­hu a v ta­kom zne­ní ako je ob­sa­hom do­ho­dy SR.

Zne­nie je nas­le­dov­né:

Čes­ká re­pub­li­ka uz­ná­va mi­mo­riad­ny vý­znam dis­cip­li­nár­nej kon­tro­ly vo­jen­ských or­gá­nov Spo­je­ných štá­tov ame­ric­kých nad prís­luš­ník­mi oz­bro­je­ných síl a vplyv, kto­rý má ta­ká­to kon­tro­la na ope­rač­nú prip­ra­ve­nosť. Spo­je­né štá­ty ame­ric­ké uz­ná­va­jú, že ur­či­té prí­pa­dy, naj­mä tie, kto­ré za­hŕňa­jú po­doz­re­nie, že prís­luš­ník oz­bro­je­ných síl ale­bo ci­vil­nej zlož­ky ale­bo zá­vis­lá oso­ba spá­cha­li čin, kto­rý má za nás­le­dok ťaž­ké ub­lí­že­nie na zdra­ví ale­bo smrť as­poň jed­nej oso­by, kto­rá nie je čle­nom oz­bro­je­ných síl ale­bo ci­vil­nej zlož­ky, prí­pad­ne zá­vis­lý, ma­jú pre Čes­kú re­pub­li­ku znač­ný vý­znam. Pre­to pod­ľa člán­ku VII ods. 3 písm. c) NA­TO SO­FA kaž­dá zmluv­ná stra­na súh­la­sí s tým, že bu­de s po­cho­pe­ním po­su­dzo­vať žia­dosť dru­hej zmluv­nej stra­ny o vzda­nie sa pri­már­ne­ho prá­va vy­ko­ná­vať tres­tnú ju­ris­dik­ciu nad prís­luš­ník­mi oz­bro­je­ných síl ale­bo ci­vil­nej zlož­ky, ale­bo zá­vis­lých osôb.

Vy­ššie uve­de­né je v kon­tras­te so zne­ním člán­ku 12 od­sek 1 na­šej do­ho­dy SR:

Slo­ven­ská re­pub­li­ka uz­ná­va oso­bit­nú dô­le­ži­tosť dis­cip­li­nár­nej kon­tro­ly oz­bro­je­ných síl USA nad jej prís­luš­ník­mi a vplyv, kto­rý má ta­ká kon­tro­la na ope­rač­nú prip­ra­ve­nosť. Slo­ven­ská re­pub­li­ka pre­to na žia­dosť Spo­je­ných štá­tov a na pod­po­ru svoj­ho zá­väz­ku o vzá­jom­nej ob­ra­ne tým­to up­lat­ňu­je svo­ju su­ve­rén­nu dis­kreč­nú prá­vo­moc vzdať sa svoj­ho pred­nos­tné­ho prá­va na vý­kon tres­tnej prá­vo­mo­ci pod­ľa člán­ku VII od­se­ku 3 písm. c) NA­TO SO­FA. V kon­krét­nych prí­pa­doch tres­tných či­nov, kto­ré ma­jú pre Slo­ven­skú re­pub­li­ku oso­bit­ný vý­znam, mô­žu slo­ven­ské or­gá­ny to­to vzda­nie sa prá­vo­mo­ci od­vo­lať, a to pí­som­ným vy­hlá­se­ním, kto­ré sa pred­kla­dá prís­luš­né­mu or­gá­nu oz­bro­je­ných síl USA naj­nes­kôr do trid­sia­tich (30) dní od pri­ja­tia ozná­me­nia uve­de­né­ho v od­se­ku 2 toh­to člán­ku. Slo­ven­ské or­gá­ny mô­žu pred­lo­žiť vy­hlá­se­nie aj pred pri­ja­tím toh­to ozná­me­nia.

Člá­nok 12 od­sek 2 na­šej do­ho­dy SR (kto­ré­ho zne­nie ve­rej­ne spo­chyb­ňo­val v re­lá­cii TA3, mo­de­rá­tor P. Bie­lik, dňa 5.1.2022 pán Kru­pa, pred­se­da Vý­bo­ru NR SR pre ob­ra­nu a bez­peč­nosť):

Oz­bro­je­né si­ly USA ozná­mia slo­ven­ským or­gá­nom kaž­dý prí­pad pod­ľa od­se­ku 1 toh­to člán­ku, s vý­nim­kou tres­tných či­nov, za kto­ré mož­no ulo­žiť po­ku­tu ale­bo trest od­ňa­tia slo­bo­dy na me­nej ako (3) tri ro­ky.

Če­si ma­jú oso­bit­ne prep­ra­co­va­né zne­nie o vy­šet­ro­va­ní tres­tných či­nov v člán­ku 19 ich zmlu­vy, kto­ré u nás ab­sen­tu­je.Če­si ma­jú rov­na­ko ako Bul­ha­ri prá­vo pries­ku­mu a pre­ve­re­nia plat­nos­ti os­ved­če­nia, kto­ré má vy­dať ame­ric­ká auto­ri­ta v sú­vis­los­ti so spá­cha­ním tres­tné­ho či­nu prís­luš­ní­kom oz­bro­je­ných síl ( čl 20). Ako už bo­lo vy­ššie uve­de­né, v na­šej do­ho­de mož­nosť pries­ku­mu a na­pad­nu­tia plat­nos­ti ta­ké­ho­to os­ved­če­nia chý­ba. Če­si ma­jú oso­bit­ný re­žim pre po­su­dzo­va­nie ju­ris­dik­cie – člá­nok 23.

Ná­ro­ky na náh­ra­du ško­dy ma­jú Če­si prep­ra­co­va­né pod­rob­nej­šie, pri­čom opä­tov­ne si Čes­ká re­pub­li­ka po­ne­cha­la mož­nosť pries­ku­mu ale­bo na­pad­nu­tia plat­nos­ti os­ved­če­nia ame­ric­kej auto­ri­ty, na roz­diel od nás.

Poľ­sko[5] má nap­rík­lad v do­ho­de s USA za­kot­ve­nú po­vin­nosť nah­ra­diť ur­či­té ná­ro­ky do 12 týž­dňov – člá­nok 18 od­sek 7. Le­ho­tu na úh­ra­du ná­ro­kov my v do­ho­de SR ne­má­me.

Po­lia­ci ma­jú (na roz­diel od na­šej do­ho­dy) aj oso­bit­né us­ta­no­ve­nie k spo­ru o tres­tnop­ráv­nu ju­ris­dik­ciu – člá­nok 14 od­sek 3. Poľ­sko má nap­rík­lad aj us­ta­no­ve­nie o rov­no­cen­nom pos­ta­ve­ní sved­kov a obe­tí z te­ri­tó­ria Poľ­ska s pos­ta­ve­ním sved­kov a obe­tí pod­ľa ame­ric­ké­ho prá­va (čl. 16 od­sek 4). Ta­ké­to us­ta­no­ve­nie v do­ho­de SR nie je.

Poľ­ská do­ho­da má 50 strán, na­ša 35. Po­lia­ci ma­jú via­ce­ré as­pek­ty do­pod­rob­na pre­ci­zo­va­né, v ich pros­pech.

Po­lia­ci ma­jú tiež prá­vo pries­ku­mu a pre­ve­re­nia plat­nos­ti os­ved­če­nia, kto­ré má vy­dať ame­ric­ká auto­ri­ta v sú­vis­los­ti so spá­cha­ním tres­tné­ho či­nu prís­luš­ní­kom oz­bro­je­ných síl – čl. 15, nám ta­ké­to us­ta­no­ve­nie v do­ho­de chý­ba.

Ma­ďar­sko[6] sa nev­zda­lo ju­ris­dik­cie tý­ka­jú­cej sa ná­ro­kov nad rá­mec do­ho­dy NA­TO SO­FA – čl. 15 od­sek 1, v pl­nom roz­sa­hu a v ta­kom zne­ní, ako je ob­sa­hom do­ho­dy SR.

Ma­ďa­ri si tiež po­ne­cha­li prá­vo pries­ku­mu os­ved­če­nia ame­ric­kej auto­ri­ty k vzni­ku ná­ro­kov a k tres­tnop­ráv­nej prá­vo­mo­ci, Slo­ven­sko si ta­ké­to prá­vo pries­ku­mu ne­vy­mie­ni­lo.

Zá­ver:

Zne­nie ob­ran­nej do­ho­dy kaž­dé­ho štá­tu je od­liš­né, v zá­vis­los­ti od vô­le to­ho-kto­ré­ho štá­tu oh­ľa­dom de­fi­no­va­nia svo­jej po­zí­cie do bu­dúc­na – od pa­sív­ne­ho až po ak­tív­ne­ho par­ti­ci­pan­ta, od štá­tu, kto­rý sa vzdá­va kon­tro­ly a zá­sa­hov v pl­nom roz­sa­hu až po štát, kto­rý sa tej­to kon­tro­ly a ju­ris­dik­cie nev­zdá­va nad rá­mec zmlúv NA­TO. Dĺžka jed­not­li­vých zmlúv sa po­hy­bu­je od 20 až po 70 strán.

[1]https://www.sta­te.gov/17-724

https://www.sta­te.gov/wp-con­tent/up­loads/2019/02/17-724-Croatia-De­fen­se-Coo­pe­ra­tion.pdf

[2]https://www.sta­te.gov/wp-con­tent/up­loads/2019/02/06-721-Ro­ma­nia-De­fen­se-SO­FA.pdf

[3]https://www.sta­te.gov/wp-con­tent/up­loads/2019/02/06-612-Bul­ga­ria-De­fen­se-Coo­pe­ra­tion.do­ne_.pdf

[4]http://www.aic.cz/press/Ag­ree­ment_on_sta­tus_us_for­ces.pdf

[5]https://www.sta­te.gov/wp-con­tent/up­loads/2021/01/20-1113-Po­land-ED­CA.pdf

[6]https://www.sta­te.gov/wp-con­tent/up­loads/2019/10/19-821-Hun­ga­ry-De­fen­se-TIMS-61984-Frank.pdf

Z uvedeného právního rozboru je zjevné, že  Slovensko, ze  všech sousedních států si vyjednalo zdaleka  nejhorší znění smlouvy s  USA. Ale jak už stojí  výše  – jde o věc tamních občanů a  voličů.

A ještě něco přetisknu z toho dva roky starého textu Kosy. Tohle:

Čeští  čtenáři Kosy, kterých je naprostá většina,  by  si mohli  říkat  – proč je to pro nás  důležité, proč  to vlku dáváš na Kosu,  tohle  je ryze  slovenská  věc, to se  Česka netýká!

Omyl, hrubý omyl  vážení! Týká a  jak  říká  klasik s  čírem – více než si myslíte! Jděte  na  detail v  tom poslechu. A přidejte  si k  tomu, že nedávno jsme  se  Spojenými státy  vyjednávali smlouvu o umístění  radaru – samozřejmě  proti  iránským a severokorejským raketám!  To snad pamatujete. Opravdu  to není nijak dávno!  Troufnu si tvrdit, že  kdyby  to Obama nebyl stopnul, tak smlouva, která  by to byla  zpečetila, by  nebyla  bývala  ani  o chlup  lepší, spíše horší, než ta připravovaná  slovenská!

Že radar je  definitivně  out?!  Ano i ne!  Neuplyne  skoro den, aby  z úst některého českého politikáře  nezaznělo, jaká  je  škoda, že  ten radar  tu nemáme  a jak by bylo fajn  u nás mít  americkou vojenskou základnu!!!! Stačí  jen  zkusit strejdu Googla. Dokud  ještě  může  vyhledávat! Já to naprosto vidlácky  zkusil a dostal na první  nástřel třeba  tohle:

a to ani zdaleka není celý  výběr!!!

Troufnu si tvrdit,  že  jestliže  Slovensko s  USA  tuhle  smlouvu nakonec  uzavře, což se velmi snadno může  stát, nejpozději po příštích volbách,  pak  bych očekával něco obdobného i  u nás!  On totiž  ten VVP  Kuchyňa leží  bezprostředně  na  česko slovenských hranicích!  A  Američani se tam  jistě budou chtít  dostávat i po zemi  a sotva  pojedou přes  Rakousko.

Zatímco na  Slovensku se do věci pustila  skupina poslanců a ministr obrany, bez ohledu na to z  jakých důvodů, si dovolil z  celé záležitosti vycouvat, je  zřejmé,  že  u nás  by  situace byla  úplně jiná!  Tady  by  se v parlamentu dala  dohromady,  pro podobnou  věc, nikoli jen většina, ale  zcela  jistě  i hodně  nadústavní většina. A nikdo  by  do toho nešťoural. Nikdo by  neobtěžoval veřejnost  s nepříjemnými informacemi. Naopak, drželi by  to v utajení, co by  to šlo  a  až už by  to nebylo možné   – bylo by neustále  zdůrazňováno,  jak je  to pro nás  výhodné,  jak  jsme  daleko lépe  chráněni, jak  americké peníze  zajišťují  modernizaci našich armádních zařízení  /jak to vypadá  v reálu na Slovensku, pokud  už  to nevíte,  to  tedy  budete  zírat!/, jak  je  dobře  být  solidární , atd.atd.

Vedle  toho – i kdyby se pár  poslanců  přeci jen našlo,  co by se  o to , navíc  kriticky  zajímalo, budou označeni,  v lepším případě za kverulanty, v tom horším za  agenty  Kremlu a zcela jistě  by  se nedostali  do médií. A Slobodný  vysielač v Česku věru nemáme!!!!