Kosa má první narozeniny.

Tedy měla  včera.  Takže  dnešní článek je  něco jako její  narozeninový  dort. Nicméně,  nejsem si vůbec  jist, zda si na něm nezbytně pochutnáte. Spíše mám  obavu,  že  z toho vyjde  cosi na způsob známého  „cukrářského výrobku“  pejska  a kočičky.

Proč?  Inu, bylo by  snadné  napsat  citovku  ve smyslu – nedávný  novorozenec  nám  roste  jako  z vody.  Všechno je  bezvadné a  prima  a dílo  se prostě  daří a  daří. A máme se všichni rádi.To by nebyl  žádný  problém.

Ale  mělo by  to  velmi daleko do reality a  mých  otcovských pocitů.   Podobně  bych se mohl  jen omezit  na  statistická  data, která  jsou pro mne naprosto nečekaná a  tak se nepřímo  pochválit, jaký je  to úžasný  sukces.

Statistiky nějaké  dám.  Ale  rozhodně  nejen  je a  až  na úplný konec.  Hodlám dneska  psát  o  tom, co  se nepodařilo, co jsem  si představoval jinak, co mne mrzí. O  možná  nevratných  škodách.

Bohužel, jedna  podstatná  ingerence  bude scházet  – jak to bude s Kosou  dál. Ještě  před  cca 14 dny  jsem  měl  úplně jasno. Poslední dva týdny  mne zatím  zviklaly.  Respektive  ta mlýnice událostí  a reakce  vás  všech  na ně  nejspíš  můj  pohled  na  nevyhnutelnost  některých  kroků  poněkud  otupily.

Ale  pojďme  dělat  ten  dort.

Začal se péci   poslední  lednový  den  loňského roku.  Jako reakce na  reálie  posledních  dvou prostorů , kde jsem pohostinsky  vystupoval. Mnozí  z vás  u  toho byli osobně. Myslím  Faustův  svět ticha a  následně  Brejle  Jana  Krůty.

Už  v době, kdy jsem  šel na  Fausta,  bylo celkem  jasné,  že dříve nebo později prostě musím otevřít  svůj  vlastní prostor.. Totéž se potvrdilo  po přechodu na Brejle.  Jakkoli oběma  hostitelům za mnohé dlužím a  jsem  jim  opravdu velmi vděčen  za  to,co pro mne udělali. Ale  jestliže  má  být opravdová  volnost, musí  si to každý  jeden udělat podle  sebe. Tohle bylo  zásadní zjištění.

Kosa  ale  byla  nucena  předběhnout  sama  sebe. Plánoval  jsem její  spuštění  řádově na září minulého roku. V klidu a s rozmyslem a dohodnutým kádrem  autorů. A  tak, aby  se  do nějakého většího tempa  dostala  až  s koncem  roku  či začátkem  2013, kdy  už budu  v penzi.  Leč okolnosti  její spuštění  výrazně  urychlily. A nutná byla  improvizace.  Doplněná  navíc  o nucenou migraci  z původního  serveru Kosy,  který přestal  blogery podporovat. A  dvě  velké  roztržky na Kose.  S částí  autorů i  diskutérů.

Teď  musím odbočit a  napsat proč  jsem  vlastně  Kosu zakládal.  Důvodů  bylo několik.

1-     chtěl jsem nějak  přispět nápravě  poměrů v zemi  v rámci mých  chabých možností  jednoho jediného občana

2-     chtěl jsem mít  smysluplné  vyplnění  dne  po  odchodu  do penze

3-     chtěl jsem vybudovat komunitu politicky  aktivních, nelhostejných lidí, kteří  budou  tolerantní  k názorům jiných. Protože  současný společenský  marast  je  věcí  všech.  Bez ohledu na politickou orientaci.

Dnes,  s odstupem  jednoho celého roku mohu  zodpovědně konstatovat,  že jsem  byl, přes  veškerou snahu  a skoro  2000  odpracovaných hodin na  Kose, NAIVNÍ.  A  že  se nic  z toho,co jsem právě ve  třech  bodech  deklaroval,  nepodařilo.

Jistě, bylo  totálně mimo mísu  si myslet, že  zdejší  držitelé  klíčů  si sednou na  zadek  kvůli  blogu  nějakého skoro důchodce. Ať si, idiot,  píše  co chce, my  vládnem a nencháme  se  rušit. Sděluji  Nečasovi, Kalouskovi Píce  a dalším podobným, že  jsem  to věděl  už  tenkrát. Nicméně  byla povinnost  jít  házet  svá  zrnka  hrachu  na  zeď  vaší drzosti, sprostoty, hrabivosti,  lži  a všeho dalšího,  čím otravujete lidi  této země. Ano, podle očekávání  se, zatím ,  od  zdi  vaší  hroší kůže   odrazila. A  vy  děláte  totéž jako před tím.Tohle není žádné překvapení. Jen je  to  deprimující a někdy  až příliš. A  člověku se chce opravdu rezignovat, zabalit  to tady  a emigrovat.

Co mne  ale  totálně  zaskočilo,  byla  zjištění týkajíc  se bodu  2.  Ne  vážení,  Kosa a denní práce s ní  vůbec  není  zábava, jak  bylo  naivně myšleno.  Je to tvrdá řehole.  A  už  nejméně  5x  byla  těsně před  zastavením.  Ale  vždycky  se  stalo cosi, co  jí prodloužilo  život.  Většinou  buď  nějaká  reakce, či mail  nebo nový  autor a tak podobně. Naposled měla  na mále  před pár  dny. Kdy  už  jsem opravdu nevěděl kudy kam. A myslel, že ji nedotáhnu  ani  k včerejšímu výročí.Prostě – zábava  je pustá iluze. Tvrdá a  leckdy  hodně nevděčná práce.  Která  spolkne  jakékoli množství  času, které  je  člověk ochoten jí  věnovat. Klidně  i  26 hodin  z jednoho kalendářního dne.  Kdyby  byl tak dlouhý.

A stejně  to  dopadlo se  záměrem pod  bodem  3.  Ano Kosa je plná politicky nelhostejných lidí.  O  tom  není  potřeba  bádat. Ale vzájemná   tolerance?  Ani náhodou. Dnes už  v převážné  míře případů  jde o militantní střetnutí  kdo  z koho. Kdy  se zajatci  zásadně neberou. Natož  nějaký respekt k argumentům protistrany.

A když budu k sobě  upřímný,  pak  když  zhodnotím  to  o kolik jsem  přišel během  toho roku  virtuálních  přátel,  kolik původních,  či  dodatečně  získaných autorů  rezignovalo na  Kosu,  mohu  klidně ohlásit  svým způsobem  bankrot. Ano, velmi mne  mrzí odchod  řady  jmen. Ať už  signalizovaný  nebo  provedený  po anglicku.  Zkusím malý přehled:

Lex, Přírodovědec, Anita,  Dasha. Hairyfish,  Jethro, K+k, S.Š…. Je to jen malý, ale  zdaleka  ne  úplný.  A  každé  to jméno mne  velmi  bolí.

Každý  z nich  se  rozhodl  na  základě  čehosi konkrétního, kdy  se mnou  velmi nesouhlasil. Jenže, já  si musím za každou  konkrétní  situací prostě  stát.  Zvažoval jsem vždy  více  aspektů. Oni měli  výhodu jen svého  jednosměrného  pohledu. Chápu  to. Ale možná, že by nebylo od  věci, kdyby, dodatečně, zkusili  pochopit oni mne.

 Jak  říkám,  odchod  každého z nich je pro Kosu  velkou ztrátou.  Jakkoli vždycky se objevil, naprosto  náhodou,  buď  náhradní zajímavý  autor  či  skvělý  a znalý  diskutér. Jenže  je  to jen náhrada  za  ztrátu, nikoli  zisk kvality  další k té  stávající. Beru  to  jako svoje  selhání. Nicméně bez možnosti mu  zabránit. Chci Kosu nějak směrovat. K nějakému účelu.

Selhal  jsem i v něčem  dalším. Opakovaně  jsem  zde  prohlašoval, že nepřipustím, aby  se Kosa stala  levičáckou platformou.  Jenže  ani tohle mi nevyšlo.  Minimálně  zřetelné znaky  levičáctví vykazuje. Víc  než  jsem si  kdy ve  svých plánech připouštěl.

Ilustrativním  příkladem je  to,  že  vlk, který  považuje  Gustáva Husáka za  jednoho z největších zločinců v celé  historii  české a československé státnosti zjistil,  že  je na Kose adorován.. Jedním  z jeho virtuálních přátel.  Na rovinu  říkám, že  kdyby mi přišel  na mail  článek s něčím takovým, rozhodně  bych  to nepustil ven.   Diskuse je  diskuse. Ale  pro něco takového Kosa  rozhodně  nevznikla  a já ji  nevěnuji  drtivou  většinu  času každého běžného dne. Víc, než  si kdokoli z čtenářů umí představit. A po pravdě  -podstatně  více, než  jsem zamýšlel a než je mi milé. Kdybyste  se zeptali  rodinných příslušníků, tak  vám odpoví – daleko více, než je  z hlediska potřeb  rodiny  – únosné.To není  fňukání nýbrž konstatování  faktu.Který konstatuji s vědomím,  že  dříve nebo později, ale  daleko spíše dříve, mi všechna  ta  výše uvedená  jména  někdo  napálí  do obličeje, až  semnou bude mít problém.  Do  toho vážení – do toho. Počítám s tím.  A  sděluji, že jsem  dost  vnitřně  silný, abych  takovýhle  atak  ustál.  Neschovávám se před nepříjemnými  fakty. Musel jsme  volit  mezi  cílem  prostředkem.  Nesnadná  volba. Vybral jsem si po svém. Nerad.

Nemluvě  o tom, že  sem  tam se  na Kose objeví  frustrát,  jehož  nejvyšší  životní prioritou zřejmě   je urazit  vlka osobně. Naštěstí nájezdy na  autory  jsem, myslím, velmi omezil.  Onen  velký  třesk  v říjnu byl v tomto směru nutný   a užitečný.  I přes  všechny  ztráty  a odchody, které  z něj  rezultovaly.

Ale pojďme  se také  věnovat těm  částem  narozeninového dortu,  které  mi  rozhodně  budou  velmi chutnat.

Tím nejpodstatnějším je  růst  čtenosti. Další  údaje  se budou počítadla  TOPlist  na  titulní  stránce  blogu.  První  den  ukázalo  165  přístupů.  A  za  celý první celý  měsíc  něco málo  přes  10 000.  Když jsme se párkrát  dostali přes  500, cloumala  mnou  nezřízená  pýcha. Další metou  bylo  číslo 750.  které přišlo  asi po  3 měsících.  A hranicí  zvukové  bariery  bylo  číslo  1000  na  tomto počítadle.  V říjnu, díky  krajským  volbám  a  také  již  míněnému velkému  třesku  jsme najednou  přehoupli  laťku  5000 a  následně  dvojnásobek. Ale to byly  úlety. V prvním případě,  že na  Kosu  odkázaly  Britské listy. V tom druhém  to  byl produkt  vnitřní  války s levicovými militanty. Výsledkem  byl jejich  odchod  a propad  čísel, který  ještě  umocnily  Vánoce, prázdniny a vůbec  utlumení  zájmu  o politiku, za  což  jsem byl  moc  rád.  Pořád ještě  jsme  většinově normální a nežijeme  jen  internetem a virtualitou. Nicméně  leden  byl  naprosto  famozní.  Měsíční počítadlo přístupů  se  zastaví  někde na  51 000. A denní  průměr  nějakých  1700?  Fantasie.   Naprosto  nečekaný  růst čtenosti. O  tom, že  Kosa  byla  minulý rok  největším  českým  subjektem v české  části  WordPressu  jsem tady už  psal.  A  jakkoli  včerejší  článek  o hlubockých  Schwarzenbercích  nebude ani  nejčtenějším, ani nejdiskutovanějším  článkem  uplynulého  roku,  rozhodně korunuje celý  leden.  A  má  spolehlivě  nejvíce facebookových  citací, co jich  kdy něco  z Kosy  na  tomhle mediu  mělo.     A nepochybně  získal  Kose další nové  čtenáře.

Nepochybně  by nechodili, kdyby  Kosa neměla výrazné  štěstí  na  dobré  autory.

Samostatné  autorské  rubriky  má  celkem  18  z nich. Dalších  23 se objevilo  v rubrice hosté. A  také  jsme  přetiskly  6 nepůvodních  materiálů.  Čtyři z toho vědomě,  dva bez znalosti, že  už  šlo  o cosi, co bylo publikováno jinde.

Opět  odbočím do detailu –  jedním  ze  základních pravidel Kosy  je publikovat, až na  naprosté výjimky,  jen originální  materiály, které  si jinde nelze přečíst. A  u  toho  také  zůstane.  Věci od jinud  budu   pouštět  jen  v případech hodných zvláštního zřetele.  O kopie nemám většinově zájem.

Ale zpět  k autorům,  jednomu každému z nich  si dovoluji poděkovat! Jak kmenovým, tak  hostům. Bez  vás  by Kosa už  dávno nekosila. Těch  dnů, kdy už jsem nemohl bylo prostě  moc a bylo to na  vás.  Díky!!!

Poděkování  pak  samozřejmě  patří  i  čtenářům. že  si Kosu našli  a zejména pak  těm, kteří jí  zůstávají věrní.

Přiznávám, že  když  dostanu  mail typu – ….den  začínám pravidelně u počítače na Kose a neumím si to představit jinak.. nebo …kdysi jsem měl pro  získání  reálného pohledu na svět Svobodku,  dnes Kosu…  je starý  protřelý a  cynický vlk  docela naměkko.

Teď musím připodotknout  něco osobního – ano, moc mne  takovéhle  maily  těší, nicméně  prosím,  aby  v diskusi  nezaznělo nic podobného. Článek píši jako  svou rekapitulaci, nikoli adoraci. Předem děkuji za  pochopení.   Naopak,  velmi by mne  oslovily  nějaké náměty,  eventuálně poukaz  na nedostatky, jak je  vidí  čtenáři.

Když  jsem si  kdysi  tuhle bilanci  někdy  v prosinci  nahrubo koncipoval, měla  teď  přijít  pasáž  Co bude  na Kose jinak.  Jakkoli to mám  v hlavě  sesumírované,  ještě  s tím počkám.  Novinky,  čí spíše  změny  – určitě  budou.  Ale  ještě  si  to opravdu musím  promyslet.  A  když  píši o změnách,  pak nejspíš bude platit Muprhyho pravidlo. Jistě  víte  které. A jednu změnu  změnu  oznámím  už teď. Ne,  nebojte  se, že  by Kosa byla  placená  nebo přístup registrovaný. Nic  takového.  Ale přestává  platit nevyřčený a  nepsaný  závazek, že  každý  den musíte na Kose najít  nový  článek. Přítel Germanicus rád  cituje  moje  úsloví  – že  každý Kosíř  má  nárok na  svou ranní  kávu, čerstvý  rohlík  a  nový  článek na Kose…Tak  tohle, jakkoli mám teď  zdánlivě  daleko více  času než  když  jsem dělal,  vysazuji  z platnosti. Budu se o  to  snažit, ale nikoli garantovat. Už  toho  prostě nejsem schopen. A  život, když  dovolíte, je  i po  šedesátce, o  čemsi jiném  než  o sezení u počítače. Díky za pochopení.

Takže se dnes  blížíme  k závěru. Kterým  nemůže  být  nic jiného  než  souhrn  čísel.

Dám sem  několik přehledů. Začnu  seznamem  nejčtenějších  článků.  Uvedu jen  ty, které měly  3000 a více kliků. Což ovšem neznamená, že  jde nezbytně o to nejlepší, co Kosa otiskla.  Jde o  nejčtenější.

Jiný článek aneb, co zdejší levičáci nikdy nepochopí. S vlkovým doplňkem!		16 029
Co říkají výsledky krajských voleb a první kolo senátek 2? Analýza krajů.		8 906
Analýza voleb , které ještě neskončily -definitivní verze		7 682
Padesát odstínů šedi v prezidentských volbách – dnes o podrazech		5 788
Proč nebudu volit Karla Schwarzenberga?		5 666
Jste spokojeni? Já nikoli!		4 822
Lex mi předvedl, že být investigativcem skutečně není zas až tak těžké!		4 777
Zdivočelá země,prezident jako symbol a hypotetická vnučka Klementa Gottwalda či Bedřicha Reicina		4 411
2.kolo prezidenstké volby – komentář		4 323
Marně hledám správný titulek		4 263
vlk k prezidentským volbám		4 096
Moje tečka za církevními restitucemi a církvemi u nás obecně		3 998
Otevřený dopis panu Zdeňku Svěrákovi		3 968
Vyteklý Kalousek – DOPLNĚNÝ POTŘETÍ!		3 895
Není Schwarzenberg jako Schwarzenberg		3 834
My musíme vyšetřit aneb Pospíšil balí a kdy asi půjde Pavel Zeman? ZNOVU DOPLNĚNÉ!!!		3 808
14 míčů za Ratha		3 397
Mlha nad Dienstbierem a Cimrmanův epilog.		3 362
Z denního tisku 2		3 303
Přiznávám nerad – pořád tomu nerozumím		3 260
Libovůle, nebo drzost ? A co takhle cílená, dobře promyšlená provokace ?		3 247
Co říkají výsledky krajských voleb a první kolo senátek?		3 188
Ztráta dobrého vkusu versus ztráta pudu sebezáchovy, aneb odpověď Hladisovi		3 185
Nevěřím vlastním očím….		3 143
Proč ještě nejsem komunistou…		3 116
Za rumunské daně švédské veřejné služby? On skoro neumí ani opak – rumunské služby za švédské daně!		3 094
Kolik má tváří Pospíšil?		3 077
Opravdu bude Kalouskova zabijačka?		3 040
Jak si stojí česká ekonomika?		3 023

Nejkomentovanějšími,  s největším počtem komentářů, pak  byly  tyto:

Jiný článek aneb, co zdejší levičáci nikdy nepochopí. S vlkovým doplňkem!	937
Analýza voleb , které ještě neskončily -definitivní verze	647
Otevřený dopis panu Zdeňku Svěrákovi	452
Padesát odstínů šedi v prezidentských volbách – dnes o podrazech	405
14 míčů za Ratha	386
Zdivočelá země,prezident jako symbol a hypotetická vnučka Klementa Gottwalda či Bedřicha Reicina	373
Marně hledám správný titulek	333
Z denního tisku 2	323
POLITICI PRÝ ZNIČILI DIVADLO KOMEDIE	317
2.kolo prezidenstké volby – komentář	313
Pátá třída medvědi, protože nic nevědí….	311

A dám sem i přehled  příspěvků podle udělených  hvězdiček

Demokracie po česku aneb také demokracie řetězová wp-post-931498	2013/01/07	40
Co by nemělo zapadnout mezi etanolem a metanolem

wp-post-9307542012/09/2128

Regulační poplatky nebo vstupné?

wp-post-9308312012/10/0728

Lex o Rychetském a rozpadu státu

wp-post-9307022012/09/1726

Za nic nemůže, nic nemůže, je jen premiér!

wp-post-9315122013/01/0926

Kanálníkův překlad prohlášení ČSSD k výsledkům prvního kola&hellip

wp-post-9315382013/01/1414

Přiznávám nerad – pořád tomu nerozumím

wp-post-9301472012/06/3013

Poslední valčík a poděkování Tasselhofovi

wp-post-9298212012/06/0112

Zdraví jako skořápky, zákon jako skořápky… a Tichý zabi&hellip

wp-post-9299072012/06/0811

Zaprděné čecháčkovství

wp-post-9301422012/07/0310

K ratingu podle hvězdiček musím podotknout, že  WordPress  za  lepší  příspěvek hodnotí  ten, který  dostal  třeba  6x po pěti hvězdách,  než  ten, který  měl 50 hodnocení a  nějaký  kazisvět  dal  jednou méně než  5  hvězd. Což  je případ  například  skvělého  kopříkova fiktivního  rozhovoru s Milošem  Zemanem z předvčerejška.

Všechny  výše  uvedené  články  získaly  plný  počet hvězd. Poslední  číslo  ukazuje, kolik bylo hodnotících.

 A na konec  čísla  globální:

Článků jste si mohli  v prvním roce přečíst  celkem  516, což je  1,4 článku  denně.  K nim  jste  umístili  do okamžiku  napsání  tohoto textu 37 208 komentářů, tedy  asi  102  denně nebo v průměru  72 na  článek!!! Nejnavštěvovanějším dnem byl  5. listopad.

Hrdá bilance že?

A  ještě  jedna  statistika.  Ta rozhodně  nikoli pyšná. Ale  do tohohle  dortu patří. Rozdáno celkem  9  žlutých karet. A  5  červených.  T těch stopek byly  tři už  před  otevřením Kosy na základ minulých zkušeností.  Během  roku  rezultovaly  další dvě.

Nicméně  co se  týče  výstražné  barvy  v rámci  amnestie k prvnímu  výročí ji stahuji u Občana a Petrapavla.  Jednak si myslím, že  pochopili  oč mi  šlo  a  dále, jde, zejména  v Občanově případě, o mimořádně  fundovaného  diskutéra.  Ostatní nechám  jak  jsou.

Tak  takhle  vypadá  vlkův  narozeninový   dort  Kosy  k jejímu prvnímu roku  života.

Vlastně  ještě něco  – velké poděkování Tasselhofovi!  bez něj  by Kosa na  WordPressu  nebyla.

A  ještě  jedna  technická  drobnost.

Byl jsem upozorněn  na pokusy  psát  diskusní příspěvky  pod  nicky  zavedených  diskutérů. jinými  účastníky.   Chci požádat  originální  nositele  nicků,  aby  okamžitě , v případě, že se něco takového textu , reagovali! Jednak do těla  diskuse  a hlavně  upozorněním na můj mail. Vzhledem k  dokonalé  archivaci starých  diskusních příspěvků, není celkem žádný problém, zejména  u  častých  diskutujícíh  zcizení nicku  ověřit.  A  pokud  zjistím  zloděje  nicku,  dostane  bez  varování  trvale  zaracha  na  Kosu. Stejně ovšem  tak,  když  mi vyjde, že  šlo o provokaci  někoho  falešným udáním znemožnit.  Provokatér  by  v takovém případě také okamžitě  skončil.  Děkuji za pochopení.